Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
570.
Návrh
poslance J. Koudelky, A. Černého a soudruhů
na novelisování zákona o výkupu dlouhodobých pachtů ze dne 27. V. 1919, č. 318 sb. z. a n.
Při provádění zákona ze dne 27. května 1919, č. 318 sb. z. a n. o zajištění půdy dlouhodobým pachtýřům tvrdí mnozí beneficianti, že přihlášky na farní pozemky podané přímo u patronátních úřadů nejsou správné a že mají býti zamítnuty, ježto prý neodpovídají zákonu.
Tento názor beneficiantů odporuje zákonným předpisům i posavadní soudní praxi, neboť při provádění cit. zákona jde o zcizení farních pozemků, o kterém vždy rozhoduje patronátní úřad, Patronátní úřad uzavírá také smlouvy o zcizení farních pozemků, vystupuje obdobně jako poručník při zcizení jmění nezletilců a jest tudíž zástupcem vlastníka, totiž fary, kdežto beneficiát jest pouhým dočasným uživatelem farního jmění, osoba uživatele se stále střídá a beneficiát potřebuje souhlasu a součinnosti patronátního úřadu ke všem mimořádným výdajům a mimořádným jednáním týkajícím se správy jmění farního.
Mimo to patronátní úřad hájí před soudem v rozepřích zájmy farního jmění, podává společně s beneficiátem jako strana žalující žaloby týkající se jmění farního a zastupuje faru při sporech o žalobách na faru podaných (srv. spisy okr. soudu v Kouřími č. j. C 34/20).
Podle toho byly nároky pachtýřů na farní pozemky ohlášeny správně u patronátního úřadu a někteří beneficiáti beze všeho tyto nároky uznali.
Poněvadž však většina beneficiátů opírá se přihláškám podaným na farní pozemky u patronátního úřadu z toho důvodu, že měly býti podány přímo u beneficiátů jako zástupců fary, byly by tím zájmy drobných pachtýřů poškozeny, kdyby jejich přihlášky pro tuto formalitu měly býti odmrštěny, ježto podány byly u patronátního úřadu. Pro ten případ, že by soudy zaujaly stanovisko beneficiátů a neuznaly přihlášky na farní pozemky podané přímo u patronátního úřadu, činíme návrh, jak dole uvedeno.
V četných případech stalo se, že drobní pachtýři, z neznalosti věci, v těchto mimořádných poměrech snadno pochopitelné, neučinili přihlášky na výkup pozemků jimi držených ve lhůtě stanovené v § 12., čímž pozbyli oprávnění k výkupu. Pachtýřů těchto jest značné množství a bylo by dojista v rozporu s uznávanou nutností rychlého provádění pozemkové reformy, kdyby nebylo jim umožněno uplatniti svého nároku pro celkem nepatrnou formální závadu, jakou jest dodržení lhůty k přihláškám.
Dle ustanovení 1. výše cit. zákona uplatnily četné obce svého přednostního práva na pozemky dle ustanovení § 1. téhož zákona. Činily tak v přesvědčení, že příznivým rozhodnutím nastupují v práva dlouhodobého pachtýře a nárokem na výkup a že tak získají možnosti okamžitého použití pozemku, požadovaného vždy k důležitým úkolům obecním, kterážto okolnost jest vlastně" podmínkou uznání nároku obce dle ustanovení cit. zákona. Zatím však mezerou v tomto zákoně docílily obce pouze negativního výsledku, zabránivše vznesením svého nároku výkupu pozemku dlouhodobým pachtýřem. Pozemek takový může se však dostati ve vlastnictví obce až při provádění výkupu objektu, k němuž náleží. Jinak jsou obce, chtějí-li pozemku užíti ihned k účelu stavebnímu, nuceny užíti zákona o vyvlastňování pozemků ze dne 17. prosince 1919, č. 20 sb. z. a nař. z r. 1920.
Navrhujeme tudíž, aby
1. aspoň povoleno bylo pachtýřům, kteří vznesli nároky na farní pozemky přímo u patronátního úřadu, navrácení v předešlý stav dle § 14. zák. o dlouhodobých pachtýřích, neboť jedná se jen o formální postup a o výklad zákona a výklad beneficiátů skutečně neodpovídá dosavadní praksi soudní v záležitostech knihovních i sporných zachovávané, dle které patronátní úřad vždy vystupoval jako zástupce vlastníka fary, a aby v tom směru bylo dáno poučení soudům, případně.
2. aby zákon ze dne 27. května 1919, č. 318 sb. z. a nař. byl na ochranu a v zájmu těchto pachtýřů novelisován v ten způsob, že přihlášky vznesené na farní pozemky u patronátního úřadu jsou správné;
3. aby cit. zákon novelisován byl tak, že by byla ustanovena nová osmitýdenní lhůta pro podávání přihlášek o výkup pozemků v dlouhodobém pachtu dle shora uvedeného zákona těmi, kdož přihlášek těch v zákonné lhůtě z jakýchkoliv důvodů neučinili;
4. konečně aby změněn byl § 1. zák. o výkupu dlouhodobých pachtýřů v ten způsob, že obec nastupuje v práva dlouhodobého pachtýře, zejména že jest oprávněna ihned převzíti pozemek, o nějž se jedná, ve své vlastnictví za těch samých podmínek a tím získati k němu volné disposiční právo.
Po stránce formální: pro vedení těchto návrhů není spojeno s finančním zatížením státu, naopak uskutečnění návrhu ad 4) jest s to, aby usnadnilo značně hospodářský stav četných obcí.
Návrh tento budiž přikázán výboru zemědělskému.
V Praze dne 26. října 1920.
Koudelka, A. Černý,
Al. Kříž, Marek, Biňovec, Brožík, Pik, Geršl, Novák, Ulrich, Karpíšková, Benda, Tayerle Svoboda, Lehocký, Pocisk, Prokeš, Hampl, A. Chalupa, Hummelhans, R. Chalupa.