Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.

I. volební období.

2. zasedání.

582.

Návrh

poslanců Tučného, Pelikána a spol., aby byl vydán zákon o úpravě služebních požitků státních policejních úředníků a členů stráže bezpečnosti uniformované i civilní v republice Československé.

Zákon

ze dne ...................................... 1920

o úpravě služebních požitků státních policejních úředníků (konceptních, policejních lékařů, úředníků stráže a úředníků výkonných) a členů stráže bezpečnosti uniformované i civilní v republice Československé.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Díl I

Policejní úředníci (konceptní, policejní lékaři, úředníci stráže, úředníci výkonní) zařaděni do hodnostních tříd.

§ 1.

Roční služné policejních úředníků (konceptních, policejních lékařů, úředníků stráže a úředníků výkonných) stanoví se dle zákonů a nařízení platných pro státní úředníky.

Zákonitá lhůta pro postup do vyššího stupně platového téže hodnostní třídy činí dle těchto předpisů v XI., X. a IX. hodnostní třídě 2 (dva) roky, od VIII. až do IV. hodnostní třídy 3 (tři) roky.

§ 2.

Veškerým policejním úředníkům v § 1. uvedeným náleží zvláštní policejní přídavek, jehož roční výše činí u těchto úředníků s ročním služným:

od 2.808 až do 3.408 Kč 600 Kč,

od 3.708 až do 4.308 Kč 900 Kč

od 4.608 až do 5.508 Kč 1.200 Kč

od 5.808 až do 6.804 1.500 Kč

od 7.308 až do 8.700 Kč 1.800 Kč

od 9.408 výše Kč 2.100 Kč

Úředníci vyšlí z řad mužstva stráže bezpečnosti uniformované i civilní podrží i nadále policejní přídavek podle § 12.; ti z nich, kteří jsou nyní v činné službě, obdrží policejní přídavek podle § 12. tohoto zákona ve výši odpovídající skutečné době v policejní službě strávené. Při tom se započítá doba přebývající do postupu do nejblíže vyššího policejního přídavku.

Policejní přídavek započítává se do výslužného stejnou měrou jako služné.

§ 3.

Kromě služného a policejního přídavku přísluší policejním úředníkům v § 1. jmenovaným ještě místní přídavek dle ustanovení článku II., § 2. a 4. zákona ze dne 7. října 1919, č. 541 sb. z. a n.

Zařadění míst do jednotlivých tříd v citovaném zákoně uvedených stane se podle zásad platných pro státní zaměstnance. Stejným způsobem přeloží se jednotlivá místa se zvláště nepříznivými poměry drahotními a životními do vyšší třídy.

Ve IV. třídě hodnostní přísluší kromě místního přídavku ještě funkční přídavek 5.000 Kč ročně.

Policejním ředitelům, správcům samostatných státních policejních úřadů a hodnostářům v podobné vyšší funkcí upraví se činovní přídavek individuálně nařízením.

§ 4.

Dále poskytnou se policejním úředníkům v § 1. jmenovaným jakožto vedlejší požitky drahotní přídavky podle předpisů platných pro státní úředníky a jiné požitky ze zvláštních poměrů policejní služby vyplývající, jako příplatek na byt, oděvné, stravné, náhrada za služební cesty, náhrada za přesídlení při přeložení na jiné místo služební, odměna za mimořádné služební výkony v zájmu veřejném.

Bližší ustanovení těchto vedlejších požitků (mimo drahotních) určí se nařízením.

§ 5.

Úředníci v § 1. jmenovaní mají nárok na služební požitky odpovídající podle platných norem jejich postavení v hodnostní třídě, jestliže jim podle časového postupu nepřísluší vyšší požitky.

Časový postup je postup do platu (služného s příslušným a místním přídavkem) nejblíže vyšší hodnostní třídy beze změny postavení v hodnostní třídě a postup do dalších stupňů platových v této hodnostní třídě. Postup do vyšších platových stupňů téže hodnostní třídy nastane, jakmile úředník ztrávil zákonitou lhůtu s platy bezprostředně předcházejícího stupně, není-li ze služebních důvodů z tohoto postupu vyloučen.

Zákonité lhůty jsou stanoveny v § 1. tohoto zákona.

Časový postup a postup do vyšších platových stupňů se nazývají souborně "postupem do vyšších požitků."

