Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
1. zasedání.
519.
Odpověď
na interpelaci poslanců R. Bergmanna, Maška, Zavřela a soudruhů
na ministra zemědělství a veřejných prací (č. t. 144),
stran kritické situace našeho zemědělství.
Zásady, kterými vláda hodlá se říditi při zemědělské politice jsou obsaženy ve vládním prohlášení pana ministerského předsedy, proneseném dne 1. června 1920 v Národním shromáždění republiky Československé.
Dle tohoto prohlášení není vázané hospodářství se zemědělskými produkty než nutným důsledkem světové války, není naprosto nezměnitelným zařízením, a bude uvolňováno časem s odpadáním příčin, jež je vyvolaly. Ceny zemědělských produktů budou stanoveny tak, aby byly úměrny k nákladům výrobním. Vláda jest si vědoma, že musí podporovati ze všech sil zemědělskou výrobu, aby v dohledné době mohla dosáhnouti žádoucího cíle soběstačnosti. Proto vydatně podporuje opatřování umělých hnojiv, pokračuje v účelném budování pokusnictví, umožňuje dovoz ušlechtilých semen, zejména pak podporuje všestrannou melioraci půdy. Stejně vláda podporuje zvelebení nebývalou měrou poškozené produkce živočišné, zejména dovozem prvotřídného materiálu chovného.
V jednotlivostech klade si ministerstvo zemědělství za čest sděliti následující:
Již od jara 1919 snažilo se ministerstvo zemědělství zajistiti pro naše zemědělství potřebné množství cizozemských strojených hnojiv resp. surovin pro jich výrobu. Jelikož tyto snahy nebyly provázeny očekávaným úspěchem, nemůže býti tvrzeno, že by v tomto důležitém oboru ministerstvo zemědělství nebylo učinilo svoji povinnost.
Největší překážky zdaru byly jednak všeobecná nouze o strojená hnojiva, obtížné opatření lodního prostoru, jeho drahota a hospodářská politika většiny evropských států, zákazy vývozu, stávky a pod., zejména však nízké ceny zemědělských výrobků rostlinných, které znemožnily za stávajícího státního hospodaření nákup drahých strojených hnojiv. Nařízením ministerské rady ze dne 24. února 1920 byla dána základna pro nákup strojených hnojiv za podpory státu.
Na základě tohoto nařízení proveden v prvé řadě nákup surovin pro výrobu superfosfátu a množství odpovídající výrobě cca 200.000 tun svěřeno bylo syndikátu technického velkoprůmyslu v Praze. Týž až dosud zakoupil 10.000 tun surových fosfátů afrických, více než 20.000 tun kizů k výrobě kyseliny sírové a 15.000 tun fosfátu bylo koupeno prostřednictvím banky Bohemie.
Ministerstvo zemědělství uložilo výše uvedenému syndikátu, aby kupoval i dále surové fosfáty anemické a bezpodmínečně pro jaro 1921 snažil se potřebu superfosfátů uhraditi.
V oboru produkce živočišné zastává ministerstvo zemědělství názor, zastávaný všemi odborníky a pokročilými praktickými zemědělci, že v živočišné produkci musí nastati regenerace ze zbývajícího stavu plemenného materiálu a že toliko k koní je nutností dovážeti vynikající plemenné hřebce.
O nějakém doplňování skotu nelze vůbec mluviti, neboť, nepřihlížeje k jiným důvodům zejména obtížím transportu a drahotě, nutno poukázati na to, že stav skotu v celé Evropě poklesl, takže není země, která by mohla větší počet chovného skotu vyvézti.
