Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
609.
Interpelace
poslanců Pika, Remeše, Prokeše, Svobody a soudruhů
na ministra financí
ve věci sanace obecních financí.
Neutěšený, ba přímo katastrofální stav obecních financí v Československé republice jest všeobecně znám, a předpokládáme, že vláda o tomto stavu má vědomost. Po válce zhoršil se finanční stav obcí hlavně tím, že oproti zvýšení správních nákladu, zdražení všech prostředků a zvýšení nákladů přenesené působnosti klesly příjmy obcí, poněvadž zejména ve velkých městech klesla výkonnost výrobních podniků předpisy daňové se zmenšily, a tím zmenšily se i obecní přirážky.
Nejlepším dokladem takového poklesu obecních přirážek jest doklad plzeňský. Škodovy závody, které za války platily přes 2 mil. K obecních přirážek, v r. 1919 zaplatily pouze 72.000 K obecních přirážek. Naproti tomu následkem zdražení všech životních potřeb byly obce přinuceny upravovati platy svým zaměstnancům a poskytovati drahotní a nákupní výpomoci. Velké obce mimo to zatíženy jsou věcnými náklady na udržování středního školství a věcnými náklady, jakož i částí personálních nákladů v ústavech státních. K tomu všemu přidružila se ještě jiná břemena, zejména zdražení cen uhlí a placení moučných příspěvků za zřízence obecní. V městě Plzni vznikl při zvýšených cenách uhlí ročně větší náklad as o 3 mil. korun, a. na moučném příspěvku má obce plzeňská zaplatiti as 1 mil. korun. Kromě těchto břemen vznikla obcím povinnost řešení palčivé otázky bytové. Příkladem uvádíme, že obec plzeňská za rok 1919 a 1920 pouze na nouzové ubytování vydala přes 1 mil. korun a na stavbu obytných domů v r. 1920 jako 10% stavební náklad as 2 mil. korun.
Při sestavování obecních rozpočtů na rok 1921 dospívaly téměř všechny obce k tomu, že nejsou s to řádnými úhradami krýti zvýšené výdaje obecní. Příkladem uvádíme zase město Plzeň, které by musilo ku krytí schodku zavésti nejméně 1000 %ní obecní přirážku, nepočítaje v to přirážky školní. V takovém stavu nalézá se zajisté většina obcí. Ač neustále dovolávají se pomoci a ač neustále žádají o rychlou sanaci obecních financí, nedošlo ještě ku konkrétnímu řešení této palčivé otázky. Obce jsou v nebezpečí rozkladu a tím ohrožen jest i stát sám, neboť obec jest první správní složkou, na níž závisí rozvoj správní organisace celého státu.
Ježto nadchází doba, kdy obce jsou poviny obecní rozpočty předkládati ku schválení obecním zastupitelstvům a poněvadž se strany vlády nedostalo se obcím žádné jistoty, že nastane sanace financí obecních, a poněvadž příštím rokem musilo by ve všech obcích dojíti k nezadržitelné katastrofě, táží se podepsaní:
1. Hodlá vláda v nejbližší schůzi Národního shromáždění prohlásiti, jakým způsobem chce řešiti otázku sanace obecních financí?
2. Hodlá vláda předložiti Národnímu shromáždění návrhy o zajištění trvalých nových zdrojů příjmových pro obce českosl. republiky? Hodlá se zasaditi o to, aby návrhy neb zákon o sanaci obecních financí byly uskutečněny ještě před koncem r. 1920, aby obce mohly ve svých rozpočtech se zvýšeným příjmem počítati?
3. Hodlá vláda přiměřeným způsobem poskytnouti nejvíce postiženým obcím okamžitou výpomoc výhodným úvěrem?
4. Hodlá vláda podle § 20. zák. ze dne 7. února 1919 č. 76. Sb. z. a n. převzíti věcné náklady na školství a všechny obory, jak v § 20. novely jsou vyznačeny?
V Praze dne 26. října 1920.
Pik, Remeš, Prokeš, Svoboda,
Johanis, Bechyně, Hampl, Dr. Meissner, Dr. Winter, Ulrich, Kříž Al., Geršl, Lehocký, Pocisk, Tayerle, Benda, R. Chalupa, Koudelka, Karpíšková, Brožík, Aster, Němec, Biňovec, Hummelhans.