Rybářům z povolání a jich pomocníkům, jakož i sportovním rybářům musí býti dovoleno za účelem provozování rybolovu vstupovati a dlíti na cizích pozemcích pobřežních a upevňovati na nich nářadí k lovu. Tito jsou povinni zachovávati přiměřené opatrnosti, aby se zamezilo nějakému poškozování a ručí za škodu neodpovídající potřebě spojené s výkonem rybolovu.
Cizím pozemkem nerozumí se pozemek, který leží ve vodním profilu koryta řečiště nebo potočiště, třebas i soused činil nároky na užitky z této půdy.
Zákonné dovolení vstupovati na cizí pozemky nevztahuje se však k oněm pozemkům, které jsouce příslušenstvím obytných, hospodářských, továrních nebo jiných podobných budov, spolu s nimi jsou ohrazeny, aniž k jiným pozemkům, které přístupu osob cizích uzavřeny jsou zděmi, mřížemi, nebo jiným stálým zařízením. Dozorčí organy mohou po ohlášení se majiteli i v takto ohrazených místech činnost svou dozorčí vykonávati. Opatření pouze za tím účelem učiněná, aby rybáři se přístup zabránil, v úvahu brána nebuďtež.
Při stavbě ochranných břehů mají podnikatelé zjednati přístup k vede rybáři zřízením t. zv. berný, ne výše než 1 m nad normální vodou.
§ 32.
Když záplava odtéká, smí osoba k lovu oprávněná loviti ryby také mimo svou rybnou vodu ve vodách shromážděných, podlé ní na cizím pozemku šetříc při tom k zamezení škod. přiměřené opatrnosti a ručíc za škody snad způsobené. Držitelé pozemku nejsou oprávněni přivlastniti si ryby, které záplava přinesla na jejich pozemek, hned když záplava odpadla, nýbrž jsou povinni uvědomiti o tom nájemce rybolovu a dáti mu lhůtu 3 dnů, do které doby si ryby. odkliditi má; teprve neučinil-li toho, jsou ryby jejich vlastnictvím. Držitelé pozemku nesmějí činiti opatření, jichž účelem jest zabrániti, aby ryby do vodního koryta nemohly se vrátiti.
VI.
K jinému užívání vody.
§ 33.
Politické úřady okresní mají učiniti přiměřená opatření, aby při používání vody, jež dle zákonů právo vodní, upravujících nemá potřebí povolení úředního, zabráněno bylo zkracování rybářství, jehož uvarovati se lze.
Opatření tato buďtež učiněna z úřední povinnosti při vydání předpisů policejních, na něž pomýšlejí zákony prve uvedené, upravujíce povšechné výkon takového užívání vody, jinak ale učiněna buďtež k žádosti osoby k rybolovu oprávněné. a budiž tu zejména přihlíženo k tomu, aby zamezeno bylo škodlivé rušení potěradel, i když řádná trdliště zřízena nejsou.
Pokud udělování povolení ku používání loděk se týče, má politický úřad vyžádati si vždy dobrozdání dotyčného majitele rybolovu, na jehož vodu povolení se udílí, a přiměřený ohled vzíti k Jeho odůvodněným námitkám.
§ 34.
Zřizují-li se živnostenské nebo jiné závody, při kterých se vody užívá a při nichž dle zákonu upravujících právo vodní, dle platných živnostenských a jiných zákonů potřebí jest povolení úředního, buďtež k dotyčnému řízení vždy také přibrány súčastněné při tom osoby k rybolovu oprávněné a budiž k odůvodněným námitkám jejich přiměřeně hleděno, při čemž zejména setřít jest následujících ustanovení.
§ 35.
Při podnicích, které jakýmkoliv způsobem rybářství ohrožují, může osoba k rybářství oprávněná žádati, aby učiněna byla příhodná opatření k zamezení škody, která technicky jsou možná.
§ 36.
Mají-li se vypouštěti z podniku do vody rybné odpadové vody znečištěné, mohou osoby k rybolovu oprávněné nebo poříční svaz žádati taková opatření, aby buď odpadky znečisťující v podniku byly zadrženy, nebo aby vody znečišťující byly tak dokonale pročištěny, jak to dle posudků znalců jest nutné a technicky možné.
