Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
1. zasedání.
339.
Návrh
poslanců Frant. Petrovického, Veverky, Votruby a soudruhů
na změnu zákona o cejchování měr a vah.
Dosud platný zákon a příslušná ministerská nařízení o cejchování měr a vah ustanovují stálé cejchovní úřady pravidelně v sídlech politických úřadů, u nichž musí strany, jmenovitě obchodníci a živnostníci, nové váhy dávati kolkovati (cejchovati) nebo v jistém období (periodicky) váhy, závaží a míry, již užívané, nechati přezkoušeti, resp. nově cejchovati.
Toto zákonné opatření jest pro venkovské živnostnictvo nejen nepraktické a stav obchodní zatěžující, nýbrž v jistém ohledu i nespravedlivé, a to potud, že obchodnictvu a živnostnictvu bydlícímu mimo sídlo cejchovního úřadu způsobuje mimořádná břemena tím, že živnostníci a obchodníci ti musí občas, t. j. v jistých periodách, váhy, závaží a míry do sídel cejchovních úřadů k přecejchování dovážeti. Tu se stává, že takto dovezené váhy neuzná cejchovní úřad za způsobilé pro okolkování a tu strana musí teprve vyhledávati řemeslníka, kterému by přivezené předměty odevzdala k opravě. A tak musí strana mnohdy podniknouti cestu dvakráte i třikráte do sídla cejchovního úřadu, s čímž jsou spojeny na straně jedné značné výlohy, na straně druhé pak jest dotčen zájem veřejnosti, neboť mnohdy venkovský obchodník nebo živnostník, nemaje náhradních měr a vah aneb maje jen chybné, jest nucen buďto prodej přerušiti nebo používati oněch vah chybných. Vedle toho se stává, že váha nově okolkovaná při dopravě se poškodí a tím buď veřejnost - nebo obchodník sám jest poškozován.
Z uvedených příčin setkáváme se s případy, že venkovský živnostník a obchodník riskují raději pokutování, než by se řídili zákonným opatřením a konáním obtížných cest do sídla cejchovních úřadů.
A přece by se tomuto zastaralému stavu dalo lehce odpomoci reorganisací cejchovní služby podle systému mobilního. Cejchovní úředník s příslušnými pomůckami jezdil by od obce k obci a předměty na místě cejchoval. Toto pohyblivé cejchování by bylo nejen značnou zárukou pro veřejný zájem, poněvadž by úřad sám občas do obce přijížděl a potřebná přecejchování provedl, nýbrž i ulehčením pro venkovského obchodníka a živnostníka. Jest sice učiněno zákonné opatření, že na žádost buď jednotlivce neb obce cejchovní úředník dostavuje se na místo samé, ale děje se tak na účet žadatelův; a jest zajímavo, že přes to, že jest výkon spojen s velkými výlohami pro tu kterou stranu, přece se ho ve značné míře používá, což svědčí též pro změnu zákona.
Z důvodů tuto uvedených navrhujeme:
Vláda se vyzývá, aby podala návrh zákona na reorganisaci cejchovní služby podle systému mobilního pro obce venkovské mimo sídlo cejchovního úřadu.
Po stránce formální navrhujeme, aby návrh přikázán byl výboru pro průmysl, obchod a živnosti.
V Praze dne 8. července 1920.
Frant. Petrovický, V. Veverka, V. Votruba,
Dr. Stránský, Mašek, Dr. Lukavský, Dr. Rašín, G. Navrátil, Purkyňová, Zavřel, Bergman, Dr. Kramář, Dyk, Dr. Matoušek, Dr. Hajn, Ing. Bečka, Špaček, Sís, Stejskal, Hudec, Modráček.