Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.

I. volební období.

1. zasedání.

Nesrovnává se s pravdou, že státní ústav pro tuky, oleje a mléko v Praze vůbec, tím méně pak jedné firmě soustavně přiděluje jeden vagon sody za 8.700 K, nýbrž pravdou jest, že ústav sodu jednotlivým firmám, které ji zpracovávají, pouze přikazuje, v důsledku čehož přikázanou sodu účtuje přímo továrna, která ji příjemci dodala, tudíž zpravidla buď továrna Neštomická nebo továrna v Ebensee. Účtovací ceny sody jsou schvalovány ministerstvem zásobování v dohodě s ministerstvem obchodu a nesmějí býti čítány výše, než kolik činí předložená kalkulace, těmito úřady potvrzená.

Jednotlivým firmám nepřiděluje se větší množství sody nežli potřebují; příděly určovány jsou jednotlivými odborovými skupinami při svazu průmyslníků a oznamovány pak ústavu ku další distribuci.

Stalo-li se, že jednotlivé továrny sodu jim přidělenou z jakýchkoliv důvodů, po případě snad i proto, že ji z nedostatku materialií (jako uhlí) nemohly zpracovati, dále odprodaly, bylo povinností kupitelů, kteří si sodu takovýmto způsobem z druhé ruky za vyšší ceny opatřili, případ neprodleně hlásiti státnímu ústavu pro tuky, oleje a mléko v Praze, aby mohl ve věci té zakročiti. S tohoto hlediska dlužno litovati, že v interpelaci nejsou přesně jmenovány konkrétní případy, v nichž udál se nedovolený převod přikázané sody ježto bez uvedení konkrétních fakt nelze zaříditi stíhání.

Podotčeno budiž, že státní ústav pro tuky, oleje a mléko v Praze svými kontrolními orgány pravidelně provádí kontrolu o použití distribuované sody a zjistí-li se, že byla soda neoprávněně požadována ve množství přesahujícím potřebu, nejen že zastaví dotčeným firmám příděl sody vůbec, nýbrž i oznámí případy takové úřadu pro potírání lichvy ku dalšímu zařízení.

Pro úplnost se uvádí, že v některých případech fakturoval příděly ústav sám; tyto příděly vztahovaly se však výhradně jen na sodu cizozemskou ze Saarského území, jež byla vlivem valutárních poměrů našich poněkud dražší nežli soda tuzemská; rozprodej této sody prováděl ústav úplně bez výdělku.

Tato dražší soda, jež účtována byla za Kč 171·20 při první partii (57 vagonech) a Kč 320·- při druhé partii (76 vagonech), byla zakoupena za součinnosti zástupců sklářského a smaltového průmyslu, jemuž byla výhradně přidělována a jenž při nedostatku sody tuzemské a při ohromném zisku, docilovaném exportem skla, přesně vykalkulované ceny sody ochotně platil.

Pokud se týče trestního řízení zmíněného v interpelaci, sděluje se toto:

Státní zastupitelství v Praze zvěděvší, že jest podezření lichvářských obchodů sodou, přidělovanou určitým firmám státním ústavem pro tuky, oleje a mléko, učinilo dne 1. července 1920 u vyšetřujícího soudce zemského trestního soudu v Praze pod č. j. St 1002/20 návrh na přípravné vyhledávání ku zjištění trestných činů a vinníků. Vyhledávání to vede se u jmenovaného soudu pod č. j. Vr XVI 16024/20.

Dne 18. srpna 1920 učinilo státní zastupitelství nový návrh, aby bylo zavedeno přípravné vyšetřování proti Otto Neumannovi, majiteli firmy Petan a spol. v Praze,výroba krému na boty, pro přečin dle §u 20, č. 2 b, 23 č. 4. cís. nař. ze dne 24. března 1917, č. 131 r. z. a přípravné vyhledávání proti zodpovědnému zástupci firmy K. Werfel pro § 23. č. 4 téhož nařízení, a navrhlo, aby byl Otto Neumann vzat do vazby z důvodů § 175, 2, 3, 180. tr. ř.

K dotazu uvedenému v interpelaci ad 1 a 2 se dodává, že případ, o němž tyto body interpelace jednají, jest již jak z hořejšího vysvětlení vyplývá, předmětem úředního šetření, a že, budou-li zjištěny další nedovolené prodeje, bude administrativně postupováno dle konstantní praxe, která byla již shora vylíčena.

Pokud konečně se jedná i dotaz ad 3., poukazuje se na shora vylíčené kroky státního zastupitelství.

V Praze dne 27. srpna 1920.