Není-li takové zařízení čistící technicky vůbec proveditelné, jest podnikatel díla bez újmy závazku k náhradě způsobené škody osobě k rybářství oprávněné povinen přispěti přiměřenou částkou do státního, fondu ku zvelebení rybářství. Příspěvek tento stanoví se dle posudku rybářských znalců vzhledem ke škodě, kterou rybářství v povodí následkem znečištění vody rybné utrpí, roční částkou, která po případě může býti kapitalisována.
Podnikatel díla jest osobě k rybářství oprávněné povinen k náhradě prokázané škody znečištěním vody rybné způsobené i tehdy, když přes provedení čistícího zařízení skoula tímto způsobem vznikla.
Závazkům těmto nesmí, se podnikatel vylinouti získáním práva rybolovu ve vodě závodem ohrožené. Nárokům těmto budiž vyhověno i tehdy, když vzhledem k místním poměrům dotyčné tratí vodní se zdá, že od žádaného opatření náležitého zvelebení rybářství místního nadíti se nelze, když tu dle dobrozdání znalců běží o důležitý zájem vzdálenějších majitelů rybolovu nebo rybníku.
Politický úřad může buď z vlastního podnětu, nebo na žádost poříčního svazu provésti neohlášenou revisi čisticích zařízení závodu a naříditi odstranění shledaných závad.
Rybářský výbor má též právo provésti neohlášenou revisi čisticích zařízení průmyslových závodu. Průmyslové závody jsou povinny vyjíti revisní komisi všestranně vstříc.
§ 37.
Aby umožněn byl tah ryb, mohou osoby k rybolovu oprávněné, nebo poříční svaz žádati, aby při zařízeních pro užívání vody zřízeny byly průplavy pro ryby neb jiná opatření přiměřená, pokud to bez značných obtíží technických jest možné.
Jestliže by ke zřízení průplavu pro ryby, jenž uznán jest za potřebný ku zvelebení rybářství některého většího obvodu vodního, bylo nutno užívati cizího pozemku, musí vlastník jeho povoliti za plnou náhradu přiměřené užívání pozemku.
Pozbyl-li by tím vlastník možnosti, pozemku vhodně užívati, může žádati za vyvlastnění celého pozemku.
Není-li zřízení průplavu rybího, jehož potřeba byla znaleckým posudkem uznána, z důvodů technických možné, jest podnikatel díla povinen přispěti přiměřenou částkou do státního fondu ku zvelebení rybářství. Příspěvek tento stanoví se dle posudku rybářských znalců analogicky dle § 38.
§ 38.
Znečisťují-li vodu a poškozují-li rybářství závody, které již existují a prokáže-li se, že nebyly čisticím zařízením opatřeny z důvodu nedostatečného nebo vadného vodoprávního řízení, mají osoby k rybolovu oprávněné nárok žádati, aby majitelé závodů dodatečně taková opatření čisticí na vlastní náklad provedli, když toho zájem rybářství skutečné vyžaduje.
Jedná-li se však o to, aby při závodech již existujících provedena byla dodatečně opatření za účelem volného tahu ryb, může to býti žádáno, ačli je to technicky možné a nezkracuje-li se tím nárok podnikatele na množství vody konsensem povolené, vždy však jen na náklad osob k rybolovu oprávněných.
§ 39.
Podnikatelé závodů, které ohrožují rybářství mechanickými drtidly, jako jsou turbiny, štěrkovody a pod., jsou povinni opatřiti taková drtidla dle posudků znalců ochrannými zařízeními, a to bez újmy nároku osob k rybářství oprávněných na náhradu škody, která by přes taková opatření vznikla.
Majitelé závodů již pravoplatně povolených jsou zavázáni taková ochranná zařízení provésti dodatečně, na vlastní náklad jen potud, pokud se tím nezkracuje právo majitele závodu na používání vody ve množství konsensem vyměřeném.
