Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
641.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne .............................................................. 1920
o ochraně zaměstnanců používajících služebních bytů.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Zaměstnavatel může vypověděti pracovní poměr zaměstnanci, který z tohoto důvodu užívá bytu a na něhož se nevztahuje zákon o ochraně nájemníků (ze dne 8. dubna 1920, č. 275 Sb. z. a n). — jako domovníkům, vrátným a pod. — jen z důležitých příčin se svolením okresního soudu, v jehož obvodě jest byt.
Takové příčiny jsou:
1. chová-li se zaměstnanec anebo člen jeho domácnosti opětovně urážlivě nebo hrubě k zaměstnavateli, členům jeho rodiny neb osobám v domě bydlícím a nezjedná-li zaměstnanec, byv k tomu vyzván, nápravy;
2. zanedbává-li přes napomenutí po delší dobu konati převzaté práce nebo jinak plniti své povinnosti;
3. nemůže-li trvale konati svěřené práce;
4. vede-li zaměstnanec anebo člen jeho domácnosti život vzbuzující oprávněné pohoršení v domě a nezjedná-li zaměstnanec nápravy byv k tomu vyzván.
§ 2.
Výpověď lze dáti jen na dobu pro to které místo stanovenou neb obvyklou, a to pouze v činžovních termínech.
§ 3.
Návrh na výpověď muže býti učiněn písemně nebo protokolárně u okresního soudu naznačeného v § 1. V něm dlužno uvésti mimo pracovní poměr byt a dobu, pro kterou se dává výpověď, jakož i důvod zamýšlené výpovědi a nabídnuti jeho osvědčení. K jiným důvodům nemůže býti v řízení přihlíženo.
Soud vyslechna při nařízeném roku odpůrce, provede v nesporném řízení potřebná šetření a rozhodne usnesením. Připustí-li výpověď, udá v něm čas, kdy se poměr skončí. a nařídí zaměstnanci, aby byt v určeném čase pod exekucí odevzdal. Uplynula-li již v době, kdy soud povoluje výpověď, smluvená nebo zvláštními předpisy stanovená nebo v místě obvyklá výpovědní lhůta, určí soud čas, kdy se poměr končí tak, jako by byla dána výpověď pro příští výpovědní termín.
Řízení provede soudce, jenž jest jinak povolán rozhodovati v nájemních sporech. O útratách řízení rozhodne podle zásad sporného řízení. Vypověděnému náleží uplatniti při slyšení všechny své námitky, jinak jsou vyloučeny.
Usnesení jest účinné doručením. Do něho lze podati do 8 dnů od doručení stížnost ke sborovému soudu I. stolice; jiný opravný prostředek není přípustný.
Usnesení nabyvší právní moci nahrazuje výpověď z pracovního poměru a jest zároveň titulem pro exekuci na vyklizení propůjčeného bytu.
§ 4.
Jsou-li tu jiné důvody, které podle platných předpisů opravňují ze zaměstnancovy viny zrušiti před časem námezdní poměr, jest volno zaměstnavateli domáhati se okamžitého jeho zrušení a vyklizení bytu i mimo období v § 2 stanovené, nesmí se však tak státi z důvodu mzdového a pracovního hnutí.
§ 5.
Podání a zápisy v tomto řízení jsou podrobeny poplatkům, stanoveným pro sporné řízení; z usnesení jest zaplatiti poplatek, rovnající se polovičnímu rozsudečnému za soudní rozhodnutí ve sporném řízení.
§ 6.
Tato ustanovení nevztahují se na zaměstnance zemědělských podniků, na veřejné zřízence a zaměstnance veřejných dopravních podniků, kteří mají služební byt a byli sproštění služby, za jejížto výkony služební byt se poskytuje, nebo byli přeloženi, propuštěni, po případě dáni do výslužby.
To platí zejména o vojenských osobách, používajících naturálního bytu podle §§ 2 b) a 10. zákona ze dne 19. března 1920, č. 195 Sb. z. a n.
Nevztahují se dále na úředníky statků, pokud jim podle § 19 odstavec 2 zákona ze dne 13. ledna 1914 č. 9 ř. z. přísluší delší výpovědní lhůta, než jest v § 2 stanoveno.
§ 7.
