Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
1. zasedání.
282.
Návrh
poslanců Luďky Pechmanové, Jana Pelikána a spol.,
aby byl vydán zákon o přejímání a zařaďování bývalých uherských státních zaměstnanců do hodnostních tříd a platových stupňů státních zřízenců československých.
Národní shromáždění račiž se usnésti na této osnově zákona:
Zákon
ze dne ............. 1920,
kterým se určuje způsob přejímání a zařadění bývalých uherských státních zaměstnanců do hodnostních tříd a platových stupňů státních zřízenců československých.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Státní zaměstnanci bývalého uherského státu, kteří jsou příslušníky Československé republiky a byli neb budou převzati do služeb československého státu, buďtež zařaděni do hodnostních tříd státních úředníků neb platových stupňů státních zřízenců na základě celkové služební doby, ztrávené ve službách uherského státu, při čemž budiž tato celková doba propočítána podle čekatelské doby a podle lhůt časového postupu, stanovených zákonem ze dne 7. října 1919, č. 541 sb. z. a n. pro jednotlivé pragmatické skupiny a kategorie.
§ 2.
Toto ustanovení týká se plnou měrou i těch státních zaměstnanců, kteří náleželi ve státní službě uherské skupinám státních zřízenců, jichž služební poměr odpovídal poměru oněch nepragmatisovaných státních zaměstnanců československých, kteří včetně do dne vydání tohoto zákona byli pojati do služební pragmatiky, (pragmatisováni).
§ 3.
Požitky v důsledku provedená předchozích ustanovení těmto převzatým zaměstnancům plynoucí, budou jim i se všemi v den vydáni tohoto zákona platnými drahotními přídavky a mimořádnými výpomocemi vyplaceny počínajíc 1. září r. 1919.
§ 4.
Způsob zařadění oněch zaměstnanců, jichž služební poměr ve službě uherského státu odpovídal služebnímu poměru dosud nepragmatisovaných státních zaměstnanců československých, neb oněch, kteří slouživše v Uhrách v poměru, odpovídajícím sice poměru pragmatisovaných státních zaměstnanců československých, avšak zde zařaďovaných do skupin stojících mimo služební pragmatiku, budiž v duchu tohoto zákona upraven zvláštním nařízením.
§ 5.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem svého vyhlášení.
Provedením jeho pověřují se veškerá ministerstva.
V ohledu formálním budiž tento návrh zákona přikázán výboru státně-zřízeneckému s podotknutím, aby o něm podal zprávu do osmi dnů. O úhradu nákladů, jichž vyžádá si provedení tohoto zákona, postaráno jest již v řádném rozpočtu a to na základě zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 222. sb. z. a n.
Důvodová zpráva.
Zařaďování bývalých uherských státních zaměstnanců, kteří byli převzati do státních služeb československých do hodnostních tříd a platových stupňů československého systému, prováděly neb provádí dosud jednotlivé resortní správy každá na svůj vrub a každá jiným způsobem bez jakékoli kontroly zákonodárných sborů, a lze říci, že ke prospěchu státních zaměstnanců. Za podklad při zařaďování béřou se ustanovení služební pragmatiky, která zákonem ze dne 7. října 1919 č, 541. sb. z. a n. doznala pronikavé změny, a praksi, jíž jest při zařaďování užíváno, lze nazvati krajně úzkoprsou a neliberální.
A přece dlužno míti na zřeteli, že poměry na Slovensku jsou výjimečného rázu, a že není dobře vzbuzovati oprávněnou hořkost slovenského domácího personálu úzkoprsým plněním přežilých rakouských zákonů, pokud duch těchto zákonů byl již jednou pro vždy odbyt novými, moderními zákony československými.
Jeví se býti jistě určitou nesrovnalostí, když v době, kdy přijat byl zákon o propočtení celkové služební doby (ze dne 9. dubna 1920) zařaďuje státní správa bývalé uherské státní zaměstnance dle výše jejich uherských příjmů, kdyžtě je známo, že uherští zaměstnanci byli honorováni hůře a když nad to bude v několika měsících přece jen nucena přikročiti k propočítání celkové doby služební všem, tedy i bývalým uherským zaměstnancům.
Bývalí uherští zaměstnanci, pokud službu již konají, tímto způsobem velmi trpí, a to nejen hmotně, jsouce v ohledu platovém značně za exponovanými úředníky, ale i morálně, jsouce zařaďováni do nižších hodnostních tříd, než jim přiznával bývalý uherský systém. A vezme-li se v úvahu duch, maďarskou výchovou po celá léta v nich pěstěný, jest na pováženou, dráždí-li se mentalita těchto úředníků na př. v resortu poštovním, tak, že z bývalých vrchních inspektorů stanou se kontroloři a obdrží tedy služební označení, určené v Uhrách pro bývalé pomocné úřednictvo.
Převzatého úřednictva jest počet tak skrovný, že otázka provedení tohoto navrhovaného zákona není vůbec otázkou zvláštních finančních nákladů, neboť ze zákona vyplývající vydání mohou lehce jednotlivé resortní správy uhraditi z běžného rozpočtu.
Zákon tento není v podstatě nic jiného, než uspíšení zákona ze dne 9. dubna 1920 č. 222. sb. z. a n. o propočítání celkové služební doby, aby se tak dostalo převzatým zaměstnancům bývalého státu uherského, kteří osvědčili věrnost ku státu československému tím, že setrvali v jeho službách i v dobách nejhorších a při opravdu nedostatečných platech, aspoň částečně materielní náhrady.
Doplní-li pak státní správa účinky tohoto zákona přiznáním i hodností oněch tříd, do nichž budou na základě tohoto zákona převzatí zaměstnanci zařadění, lze doufati, že nastane mezi nimi úplné uklidnění a uspokojení, které v daných poměrech nelze podceňovati.
V Praze, dne 19. června 1920.
L. Pechmanová, J. Pelikán,
Trnobranský, Tučný, Hrušovský, Sajdl, Zeminová, Slavíček, Netolický, Landová-Štychová, Drobný, Hrizbyl, Laube, Dr. Bartošek, Dr. Uhlíř, Draxl, Dr. Franke, Buříval, Langr, Sladký, Špatný.