Postup do platů nejblíže vyšší třídy hodnostní nastane podle uvedených stupnic platových, jakmile úředník ztrávil v příslušné stupnici předepsanou dobu služební (lhůtu časového postupu) s platy bezprostředně předcházející třídy hodnostní. Časový postup jest přípustný jen tehdy, když úředník vyhovuje podmínkám předepsaným pro povyšování. Nepříznivá kvalifikace zamezí časový postup; léta, v nichž dána byla takováto kvalifikace, nejsou započítatelna pro časový postup.

Vyskytnou-li se u úředníka, jenž dosáhl nárok na časový postup, od posledního zjištění kvalifikace okolnosti, které činí pochybným, zda jeho kvalifikace může ještě býti označena příznivou, odloží se rozhodnutí o časovém postupu až k novému zjištění kvalifikace, které budiž ihned mimořádně provedeno.

Úředníci, kteří dokonali 60. rok věku a 35. rok skutečné služby, jsou z časového postupu vyloučeni.

Pro časový postup platí tyto lhůty:

Do skupiny I. patří úředníci konceptní a policejní lékaři, do skupiny II. úředníci stráže bezpečnosti ze řad důstojníků, do skupiny III. úředníci výkonní (kategorie dosavadních kancelářských úředníků) a úředníci stráže bezpečností vyšlí ze řad uniformované a civilní stráže.

§ 6.

Zařadění do jednotlivých hodnostních tříd a platových stupnic policejních úředníků v § 1. jmenovaných provede se podle zákona ze dne 9. dubna 1920, čís. 222 sb. z. a n. pojednávajícího o propočítání služebních let státních zaměstnanců a k němu později vydaných prováděcích nařízení.

Zařadění policejních úředníků v § 1. jmenovaných vyšlých ze řad legionářů stane se ve smyslu § 3., bod 3. zákona ze dne 19. března 1920, č. 186 sb. z. a n.

§ 7.

Členové uniformované a civilní stráže bezpečnosti, kteří budou jmenováni úředníky, zařadí se dnem jmenování podle prováděcích předpisu k zákonu ze dne 7. října 1919, č. 541 sb. z. a n.

§ 8.

Úředníkům policejním v § 1. jmenovaných započítá se pro vyměření odpočivných požitků doba služební analogicky jako mužstvu stráže bezpečnosti a četnického sboru (důstojnictvu i mužstvu) podle zákona ze dne 19. února 1907, č. 34 ř. z.

§ 9.

Tituly úředníků policejních v § 1. jmenovaných stanoví se takto:

a) Konceptní úředníci:

IV. hodn. tř.: policejní president

V. hodn. tř.: ministerský rada

VI. hodn. tř.: vrchní policejní rada

VII. hodn. tř.: policejní rada

VIII. hodn. tř.: vrchní policejní komisař

IX. hodn. tř.: policejní komisař

X. hodn. tř.: policejní koncipista

XI. hodn. tř.: policejní koncipient

b) policejní lékaři:

VI. hodn. tř.: vrchní policejní rada — lékař

VII. hodn. tř.: policejní rada — lékař VIII. hodn. tř.: vrchní policejní lékař

IX. hodn. tř.: policejní lékař

X. hodn. tř.: policejní zdravotní koncipista

c) úředníci stráže bezpečnosti:

VI. hodn. tř.: policejní plukovník

VII. hodn. tř.: policejní podplukovník

VIII. hodn. tř.: policejní major

IX. hodn. tř.: policejní kapitán

X. hodn. tř.: policejní nadporučík

XI. hodn. tř.: policejní poručík

d) úředníci výkonní:

VII. hodn. tř.: vrchní ředitel pomocných úřadů

VIII. hodn. tř.: ředitel pomocných úřadů

IX. hodn. tř.: vrchní policejní tajemník

X. hodn. tř.: policejní tajemník

XI. hodn. tř.: policejní asistent.

Tato kategorie rovná se úředníkům aktuárským a zahrnuje v sobě bývalé úředníky kancelářské vyšlé z řad poddůstojníků z povolání a mužstva stráže uniformované i civilní na rozdíl od úředníků vyšlých ze řad kancelářských oficiantů a oficiantek, pro něž platí zákon o oficiantech.

Díl II.

Uniformovaná a civilní stráž.

§ 10.