Užívá-li se vody k zavodňování půdy nebo k jinému účelu podobnému, mohou osoby k rybolovu oprávněné žádati, aby rozváděcí kanály i svodnice vodu zpět vedoucí opatřeny byly trikovými zařízeními, která by zabraňovala vnikání ryb do kanálů po vodě i proti vodě. Vniknou-li ryby přes to do takových kanálů a struh, smějí osoby k rybolovu oprávněné je tam loviti, šetříce náležité opatrností, aby poškození pozemku a úrody bylo zamezeno a ručíce za náhradu škody tím snad způsobené.
§ 40.
Pokud týká se provozování rybářství ve svodnicích z vody hlavní, jako zejména ve strouhách mlýnských, náhonech průmyslových závodu, hydrocentrál elektrických, akumulátorech turbinových, svodnicích štěrkových a pod., má úřad politický k žádostí nájemce rybolovu, vyslechna dotyčného držitele, učiniti vhodná ustanovení, aby nájemce nebo jeho zmocněnec o obmyšleném vypouštění struh mlýnských průplavů strojních aneb jiných svodnic, jakož i o zamýšleném uzavření hlavní vody samé, v přiměřené lhůtě vyrozuměn byl.
Lhůta tato budiž vzhledem k poměrům při závodu vodním, pokud možná ustanovena tah, aby jednak osobě k rybolovu oprávněné neb jejímu zmocněnci možno bylo ještě učiniti opatření, kterých třeba k zamezení škod pro násadu rybí, jednak aby ten, kdo má právo k vodě, uloženým vyrozuměním v příslušných svých opatřeních nebyl obmezován nad míru potřeby.
Osobě k rybolovu oprávněné, pokud se týče jejímu zmocněnci nesmí se však v nižádném případě překážeti, aby dle vůle naložili rybami, raky, škeblemi, nalézajícími se ve vodovodech vypuštěných.
Jestliže zarážením vody nad jezem nebo v náhoně od času nebo pravidelně v dolní části řečiště či potočiště, odstavuje se na sucho a je s tím spojena škoda na rybách, má nájemce rybolovu nebo poříční svaz právo žádati, aby tato část vody byla tak upravena, aby s odpadávající vodou mohly i ryby do nižšího povodí uniknouti. K jednoduché, obecní úpravě, která záleží v udržování odpadní strouhy na nejhlubším místě a v zarovnání prohlubni v ostatní části řečiště nebo potočiště, má majitel nebo nájemce poškozujícího závodu přispěti poskytnutím sil pomocných.
§ 41.
Při regulování vod budiž jak co do zařízení celkového, tak i v jednotlivostech přihlíženo k tomu, aby vyhověno bylo také zájmům rybářství (§ 5.), pokud se tak státi může beze škody pro účel regulování a bez nepoměrného zvýšení nákladů; zejména buď hleděno k tomu, aby ponechány byly pod vodou, kde je to možno, břehy měkké, křovinami neb puškvorcem chráněné, kde možno není, aby se co nejčastěji používalo jen záhozu, dále aby zřízeny nebo ponechány byly chráněné útulky rybí nebo chráněná trdliště, ale tak opatřená, aby nebyla vystavena zanesení velkými vodami, aby ústí, zanáší-li se, bylo častěji vybagrováno, nebo je-li stavidly uzavřeno, aby se tato v době tření anebo na podzim pravidelné otvírala, aby dle možnosti byl do takových chráněných vod zjednán přítok i horem a ne pouze vodou zpáteční a zvláště aby taková trdliště zřizována byla v ramenech, průpichy oddělených, která s hlavním ramenem probíhají skoro rovnoběžné.
§ 42.
K myslivosti.
Osobě k rybolovu oprávněné jest dovoleno, aby taková zvířata divoce žijící, která násadě rybí značnou měrou jsou škodlivá, ve své vodě rybné nebo přímo u ní každé doby dle libosti své, avšak bez použití zbraní střelných neb látek jedovatých, chytala nebo zabíjela; ten, kdo má právo k myslivosti, námitek proti tomu činiti nemůže, avšak jest mu vyhrazeno, aby dle vůle naložil se zvířaty v případech takových chycenými neb zabitými, vydru a ondatru vyjímaje.
Totéž právo mají osoby, které nájemce rybolovu ustanoví k ochraně své vody rybné.
