Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
599.
Interpelace
poslance Nejezchleba-Marchy, Staňka, Vaculy a soudruhů
na vládu
v záležitosti zakupování cukrovarů na Moravě holandskou finanční skupinou, v záležitosti zrušení pachtovních smluv na státních velkostatcích a v záležitosti provádění pozemkové reformy na těchto velkostatcích.
Již delší dobu mluví se v zasvěcených finančních kruzích na Moravě, že finanční skupina La Plata, která má sídlo v Amsterodamu, skupuje akcie hrušovanské cukrovarní raffinerie, dále cukrovaru v Židlochovicích a Vel. Pavlovicích. V poslední době četné denní listy přinesly autentické zprávy, že cukrovar ve Vel. Pavlovicích je již zakoupen řečenou holandskou společností a že většinu akcií cukrovarní raffinerie v Hrušovanech a surovárny v Židlochovicích podařilo se již jmenované finanční skupině zakoupiti. Tato zpráva způsobila v okr. Židlochovice, Hustopeč, Klobouky a v celém territoriu, kde zmíněné podniky leží, hotové pobouřeni. Původ tohoto pobouření v širokých masách venkovského lidu leží ve dvou okolnostech. Prvá jest následující:
Zemědělské výrobní obyvatelstvo úpělo po celá desítiletí pod útiskem cizího nepřátelského cukrovarnického průmyslu. Jsou známy zápasy a boje proti kartelu a rayonu. Úporným snahám těchto kruhů podařilo se vybudovati na Moravě několik rolnických akciových cukrovarů a několik cukrovarů kapitalistických porolničiti, vydáním nových emisi akcií. Zemědělský lid po převratu r. 1918 byl přesvědčen, že tato část průmyslu cukrovarského, kterou drží pevně ve svých rukou a která je výsledkem píle a snažení se starého nám nepřátelského státu, tvořiti může a bude pevný základ pro převzetí veškerého cukrovarnického průmyslu na Moravě, který je odvislý vlastně od produktivity zemědělcovy. Byl přesvědčen a doufal, že vláda Českosl. republiky bude pracovat, vědoma jsouc si uspořádání sociálních poměrů ve státě, k tomu cíli, aby ten úkol vyspělým kruhům zemědělským umožnila. Místo splnění těchto nadějí stojí před hotovou událostí, že cizí velkokapitál zmocňuje se obrovských tří podniků, aby na nepřehlednou řadu let snahy venkovských producentů byly pochovány.
Druhý důvod je následující:
Obě surovárny a sice cukrovar v Židlochovicích a ve Vel. Pavlovicích mohou existovat jen tím způsobem/že produkují potřebnou surovinu na pozemcích, které dnes náleží státu. Tak cukrovar v Židlochovicích má pronajato od státu 5 ohromných dvorů a sice v Pohořelicích, Žabčicích, Němčicích, Nový Dvůr, Zlatý Dvůr a v Měníně ve výměře 4.120 ha orné půdy, což činí 21.000 měřic, nehledě ani k tomu, že výměra luk, zahrad, pastev a lesů činí opět 2.100 ha čili skoro 11.000 měřic. Půda tato dříve patřila do majetku bývalého arcivévody Bedřicha a dnes je majetkem státu. Cukrovar ve Vel. Pavlovicích (J. Latzel & Comp.) má najaty dvory, náležející panství Hodonínskému (majetek bývalé císařské rodiny Habsburské). Dvory, Vel. Pavlovice, Bořetice, Kobylí, Rakvice, Trkmanec, Zaječí, Šakvice atd. ve výměře 2.200 ha čili skoro 12.00 měr, má velkostatek pronajaty, nehledě ani k četným jiným objektům.