Roční služné definitivního uniformovaného a civilního strážníka, jakož i provisorního strážníka činí:

Stupnice I. jest určena pro prozatímní strážníky, definitivní strážníky, nadstrážníky a obvodní inspektory II. třídy, stupnice II. pro obvodní inspektory I. třídy.

Postup do 2. až 10. stupně platového děje se po dvou, do 11. až 13. stupně po třech v předcházejícím stupni ztrávených létech.

Podmínkou postupu jest uspokojivý výkon služby (viz § 5.).

§ 11.

První stupeň služného stupnice I. obdrží strážníci na zkoušku, pokud jim vzhledem ku předcházející službě ve vojsku nebudou přiznány vyšší požitky.

Provisorní rok započítá se do dalšího postupu.

Při úspěšném konání služby může býti strážníku, který ztráví již 3 léta ve 13. stupni služného, povolen přídavek ročních 300 Kč a po dalších 3 letech další přídavek ročních 300 Kč.

Obvodními inspektory buďtež jmenováni:

a) Všichni členové stráže bezpečnosti uniformované i civilní, kteří slouží plných 9 roků ve službě policejní, obvodními inspektory II. třídy,

b) členové uniformované i civilní stráže, kteří absolvovali s dobrým prospěchem kurs hodnostní školy neb osvědčili zvláštní praktickou způsobilost, obvodními inspektory I. třídy.

Obvodní inspektoři I. třídy, ovládající náležitě vzdělání ať školením nebo praksí, buďtež jmenování úředníky po vykonání předepsané zkoušky úřednické s dobrým prospěchem.

Při úspěšném konání služby může býti obvodním inspektorům, kteří ztrávili již 3 léta ve 13. stupni služného, povolen přídavek ročních 500 Kč a po dalších 3 letech další přídavek ročních 500 Kč.

Přeřadění ze stupnice I. do stupnice II. děje se do téhož stupně stupnice II. Doba ztrávená v platovém stupni stupnice I., ve které nastane přeřadění, započítá se do dalších postupů ve stupnici II.

Strážníci a inspektoři dokonavší 60. rok věku a 35. rok skutečné služby jsou z dalšího postupu vyloučeni.

§ 12.

Strážníci a inspektoři obdrží zvláštní přídavek, jenž činí:

v 1. až 4. roce policejní služby 300 Kč

v 5. až 7. roce policejní služby 480 Kč

v 8. až 10. roce policejní služby 660 Kč

v 11. až 13. roce policejní služby 900 Kč

v 14. až 16. roce policejní služby 1140 Kč

v 17. až 19. roce policejní služby 1380 Kč

v 20. až 22. roce policejní služby 1620 Kč

v 23. až 25. roce policejní služby 1860 Kč

od 26. roku výše 2100 Kč

ročně.

Strážníci a inspektoři nyní v činné službě jsoucí, obdrží policejní přídavek ve výši odpovídající skutečné době v policejní službě ztrávené. Při tom se jim započítá přebývající doba do postupu, do nejblíže vyššího policejního přídavku.

Policejní přídavek započítává se do výslužného stejnou měrou jako služné.

§ 13.

Kromě služného a policejního přídavku přísluší strážníkům, obvodním inspektorům i provisorním strážníkům ještě místní přídavek podle ustanovení článku II., § 3. a 4. zákona ze dne 7. října 1919, čís. 541 sb. zák. a nař.

§ 14.

O vedlejších požitcích platí obdobně totéž jako pro policejní úředníky: příplatek na byt, oděvné, stravné, náhrada za služební cesty, indagační přídavek, náhrada za přesídlení při přeložení na jiné místo služební a odměna za mimořádné služební výkony v zájmu veřejném.

Bližší ustanovení těchto vedlejších požitků určí se nařízením.

§ 15.

Nyní v činné službě jsoucí obvodní inspektoři I. třídy zařadí se do stupnice II. a nyní v činné službě jsoucí obvodní inspektoři II. třídy, nadstrážníci, strážníci a provisorní strážníci do stupnice I. (§ 10.) takto:

1. Za skutečnou dobu služební počítá se čas ode dne nastoupení k policejní službě vůbec, provisorní rok v to počítaje. Do tohoto započítají se i válečná léta.

2. Bývalým příslušníkům československých legií, počítá se služební doba podle § 6. tohoto zákona. Do postupu jsou však započítatelná pouze léta ztrávená v legiích (počítána trojnásobně.)