Poříční svaz může také dovoliti, aby se používalo střelné zbraně a jistých druhů nákaz epidemických nebo jedu, je-li prokázáno, že nemohou uškoditi ani lidem, ani zvířatům domácím, ani polní, ani vodní zvěři.
Předpisy rybářsko-policejní.
§ 43.
Rybářský výbor má pro vzácnější druhy ryb, vyskytující se ve vodách dotyčné země, vzhledem k době jejich tření ustanoviti doby hájení a je prohlásiti.
Ryby, které by se v čase hájení dostaly za živa v moc rybáře, buďtež od něho ihned s náležitou opatrností do vody zpět puštěny.
Rybářský výbor může některé, zejména dravé druhy ryb, které by se byly v nějaké vodě nad míru rozmnožily, z hájení již ustanoveného na jistý čas vyjmouti, nebo dobu hájení zkrátiti.
§ 44.
Rybářský výbor rozdělí všechny vody zemské na dvě pásma pásmo pstruhové a pásmo mimopstruhové a ustanoví pro každé toto pásmo jinou dobu všeobecného zákazu lovu, při čemž lov některých druhů ryb zvláštními lovidly může býti v jistých obdobích dovolen, kdežto i všeobecně dovolená lovidla není dovoleno do vody vkládati.
Pro chráněné útulky a trdliště, pokud tak již v zákoně se nestalo má rybářský výbor vydati dle potřeby roztřídění zákazy lovu, a může některý druh ryb, raky nebo perlorodky chrániti i zákazem lovu i prodejem na trzích na několik let.
V době hájení jest lovení ryb ve vodě příslušné zakázáno; obzvláště nesmějí se do vody vkládati ani chytadla vůbec dovolená a musí, byla-li již dříve tam vložena, před početím doby hájení býti odstraněna.
Kachny a jiná domácí zvířata je dovoleno vypouštěti a vháněti jen na náplavky u obcí k tomu účeli zřízené.
§ 45.
K žádosti osob k rybolovu oprávněných a se svolením poříčního svazu může v době hájení býti dovoleno loviti ryby k účelům umělého chovu ryb neb k vědeckým výzkumům.
Dovolovací list musí obsahovati jméno, vodu a jiné podstatné výminky povolení; rybář má tento list dovolovací nositi s sebou a zřízencům dozorčím k žádosti jejich jej ukázati.
§ 46.
Dynamitu a jiných třaskavých látek, dále chebulí, vápna, lihu, kořalky, vraních ok a podobných prostředků omamujících nesmí býti k lovení ryb užíváno.
Používá-li se látek třaskavých k trhání ledu nebo skal v řečišti, budiž o tom předem vyrozuměn poříční svaz a dotyčný nájemce rybolovu.
Rovněž je zakázáno používati střelných zbraní a vidlic (bodců).
§ 47.
Ve splavech a stavidlech nesmějí se klásti vrše, koše na ryby a jiné přístroje, jichž účelem jest, aby ryby sami se do nich chytily.
§ 48.
Mimo zapovězené způsoby lovu jest dále zakázáno:
1. Tlučení ryb pod ledem, chytání ryb na sekanou bez vnadidla, lov kuklami a síti zvanou "kobyla", chytání umělým světlem, pak vesměs ony způsoby chytání ryb a raků, kterými dno vod aneb jejich břehy, výhony atd. se rozrývají, rukama prohledávají nebo znepokojují, aby ryby a raci ze svých úkrytů byli vypuzeni, vybíráni, aneb aby voda se zakalila, tudíž také stavení vody a vylévání, odvádění nebo spouštění na sucho částí toků nebo touní, za účelem umožnění snazšího lovení ryb, dále zřizování pevných (stálých) lovidel všeho druhu v tekoucích vodách a zřizování překážek pro ryby na trdla táhnoucí.
2. Chytání ryb za doby noční, vyvíjením činnosti lidské, vyjímaje případy, kdy následkem neodvratitelné přírodní události nebo jinaké nouze okamžité vylovení jeví se nutným, za noční dobu považuje se v měsících dubnu až včetně do října doba od 10. hodiny večerní až do 4. hodiny ranní, a měsících listopadu až včetně do března doba od 5. hodiny večerní až do 6. hodiny ranní.
