Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.

I. volební období.

1. zasedání.

Původní znění.

340.

Interpellation

des Abgeordneten Ing. Jung und Genossen

an die Regierung

über die Vorfälle bei der blutigen Sonnwendfeier von Iglau.

Am 23. Juni 1. J. fand in der Nähe Iglaus die Sonnwendfeier statt. Die zurückkehrenden Teilnehmer wurden, als sie singend den Hauptplatz erreichten, dort, nach Angabe verläßlicher Zeugen, von Gruppen bewaffneter Legionäre und Soldaten empfangen und angegriffen. Dabei wurden mehrere Zivilpersonen verwundet. Gruppen von Soldaten drangen von allen Seiten auf den Zug ein und hieben mit Kolben auf die Festteilnehmer los, die fluchtartig in die Seitengassen auseinanderströmten. Die Soldaten schossen den Fliehenden nach. Zuletzt wurde sogar der Hauptplatz mit 2 Maschinengewehren regelrecht abgestreut. Der Zusammenstoß auf dem Hauptplatz war infolge des Auseinanderlaufens der Menge rasch vorüber, die Soldaten verfolgten die Fliehenden noch durch die Gassen bis in die Häuser. Mehr als eine Stunde später wurden plötzlich neuerlich scharfe Schüsse auf dem Hauptplatz gehört. Eine Abteilung tschechischer Soldaten eilte, gut bewaffnet, gegen die große Kaserne, wo die Slowaken einquartiert sind (slowakische Soldaten des 26. Regimentes). Zu gleicher Zeit eilte eine zweite Abteilung in Schwarmlinie über den Josefsplatz durch die Kreuzgasse ebenfalls gegen die große Kaserne, gegen welche lebhaftes Feuer eröffnet wurde. Der Haß der tschechischen Soldaten richtete sich gegen die Slowaken, welche sich geweigert hatten, an dem Angriff teilzunehmen.

Am nächsten Morgen fand auf dem Hauptplatze eine tschechische Versammlung statt, in welchee in gemeinster Weise gegen die Deutschen gehetzt wurde, insbesondere der Obmann der "Národní rada" - Dr. Červený und der Leiter der mähr.-schles. Bank Zápotocký - hielten Brandreden aufreizendsten Inhalts. Dr. Cervený forderte direkt die Zuhörer zur Rache auf. Der Erfolg zeigte sich auch in einer sofort anschließenden Deutschenhetze, bei welcher alle auf der Gasse angetroffenen Deutschen in unflätigster Art beschimpft und auch tät ich angegriffen wurden. Überall wurden - jedoch ohne Erfolg - Hausdurchsuchungen veranstaltet, außerdem auch eine Reihe angesehener Deutscher verhaftet, wobei sie - gefesselt auf dem Wege zum Rathaus den Angriffen der verrohten tschechischen Menge, unter der sich besonders Frauen befanden, preisgegeben waren. Im Rathaus hatte inzwischen Dr. Červený eine diktatorische Herrschaft eingerichtet. Die Polizei und sämtliche deutsche Beamten der Stadt wurden ihres Dienstes enthoben. Der Telephon- und Telegraphenverkehr wurde den Deutschen mit der ausdrücklichen Bemerkung gesperrt: "Zuerst werden wir unsere Berichte abschicken". Im Ganzen wurden ungefähr 60 Personen verhaftet. Acht Personen wurden abends in die Fronfeste eingeliefert. Am selben Morgen stellten die tschechischen Arbeiterorganisationen in den einzelnen Fabriken das Verlangen nach sofortiger Entlassung aller deutschen Arbeiter.

Die Deutschen werden auch bei diesem Anlasse abermals als die Schuldigen hingestellt, obzwar die Angaben einwandfreier Zeugen und alle früheren Vorfälle ähnlicher Art und der kurze Zeit nachher erfolgte Überfall auf den Komunisten Muna in einer Versammlung in Olmütz von vornherein auf das Gegenteil hinweisen. Es sei hier nur u. a. auf den Bericht verwiesen, den der frühere Justizminister Dr. Soukup über den Olmüter Überfall erstattete.

Die Art und Weise, wie in Iglau durch die tschechischen Soldaten und Legionäre und die tschechische Bevölkerung vorgegangen, das Schreckensregiment, das dort aufgerichtet wurde, wirft ein grelles Streiflicht auf die Verhältnisse in diesem Staate und ist ein Hohn auf alle Begriffe von Demokratie, Freiheit, Recht und Kultur.

