Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
638.
Vládní návrh
Zákon
ze dne ................................................................ 1920
o změně sazeb daně z převodu statků a pracovních výkonů a dávky uhelné a o údělech z daně z převodu statků a pracovních výkonů.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Sazba uhelné dávky podle § 32 zákona z 9. dubna 1920, č. 260 Sb. z. a n. snižuje se ze 30% na 20%.
§ 2.
Z výnosu všeobecné daně z převodu statků a pracovních výkonů a daně přepychové věnuje se 30% zemím, zastupitelským okresům, silničním výborům, pokud se týče županu a obcím podle klíče a způsobem, který bude stanoven zvláštním zákonem.
§ 3.
Sazba všeobecné daně z převodu statků a pracovních výkonů podle § 10 zákona ze dne 11. prosince 1919, č. 658 Sb. z. a n. (pokud se týče článku I. [k §u 13] zákona ze. dne 29. ledna 1920, č. 70 Sb. z a n.) zvyšuje se z 1 % na 2%.
§ 4.
Provésti tento zákon, jenž začne působiti 1. lednem 1921, ukládá se ministru financí.
Důvodová zpráva.
Finanční správa předložila parlamentu rozpočet státních příjmů a výdajů, který byl mimo hospodářské investice v rovnováze. Rovnováha byla dobře fundována, poněvadž státní příjmy byly počítány velmi opatrně a muselo býti přirozeně pamatováno na to, že bude nutno zlepšiti postavení státních zaměstnanců příštím rokem. Zdvojnásobení čtvrtletních drahotních přídavků, nyní měsíčně vyplácených, všem státním zaměstnancům bude vyžadovati v příštím roce 1200,000.000 K. Jelikož naprosto není možno počítati s tím, aby se část státních výdajů kryla napříště úvěrem, jehož nelze dosíci, jest bezpodmínečně nutno, aby i pro tento nový ohromný výdaj byla nalezena úhrada. Úhradu pro zlepšení postavení státních zaměstnanců míní nalézti vláda jednak v dalších úsporách předloženého rozpočtu částkou při největší úspornosti počítanou na 250,000.000 K, dále uvolněním reserv v oněch položkách příjmových, které byly v rozpočtu počítány až příliš opatrně, obnosem 430,000.000 K a to očekávaným zvýšeným příjmem u cukru o 220,000.000 K, u lihu o 50,000.000 K a u tabáku o 160,000.000 K. Dalších 150 milionů korun má býti opatřeno daní dědickou a daní z vodních sil, o nichž budou parlamentu předloženy zvláštní osnovy.
Zbytek má býti uhrazen zvýšením valutové přirážky ke clu, z čehož by, počítá-li se, že i při dnešní přirážce jest výnos cel preliminován velmi opatrně a nízko, vzešel nepreliminovaný příjem ve výši 370,000.000 K, takže by byla zachována rovnováha. ve Státním rozpočtu i po úpravě platu státních. zaměstnanců.
Má-li se však dostati nějakého drahotního přídavku i učitelům, není možno učiniti tak, aniž se opatří zemím, které jsou dnes nositeli povinnosti platů učitelských, přiměřené úhrady. Již z loňského zákona o úpravě platů učitelů, kterýmžto zákonem byli na roveň postaveni státním zaměstnancům kategorie B a C, vzešel zemím neuhrazený schodek 600,000.000 K, který se neobjevuje ani v rozpočtu zemí, poněvadž ho de facto zálohou zatím platil stát, a ani v rozpočtu státním, poněvadž stát podle zákona není zaměstnavatelem, a že nebyla státu uložena povinnost zvýšení platů učitelských nésti. Nelze dále zvyšovati učitelských platů, aniž jest uhrazen schodek, který vzešel z loňského zvýšení bez veškeré starosti o úhradu, poněvadž by to znamenalo katastrofu zemských financí urychliti.
Země i jinak, podobně jako okresy a obce, se nalézají v nejvýš tísnivé finanční situaci. Státní správa zamýšlí předložiti ještě v tomto podzimním zasedání parlamentu osnovy zákonů, směřující k upravení autonomních financí, avšak všecky prostředky, které mají vyvésti samosprávné svazky z dnešní kříse, nejsou naprosto s to, aby shladily schodek 600,000.000 K, plynoucí z učitelských platů.
