Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.

I. volební období.

1. zasedání.

der Abgeordneten Schälzky, Dr. Petersilka und Genossen

Die Nationalversammlung der tschechoslovakischen Republik wolle beschliessen:

Daß den eigenen Religoonslehreren mit festen Bezügen, welche unmittelbar vor ihrer Anstellung als eigene Religionslehrer mit festen Bezügen entwedwr als Mitglieder der Seelsorge, oder als Religionslehrer gegen Remuneration an öffentlichen oder privaten Schulen Religionsunterricht erteilt haben, auch diese Zeit in die Dienstzeit zur weiteren Vorrückung eingerechnet eerde, wenn sie mindestens 6 Stunden wöchentlich Unterricht erteilt haben.

1. Die eigenen Religionslehrer mit festen Bezügen stehen infolge ihreslängeren Studiums an den Hochschulen und infolge längerer oder kürzerer Dienstzeit in der Seelsorge den weltlichen Lehrern und Lehrerinnen an Volksund Bürgerschulen, öfters auch den lndustriallehrerinnen im gleichen physischen Alter in Bezug auf die Bezüge nach.

Diese Ungleichheit wollten in den früheren Jahren die Lehrergehaltsgesetze ausgleichen, z. B. in Böhmen durch die Anrechnung einiger Jahre in die Dienstzeit, in Mähren durch einen höheren Grundgehalt.

2. Als im Jahre 1919 die Lehrerorganisationen den Vorschlag auf Verbesserung des Lehrergehaltsgesetzes ausarbeiteten, berücksichtigten sie dabei nicht die organisationen der Religionslehrer beider Nationalitäten. Dadurch geschah es, daß manche soziale und gerechte Ansprüche der Religionslehrer unbeachtet blieben. So sind die Religionslehrer an den Bürgerschulen in den Gehaltsbezügen um ein bis zwei Gehaltsstufen, an den Volksschulen um eine ganze Rangsklasse verkürzt worden.

Diese Ungleichheit der Dienstgebühr der Religionslehrer und der weltlichen Lehrerschaft ist noch dadurch sichtbar geworden von dem Augenblicke an, als die Nationalversammlung am 7. oktober 19l9 und am 9. April 1920 die Gesetze angenommen hatte, durch welche allen Staatsangestellten und dadurch auch der Lehrerschaft nur ein Jahr in den Anfangsdienst angerechnet wird, sodaß den Lehrern, welche vor der annahme dieser Gesetze angestellt worden sind, ein Jahr mehr in die Vorrückung eingerechnet wird. - Früher wurden ihnen zwei Jahre in den Anfangsdienst eingerechnet. Die Industriallehrerinnen der Bürgerschulen gewinnen 2 Jahre und die der Volksschulen 3 Jahre in der Vorrückung, obwohl eine grosse Zahl derselben ebenso, wie die Mehrzahl der Religionslehrer vor der Anstellung mit festen Bezügen nur gegen Remuneration unterrichtet hatten. Diese augenscheinliche Ungerechtigkeit infolge der Nichtbeachtung der obenangeführten sozialen und gerechten Ansprüche der Religionslehrer kann nur dadurch beseitigt werden, daß den Religionslehrern mit festen Bezügen alle in der Seelsorge in kathechetischer Tätigkeit zugebrachten Jahre angerechnet werden.

3. Den Religionslehrern an den Mittelschulen, welche vor ihrer Anstellung an den Mittelschulen teils in der Seelsorge, teils als Katecheten in den Schulen niederer Kategorie tätig waren, wurden diese Jahre nach den Gesetzen vom 10. April 1920, Nr. 283 in die Vorrückung grösstenteils eingerechnet. Aus diesem Grunde ist es nur recht und billig, dass auch den Religionslehrern an Volksund Bürgerschulen, die in der Seelsorge in den Schulen zugebrachte Lehrtätigkeit, die derselben Kategorie angehörten, in die Vorrückung eingerechnet werden.

4. Der finanzielle Effekt ist bei 150 deutschen Katecheten in der ganzer Republik, von denen die Meisten höchstens nur 2-3 Jahre in der Seelsorge tätig waren, ein derartig geringer, gegen 50.000 Kč, dass derselbe kein Hindernis für die Gesetzwerdung der Petition bilden könnte, weil er ohneweiters durch Ersparnisse áus den laufenden Geldern des Min. für Volkskultur gedeckt werden kann.