Hlavní obtíže zvelebení produkce živočišné vyskytují se toliko následkem nedostatku jadrných krmiv a vznikají tím, že obilí vlastní produkce se značně vymílá a mimo to otruby tyto slouží ještě ke krmení erárních koní následkem nedostatku ovsa. Chov vepřového dobytka vzmáhá se však přirozenou cestou a ministerstvo zemědělství pečuje o to, aby byl chráněn proti rozšíření nakažlivých nemocí zajištěním dostatečného množství očkovacích látek. V oboru produkce rostlinné ministerstvo zemědělství snažilo se v prvé řadě zajistiti žádoucí prosperitu našeho bramborářství, které přestálou válkou velice utrpělo, vedle jiných škod hlavně zdegenerováním domácí sadby. Aby tomuto nedostatku našeho bramborářství bylo aspoň z části odpomoženo, rozhodlo se ministerstvo zemědělství na podzim roku 1919 vyslati do Berlína k příslušným úřadům komisi za účelem zajištění dodávky 1.200 vagonů sadby bramborů do republiky Československé. Jednání v Berlíně setkalo se s úplným nezdarem, jakkoli jako kompensace nabízen byl cukr a slad. Jediný výsledek celého jednání byl, že vláda německá dovolila vyvézti 10 vagonů originální sadby, která v jednotlivých oblastech použita byla k dalšímu ušlechťování. Když dodávka 1200 vagonů sadbových bramborů z Německa ztroskotala, vyzvalo ministerstvo zemědělství jednotlivé obchodní a hospodářské korporace, aby dovezly vhodnou sadbu aspoň ze zemí severských. Na tuto výzvu přihlásily se dvě obchodní firmy, jimž ministerstvo zemědělství povolilo vývoz kompensačního zboží a písemně a osobně doporučilo komisi pro zahraniční obchod urychlené vyřízení příslušných žádostí.
Ministerstvo zemědělství předložilo dále návrh zákona, jímž by byl poskytnut ze státních prostředků obnos až do 10 milionů na snížen ceny dovezené cizozemské sadby na K 100.- v době, kdy smlouvy dodávkové s cizinou měly býti uzavřeny, vypukly v Německu politické nepokoje, takže importéři nechtěli a nemohli převzíti risiko eventuelních ztrát vzniklých průvozem přes Německo a dovoz sadbových bramborů neuskutečnili.
Pokud se týče osiva, dovezeno bylo na podzim roku 1919 20 vagonů originální pšenice z Německa. Originální jarní pšenici, jarní žito, které by naše zemědělství nutně potřebovalo pro jarní setí, nemohlo Německo dodati, ač původně to slíbilo, ježto bylo mírovou smlouvou vázáno dodati přebytky vhodného osiva čtyřdohodě. Aby odpomoženo bylo katastrofálnímu nedostatku lněného semene, vymohlo ministerstvo zemědělství poskytnutí státního příspěvku 4 miliony korun na snížení dovezeného semene z Ruska.
Aby pěstitelé vhodného osiva a sádě chráněni byli před nekalou obchodní soutěží a aby spotřebitelům zajištěna byla jakost určitých kategorií osiv a sádí, zavedlo ministerstvo zemědělství nařízením číslo 360/19 uznávání původnosti odrůd a uznávání osiva a sádí kulturních rostlin.
V případech, kdy neoprávněně zabráno osivo a sáď, zakročovalo ministerstvo zemědělství, kdy mu to bylo hlášeno, účinně u ministerstva pro zásobování lidu, případně u okresních obilních úřadů. Ve všech případech, kdy úředním vyšetřováním bylo zjištěno, že stal se při rekvisici přehmat, bylo příslušnými úřady nařízeno, osivo nebo sáď uvolniti, případně dodati náhradní.
Aby zamezeno bylo šíření kokotice s jetelovým semenem, bylo vydáno nařízení o obchodu semenem červeného jetele a vojtěšky, kterým byl obchod těmito semeny postaven pod státní dozor a kterým celý obchod v tuzemsku i se zahraničním byl regulován.
