Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.

I. volební období.

2. zasedání.

Původní znění.

554.

Odpověď

ministra národní obrany

na interpelaci poslance Füssy Kálmána a soudr. (č. t. 203)

stran znovupronajmutí pastvin vojenského státního eráru.

Poněvadž případ Vámi interpelovaný spadá do kompetence ministerstva národní obrany, zodpovídám jej na místě ministra zemědělství.

Od bývalé rakousko-uherské správy bylo roku 1913 pronajato konsorciu rolníků města Komárna celkem 60 kat. jiter rolí po 40 K za 1 jitro, 19 kat. jiter po 20 K za 1 jitro, 155 kat. jiter pastvin po 7 K za 1 jitro, 46 kat. jiter lesa po 10 K za 1 jitro, úhrnem 280 kat. jiter za úhrnný roční nájem 4658 K.

Část těchto pozemků pronajímalo konsorcium zase dále, zejména též městu Komárnu a to za dražší peníz. Jinak byla půda využitkována pasením dobytka a obdělávána několika rolníky. Pozemky byly pronajaty až do 30. září 1919 a nebyly dále pronajaty, nýbrž vzaty do vlastní správy, poněvadž zamýšleno bylo zříditi v Komárně vojenské hospodářství.

Správa zřizujícího se vojenského velkostatku přihlížejíc ku bonitě půdy, nechala letos na jaře pastviny většinou zorati a asi 50 kat. jiter ladem ležícího úhoru se upravuje.

Zřízení vojenského hospodářství v Komárně bylo účelným a nutným, neb veliká garnisona musí míti značnou zálohu jatečného dobytka, zejména pro časem nastávající kritické doby zásobování masem. Vojenské hospodářství soustřeďuje asi 200 kusů hovězího dobytka, 350 ovcí a 100 kusů vepřů, dodává mléko do posádkové nemocnice a zeleninu pro všechny pododdíly.

Poměrně malou adaptací erárních skladišt u bašty č. 5 zřízen byl podnik representující dnes as 5,000.000 K.

V době veliké nezaměstnanosti dělnictva začalo se pracovati a skýtá se tak obživa asi 170 osobám, z větší části z Komárna.

O plochu 60 kat. jiter, o kterou snad zásobování města utrpělo, město zkráceno není, neboť bylo 50 jiter pronajato sdružení invalidů v Komárně a 17 jiter městu.

Dle sdělení p. starosty města Komárna, má město as 800 kat. jiter pastvin, což stačí ku vyživení as 300 kusů dobytka, a nestala se městu direktní škoda.

Město má z vojenského velkostatku značný nepřímý užitek, neb, jednak byla plocha rolí zvětšena o 200 jiter, čímž produkce obilnin stoupla, dále nalézá mnoho lidí z města Komárna obživu a velkostatek při rázném odběru jest odkázán na obchodníky a řemeslníky města Komárna.

Cvičení vojska odbývá se pouze na pozemcích erárních za čtvrtou baštou a za Váhem na Pustě, nikoliv však na pozemcích městských, které jsou vzdálenější erárních a byly v tomto směru vydány přísné rozkazy od úsekového velitelství.

V Praze dne 18. září 1920.

Ministr národní obrany:

Gen. Husák v. r.

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.

I. volební období.

2. zasedání.

Překlad.

Válasz

a nemzetvédelemügyi miniszter úrtól

Füssy Kálmán képviselö interpellációjára (203 sajtó szám)

a katonai kincstári legelöknek ujabbi bérbeadása tárgyában.

Mivel az Ön által interpellált eset a nemzetvédelmi miniszterium hatáskörébe tartozik, válaszolok reá a földmüvelésügyi-miniszter helyett.

A volt osztrák-magyar kincstár által az 1913. évben a komáromi gazdaközönségnek bérbe adatott összesen 60 kat. hold szántóföld, holdanként 40 koronájával, 19 kat. hold, holdanként 20 K-jával, 155 kat. legelö, holdanként 7 K-jával, 48 kat. hold erdö, holdanként 10 K-jával, összesen 280 kat. hold 4658 K évi összbérért.

A gazdaközönség ezen földek egy reszét tovább adta bérbe, így Komárom városának is, még pedig magasabb bérért. Máskülömben a föld legelésre lett felhasználva, és egyrésze néhány gazda által megmüvelve. E terület 1919 évi szeptember 30-ig volt kibérelve, tovább azomban nem lett bérbe adva, hanem saját kezelésbe lett véve, mivel egy komáromi katonai gazdaság létesitése volt tervbevéve.

Az alakuló katonai nagybirtok gondnoksága a föld bonitására való tekintettel ez év tavaszán a legelök nagyobb részét felszántatta, és körülbelül 50 kat. hold ugart szabályoz.

A komáromi katonai-gazdaság létesitése célszerü és sürgös volt, mert a nagy helyörségnek jelentékeny vágóhidi marha-tartalékra van szüksége, különösen a jövö hús ellátás kritikus idejében.

A katonai gazdaság körülbelül 200 darab marhát, 350 juhot és 100 darab sertést központosít, szállít a helyörségi korháznak tejet, és az öszszes alosztályoknak zöldséget.

A 5-ik számu bástya melletti kincstári raktáraknak aránylag kis átalakitása által egy, ma körülbelül 5.000.000 K representáló vállalat lett alapítva.

A munka a nagy munkanelküliség idejében kezdödött, miáltal keresethez jutott körülbekül 170 ember, nagyobbrészt Komáromból.

A 60 kat. hold terület miatt, mely által Komárom város közellátása talán hátrányt szenvedett, a város megrövidítve nincsen, mert 50 hold a komáromi rokkantak egyesületének, és 17 hold a városnak lett bérbeadva.

Komárom város polgármesterének közlése szerint a városnak 800 kat. hold legelöje van, mely körülbelül 300 darab marha ellátására elegendö, s igy a város közvetlen kárt nem szenvedett.

A városnak a katonai nagybirtokbol közvetlenül tetemes haszna van, mert egyrészt a szántóföld területe 200 holddal megnagyobbodott, miáltal a gabonatermelés emelkedett, továbbá külömbözö vásárlásoknál a komáromi kereskedökre és iparosokra van utalva.

A katonai gyakorlatok csakis a kincstári területen, és pedig a negyedik bástya és a Vág mögötti pusztán történnek, nem pedig a városi földeken, melyek messzebbre esnek mint a kincstáriak és szigoru parancs is lett ez irányban áz illetékes parancsnokságtól kiadva.

Prága 1920, szeptember 18-án.

Nemzetvédelemügyi miniszter:

Husák tábornok, s. k.