Prag, am 15. Juni 1920.

Schälzky, Dr. Petersilka,

Scharnagl, Mark, Böhr, Tobler, Böllmann, Dr. Hanreich, Dr. Brunar, Dr. Radda, J. Mayer, Dr. Lodgman, Budig, Dr. W. Feierfeil, Dr. Luschka, Kaiser, J. Fischer, Heller, Dr. Spina, Ing. Kallina, Kraus, Dr. Schollich.

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.

I. volební období.

1. zasedání.

Překlad.

poslanců Schälzkyho, Dra Petersilky a soudr.,

Národní shromáždění Československé republiky račiz se usnésti:

Vlastním učitelům náboženství s pevnými požitky, kteří bezprostředně před svým ustanovením jako vlastní učitelé náboženství s pevnými požitky vyučovali náboženství buď jako členové duchovní správy nebo učitelé náboženství na veřejných nebo soukromých školách, započítává se také tato doba do služební doby pro další postup, jestliže vyučovali týdně nejméně 6 hodin.

1. Vlastní učitelé náboženství s pevnými požitky stojí proto, že konati musili delší studia na vysokých školách a po delší nebo kratší doby služby v duchovní správě školní, co do požitků za světskými učiteli a učitelkami na obecných a měšťanských školách, ba dokonce i za industriálními učitelkami ve stejném fysickém stáří. Tuto nerovnost vyrovnávaly zákony o platech učitelů v dřívějších letech tím, že ku př. v Čechách bylo započítáváno několik let do služební doby, na Moravě přiznáván vyšší základní plat.

2. Když organisace učitelské vypracovaly r. 1919 návrh na zlepšení zákona o platech učitelů, nevzaly při tom zřetele na organisace učitelů náboženství obou národností. Tím se stalo, že mnohé sociální a spravedlivé nároky učitelů náboženství zůstaly nepovšimnuty. Tak učitelé náboženství byli na měšťanských školách v požitcích zkráceni o 1-2 stupnice platové, na obecných školách o celou třídu hodnostní.

Tato nerovnost mezi služebními příjmy učitelů náboženství a mezi služným učitelstva světského stala se tím zřejmější, když Národní shromáždění přijalo 7. října 1919 a 9. dubna 1920 zákony, kterými se všem státním zaměstnancům a tím i učitelstvu započítává jen jeden rok do počáteční služby, takže učitelům, kteří byli ustanoveni před schválením těchto zákonů, započítává se o rok více do postupu. Dříve se jim započítávala dvě léta do počáteční služby. Industriální učitelky měšťanských škol získávají 2 léta a obecných škol 3 léta do postupu, ačkoli velký počet těchto učitelek, stejně jako většina učitelů náboženství, před ustanovením s pevnými požitky, vyučoval jen za remunerací. Tato očividná nespravedlnost, vzniknuvší tím, že nebylo dbáno svrchu zmíněných sociálních a spravedlivých nároků učitelů náboženství, může býti odstraněna jenom tím, že učitelům náboženství s pevnými požitky započítají se všechna léta, ztrávená v duchovní správě v katechetské činnosti.

3. Učitelům náboženství na středních školách, kteří před svým ustanovením na středních školách byli činní jednak v duchovní správě, jednak působili jako katecheti na školách nižšího řádu byla tato léta započítána většinou do postupu dle zákona ze dne 10. dubna 1920, č. 283 sb. z. a n. Z toho důvodu jest jen spravedlivo, aby také učitelům náboženství na obecných i měšťanských školách započítala se do postupu učitelská činnost, ztrávená v duchovní správě na školách, jež patřily do téže kategorie.

4. Finanční efekt jest u 150 německých katechetů v celé republice, z nichž většina byla v duchovní správě činná nejvýše 2-3 léta, tak nepatrný - činí na 50.000 K - že by nemohl býti překážkou pro uzákonění petice, poněvadž může býti beze všeho uhražen úsporami z běžných prostředků ministerstva školství a osvěty lidu.

V Praze dne 15. června 1920.

Schälzky, Dr. Petersilka,

Scharnagl, Mark, Böhr, Tobler, Böllmann, Dr. Hanreich, Dr. Brunar, Dr. Radda, J. Mayer, Dr. Lodgman, Budig, Dr. W. Feierfeil, Dr. Luschka, Kaiser, J. Fischer, Heller, Dr. Spina, Ing. Kallina, Kraus, Dr. Schollich.