Z uvedených číslic je patrno, že oba cukrovary a sice v Židlochovicích a Vel. Pavlovicích mají přes 33.000 měr státní půdy v nájmu a že existence jejich je závislá právě na této skutečnosti. Konstatujem, že příslušné rolnické kruhy se již jedenkrát interesovaly o koupi velko-pavlovického cukrovaru, ale že tato koupě se nerozbíjela jen o cenu, nýbrž také o skutečnost výše citovanou. V celém territoriu oné obrovské výměry státních pozemků čekají lidé na pozemkovou reformu a dlužno konstatovat, že velkou nevoli tam mezi lidem působí, že takové ohromné plochy státních pozemků jsou k disposici soukromým kapitalistům (Robert, Latzel & Comp.), že tito velkokapitalisté v době nynější dobré konjuktury bohatnou z majetku republiky, co zatím na druhé straně tisíce lidi marně se domáhá aspoň spravedlivého částečného přídělu půdy do prozatímního nájmu ve smyslu § 63 přídělového zákona.
Pozemky tyto patří státu a ministerstvo zemědělství dbá žárlivě aby % z nouze pronajaté půdy bylo co nejmenší, ne-li poloviční, jak u velkostatků druhých. Nyní je lid přesvědčen o dvou skutečnostech. Za první, že pozemková reforma, která je zde velmi akutní otázkou, je ztěžena z toho důvodu, že majetek patří státu, za druhé, že cizozemská nová skupina kapitalistická zmocňuje se obrovských zisků, ležících ve státních rozlohách pozemkových. Tato skutečnost způsobuje, že v řečených krajích se co chvíle odehrávají bouřlivé tábory a veřejné projevy, které jsou namířeny proti vládě Čsl. republiky a horují pro rozřešení tohoto palčivého problému.
Má-li býti odpomoženo všem důsledkům, které hrozí z nerozřešení této otázky propuknout, je nutno, aby stát, resp. vláda Čsl. republiky přikročila k řešení pozemkové reformy v těchto krajích tím způsobem, že by spolu s přídělem půdy řešila také otázku těchto průmyslových podniků zemědělských. je nutno, aby vláda zabránila, by cizí kapitalistická společnost, o níž není ani bankovním interesovaným kruhům známo, kdo za ní stojí v pozadí, znemožněno bylo valutovými výhodami zmocňovati se důležitých hospodářských posic v naší republice. Je nutno, aby stát zrušil nájemné smlouvy s dosavadními cizími majiteli, kteří mají pozemky za nepoměrně nízké nájemné. Je nutno, aby Vláda učinila taková opatření, by ve smyslu platných zákonů o pozemkové reformě mohla zde započít blahodárné parcelační dílo, spojené s akcemi k uchování tohoto průmyslu v rukou nejbližších výrobních interesentů, čili v rukou národa.
Podepsaní se táží:
1. Je známo vládě, že finanční skupina cizích kapitalistů zasahuje tak těžce do naší majetkové državy?
2. Je vláda ochotna učiniti všechna opatření, aby takové případy byly znemožněny?
3. Je vláda ochotna spolupůsobiti k tomu a po dohodě s čelnými hospodářskými organisacemi pracovati k tomu, aby tyto tři podniky, závislé čistě na půdě náležející státu, byly zajištěny jako vlastnictví výrobních vrstev zemědělských?
4. Je vláda ochotna přikročiti ve smyslu platných zákonů k parcelaci státních pozemků a provést parcelaci současně se zajištěním výroby v řečených podnicích?
5. Je vláda ochotna zrušiti smlouvy s dosavadními nájemci a uvolniti si tak ruce pro vyřešení společných akcí v tomto dotazu zdůrazněných?
V Praze dne 22. října 1920.
Nejezchleb-Marcha, Staněk, Vacula,
Richtera, Malypetr, Jan Černý, Sonntág, ing. Botto, Dr. Blaho, Chlebounová, Molík, MUDr. Srdínko, Dr. Kubíček, Bradáč, Hnídek, Udržal, Štolba, Vahala, J. Hálek, Beran, Dubický, Dr. Černý.