3. Užívání sítí, čeřenu, vrší, košů nebo jiných podobných chytadel, jichž otvory (oka), jsou-li mokré, nejsou nejméně 2,5 cm dlouhé a taktéž široké; obmezení v příčině šířky ok nevztahuje se na malé ruční síťky k chytání oněch druhů ryb sloužící, které vůbec nedosahují délky větší než 13 cm, jakož jsou: pulec, střevle, mřenka, sykavec, piskoř a řízek.
4. Užívání broditelů a tenátek všeho druhu, dále nevodů (smyků, saků) — těchto potud, pokud se jimi celé šířky vod přepínají — jakož i všechna zařízení, která rybám při vysokých vodách z řečiště vystoupivším, návrat do něho zamezují.
5. Kladení nočních šňůr.
6. Kladení prken a kolíků (brlení) na jezy i používání.
§ 49.
Další zákazy v příčině jistých způsobů lovení a lapadel, které jsou dle povahy své způsobilé. aby násadě rybí značně byly na újmu, může rybářský výbor způsobem nařízení vydati pro celé obvody vodní nebo pro určité vody.
Rybářský výbor může v určitém období pro jistý obvod nebo revír zakázati také lov matečných ryb vůbec, nebo matečných ryb určitých druhů vůbec, anebo určitých druhů zvlášť.
§ 50.
Předcházející ustanovení, jež se týkají dob hájení a zákazů lovení, nevztahuje se k rybníkům a jiným vodojemům, kteréž jsou založeny za účelem chovu ryb, a to bez rozdílu, jsou-li ve spojení s jinou vodou čili nic.
§ 51.
Rybářský výbor má ustanoviti a vyhlásiti, které druhy ryb za účelem udržení přiměřené rybí násady v určitých dobách nebo pod určitou měrou nesmějí býti ani prodávány, ani v hostincích nabízeny nebo připravovány. V době hájení je však dovoleno míti na prodej a v hostincích nabízeti a prodávati ryby a raky hájené nepocházejí-li z obvodu státu československého, nebo byli-li vychovány v rybničních hospodářstvích nebo závodech pro umělý chov ryb nebo raků.
1. Ku zjištění původu ryb a raků v dobách hájení do obchodu připuštěných, mají se rybáři a obchodníci s rybami vykázati vysvědčením starosty obce jich původu v tom, z kterého místa zboží nabízené pochází; při zboží z cizozemska pocházejícím jest výkazem tím nákladní list, v kterém druh a množství i váha zboží zevrubně udány budtež.
Ve vysvědčení, jež starosta obce vydati má, budiž udáno, z které vody ryby (raci) pocházejí, jejich druh, počet i váha a den, kterého vysvědčení vydáno bylo.
2. Aby byla umožněna kontrola o původu ryb (raků) v hostincích podávaných, ukládá se rybářům a obchodníkům s rybami, aby vedli knihy o obchodu o následujících sloupcích
a) udání místa, odkud zboží se odebírá;
b) bližší údaje o dodávce zboží, případně s uvedením vysvědčení starosty obce neb nákladního listu;
c) den, kterého zboží bylo prodáno;
d) jméno kupujícího;
e) místo závodu téhož;
f) druh a počet nebo váha odprodaných ryb (raků).
Aby hostinští vykázati se mohli o původu těchto ryb (raků), mají rybáři a obchodníci s rybami hostinským vydati při prodeji potvrzení. hořejší údaje obsahující.
Rybářský výbor vyhlásí, které druhy ryb nemají býti prodávány pod určitou zákonitou míru.
Ustanovení toto nevztahuje se k obchodu rybím potěrem a rybí násadou.
3. Také mimo dobu hájení jest se každému obchodníku s rybami vykázati ohledné prodávaných ryb listinami pod čís. 1. označenými.
V místech pro předměty podrobené dani potravní uzavřených sluší doklady o původu při zdanění proti potvrzení odevzdati obecním orgánům dohlédacím.
Nepodrží-li obchodník s rybami celou zásilku ryb pro spotřebu v tomto místě, nýbrž prodá-li dále díl zásilky, po případě v několika částech obchodníkům mimo místo to se nacházejícím, mají obecní orgánové dohlédací na základě odebraných dokladu o původu vydati dílčí certifikáty, aby tyto dále odprodané části původní zásilky ryb byly kryty.