3. Déle sloužícím poddůstojníkům při vstupu do sboru uniformované nebo civilní stráže, započítají se za každý uplynulý rok, presenční službu v to nepočítaje, 4 měsíce do postupu.

4. Obvodní inspektoři a strážníci uniformované i civilní stráže dokonavše 60. rok věku a 35. rok skutečné služby zařadí se podle bodu 1. tohoto paragrafu, jsou však z dalšího postupu vyloučeni.

Díl III.

Kancelářští sluhové.

§ 16.

Kancelářští sluhové jsou co do požitků a postupu postaveni na roven civilním státním sluhům.

§ 17.

Kancelářští sluhové u policejních úřadů nyní v činné službě jsoucí, zůstanou zařadění podle zásad uvedených v zákoně z® dne 7. října 1919, čís. 541 sb. z. a n.

Díl IV.

Drahotní přídavky.

§ 18.

Ustanovení článku IX. § 1. A) B) C) a § 2. zákona ze dne 7. října 1919, čís. 541 sb. z. a n. platí obdobně jako pro státní zaměstnance též pro policejní úředníky v § 1. jmenované a pro členy stráže uniformované i civilní.

Díl V.

Všeobecná ustanovení.

§ 19.

Obdrží-li někdo novou úpravou platovou méně než činí souhrn dosavadních požitků (služné, místní, policejní a drahotní přídavek, stravné), vyplatí se mu rozdíl mezi těmito a novými požitky, jakož zvláštní vyrovnavací přídavek, který jest započítatelný do pense.

§ 20.

Služné, místní policejní přídavek a stravné vyplácí se vždy 1. dne každého měsíce předem. Místní přídavek může se vypláceti též čtvrtletně předem na odůvodněnou žádost. Částky připadající na místní přídavek a stravné buďtež upraveny na nejbližší vyšší částky dělitelné dvanácti.

§ 21.

O zaopatřovacích požitcích policejních zaměstnanců v tomto zákoně jmenovaných a jejich pozůstalých platí kromě ustanovení tohoto zákona všeobecná ustanovení platná pro státní zaměstnance.

§ 22.

Ustanovení posavadních zákonů a nařízení, pokud odporují tomuto zákonu, se zrušují. Oděvní paušál a rodinné požitky po dobu mimořádných poměrů se upraví nařízením.

§ 23.

Policejní zaměstnanci v zákoně tomto uvedení tvoří samostatnou skupinu "státních policejních úředníků a zřízenců v republice Československé."

§ 24.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1921.

§ 25.

Provedením zákona pověřuje se ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem financí.

Odůvodnění:

Státní policejní úředníci a zřízenci tvoří zvláštní sbor politické správy, jehož povinnosti liší se podstatně ode všech ostatních odborů nejen státního, ale i samého politického úřednictva a zřízenectva vůbec.

Policejní úředníci bez rozdílu kategorie (konceptní, lékaři, úředníci stráže i kancelářští) vedle své normální služby kancelářské intervenují při téměř denních, ve velkoměstech často se vyskytujících případech neštěstí, vraždy, sebevraždy, živelní pohromy atd.; konají každodenní inspekční služby v divadlech, kabaretech, zábavách, plesích, politických projevech pod širým nebem a pod., provádějí Časté, v zájmu veřejné i státní bezpečnosti nutné prohlídky za každého počasí a v každé denní době, i noční, v nebezpečí úhony na zdraví ba i životě a jsou téměř neustále v permanentní službě, nedisponujíce vůbec volným časem pro své soukromé záležitosti.

Stráž bezpečnosti uniformovaná i civilní asistuje při všech výše uvedených úkonech, avšak i pravidelná denní služba její jest těžká, životu nebezpečná a zvláštní tělesné i duševní schopností vyžadující. Jen na ukázku uvádíme několik případů posledních let: zápas noční hlídky s lupiči v Praze III, při němž nadstrážník Kabátník těžce zraněn a nucen jíti do výslužby — zápas detektivů s lupičem Bočkem na Žižkově. při němž detektiv Pětiletý zastřelen, detektivové Lukeš Binder, Hladík těžce zranění — při služební obchůzce na Pankráci mezi 4. až 7. hodinou ranní zastřelen nadstrážník Bartoš neznámým pachatelem — na Starém Městě při služebním zakročení probodnut strážník Polívka maďarským vojínem Fegetem — na Smíchově při pronásledování zlodějů těžce zraněn výstřelem do prsou strážník Kaliba. O menších, stejně však nebezpečných případech ani se nezmiňujeme.

