Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
585.
Návrh
poslanců Rudolfa Laubeho, Frant. Zeminové, Aloise Tučného a společníků
na zahájení přípravných prací spojených s uzákoněním starobního a invalidního pojištění.
Národní shromáždění československé usnáší se na těchto opatřeních, nutných k tomu, aby provedeno bylo starobní a invalidní pojištění dělníků a samostatných výrobců, pokud nezaměstnávají cizích námezdních sil:
a) Sociálně politickému výboru poslanecké sněmovny, který prohlášen buď permanentním, se ukládá, aby na zásadách, přijatých revolučním Národním shromážděním, vypracoval a plénu sněmovny poslanecké předložil osnovu zákona o starobním a invalidním pojištění.
Zásady tyto jsou:
1. Organisace všeho pojištění (nemocenského, úrazového, starobního a invalidního) budiž jednotná.
2. Správa pojišťovacích ústavů budiž autonomní, státu buď však vyhrazen potřebný vliv na správu.
3. Pojišťovací dávky jest upraviti tak, aby důchodci ku práci neschopnému umožňovaly snesitelné živobytí.
4. Pojišťovací dávky kryty buďtež soustavou kapitálovou.
5. Okruh pojištěných osob jest stanoviti jednotně. Základem budiž nynější rozsah nemocenského pojištění.
6. Pojišťovací soudnictví budiž osamostatněno.
b) Aby připravil a svolal anketu odborníků k stanovení technických a organisačních zásad, na nichž by bylo vybudováno starobní a invalidní pojištění oněch samostatných výrobců, kteří nezaměstnávají trvale cizích námezdných sil pracovních, určen jeho poměr k pojištění dělnickému a osnova jeho společně s pojištěním dělnickým předložena parlamentu.
c) Aby určil zásady a rozsah, do jaké míry bylo by lze zabezpečiti minimální starobní, invalidní, vdovskou či sirotčí rentu osobám nebo jejich pozůstalým, které ztrávivše určitá léta v námezdním poměru, nemohou již dosáhnouti výhod a nároků připravovaného zákona.
Odůvodnění návrhu:
Dobudování pojišťovací soustavy, chránící námezdného pracovníka pro ony doby, kdy trvalá nemoc nebo staroba vyřadila jej z výrobního procesu, nebo jeho pozůstalých, vdov a sirotků, když předčasná smrt vyrvala jej z kruhu milující rodiny, jest starým požadavkem organisovaného dělnictva. Ve všech téměř výrobních státech jest tento problém vyřešen.
Vypuknuvší světová válka zabránila uskutečnění tohoto požadavku tak eminentně důležitého, že jeho vyřešení se stává u svobodného národa jednou z nejpřednějších státních nutností.
Obtíže jeho uskutečnění jsou nemalé. Jest to rozvrácená výroba průmyslová, která má uhrazovati pojišťovací prémie, nedostatek statistických dat, potřebných pro pojistně-technické výpočty, a rovněž neupravená a kolísající valuta.
Ale tyto obtíže nejsou nepřekonatelný. Nad nimi vystupuje jako neodvratitelný příkaz lidskosti a sociální spravedlnosti, postaviti dělníka rukou v otázce invalidního a starobního pojištění na roven dělníku ducha.
Bylo by krutou sociální nespravedlností, aby zaopatřeni byli ve stáří a invaliditě všichni statní zaměstnanci, důstojníci, úředníci i zřízenci, váleční invalidé, hornictvo a ostatní dělnictvo aby bylo vyloučeno.
Stejně neodůvodněnou sociální nespravedlností bylo by, vyloučiti z pojištění onu velikou výrobní složku, kterou representuje průmyslový a zemědělský podnikatel se svými rodinnými příslušníky, pokud jeho existence jest úplně odvislá od jeho osobní výkonnosti.
Z uvedených důvodů prosí podepsaní:
Protože k navrhovaným přípravám k započetí prací legislativních není potřebí zvláštních nákladů a naléhavost věci jest nesporná, račiž,
Slavná sněmovno poslanecká, náš návrh schváliti.
V Praze, dne 26. října 1920.
Laube, Zeminová, Tučný,
Landová-Štychová, Špatný, Netolický, Hrušovský, Trnobranský, Langr, Buříval, Drobný, Stříbrný, Dr. Franke, Dr. Vrbenský, Pechmanová, Dr. Uhlíř, Dr. Bartošek, Draxl, Sajdl, Hrizbyl, Pelikán.