Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.

I. volební období.

2. zasedání.

Ministerstvo sociální péče republiky československé postaveno bylo právě důsledkem světové války před úkoly dalekosáhlé a z velké části úplně nové. To platí zejména o jeho odboru péče o mládež.

Péče o mládež českou byla bývalými vládami rakouskými soustavně zanedbávána, ač to byly právě české organisace pro ochranu dětí a péče o mládež, které rakouskému ministerstvu sociální péče byly jak svou organisací tak i svou prací vzorem pro vybudování sociální péče o mládež v ostatních zemích bývalého Rakouska. Česká Morava byla v tomto oboru odbývána přímo macešsky; kdežto pro německé organisace péče o mládež bylo vždy hojnost subvencí státních, byly české organisace buď vůbec pomíjeny nebo jen nepatrnými částkami odbývány. Přes to docílily již před světovou válkou i také za války té mimořádného rozmachu.

Je to právě nedostatek ústavů, který brzdí náležitý rozvoj soukromé péče o mládež na Moravě, a proto již před rokem žádaly moravské organisace pro péči o mládež, aby uprchlický tábor v Moravské Třebové, té doby zcela nedostatečně využitkovaný, věnován byl účelům péče o mládež. Tehdejší snaha ministerstva sociální péče o získání tábora neměla kýženého výsledku; až teprve letos byl tábor v Moravské Třebové usnesením ministerské rady ze dne 27. května 1920 odevzdán na dobu potřeby ministerstvu sociální péče pro jeho účely.

Ministerstvo sociální péče uprchlický tábor v Moravské Třebové již převzalo a umístilo v něm hned prázdninovou kolonii více než jednoho tisíce vídenských dětí a připravuje s rozvahou další účelné použití tábora pro péči o mládež za součinnosti moravských sirotčích spolků, z nichž větší část nemá, kde by umístila své svěřence, a proto žádá, aby je umísťovati mohla v táboře moravsko-třebovském, který dle odborného posudku pro účely péče o mládež zcela dobře se hodí.

Úmyslem přeložiti tam zemskou vychovatelnu a městský chlapecký sirotčinec z Brna, ministerstvo sociální péče se dosud nezabývalo. Zástupci zemského výboru moravského a města Brna projevili sice při přejímání tábora ministerstvem sociální péče přání, aby uvedené dva ústavy mohly býti umístěny v táboře, poněvadž nově zřizované vysoké školy v Brně jejich budov nezbytně potřebují. Písemná žádost tohoto obsahu však nedošla ministerstva sociální péče ani od moravského zemského výboru ani od města Brna. Ministerstvo sociální péče získalo uprchlický tábor v Moravské Třebové ke zcela jinému účelu než k umístění uvedených dvou ústavů a mohlo by se zajisté jednati nejvýš o zatímní opatření, kdyby na konec existence vysokých škol brněnských vyžadovala umístěni nějakého tamního ústavu v táboře moravsko-třebovském.

Jest pravda, že stavby moravsko-třebovského uprchlického tábora byly uznány za nezpůsobilé k odstranění bytové nouze, to však jen proto, že neodpovídají stavebnímu řádu a vyžadovaly by tak nákladných adaptací, že by prospěch s nákladem nijak nebyl v přípustném poměru. Stavby jsou však přes to trvanlivé, zděné a pro účely péče o mládež bez nákladných adaptací vhodné.

Konečně jest třeba zodpověděti otázku pánů interpelantů, je-li vláda ochotna přenechati za mírných podmínek tábor městu Moravské Třebové ke zřízení okresní nemocnice?

Již z uvedeného jest jasno, že to možno není. Ministerstvo sociální péče potřebuje tábora toho nutně ke svým účelům a nemůže ani jeho části postrádati. Z vyžádaného posudku úředního lékaře nebyl by však tábor ani vhodný pro umístění všeobecné nebo infekční nemocnice pro celý okres moravskotřebovský, protože jest příliš veliký a z hospodářského a hlavně finančního hlediska by se nevyplácel pro umístění 60 nebo i více na př. 120 postelí a ostatních, nemocnici nezabraných budov nebylo by možno užíti pro jiné obytné účely se stanoviska zdravotně-hygienického pro nebezpečí přenesení nákazy z nemocnice vzduchem (na př. při neštovicích nebo spále) nebo v létě mouchami (při břišním tyfu, úplavici, choleře).

Vláda tudíž nevidí potřeby, aby měnila usnesení ministerské rady, přenechávající tábor moravsko-třebovský ministerství sociální péče pro jeho účely, aniž vidí ve způsobu užití tábora toho ministerstvem sociální péče podkopáváni národnostního míru velkého německého území.

V Praze dne 14. září 1920.

Ministerský předseda:

Tusar, v. r.

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.

I. volební období.

2. zasedání.

Das Ministerium für soziale Fürsorge der čechoslovakischen Republik wurde eben infolge des Weltkrieges vor weitreichende und zum grossen Teile neue Aufgaben gestellt. Das gilt insbesondere von seiner Sektion für die Jugendfürsorge.

Die Fürsorge für böhmische Jugend wurde von der ehemaligen österreichischen Regierung systematisch vernachlässigt, obwohl es gerade die böhmischen Organisationen für Kinderschutz und Jugendfürsorge waren, welche dem österreichischen Ministerium für soziale Fürsorge sowohl wegen ihrer organisation als auch wegen ihrer Leistungen den übrigen Ländern des ehemaligen Österreich als Muster gedient haben. Das böhmische Mähren wurde auf diesem Gebiete geradezu stiefermütterlich abgetan; während für deutsche Jugendfürsorgeorganisationen jederzeit Staatssubventionen vorhanden waren, wurden die böhmischen organisationen entweder überhaupt übergangen oder mit unbedeutenden Beträgen abgefertigt. Trotzdem haben sie sowohl vor als auch während des Weltkrieges eine aussergewöhnliche Entfaltung erzielt.

