Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.

I. volební období.

1. zasedání.

Es ist eine allgemein bekannte Tatsache, daß das Zeitungsgewerbe in ganz Europa, insbesondere auch in diesem Staate mit einer schweren Krise zu kämpfen hat, die durch die außerordentliche Verteuerung des Zeitungspapiers und aller Rohstoffe, sowie durch die Lohn- und Gehaltssteigerungen hervorgerufen und verstärkt worden ist. Alle Zeitungen sind dadurch zur Erhöhung ihrer Bezugspreise gezwungen worden, nur an einer Zeituug sind alle Erscheinungen der Zeit spurlos vorübergangen, nämlich an dem - zwar nicht als amtliches Blatt gekennzeichneten, aber doch in der Staatsdruckerei hergestellten und von der politischen Landesverwaltung abhängigen - " Prager Abendblatt". Diese Zeitung kostet immer noch sechs Heller und nimmt gleichmütig das von Monat zu Monat steigende Defizit auf sich. Die Fehlbeträge, um die es sich handelt, ergeben sich aus folgender Rechnung:

Angenommen daß die tägliche Auilage des "Prager Abendblatt" 40.000 Stück betrage und die Zeitung im Umfange von sechs Seiten, an Samstagen im Umfange von acht Seiten, erscheine, ergibt sich, daß das Papier für 40.000 sechsseitige Zeitungen Kč 3.960·-, für 40.000 achtseitige Zeitungen Kč 5.280·- kostet. Satz und Druck der sechsseitigen Zeitung kostet Kč 1000·-, der achtseitigen Kč 1.280·- pro Tag. Die Kosten der Redaktion betragen mindestens Kč 16.000·-, die der Verwaltung und Expedition mindestens Kč 22.000·- monatlich.

Auf den Tag umgerechnet, erhält man folgendes Bild der Kosten einer sechsseitigen Zeitung:

Als Kosten von 40.000 achtseitigen Zeitungen ergeben sich Kč 8.060·-.

Diese sechs Heller nimmt aber die Verwaltung des "Prager Abendblatt" nicht rein ein, sondern davon gehen noch 2 Heller an die Verkäufer dieser Zeitung ab, sodaß die Verwaltung vier Heller für etwas erhält, dessen Herstellung 16 bezw. 20 Heller kostet.

Aus diesen Berechnungen, die eher zu niedrig als zu hoch gegriffen sind, muß geschlossen werden, daß das Erscheinen des "Prager Abendblattes" derzeit einen Zuschuß von mindestens Kč 120.000·- monatlich erfordert. Gedeckt wird dieser Fehlbetrag aus den Staatskassen, also aus den Steuergeldern. 120.000·- Kronen monatlich oder 1,440.000·- Kronen Steuergelder jährlich werden darauf verwendet, das "Prager Abendblatt" erscheinen zu lasseu. Das Defizit des Blattes ist auch dem Staatsvoranschlag zu entnehmen, der bei der Post "Amtsblätter" an Einnahmen Kč 904.000·-, an Ausgaben jedoch Kč 1,483.285·- verzeichnet. Hiebei ist zu berücksichtigen, daß das offizielle Amtsblatt infolge seines hohen Preises und der Pflichtanzeigen hoch aktiv ist, sein Gewinm jedoch vom Verluste des "Prager Abendblattes" aufgezehrt und ferner, daß der Staatsvoranschlag nach den Ergebnissen des Jahres 1919 aufgebaut ist, die aber, was besonders Zeitungen anbelangt, längst überholt sond.

Hier handelt es sich wahrhaftig nicht um einen dringenden Bedarfsgegenstand, der durch einen staatlichen Zuschuß in einer mäßigen Preislage erhalten werden soll. Das "Prager Abendblatt" etwa mit dem Brote auf eine Stufe zu stellen, wird wohl dem wärmsten Fürsprecher dieser Zeitung nicht einfallen. Die Millionen Steuerträger, aus deren Tyschen das Defizit des "Prager Abendblattes" gezahlt wird, haben nicht das geringste Interesse daran, daß vierzig Tausend Leute diese Zeitung für sechs Heller kaufen können. Hier müßte vielmehr das Prinzip, das zur Motivierung der Erhöhung dws Postportos und der Eisenbahntarife herangezogen wurde, angewendet werden, daß die Unkosten staatlicher Anstalten und Betriebe, von denen getragen werden, die von den Einrichtungen Gebrauch machen, nicht aber von der Gesamtheit der Steuerträger.

Der tief unter dem Herstellungspreise angesetzte Verkaufspreis des "Prager Abendblattes" ist eine entschieden ungerechtfertigte Benachteiligung der Steuerträger, die von der Verwaltung dieser Zeitung, bezw. von der politischen Landesverwaltung sofort beseitigt werden müßte durch Erhöhung des Verkaufspreises auf mindestens 20 Heller.

Die Unterfertigten fragen an,

ob der Herr Ministerpräsident bereit ist, geeignete Verfügungen zu treffen, damit der dargelegten Vergeudung der Steuergelder sofort ein Ende bereitet und der Verkaufspreis des "Prager Abendblattes" den Herstellungskosten angepaßt wird.

Prag, am 15. Juni 1920.

Dr. Kafka, K. Kostka,

Dr. Lodgman, Dr. Schollich, Dr. Radda, Matzner, Křepek, J. Mayer, Heller, Zierhut, Röttel, Pittinger, Dr. Brunar, Dr. E. Feyerfeil, Ing. Kallina, Dr. Baeran, Dr. Keibl, Kraus, J. Fischer, Dr. Hanreich, Schubert, Dr. Spina, Windirsch.

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.

I. volební období.

1. zasedání.

Jest všeobecně známo, že novinářství v celé Evropě a obzvláště v tomto státě musí bojovati s těžkou krisí, která vyvolána a posílena byla mimořádným zdražením novinového papíru a všech surovin a rovněž zvýšením mzdy a služného.

Všechny noviny byly proto přinuceny zvýšiti odběrní ceny, jen na jedněch novinách všechny tyto zjevy nezanechaly stop, totiž na těch, jež nejsou sice označeny jako úřední list, avšak vydávají se ve státní tiskárně a jsou odvislé od politické zemské správy, - totiž "Prager Abendblatt".

Tyto noviny stojí stále ještě šest haléřů a klidně berou na sebe měsíc od měsíce stoupající schodek.

Scházející částky, o něž jde, vyplývají z výpočtu:

Dejme tomu, že denně se vydává 40.000 čísel "Prager Abendblattu" po 6, v sobotu po 8 stránkách. Stojí pak papír pro 40.000 šestistránkových listů 3900 Kč, pro 40.000 osmistránkových listů 5280 Kč. Sazba a tisk šestistránkových novin stojí denně 1000 Kč, osmistránkových 1280 Kč. Náklady redakční obnášejí měsíčně nejméně 16.000 Kč, správní a expediční nejméně 22.000 Kč.

Přepočítavše to, dostáváme takovýto obraz denních nákladů pro šestistránkové noviny:

Výrobní cena jednoho čísla 16.15 hal. Náklady 40.000 osmistránkových novin činí 8060 Kč. Výrobní cena jednoho čísla 20.15 haléřů.

Avšak správa "Prager Abendblattu" nedostává čistých 6 haléřů, nýbrž z toho 2 haléře dostávají prodavači těchto novin, takže správa dostává 4 haléře za něco, jehož pořízení stojí 16 resp. 20 haléřů.

Z těchto výpočtů, jež spíše sdělány byly příliš nízko než vysoko musíme dojíti k závěru, že vycházení "Prager Abendblattu" vyžaduje nejméně 120.000 Kč příplatku měsíčně. Tento schodek hradí se ze státní pokladny, tedy ze zaplacených daní 120.000 Kč měsíčně, nebo 1,414.000 Kč berních peněz ročně používá se k tomu, aby "Prager Abendblatt" mohl býti vydáván.

Ve státním rozpočtu lze nalézti tento deficit listu, který v položce "Úřední listy" vykazuje na příjmech 904.000 Kč, proti 1,483.285 Kč vydání.

Při tom dlužno míti na zřeteli, že oficielní úřední list jest vysoce aktivní, tímže se prodává za vysoké ceny a poněvadž se v něm dějí povinná oznámení, jeho zisk však že pohlcují ztráty "Prager Abendblattu", a dále, že státní rozpočet jest sdělán dle výsledků z roku 1919, tyto však obzvláště pokud se týče novin již dávno jsou překonány.

Zde nejedná se v pravdě o nutný předmět potřeby, jejž možno vydržovati mírným státním přídavkem. Srovnávati "Prager Abendblatt" s chlebem nenapadne ani obhájci těchto novin. Miliony berních poplatníků, z jichž kapsy platí se schodek "Prager Abendblattu" nemají nejmenšího zájmu na tom, aby mohlo 40.000 lidi noviny kupovati za 6 haléřů. Zde mělo by spíše býti použito principu, jímž odůvodněno bylo zvýšení poštovného a železničních tarifů, totiž aby výlohy státních ústavů a závodů, nesli ti, již oněch zařízení používají, ne však veškeré poplatnictvo.

Prodejní cena "Prager Abendblattu" stanovená hluboko pod cenou výrobní, jest rozhodně neoprávněným zkrácením poplatníků, jež musí býti správou těchto novin, resp. politickou zemskou správou ihned odstraněno zvýšením prodejní ceny nejméně na 20 h.

Podepsaní se táží:

Jest pan ministr ochoten učiniti vhodná opatření, aby byla ihned učiněna přítrž zde prokázanému mrhání daněmi a přizpůsobiti prodejní cenu "Prager Abendblatt" výrobním cenám?

V Praze dne 15. června 1920.

Dr. Kafka, Kostka,

Dr. Lodgman, Dr. Schollich, Dr. Radda, Matzner, Křepek, J. Mayer, Heller, Zierhut, Röttel, Pittinger, Dr. Brunar, Dr. E. Feyerfeil, inž. Kallina, Dr. Baeran, Dr. Keibl, Kraus, J. Fischer, Dr. Hanreich, Schubert, Dr. Spina, Windirsch.