Jmenovaní vykonávají tuto permanenci a nebezpečnou službu u vědomí její nutnosti a v zájmu veřejné a státní bezpečnosti a pořádku i se ztrátou zákonem stanoveného nedělního klidu a v těch případech, kdy každý občan požívá svého volného času k zúčastnění se slavnostních příležitostí (národní a státní slavnosti, sokolský slet a pod.) a při kterých jinému státnímu úřednictvu a zřízenectvu jest dána možnost užívati svého volného času, musí uvedení obětovati osobní i rodinné tužby zájmu služby.

Tyto důvody jsou příčinou žádosti podepsaných zaměstnanců, aby vzhledem k mimořádnému postavení policejního sboru co do služby stali se tíž účastni zvláštních výhod, které by odpovídaly většímu služebnímu zatížení oproti všem ostatním kategoriím státních zaměstnanců.

Zákonem ze dne 7. října 1919, čís. 541 Sb. z. a n. postaveni policejní zaměstnanci na roven všem ostatním státním zaměstnancům bez ohledu na zvláštní shora vylíčené jich postavení. Naproti tomu zákon ze dne 19. března 1920, čís. 186 Sb. z. a n. uznává zvláštní postavení sboru četnictva v celku jako takové, (důstojnictva i mužstva) a přiznává mu zcela zvláštní výhody, ač služba četnická není o nic více namáhavější a nebezpečnější, naopak vzhledem k počtu trestních případů ve velkoměstech se přiházejících (nebezpeční zločinci se právě ve velkoměstě nejvíce zdržují, veškerá linutí mají původ vždy V ústředním nebo velkém středisku atd.) a vůbec vzhledem na důležitost bezpečnosti a pořádku zejména v hlavním městě republiky, možno bez přehánění tvrditi, že služba policejní jest ještě daleko namáhavější, nebezpečnější a pro stát důležitější.

Dosavadní žádosti státního policejního zaměstnanectva k dosažení výše uvedených výhod nesetkaly se s úspěchem právě jen z toho důvodu, že bylo úřednictvo" policejní považováno za součást politického úřednictva a mužstvo za součást státního zřízenectva vůbec a proto bylo odkazováno se svými požadavky na dobu, kdy tyto budou řešeny pro veškeré státní zaměstnanectvo.

Příslušníci této kategorie státních zaměstnanců dožadují se tedy právem, aby vzhledem k naprosto odlišné povaze povolání svého i služby byli ze společného rámce státního zaměstnanectva vyřáděni a jejich právní i hmotný "poměr služební byl zvláštním zákonem upraven. Navrhovaná zde úprava přispěje zajisté plnou měrou k upevnění jednotného postupu úřednictva a zřízenectva policejního ve službě, což je jistě s ohledem na význam bezpečnostní služby nutným. A mají-li ve službě bez obav a odporu nasazovati, čeho tato služba si vyžaduje, t j. bezpečnost života, zdraví a štěstí svých rodin, musí se ve svém těžkém a zodpovědném povolání cítiti aspoň spokojenými. Na uspokojené stráži bezpečnosti může býti založena bezpečnost našeho republikánského občanstva, bez uspokojení byl by ten základ vždy pochybný.

Navrhovaná úprava vyžádá si trvalého zatížení státního rozpočtu těmito částkami:

Policejní přídavek pro policejní úředníky 560.000 K

policejní přídavek pro stráž uniformovanou 1,798.000 K

policejní přídavek pro stráž civilní 465.000 K

přeskupení z II. do I. tř., jakož i inspektorům do nových stupnic u stráže uniformované 1,240.000 K

u stráže civilní 70.000 K

Úhrnem 4,133.000 K

Částka tato budiž také pojata do pravidelného, pro prvý rok do mimořádného rozpočtu a uhrazena rozpočtovými příjmy.

Po stránce formální navrhujeme, aby osnova byla přikázána k projednání výboru státně zřízeneckému.

V Praze dne 26. října 1920.

Tučný, Pelikán,

Hrušovský, Langr, Hrizbyl, Sajdl, Draxl, Zeminová, Netolický, Landová-Štychová, Dr. Uhlíř, Drobný, Laube, Dr. Franke, Dr. Vrbenský, Sladký, Buříval, Slavíček, Pechmanová, Trnobranský, Stříbrný.