Eben ein Mangel an Anstalten ist es, der die richtige Entwicklung der privaten Jugendfürsorge in Mähren behindert und deshalb suchten schon vor einem Jahre die mährischen Jugendfürsorge-Organisationen an, das derzeit ganz ungenügend ausgenützte Flüchtlingslager in Mähr.-Trübau möge für Zwecke der Jugendfürsorge gewidmet werden. Die damalige, Bemühung des Ministeriums für soziale Fürsorge, das Lager zu gewinnen, hatte nicht den gewünschten Erfolg; erst heuer wurde das Lager in Mähr.-Trubau über Beschluss des Ministerrates vom 27. Mai 1920, für die Dauer des Bedarfes dem Ministerium für soziale Fürsorge für dessen Zwecke übergeben.

Das Ministerium für soziale Fürsorge hat das Flüchtlingslmager in Mähr.-Trübau bereits übernommen und darin sofort eine Ferialkolonie von mehr als tausend Wiener Kinder untergebracht und bereitet mit Bedacht die weitere zweckmässige Verwendung des Barakenlagers für die Jugendfürsorge unter Mittätigkeit mährischer Waisenverreine vor, deren grösserer Teil für ihre Zöglinge keine Unterkunft hat und deswegen bittet, dieselben im Mährisch-Trübauer Lager, das nach fachmänischem Urteil für Zwecke der Jugendfürsorge ganz gut geeignet ist, unterbringen zu können.

Mit der Absicht, die Landeserziehungsanstalt und das städtische Knabenwaisenhaus aus Brünn dorthin zu verlegen, hat sich das Ministerium für soziale Fürsorge bisher nicht beschäftigt. Die Vertreter des mährischen Landesausschusses und der Stadt Brünn haben zwar gelegentlich der Übernahme des Barakenlagers durch das Ministerium für soziale Fürsorge den Wunsch geäussert, die genannten zwei Anstalten mögen im Lager untergebracht werden, da die neuerrichteten Hochschulen in Brünn, deren Gebäude dringend benötigen. Ein schriftliches Gesuch mit diesem. Inhalte ist jedoch weder vom mährischem Landesauschuss noch von der Stadt Brünn beim Ministerium für soziale Fürsorge eingelangt. Das Ministerium für soziale Fürsorge hat das Flüchtingslager in Mährisch-Trübau zu einem ganz anderen Zwecke als zur Unterbringung der beiden genannten Anstalten erworben und es könnte sich wohl höchstens um eine provisorische Massnahme handeln, falls die Existenz der Brünner Hochschulen die Unterbingungen irgend einer dortigen Anstalt im Mähr.-Trübauer Barakenlager letzten Endes erfordern würde.

Es ist wahr, dass die Bauobjekte des Mähr.- Trübauer Flüchtlingslagers nicht geeignet befunden wurden, die Wohnungsnot zu beseitigen und zwar nur deshalb, weil sie der Bauordnung nicht entsprechen und derart kostspielige Adaptationen erfordern würden, dass der Nutzten in gar keinem zulässigen Verhältnis mit dem Aufwand wäre. Die Bauobjekte sind jedoch trotzdem dau erhaft, gemauert und für Zwecke der Jugendfürsorge ohne kostspielige Adaptationen geeignet.

Schliesslich ist die Frage der Herren Interpellanten zu beantworten, ob die Regierung geneigt ist, unter mässigen Bedingungen das Lager der Stadt Mährisch-Trübau für die Errichtung eines Bezirkskrankenhauses zu überlassen?

Es ist schon aus dem Angeführten klar, dass dies nicht möglich ist. Das Ministerium für soziale Fürsorge benötigt das Lager dringend für seine Zwecke und kann auch nicht einen Teil desselben entbehren. Nach dem erbetenen Gutachten des Amtsarztes wäre jedoch das Lager für die Unterbringung eines allgemeinen oder Infektionsspitales für den ganzen Bezirk von Mährisch-Trübau nicht geeignet, weil es zu gross ist und die Aufstellung von 60 oder auch mehr, z. B. 120 Betten, sich von wirtschaftlichen und insbesondere finanziellem Gesichtspunkte nicht au zahlen würde, während die übrigen, vom Spital nicht belegten Gebäude für andere Wohnzwecke vom sanitärhygienischen Standpunkte nicht verwendet werden könnten, wegen der Gefahr, dass aus dem Krankenhaus die Ansteckung durch die Luft (z. B. bei Blattern, oder Scharlach) oder im Sommer durch die Fliegen (beim Bauchtyphus, Ruhr, Cholera) verschleppt werden würden.

Die Regierung sieht daher keine Notwendigkeit, den Beschlussdes Ministerrates abzuändern, der das Barakenlager von Mährisch- Trübau dem Ministerium für soziale Fürsorge für dessen Zwecke überlässt und erblickt in der Art der Ver wendung dieses Lagers durch das Ministerium für soziale Fürsorge keine Untergrabung des Nationalfriedens in dem grossen deutschen Gebiete.

Prag, am 14. September 1920.

Der Ministerpräsident:

V. Tusar, m. p.