Veřejné orgány dozorčí mají ryby bez dodávacího listu přivezené zabaviti ve prospěch místního fondu chudinského.
§ 52.
Obchodníci rybami opatřtež sobě na ryby prodávané lístky dodávací, které v místech uzavřených pro věci dani potravní podrobené na potvrzení se odevzdají při placení této daně.
Lístek dodávací vydává osoba k rybolovu oprávněná neb k jejímu rozkazu osoby k tomu zřízené; v něm budiž pojmenována voda rybná, množství a druh ryb a připojeno budiž datum.
Veřejní orgánové dohlédací zabaví ryby, které se prodávají bez lístku dodávacího.
Rybářské lístky.
§ 53.
Státní rybářský úřad vede v celé republice soupis všech vydaných rybářských lístků, kteréž má pokládati za tiskopisy, jež se přísně súčtují. K žádostí rybářských výborů zašle jim státní rybářský úřad rybářské lístky dle toho, mnoho-li jich potřebují proti tříměsíčnímu vyúčtování. Rybářské výbory zasílají pak rybářské lístky poříčním svazům k jejich žádosti a proti hotovému zaplacení.
Poříčním svazům přináleží právo vydávati rybářské lístky pro nájemce rybolovu, pro sportující rybáře a pro pomocníky rybářské.
Taxy za rybářské lístky plynou do státního fondu pro zvelebení rybářství.
Vzorky rybářských lístků stanoví státní rybářský úřad jednotné pro celý stát.
Ve státě československém nesmí nikdo provozovati rybářství, kdo není opatřen úřední legitimací (rybářským lístkem) s vlastní podobiznou a přesným označením, pro který obvod a který kalendářní rok a k jakému úkonu (jakým nářadím) platí.
Legitimace se vydávají:
1. Jako lístky rybářské s podobiznou pro československou republiku:
a) pro nájemce revíru lístek na dobu šesti let za taxu Kč 60.—;
b) pro sportující rybáře lístek roční za taxu Kč 4.—;
c) pro pomocníky rybářské lístek roční bez taxy.
Kromě taxy jest zapraviti za rybářské lístky nájemců kolkovné Kč 2.— za lístky sportujících rybářů kolkovné Kč 1.— za lístky pro pomocníky rybářské kolkovné Kč 0.40. Za pomocníky rybářské nepovažují se funkcionáři rybářských spolků a sdružení, ani funkcionáři poříčních svazů, i když zastávají funkce porybných nebo dozorců.
Nárok na vydání lístku rybářského mají jen osoby zachovalé.
Nájemce rybolovu je oprávněn vybrati pro sebe od všech, kterým rybařiti dovolí, zvláštní poplatek pro sebe, a musí své dovolení na lístku vyznačiti s udáním náčiní a jeho počtu, jakým rybařiti dovolil.
Poříční svazy a rybářské výbory kontrolují počet vydaných dovolení jednotlivými nájemci rybolovu, kteří o tom vésti musí přesný seznam a jsou povinni podrobiti se obmezení, které by jim určil poříční svaz. Mohou se jen odvolati z tohoto nařízení k rybářskému výboru, jehož rozhodnutí je bez dalšího odvolání platné.
Lístky rybářské vyhotovené způsobem jiným, nežli na blanketech úředních, jsou neplatný.
Těm, kdož vydávají lístky rybářské, ponechává se na vůli, aby blankety vyplnili vedle jazyka československého na místě prvém také jiným jazykem v území obvyklým.
§ 54.
O rybářské inspekci.