Výpovědi dané zaměstnavatelem po 31. březnu 1920, které nebyly ještě vykonány dobrovolným anebo nuceným vyklizením bytu v čas vyhlášení tohoto zákona, pozbudou platnosti, neuzná-li soud podle § 1 příslušný v řízení tímto zákonem předepsaném na zaměstnavatelův návrh, že tu byl některý důvod pro výpověď podle § 1, nebo pro okamžité zrušeni pracovního poměru (§ 4), anebo neuznal-li soud již před tím o námitkách proti výpovědí nebo jinak, že tu takový důvod nebyl.
Návrh dlužno podati do 14 dnů po účinnosti tohoto zákona, jinak jest vyloučen; opožděný návrh zamítne soud z úřední povinnosti.
§ 8.
Zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení.
Vláda se zmocňuje, aby vyhlásila nařízením, kdy pozbude platnosti. Po dobu jeho působnosti obmezena je vypověditelnost domovnického poměru dle zákona ze dne 30. ledna 1920, č. 82 Sb. z. a n.
§ 9.
Provésti zákon náleží ministrům spravedlnosti, sociální péče a financí.
Důvodová zpráva.
Nařízením ze dne 24. dubna 1919, č. 223 Sb. z. a n., jehož působnost byla prodloužena do 31. března 1920 nařízením ze 23. prosince 1919, č. 674 Sb. z. a n., byla poskytnuta obdobná ochrana zaměstnancům, kteří mají místo služebních platů nebo části jich bezplatný byt, jako se poskytuje nájemníkům. Pod č. tisku 1978 byla podána osnova zákona o ochraně těchto zaměstnanců, kterou přijal také s nepatrnými změnami sociálně-politický výbor zprávou z 13. ledna 1920, č. tisku 2152. Osnova ta nebyla však projednána dřívějším Národním shromážděním, ač byla nutna vzhledem k tomu, že působnost nařízení měla pominouti, a byla vyslovena ve výborech zásada, že má obmezeno býti vydávání nařízení na nejnutnější případy. Tím pozbyla účinnosti dosavadní ochrana zaměstnanců se služebním bytem.
Podle přednesu "Národního svazu domovníků a domovnic v Praze" bylo pak ihned jen v Praze dáno na 150 výpovědí bez zvláštního důvodu a lze očekávati, že i dále výpovědě budou dávány. Stavební ruch však nepokročil ani tak, aby opatřen byl byt těm, kdo úředně jsou zaměstnáni v Praze a nemají zde dosud bytu. Bytová krise zavládla však nejen v Praze a větších městech, nýbrž i na venkově a dlužno proto po dobu jejího trvání poskytnouti nutné ochrany těm, kdož mají z pracovního poměru služební byt, kromě zaměstnanců ve veřejné službě vůbec a zejména při veřejné dopravě, kde vyžadují důvody služby rychlého opatření bytu pro nástupce (§ 6). Stejné důvody mluví i pro to, aby vyloučeni byli zemědělští zaměstnanci, poněvadž by jinak zemědělská produkce, tak důležitá pro veškerenstvo i stát, mohla býti vážně ohrožena. Nebylo by správné, zasahovati do poměrů zemědělské produkce vázáním zaměstnavatelů výpovědí u okresních soudů Zemědělské podniky trpí beztak nedostatkem řádných a zemědělských prací znalých pracovníků a proto si hledí řádné dělníky udržeti.
Osnova chce chrániti jen řádné zaměstnance, kteří by bez viny své nebo členů domácnosti z nahodilých příčin mohli býti vypovězeni; nechce chrániti nespolehlivé a neschopné, jak plyne z §§ 1 a 4.
§ 1. vypočítává důvody nyní taxativně; dopustil-li by se zaměstnanec hrubšího, po případě trestního činu, mohl by podle § 4 poměr býti ihned rozvázán.
V osnově přihlíženo bylo v některých ustanoveních k obdobným předpisům zákona o ochraně nájemců z 8 dubna 1920, č. 275 Sb. z. a n., zejména o řízení, a zachovány byly stejné lhůty tam stanovené.
Ve formelním směru se navrhuje, aby osnova byla Národním shromážděním projednána a schválena a za tím účelem přikázána v poslanecké sněmovně výboru právnímu a po přijetí jejím touto sněmovnou, v senátě výboru ústavně-právnímu k podání zprávy ve lhůtě 4nedělní.
V Praze dne 7. října 1920.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Popelka, v. r.