Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
1. zasedání.
Původní znění.
395.
Interpellation
der Abgeordneten E. Bobek, Dr. W. Feierfeil, R. Schälzky, J. Tobler u. Genossen
an die Regierung
wegen der Verfolgung der christlichen Arbeiterschaft seitens der sozialdemokratischen Gewerkschaften.
Am 19. November 1919 versprach Herr Ministerpräsident einer Vertretung der Landeskommission christlicher Gewerkschaften in Böhmen, den christlichen Gewerkschaften, sowie allen anderen Organisationen den gesetzlichen Schutz, sowie die Freiheit der organisation zu sichern.
Darauf ist am 19. Dezember eine Verordnung über Arbeiterschiedsgerichte erschienen, welche aber in den seltensten Fällen von den Gerichten zur Anwendung kommt.
Der Terror gegenüber den christlichen Gewerkschaften blüht üppig weiter.
So haben sich seit dieser Zeit wieder einige Fälle ereignet, wie z. B. in Ketzelsdorf bei Königinhof, wo der Sekretär des Verbandes christlicher Tewtilarbeiter, Herr Renner aus Hohenelbe, misshandelt wurde; in Eichicht bei Reichenberg, wo zweimal wegen christlichen Arbeitern gestreikt wurde, in Reichenberg selbst, wo ebenfalls wegen christlichen Arbeitern gestreikt wurde.
Diese Fälle wurden der Staatsanwaltschaft in Reichenberg zur Anzeige gebracht, von wo aus jedoch bis heute noch keine Entscheidung erflossen ist. Ein Fall in Eichicht gelangte in Reichenberg beim Kreisgerichte zur Verhandlung, bei der die Terroristen mit der Begründung freigesprochen wurden, dass durch eine vorkommende Entlassung aus der Arbeit, den Arbeiterinen kein materieller Schaden erwachsn wäre, weil sie nebst dem Bezuge der Arbeitslosenunterstützung, ja eine Bedienung annehmen könnten, wodurch sie noch mehr verdient hätten, als in der Fabrik.
In den Aussiger Schichtwerken hat man einige Mitglieder der christlichen Gewerkschaften am 13. April d. J. tätlich angegriffen mit Brechstangen bedroht und die Leute dadurch so eingeschüchtert, dass sie notgedrungen den Übertritt in die sozialdemokratische Organisation vollziehen mussten.
Bei der Firma Johann Leibig in Dörfel bei Reichenberg wurden die Mitglieder der christlichen Organisation beschimpft und angespuckt, bis sie ihren Übertritt erklärten. In Eichicht bei Reichenberg wurde bei der Firma Lederer. & Wolf am 20. Mai d. J. eine Stunde gestreikt, um eine christliche Arbeiterin zu zwingen in die höchste Beitragsklasse der sozialdemokratischen Textilarbeiterorganisation zu zahlen.
Bei der Firma Zimmers Erben, Eisengiesserei in Warnsdorf, wurde ebenfalls ein christlicher Arbeiter durch die sozialdemokratische Arbeiterschaft mit Gewalt gezwungen, der sozialdemokratischen organisation beizutreten. Auch in anderen Betrieben in Warnsdorf sind solche Fälle vorgekommen und werden noch Erhebungen geflogen. In Rumburg wurde ein Terrorfall der Staatsanwaltschaft in Böhm. Leipa zur Anzeige gebracht und dessen Behandlung mit der Begründung abgelehnt, weil angeblich die nötigen Beweise fehlen soltten. In Bruch ist derselbe Terror ausgeübt worden und richtete sich sogar gegen die weiblichen Angehörigen solcher Arbeiter. Die gerichtliche Austragung ist noch nicht abgeschlossen.
Durch solche Vorkommnisse, welche die versprochene Freiheit der Organisation ganz ausschalten, soll den christlichen Gewerkschaften das Grab geschaufelt werden. Nach dem sich diese Tatsachen mit dem freien Bürgerrechte im freien Staate nicht vereinbaren lassen und jeder Gerechtigkeit Hohn sprechen, wird die hohe Regierung gebeten, die Achtung vor den Gesetzen von Jedermann zu erzwingen und stellen die Gefertigten folgende Anfragen:
1. Wie gedenkt die Regierung in den bezeichneten Fällen der Vergewaltigung der Koalitionsfreiheit entgegenzutreten?
2. Was gedenkt die Regierung zu tun, um die gleiche Behandlung vor den Gesetzen für Jedermann, welcher Parteirichtung er angehört, zu erzwingen?
Prag am 9. Juli 1920.
E. Bobek, Dr. W. Feierfeil, R. Schälzky, J. Tobler,
Dr. Lodgman, Dr. Radda, Dr. Lehnert, Matzner, Röttel, Dr. Kafka, Ing. Kallina, Scharnagl, Dr. Petersilka, Füssy, Dr. Luschka, Budig, Böhr, Mark, Windirsch, Schubert, Zierhut, Kaiser, Heller, Dr. Spina, Dr. Medinger.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
1. zasedání.
Překlad.
Interpelace
poslanců E. Bobka, Dr. W. Feierfeila, R. Schälzkyho, J. Toblera a soudr.
na vládu
o pronásledování křesťanského dělnictva sociálně-demokratickými odborovými sdruženími.
Dne 19. listopadu 1919 slíbil pan ministerský předseda zástupcům Zemské komise křesťanských odborových sdružení v Cechách, že zajistí křesťanským odborovým sdružením jakož i všem ostatním organisacím zákonitou ochranu i svobodu organisací.
Dne 19. prosince bylo pak vydáno nařízení o dělnických rozhodčích soudech, jehož však soudy používají jen ve velmi řídkých případech.
Teror proti křesťanským odborovým sdružením kvete bujně dále.
Od té doby přihodilo se opět několik případů, na př. v Kocléřově u Dvora Králové, kde byl ztýrán tajemník Svazu křesťanských textilních dělníků, pan Renner z Vrchlabí; v Eichichtu u Liberce, kde se dvakráte stávkovalo k vůli křesťanským dělníkům, v Liberci samém, kde rovněž se stávkovalo dvakráte k vůli křesťanským dělníkům.
Tyto případy byly oznámeny státnímu zastupitelství v Liberci, jež však dodnes neučinilo nijakého rozhodnutí. Případ eichichtský byl projednáván před krajským soudem v Liberci, kde byli teroristi osvobozeni s odůvodněním, že úplným propuštěním z práce nebyla by způsobena dělnicím hmotná škoda, poněvadž vedle podpory nezaměstnaných mohly ještě posluhovati, čímž by si byly ještě více vydělaly než v továrně.
V Schichtových závodech v Ústí n. Labem byli členové křesťanských odborových sdružení 13. dubna násilně napadeni a ohroženi páčidly a tím tak zastrašeni, že z donucení musili přestoupiti do sociálně-demokratické organisace.
U firmy J. Liebig ve Vísce u Liberce byli členové křesťanských organisací tupeni a popliváni, až prohlásili svoje přestoupení. V Eichichtu u Liberce stávkovalo se u firmy Lederer a Wolf dne 20. května hodinu, aby byla donucena křesťanská dělnice k placení do nejvyšší platové třídy sociálně-demokrat. organisací textilního dělnictva.
U firmy Zimmers Erben, slévárna ve Warnsdorfu, byl rovněž jeden křesťanský dělník násilím soc. dem. dělnictvem přinucen vstoupiti do organisace soc. demokratické. Také v jiných závodech ve Warnsdorfu staly se takové případy, které budou teprve vyšetřeny. V Rumburce byl případ teroru oznámen státnímu zastupitelství v Čes. Lípě, ale jeho projednávání bylo odloženo s odůvodněním, že prý se házejí nutné důkazy. V Bruchu byl vykonán týž teror a byl namířen dokonce proti ženským příslušníkům těchto dělníků. Soudní rozhodnutí dosud nebylo vynešeno.
Těmito případy, které úplně vylučují slíbenou svobodu organisací, má býti kopán hrob křesťanským odborovým organisacím.
Ježto se tyto skutečnosti nedají srovnati se svobodným občanským právem ve svobodném státě, a jsou výsměchem spravedlnosti, prosíme slavnou vládu, aby vynutila od každého úctu k zákonům a tážeme se:
1. Jak zamýšlí vláda vystoupiti v označených případech proti znásilňování svobody sdružovací?
2. Co zamýšlí vláda učiniti, aby vynutila stejné zacházení před zákonem s každým bez ohledu na to, ke které straně se hlásí?
V Praze dne 9. července 1920.
E. Bobek, Dr. W. Feierfeil, R. Schälzky, J. Tobler,
Dr. Lodgman, Dr. Radda, Dr. Lehnert, Matzner, Röttel, Dr. Kafka, Ing. Kallina, Scharnagl, Dr. Petersilka, Füssy, Dr. Luschka, Budig, Böhr, Mark, Windirsch, Schubert, Zierhut, Kaiser, Heller, Dr. Spina, Dr. Medinger.