Státní rybářský úřad ve srozumění s rybářskými výbory má pro každou zemi ustanoviti jednoho nebo dle potřeby, při rozsáhlosti povodí několik inspektorů jichž odměny a náklady správní uhrazují se ze státního rybářského fondu pro zvelebení rybářství
Tito inspektoři jsou podřízeni rybářskému výboru a jest jim uloženo:
a) odbornými znalostmi napomáhati poříčním svazům při organisaci revírů rybářských;
b) jako znalci intervenovati při všech řízeních, které dotýkají se zájmů rybářských při úpravě vod, zřizování průmyslových závodů, odvádění kanalisačních odpadků a v jiných případech;
c) poučovati a cvičiti družstva a nájemce revírů ve všem, co souvisí s plněním zákona tohoto, zejména v oboru hospodařeni, v chráněných útulcích a trdlištích, ve zřizování umělých trdlišť, podniků pro chov říčních ryb. osazování povodí atd.;
d) vykonávati pravidelnou odbornou přehlídku poříčních svazu, spolků a sdružení rybářských i hospodaření v jednotlivých revírech, aby se včasné mohly vytknouti vady tohoto hospodaření a hledati prostředky k jich nápravě;
e) cvičiti a instruovati dozorčí orgány pro službu rybářsko-policejní i dozorčí službu na trzích.
Podrobná ustanovení o právech a povinnostech inspektorů vydá státní rybářský ústav.
O ochraně rybářství.
Ochranou rybářství jsou pověřeni:
a) Přísežní dozorci ve službách nájemců rybolovů rybářských spolků, sdružení a poříčních svazů.
b) Poříční dozorci rybářských výborů.
c) Četnictvo a polní stráže obecní. Pro poříční dozorce vydá státní rybářský úřad zvláštní instrukce. Četnictvo a polní stráže řídí se zákonem a prováděcími nařízeními.
O úřadech a řízení mimo případy trestné.
§ 55.
Vykonávati zákon tento mimo případy trestní, náleží, pokud týká se poměrů smluvních mezi nájemce m a státem poříčním svazům, rybářským výborům a minist. zemědělství, v ostatních případech, nestanoví-li tento zákon jinak, politickým úřadům. Úřady ty mají při tom, pokud jde o otázky odborné, vyslechnouti znalce; není-li poříční svaz rybářský nebo rybářský výbor sám stranou, možno výrok jeho v odborné otázce rybářské pokládati za dobré zdání, které postačuje, aniž třeba dále vyslechnouti znalce.
Co se týče takových opatření, při kterých vzhledem k poloze nebo rozsahu některé vody jest zapotřebí anebo prospěšné postupovati v souhlasu s cizozemskem, buď vyžádáno opatření ministerstva zemědělství.
§ 56.
V případech, kde běží o poměr rybářství k záležitostem, jež co do hlavní věci upraveny jsou v zákoně o právu vodním, v zákoně lesním aneb v řádech o plavbě lodní a vorové (jako zejména o poměr k nařízením pro užívání a regulování vody ke stavbám pro plavení dříví, plavbu lodní a vorovou), platí také v příčině řízení a rozhodnutí o poměru tom ustanovení obsažená v dotyčných zákonech a předpisech o příslušnosti úřadův a řízení, zahrnujíc v to i ustanovení o dovolení prací předběžných na cizím pozemku, o odvoláních a o zapravení nákladu řízení, pokud předpisy řečené hodí se na případ, o nějž jde.
Nicméně dbáti jest při těchto řízeních také meritálních ustanovení tohoto zákona, jež na případ ten se hodí, a budiž rozhodnutí ve třetí stolici, nepřísluší-li dle oněch předpisů ministerstvu zemědělství samému, učiněno v souhlasu s ním.
§ 57.
Kde tento zákon v záležitostech, jež nespadají pod § 56., přikazuje některé řízení úřední nebo opatření politickému úřadu okresnímu, jest k němu příslušný ten úřad, v jehož okresu leží dotyčný dílec vody rybné.
Přesahuje-li dílec tento přes okres, aneb jde-li o úřední řízení neb opatření, jež dle předmětu neb účelu svého vyžaduje postupu jednotného, jenž zahrnuje v sobě také vodní dílce okresu jiného, má politický úřad zemský ustanoviti ten ze súčastněných úřadův okresních, jemuž nastoupiti jest jako stolici první.
§ 58.
Řízení se stranami koná se pravidelně ústně, při čemž jsou připuštěni jak právní, tak i odborní zástupci stran. Dle potřeby buďtež k řízení přibráni znalci z povinnosti úřední. V případech méně důležitých může politický úřad k provedení řízení zmocniti též představenstvo dotyčné obce.
O každém řízení budiž sepsán protokol.
§ 59.