Schon die Vorgeschichte ist bezeichnend, wurden doch die Legionäre und Soldaten zu dem einzigen Zweckw nach Iglau beordert, um dort die endlich nach nahezu zweijährigem Bestande des Staates stattfindenden Gemeindewahlen zu beinflußen und eine künstliche tschechische Mehrheit zu erzielen. Also - Wahlschwindel im großen über Veranlassung der Regierung! Wahrheitsgetreue Berichte der Zeitungen über die Iglauer Vorfälle verfielen der Beschlagnahme (siehe u. a. "Deutsche Post" o. 147 vom 30. Juni 1. J., "Deutsches Volksblatt" und Nationalsozialist" vom 3. Juli Nr. 45), nur die sattsam bekannten, stetts tendenziös gefärbten Berichte des "Tschechoslow. Korresp. - Büro" wurden - durchgelassen.

In all diesen Vorgängen liegt ein System, das sich die Knebelung, Unterdrückung und Ausrottung des deutschen Volkes in diesem Staate zum Ziele setzt.

Die Gefertigten stellen daher folgende Anfragen:

1. Woomit rechtfertigt die Regierung die gänzlich unnötige Vermehrung der Iglauer Garnison?

2. Wer hat die Legionäre mit scharfen Patronen ausgerüstet?

3. Wer hat den Herrn Červený ermächtigt, städtische Beamte und die Sicherheitswache abzusetzen, Bürger zu verhaften und gefangen zu setzen?

4. Wie gedenkt die Regierung, falls keine Ermächtigung vorliegt und es sich um einen diktarorischen Gewaltakt des Dr. Červený handelt, dieses Vorgehen zu ahnden?

5. Dürfen deutsche Bürger des Staates in einer der überwiegenden Mehrheit nach deutschen Gemeinde - wie es Iglau nach dem Ausfall der Gemeindewahlen vom 28. September v. J. und der Wahlen vom 18. und 25. April 1. J. unstreitig ist nicht einmal mehr deutsche Lieder singen, ohne der Provokation geziehen und an Leib und Leben bedroht zu werden?

6. Was gedenkt die Regierung zu tun, um den deutschen Bürgern dieses Staates das den Grundsätzen von Demokratie, Freiheit und Gerechtigkeit entsprechende Recht der freien Betätigung ihrer Gesinnung zu gewährleisten?

Prag, am 8. Juli 1920.

Ing. Jung,

Patzel, Simm, Knirsch, Wenzel, Dr. Spina, Pittinger, Dr. W. Feierfeil, Windirsch, Dr. Luschka, Dr. Lodgman, Budig, Dr. Kafka, Dr. Radda, Dr. Hanreich, Ing. Kallina, Schälzky, Dr. Brunar, Dr. Medinger, Matzner, Dr. Baeran.

 

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.

I. volební období.

1. zasedání.

Překlad.

340.

Interpelace

poslanců Ing. Junga a soudruhů

na vládu

o událostech při krvavé slavnosti letního slunovratu v Jihlavě.

Dne 23. června t. r. konala se v blízkosti Jihlavy slavnost letního slunovratu. Když se vracející účastníci, zpívajíce, dostihli hlavního náměstí, přivítala a napadla je tam, podle udání spolehlivých svědků, tlupa ozbrojených legionářů a vojáků. Při tom bylo několik civilistů zraněno. Tlupy vojáků dotíraly se všech stran na průvod, tloukly pažbami účastníky slavnosti, kteří útěkem rozbíhali se do postranních ulic. Po prchajících vojáci stříleli. Na konec bylo hlavní náměstí v pravém slova smyslu pokropeno 2 kulomety. Srážka na hlavním náměstí rychle přešla, ježto dav se rozeběhl, vojáci pronásledovali prchající ještě ulicemi až do domů. O více než hodinu později bylo náhle slyšeti znovu ostré výstřely na hlavním náměstí. Ozbrojený oddíl českých vojáků spěchal k velkým kasárnám, kde jsou ubytováni Slováci (Slováčtí vojáci 26. pluku). Touže dobou spěchalo ulicí zvanou Kreuzgasse, druhé oddělení, v rojné čáře Josefským náměstím rovněž k velkým kasárnám, proti němuž zahájena hustá palba. Nenávist českých vojáků směřovala proti Slovákům, kteří se zdráhali súčastniti se útoku.

