Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
604.
Interpelace
poslance Daruly, Nagyho a Borovszkého
na ministra vnitra
o provádění stanného práva na Slovensku.
Na Slovensko bylo uvaleno stanné právo. To se stalo podle výslovného odůvodnění vlády z důvodů hospodářské diktatury proti sabotáži velkostatkářů a maďarské buržoasie. Nyní však na tento vlastní účel stanného práva jako by bylo úplně zapomenuto. Velkostatkáři a maďarská buržoasie nejsou jím nikterak obtěžováni, nýbrž stanného práva využívá se hlavně proti dělnickému hnutí. Na celém Slovensku pod záminkou stanného práva je pro dělníky zrušena svoboda shromažďovací. Jen jednotlivci, hlásící se k politickým směrům úřadům blízkým, mohou konati schůze nerušené a za podpory státních orgánů.
Také vypovídací praxe je prováděna tendenčně proti dělnickému hnutí. Tvrzení, že vypovídáni jsou pouze osoby, u nichž je prokázána činnost protistátní, neodpovídá pravdě. Řada konkrétních případů vypovězení jest vládním tiskem líčena veřejnosti nepravdivě.
Tak bylo na př. zamlčeno při vyvezení redaktora bratislavské "Volksstimme" Pfifferlinga, že v Bratislavě nepřetržitě žil a působil již plných 8 roků. V státních dílnách železničních ve Vrůtkách bylo vypovězeno z dělníků tam zaměstnaných 90 osob, mezi nimi státní příslušníci Československé republiky, kteří tam nepřetržitě žijí a bydlí 10—40 let, Většina jich se politicky vůbec neangažovala.
Dle zákonů na Slovensku dosud platných nabyly všechny tyto osoby po 4 letech pobytu občanské příslušnosti a je tedy jejich vypovídání výslovně protizákonné. Tak se děje v řadě případů na celém Slovensku. Nutno zdůrazniti, že většina vypovězených jsou pracující lidé. Naproti tomu lidé protirepublikánského smýšlení, buržoasní keťasi, bílí gardisté a jiní reakční činitelé jsou nejenom neobtěžováni, nýbrž přímo chráněni. Vzhledem k tomu se podepsaní táží:
Jest vláda ochotna stanné právo okamžitě odvolati, zrušiti ministerské nař. č. 7747-1920 o vypovídání cizinců a zavésti občanské komise, skládající se z členů obecního představenstva a zástupců politických stráň, které by po přesném vyšetření každého individuelního případu o vypovídání nespolehlivých živlu rozhodovaly a byly zárukou, že vypovídací praxe nebude moci býti zneužíváno k politické persekuci a k úsluhám bílé maďarské reakci?
V Praze dne 26. října 1920.
Darula, Nagy, Borovský,
Dr. Šmeral, Houser, Tausik, Svetlík, Koutný, Burian, Rouček, Toužil, Kučera, Skalák, Haken, Mikulíček, Blažek, Teska, Brodecký, Kříž Al., Schurányi, Malá.