Jde-li o zapravení nebo náhradu nákladu na určité opatření nebo o odškodnění, pokud se týče o příspěvky k nákladu a odškodnění, má úřad politický, jenž jest první stolicí, také o tom řízení konati a rozhodnouti šetře ustanovení následujícího § 60.
§ 60.
Náleží-li úřadu správnímu, aby rozhodl o nákladu a odškodnění aneb o příspěvcích k nákladu a odškodnění, má v rozhodnutí svém, nedocílí-li se dohodnutí stran súčastněných, ustanoviti zároveň lhůtu, ve které ti, kteří s rozhodnutím nejsou spokojení, mají nastoupiti pořad práva a úřadu o tom oznámení učiniti.
Lhůta tato má vyměřena býti nejméně na 30 dnů, počítajíc ode dne doručeného nálezu.
Z tohoto nálezu a z vyměřené lhůty dle předcházejícího odstavce odvolání v pořadí instancí správních se nepřipouští.
Vynesený nález lze vykonati, jakmile promeškána byla lhůta, stanovená k nastoupení pořadu práva.
§ 61.
O tom, komu náleží nésti náklad řízení, rozhodnouti mají úřady politické pořadem instančním spolu s věcí hlavní, při čemž třeba vycházeti ze zásady, že náklad nésti má především ona strana, která žádala o to, aby řízení bylo zavedeno, aneb vinou svojí to způsobila.
Úřad politický má však rozhodnouti, nemá-li snad náklad ten v jednotlivém případě uložen býti částečně také druhým neb všem v řízení súčastněným stranám, a to hledě ku prospěchu, jejž mají z upravení věci hlavní, jakož i vzhledem k tomu, zdali snad spůsobeny byly jednotlivé, jinak zbytné výlohy chováním té či oné strany.
§ 62.
Z rozhodnutí politických úřadů okresních možno se odvolati k politickému úřadu zemskému, z rozhodnutí tohoto pak k ministerstvu zemědělství. Odvolání ta musí do 14 dnů po doručení rozhodnutí podána býti písemně nebo ústně politickému úřadu, který rozhodl v první stolici.
Odvolání včas podané má účinek odkládací, leč že by důvody veřejné bezpečnosti vyžadovaly, aby opatření nařízené bez prodlení bylo provedeno.
O přestupcích a trestech.
§ 63.
Představenstva obecní, četnictvo a přísežní zřízencové říční policie jsou zavázáni, aby dohlíželi k tomu, zdali ustanovení tohoto zákona se zachovávají, a aby přestupky, které zpozorovali, politickému úřadu okresnímu nebo poříčnímu svazu oznamovali.
Stejná povinnost náleží zejména také zřízencům policie tržní ohledné zákazu, vydaného na základě § 51.
Těmto zřízencům k dozoru povolaném přísluší, s výhradou práv snad rozsáhlejších, s úředním postavením jejich spojených, práva uvedená v § 51., a vztahuje se zejména právo, prohlížeti rybní nádržky obchodníků, na zásobu ryb vůbec, kterou obchodníci rybami chovají v prodejních místnostech svých neb u nich v nádržkách, nádobách a pod.
§ 64.
Přestoupení tohoto zákona a předpisů neb zvláštních nařízení na základě jeho vydaných trestá politicky úřad okresní, pokud nevztahuje se na čin ten obecný zákon trestní, pokutou peněžitou od 10 do 100 korun, kterážto pokuta, opakuje-li se přestupek, jakož i tehdy, byla-li násadě rybí způsobena značná škoda, může býti zvýšena až na 200 korun.
V případě neschopností k placení budiž pokuta peněžitá změněna v trest vězení, při čemž deset korun rovná se jednomu dnu vězení.
Při přestupcích, jichž se dopustí obchodníci neb hospodští nedovoleným způsobem prodávajíce neb připravujíce ryby, budiž rozhodnuto, že ryby proti předpisu chycené, pokud se týče prodané nebo ku připravení ustanovené propadají.
Při přestupcích, kterých se kdo dopustil užívaje náčiní zapovězeného, budiž rozhodnuto, že náčiní to propadá a to bez rozdílu, zdali vinníkovi náleží čili nic.