Druhého dne ráno konala se na hlavním náměstí česká schůze, na níž nejpustším způsobem bylo štváno proti Němcům. Obzvláště předseda "Národní rady" Dr. Červený a ředitel moravsko-slezské banky - Zápotocký, pronesli paličské řeči nejštvavějšího obsahu. Dr. Červený přímo vyzýval posluchače k pomstě. Výsledek ukázal se hned potom nastalou štvanicí na Němce, při níž všem Němcům, na ulici přistiženým, nejsprostším způsobem se nadávalo, a byli také i napadáni. Všude byly vykonány domovní prohlídky - ovšem bez výsledku -, mimo to byla zatčena řada vážených Němců a v poutech vedena k radnici, při čemž byli vystaveni útokům surového českého davu, v němž byly obzvláště ženy. Na radnici zřídil Dr. Červený mezitím diktatůru. Policie a všichni němečtí úředníci městští byli sproštěni služby. Telefonní a telegrafní spojení se Němcům uzavřelo s výslovným podotknutím: "Nejprve odešleme své zprávy my". Celkem bylo asi 60 osob zatčeno. Osm osob bylo dodáno večer do věznice. Téhož dne přednesly české dělnické organisace v jednotlivých továrnách požadavek, aby všichni němečtí dělníci byli ihned propuštěni.

Za vinníky i při této příležitosti vyhlašují se opět Němci, ačkoliv údaje nezávadných svědků a všechny dřívější podobné události i brzy potom přepadnutí komunisty Muny na schůzi v Olomouci, již předem ukazují na pravý opak. Poukazujeme mimo jiné na zprávu bývalého ministra spravedlnosti Dr. Soukupa o olomouckém případu.

Způsob, jakým jednali v Jihlavě čeští vojáci, legionáři a české obyvatelstvo, hrůzovláda, která tam byla zřízena, vrhá křiklavé světlo na poměry v tomto státě a jest výsměchem všem pojmům demokracie, svobody, práva a osvěty.

Příznačné jest již co tomu předcházelo: Legionáři a vojáci byli totiž vysláni do Jihlavy jen za tím účelem, aby tam vykonávali vliv na obecní volby, jež konečně se mají konati skoro po dvouletém trvání státu, a aby docílili umělou českou většinu. Tedy volební podvod ve velkém na popud vlády. Novinářské zprávy o jihlavských událostech byly zabaveny (viz mimo jiné "Deutsche Post" č. 147 z 30. června t. r., "Deutsches Volksblatt" a "Nationalsozialist" z 3. července č. 45), propuštěny byly jen všeobecně známé, vždy tendenčně zbarvené zprávy československé tiskové kanceláře.

Ve všech těchto případech jest systém, který směřuje k zardoušení, potlačení a vyhubení německého lidu v tomto státě.

Podepsaní táží se proto:

1. Jak ospravedlňuje vláda úplně zbytečné zvětšení jihlavské posádky?

2. Kdo vyzbrojil legionáře ostrými náboji?

3. Kdo zmocnil pana Dr. Červeného, aby sesadil městské úředníky a bezpečnostní stráž, zatýkal a věznil občany?

4. Jak zamýšlí vláda potrestati toto jednání, neměl-li Dr. Červený zmocnění jde-li o jeho násilný diktátorský čin?

5. Což nesmějí němečtí státní občané v převážně německé obci, jakou podle výsledku obecních voleb ze dne 28. září minulého roku a podle voleb ze dne 18. a 25. dubna t. r. jest nesporně Jihlava, již ani německé písně zpívati, aniž by viněni byli z provokování a aniž by byli ohrožováni na těle i na životě?

6. Co zamýšlí vláda učiniti, aby německým občanům tohoto státu zajistila právo svobodného projevu smýšlení, odpovídající základům demokracie, svobody a spravedlnosti?

V Praze dne 8. července 1920.

Ing. Jung,

Patzel, Simm, Knirsch, Wenzel, Dr. Spina, Pittinger, Dr. W. Feierfeil, Windirsch, Dr. Luschka, Dr. Lodgman, Budig, Dr. Kafka, Dr. Radda, Dr. Hanreich, Ing. Kallina, Schälzky, Dr. Brunar, Dr. Medinger, Matzner, Dr. Baeran.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP