Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
1. zasedání.
515.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslanců Fr. Zeminové, L. Landové-Štychové, Al. Tučného a spol. (č. tisku 230)
v záležitosti náhlého a neodůvodněného propuštění uklízeček z ministerstva národní obrany.
Interpelace se zakládá na nesprávných informacích.
Můj předchůdce v úřadě nařídil velmi správně již počátkem roku 1919, aby jako uklízečky pro kanceláře byly napříště přijímány pouze vdovy po padlých legionářích, dále vdovy po padlých vojínech, kteří byli státními příslušníky čs. republiky, na třetím místě manželky legionářů, kteří se dosud nevrátili do republiky, a posléze ženy válečných invalidů.
Uklízečky podmínkám nevyhovující, svobodné i vdané, měly býti v důsledcích toho propuštěny. Rovněž tak ženy legionářů po návratu a demobilisování jejich manželů.
Žádosti vdov o místa uklízeček docházejí ve velikém množství a vedou se v záznamu.
Velitelství budov ministerstva národní obrany vyzvalo proto uklízečky, aby si zvolily čtyři důvěrnice a přijímá nové, resp. propouští dosavadní uklízečky vždy po důkladné informaci.
Ze zaznamenaných žen se vybírají nejpotřebnější, ze zaměstnaných, kromě těch, proti nimž jest mnoho stížností, propouštějí se relativně majetné a ony, jejichž mužové dosáhli zase zaměstnání.
Až do interpelovaného případu nebylo proti tomuto postupu nikdy námitek.
V případě daném jde o deset žen, jejichž manželé pracují, jiné čtyři nepatří k vrstvám nejchudobnějším, jedna z nich dokonce jest majitelkou domu, jiná matka úředníkova, jiná opět projevila s výpovědí souhlas, že všude jinde bude míti lepší plat a posléze dvě propuštěny pro nepřístojnost (nepořádné chození do práce, lživé udání, že manžel po celou dobu války pracující obuvník, jest válečným invalidou).
Na místa, takto zcela spravedlivě dle platných předpisů uprázdněná, čekal již daleko větší počet vdov a žen s kvalifikací v předu uvedenou, nepoměrně nuznějších a potřebnějších, než byly propuštěné.
V interpelaci uvedené vyrozuměni vydáno bylo pouze dvěma z propuštěných, jež je již hotové předložily správci k podpisu s prosbou, že tak spíše dostanou nové místo, uvede-li se důvodem propuštění nedostatek práce, než okolnost, že manžel má zaměstnání.
Posléze podotýkám, že zaměstnané uklízečky bydlí v celé Velké Praze, neboť není důvodů, proč by měly býti přijímány pouze ženy z vnitřního města. Rozhodují tu pouze zřetele shora uvedené.
V Praze dne 25. srpna 1920.
Ministr národní obrany:
Dr. Markovič v. r.