Zvláštní péči věnovalo ministerstvo zemědělství povznesení produkce zemědělské i v tom směru, že staralo se včas o upozornění rolnictva na různé škůdce a choroby a prostředky proti těmto škůdcům a chorobám. Tak vydalo ministerstvo zemědělství již v roce 1919 na podzim před setím zvláštní oběžník, rozeslaný po všech obcích republiky Československé, v němž upozorňováno bylo rolnictvo na nesmírné národohospodářské ztráty, způsobené snětivostí pšenice, a vyzýváno k moření osiva modrou skalicí. Potřebné množství modré skalice k tomuto účelu zajištěno bylo u rakouského spolku pro chemickou a hutní výrobu za sníženou cenu K 7.- za 1 kg (celkem přes 60 vagonů). Na jaře roku 1920 byla výzva k moření osiva zemědělcům opětovně prostřednictvím politických okresních úřadů, jakož i tiskem (denním a odborným) připomenuta. Pokud se týče ostatních chorob a škůdců rostlinných, vyzvalo ministerstvo zemědělství zemědělce zvláštním upozorněním, uveřejněným v denníku odborného tisku, aby se obracelo na výzkumné ústavy a stanice fytopathologické, jejichž úkolem jest podávati rolnictvu rady v tomto směru, jak o chorobách samých, tak i prostředcích obranných a profylatických. Aby decentralisována byla výroba hubících prostředků proti hrabošům, obrátilo se ministerstvo zemědělství na všechny hospodářské školy a ústavy s vyzvou, aby tyto převzaly výrobu hubících prostředků, pokud to zařízení a odborné síly jednotlivých ústavů a škol dovolují.
Budování výzkumných ústavů nelze prováděti rychlým tempem pro značné výdaje s tím spojené. Byla sestátněna výzkumná stanice hospodářsko-fysiologická a zřízena na dva ústavy: výzkumný ústav pro výrobu rostlinnou a výzkumný ústav pro výrobu živočišnou; oba ústavy rozděleny na radu odborných oddělení. V budování dalších ústavů, pokud prostředky finanční dovolují, bude se dále pokračovati. Obtíže tu však činí získání vhodných pokusných statků.
Zásady k zabezpečení včasného provedení letošního výmlatu obilí byly stanoveny na základě porad ministerstev: zásobování, zemědělství a veřejných prací výnosem ze dne 6. května 1920, čís. 38.740/7314-V.
Tímto výnosem ponechána dosavadní organisace přidělování uhlí a benzinu na výmlat i pro letošek s příkazem, že musí býti zavedena přísná kontrola jak přidělování, tak spotřeby výmlatného uhlí. Zásobování toto jest tak organisováno, že přiděluje se uhlí uhelným oddělením a benzin oddělením pro příděl minerálních olejů ministerstva veřejných prací Zemským žňovým komisím, které na základě získaného přihláškového materiálu obdrží od ministerstva veřejných prací přiměřený kontingent uhlí a benzinu, z kterého jednotlivým spotřebitelům žňové komise předpisují detailní dodávky.
Aby včasný a nerušený výmlat byl zabezpečen, disponovalo ministerstvo veřejných prací pro ranný výmlat obilí na měsíc červen uhlí:
1. |
Zemské žňové komisi v Praze |
11.300 |
tun |
2. |
Zemské žňové komisi v Brně |
3.000 |
tun |
3. |
Zemské žňové komisi v Opavě |
500 |
tun |
4. |
Zemské žňové komisi v Bratislavě |
15.000 |
tun |
Pro červenec zvýšeny disposice:
ad 1. na |
20.000 |
tun |
ad 2. na |
17.000 |
tun |
ad 3. na |
3.000 |
tun |
ad 4. na |
18.000 |
tun |
Dotazem u příslušných uhelných inspektorátů bylo zjištěno, že předepsané kontingenty byly na červen 1920 také dodány, a ministerstvo veřejných prací věnujíc zabezpečení výmlatu náležitou péči učiní vše, aby se tak stalo i pro příští měsíce.
Potřebného benzinu pro pohon mlátiček jest nyní dosti v zásobě, tak ze příděly předepsané žňovou komisí jednotlivým spotřebitelům jsou dle denních výkazů rafinerií ihned vypravovány.
V Praze dne 10. září 1920.
Ministr, pověřený správou ministerstva zemědělství:
Sonntág, v. r.