Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
619.
Odpověď
ministra vnitra a ministra Národní obrany
na interpelaci poslance A. Tučného a spol. (tisk 131)
ve věci bezdůvodného stíhání a věznění Františka Záruby.
František Záruba, narozený r. 1895, byl v roce 1915 odveden a sloužil po převratu jako střelec u náhradního praporu čsl. střeleckého pluku č. 8. Na dobu od 26. dubna 1919 do 19. května 1919 obdržel Záruba od svého náhradního praporu dovolenou. Během dovolené a to 6. května 1919 nastoupil Záruba práci v českomoravské továrně na stroje v Praze, aniž by to byl oznámil náhradnímu svému vojenskému tělesu a vyžádal si jeho souhlasu.
Když se dne 19. května z dovolené k svému praporu nevrátil, povolán byl po uplynutí dalšího týdne dne 26. května 1919 svolávacím lístkem, který vystavilo velitelství doplňovacího okresu pražského na venkovskou adresu, kterou Záruba pro svou dovolenou udal, a jejíž změny neoznámil, ač to bylo jeho povinností.
Svolávacího rozkazu do předepsaných 48 hodin Záruba neuposlechl. Když ani v dalších třech dnech službu vojenskou nenastoupil, zaslalo velitelství náhradního praporu střeleckého pluku č. 8 bezpečnostním úřadům v úvahu připadajícím, tudíž také policejnímu ředitelství pražskému předepsané "podání o zběhu".
Po marném čekání dalších tří týdnů podáno bylo proti Zárubovi trestní oznámení, na jehož základě zahájil funkcionář vojenského zástupce v Praze předběžné vyhledávání pro přečin dle § 212 v. tr. z. Tento krok byl odůvodněn též vzhledem k tomu, že Záruba jednak neoznámil změny bydliště, jednak neuposlechl svolávacího rozkazu.
Vojenský správce českomoravské továrny na stroje dověděl se o existenci Zárubově v továrně až 5. června 1919 ze svolávacího lístku, dříve zmíněného, a současně — bylo to v době maďarské invase na Slovensku — zažádala továrna o Zárubovo sproštění.
K dotazu vojenského náhradního tělesa oznámila dne 23. července 1919 vojenská správa podniku, že Záruba dosud sice není sproštěn, že však pojat je do seznamu nepostradatelných dělníků českomoravské továrny na stroje, o kterých dohlížecí komise dle výnosu ministerstva Národní obrany III. dopl. ze dne 80. června 1919, č. 21 235, teprve rozhodne, zda budou v továrně ponecháni či nikoliv a požádala, aby Záruba byl v továrně zatímně ponechán až do rozhodnutí téže komise.
Žádosti této velitelství náhradního tělesa vyhovělo a podalo návrh funkcionáři vojenského zastupitelství v Praze na zrušení trestního řízení, což tento učinil dle §u 239, bod. 1. v. tr. z., dne 13. října 1919.
Policejní ředitelství v Praze zatím zahájilo na základě zmíněného již "podání o zběhu" ihned po jeho obdržení pátrání po Františku Zárubovi. Dne 2. června 1920 oznámil pražský přihlašovací úřad policejnímu ředitelství, že Záruba přihlásil se dne 31. května 1920 na Žižkově v domě čp. 175 k pobytu.
Záruba byl na základě neodvolaného "podání o zběhu" dne 8. června 1920 předveden do bezpečnostního oddělení policejního ředitelství a jako zběh zatčen.
Dne 10. června 1920 předán byl Záruba policejním ředitelstvím vojenské policii. Z uvedeného vidno, že policejní ředitelství zadrželo Zárubu na základě jemu došlého neodvolaného "podání o zběhu" a že jej nezadrželo přes zákonem stanovenou 48hodinou dobu.
Přes to bylo příslušné oddělení policejního ředitelství poukázáno, aby v podobných případech nutná šetření provedena byla co nejrychleji a aby zadrženy, připouštěly-li by tak rozhodné okolnosti, ihned na svobodu byl propuštěn.
Velitelství náhradního praporu pěšího pluku č. 8 propustilo vojenskou policií předvedeného Zárubu ihned na svobodu, ježto záležitost Zárubova pro vojenskou správu sproštěním Zárubovým pokládána byla za vyřízenou.
Z rozkazu ministerstva Národní obrany poukázána byla veškerá vojenská náhradní tělesa, aby v budoucností jakmile odpadne příčina rozeslaného "podání o zběhu" toto ihned u všech příslušných míst odvolala.
V Praze dne 11. října 1920.
Ministr vnitra:
Dr. Černý, v. r.
Ministr Národní obrany: