Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
634.
Návrh
poslance Rudolfa Mlčocha, J. V. Najmana a soudruhů
na změnu nařízení vlády republiky Československé ze dne 2. září 1920, jímž se provádí opatření Stálého výboru ze dne 25. srpna 1920 čís. 494 Sb. z. a n. o úpravě a úhradě cen mlýnských výrobků.
Na základě opatření Stálého výboru ze dne 25. srpna 1920, čís. 494 Sb. z. a n. o úpravě a úhradě cen mlýnských výrobků nařizuje se mezi jiným úhrada rozdílu mezi cenami přikazovacími obilního ústavu a cenami výrobními mlýnských výrobků tím způsobem, že:
stanoví se v § 2 cit. nař. příplatek Kč 3.— za každý 1 kg mouky, na který má úřední výkazní lístek.
Příplatek tento musí dle § 7 cit. nař. platiti všecky osoby, pokud se týče domácnosti, které mají jmění více než 30.000 K podléhající dávce z majetku anebo, které v minulém roce měly ročního důchodu více než 15.000 Kč podrobeného dani z příjmu. Osoby podléhající však nemocenskému pojištění, mají dle § 14 cit. nař. nárok na odběr mouky bez příplatku, pokud nemají platu resp. mzdy ročně nejméně 30.000 Kč. Dle § 11 cit. nař. platí pak za zaměstnané síly podléhající nemoc, pojistné povinnosti, zaměstnavatel příplatek 1.— Kč na mouku za každý pojišťovací den. Tento příplatek neplatí se za síly zaměstnané výhradně při polním hospodářství, včetně podniků zahradnických a vinic, a za zaměstnance, jímž zaměstnavatel poskytuje byt a stravu.
Ustanovení tato jsou jednostranná, neboť postihují zvláště těžce menší živnostníky a osoby žijící z malých důchodu (pensisty) mající majetek od 30.000·— do 100.000· — Kč. Jest rozhodně nespravedlivo, aby malý živnostník (obchodník) platil Kč 1.— dávky moučné též za učně, jehož výdělková schopnost jest nepatrná. Zatěžuje se tudíž tímto příplatkem nepřiměřeně menší výrobce, zaměstnávající učně oproti velkovýrobci, který po většině učňů nemá. Rovněž tak z hlediska sociální spravedlnosti jest bráti zřetel na těžké postavení malovýrobců a maloobchodníků, aby nebyli při své živnosti tak zatěžováni jako velkopodnikatelé a bylo by proto spravedlivé tak, jak jsou z moučného příplatku vyjmuty podniky zemědělské, zahradnické a vinice, aby byly vyjmuty též menši podniky živnostenské a obchodní.
Také třídní rozdíl, který jeví se u příjmu spotřebitelů nepodléhajících nemocenskému pojištění ročním obnosem Kč 15.000·— anebo majetkem 30.000·—, kdežto u spotřebitelů podléhajících nemocenskému pojištění jest stanoven roční příjem Kč 30.000 a majetek neobmezený. Jest ustavením rozhodně nespravedlivým.
Vzhledem k tomu, že menší živnostnictvo jest tímto břemenem velmi těžce postiženo, ba ve své existenční schopnosti přímo ohroženo, což dokazují též přímo živelní protesty tohoto stavu proti tomuto nařízení, jest nezbytně nutným upraviti některé předpisy cit. nař. tak, aby byly odstraněny aspoň největší příkrosti vůči maloživnostnictvu a malodůchodcům.
Podepsaní proto navrhují:
Poslanecká sněmovno Národního shromáždění republiky Československé račiž se usnésti:
v nařízení vlády republiky Československé ze dne 2. září 1920 o úpravě a úhradě cen mlýnských výrobků buďtež provedeny následující změny a doplňky:
v § 7 příplatek při výdeji úředních výkazních listů dle § 2 musí platiti všecky osoby, pokud se týče domácnosti.
1. které mají jmění více než 100.000 Kč atd.
2. které v minulém roce měly ročního důchodu více než 30.000 Kč.
V § 11 odst. 3: Příspěvky zaměstnavatelů nepředpisují se pro státní obilní ústav za:
1. a. 2. jako dosud a připojuje se
3. za učně a dělníky zaměstnané v živnostenských podnicích, zaměstnávající více jak 20 zaměstnanců.
4. za zaměstnance, kteří jsou buď sami samozásobiteli anebo jsou u samozásobitelů zaměstnáni.
Návrh buď přikázán výboru živnostenskému a zásobovacímu ku podání zprávy do 8 dnů.
V Praze dne 26. října 1920.
Mlčoch, Najman,
Pastyřík, Vávra, Vraný, Richtera, Beran, Dr. Klimo, Chlebounová, Švehla, Tůma, Horák, Anděl, Udržal, Dubický, Dr. Černý, Jan Černý, Mach, Vacula, Branecký, MUDr. O. Srdínko, Dr. Vanovič.