Kdyby byli učitelé dnes účastni paritně se státními zaměstnanci nového drahotního přídavku, znamenalo by to zvýšení dosavadního schodku o 300,000.000 K. Zvýšení, jehož se jim dostává podle vládní osnovy, činí 200,000.000 K.
Takových sum nelze pro země opatřiti žádnými malými prostředky, a nezbývá tudíž, nežli přikročiti ku zvýšení daně z převodu statků a pracovních výkonů, poněvadž takové zvýšení jest administrativně nejjednodušší.
Finanční správa nepřehlíží arci, že zvýšení této daně může a pravděpodobně bude provázeno nepatrným zvýšením cen. Loňské zvýšení cen, liteře nastoupilo počátkem roku, bylo mylně připisováno dani z obratu, poněvadž mělo svůj důvod v hlubokém poklesu naší valuty, což zejména se zračilo v tom, že vzestup cen nastal vlastně teprve jarem. Podstatný vliv na zvýšení cen má arci daň přepychová, nikoliv však Všeobecná daň z převodu statků a pracovních výkonů, která činila dosud 1%. Daň tato začíná se povlovně vžívati, splynula nepozorovatelně s cenami, jest konsumenty nejméně pociťována a může býti jedinou základnou pro sanaci autonomních financí. Také v cizině, seznavše její povahu podle zkušeností, přikročili k jejímu vybudování, tak v Německu a jinde. Bude na místě, abychom zvýšili u některých druhů luxusní spotřeby sazby i nad dosavadní výši a finanční správa si vyhrazuje předložiti ještě v tomto zasedání Národnímu shromáždění osnovu zákona o změnách dané z převodu statků a pracovních výkonů, pokud běží o způsob placení, výběr statků přepychových, jich ocenění, rozšíření okruhu osvobozených subjektů a pod.
Z takto zvýšené daně má býti věnováno 30% autonomním svazkům, což by činilo nejméně 600,000.000 K. Největší částí arci by na tom participovaly země, poněvadž úděly obcím byly by vázány na kontrolu a vybírání daně obcemi, a tudíž prakticky na obce největší.
Zdražujícímu vlivu ze zvýšení daně z převodu statků míní státní správa čeliti současným snížením daně z umí o celou třetinu, tedy podle státního rozpočtu asi o 400 mil. korun. Snížení daně z uhlí jest neobyčejně žádoucno a bude míti v zápětí netoliko snížení nákladu domácností na uhlí, nýbrž i postupně zlevnění jiných průmyslových výrobků ve svých důsledcích bude však míti pronikavý velice příznivý účinek na hospodářství zemí a obcí, které ve svém hospodářství v různých ústavech (nemocnicích a pod.) i podnicích (elektrárnách, plynárnách atd.) i konečně i ve školách, úřadovnách atd. patří k největším konzumentům uhlí.
Finanční správa nebude tudíž ze zvýšení daně z obratu míti žádného prospěchu, poněvadž zvýšení připadne autonomním svazkům, anebo bude věnováno snížení dávky uhelné. Další snížení uhelné dávky a ovšem i ceny uhlí závisí na produkci uhlí. Kdyby těžba uhlí stoupla, klesly by náklady, avšak i stát bez rozpočtové ztráty mohl by přivoliti k dalšímu snížení i uhelné dávky.
Má-li všeobecnému požadavku o snížení uhelné dávky a požadavku učitelstva za nový drahotní přídavek býti vyhověno a tísni autonomních svazků odpomoženo, není jiné cesty než-li té, kterou navrhuje finanční správa.
Návrh budiž Národním shromážděním projednán a schválen, a sice vzhledem k naléhavosti věci v jednání zkráceném podle § 55 jednacích řádů sněm., a budiž jak v poslanecké sněmovně tak po schválení touto sněmovnou v senátě přikázán výboru rozpočtového k podání zprávy ve lhůtě co nejkratší.
V Praze dne 30. října 1920.
Správce ministerstva financí: