Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.

I. volební období.

1. zasedání.

Die Staatsbahnverwaltung für die tschechoslowakische Republik hat mit 1. Juni 1920 die Erhöhung der Fahrpreise im Allgemeinen durchgeführt und bezüglich der Arbeiterfahrkarten dabei nicht, wie das früher der Fall war, jene Rücksicht walten lassen, die früher immer auf Arbeiterfahrkarten vom Wohnort zum Arbeitsort von 1-5 km 30 Heller, resp. Wochenfahrkarten K 1.20 kosteten, wird jetzt K -.60, resp. K 3.-, also das doppelte gefordert.

Eine Arbeiter-Wochenkarte kostete:

usw.

Nachdem nun diese Fahrpreiserhöhung für Arbeiterfahrkarten, wie ersichtlich, fast durchwegs mehr als 100 % beträgt und die Arbeiterschaft gezwungen ist, von ihrem Lohneinkommen also, mehr als das doppelte gegen früher nur für Fahrpreise vom Wohnort zur Arbeitsstätte auszugeben wird ihr ohnedies gefährdeter Lebensunterhalt so durch die Tarifmaßnahmen der Staatsbahnverwaltung neuerlich bedroht. Dazu kommt, daß diese "Begünstigungen" angeführt nur jenen zuteil werden, "deren Monatseinnahmen den Betrag von 1000 K nicht übersteigen". Sie ist daher gezwungen wiederum darauf Bedacht zu nehmen, diese Einkommensbuße durch Lohnerhöhungen wett zu machen. Da dies aber fortgesetzt auf die allgemeine wirtschaftliche Notlage zurückwirkt und so die Teuerung aller Industrie und Arbeitsprodukte in unabsehbarer Weise abermals steigert, weil kein Faktor die Mehrleistungen auf sich nehmen will, von der Arbeiterschaft in ihrer tristen Lage nicht ertragen werden kann, und deshalb fortgesetzt zu der immer trauriger sich gestaltenden volkswirtschaftlichen Lage im Allgemeinen beiträgt und auf einen geradezu unhaltbaren Zustand unvermeidlich hindrängt, fragen die Gefertigten die Regierung, resp. den Herrn Eisenbahnminister, ist er gewillt

1. die Tarife für Arbeiterfahrkarten in der angeführten Richtung einer Revision zu unterziehen,

2. dahin zu wirken, daß dieselben auf den Stand der Tarife für 1919 herabgesetzt werden und

3. den Begriff des Wortes "Arbeiter" dahin auszudehnen, daß nicht wie in der Verordnung vorgeschrieben K 1000.-, son dern K 1600.- die Grenze für die Begünstigungsklausel bildet.

Prag, am 18. Juni 1920.

Häusler, Dietl, Hillebrand, Kreibich, Pohl, Warmbrunn, Roscher, Schäfer, Palme, Dr. Haas, Blatny, Kirpal, Deutsch, Dr. Leibl, Čermak, Heeger.

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.

I. volební období.

1. zasedání.

Správa státních drah pro Československou republiku zvýšila 1. června 1920 všeobecně jízdní ceny, aniž brala při tom zřetele, jak tomu bylo dříve, na dělnické jízdní lístky. Za dělnické jízdní lístky, jež dříve z bydliště do místa práce stály 30 h za vzdálenost 1-5 km, po případě za týdenní lístky, jež stávaly K 1,20, žádá se nyní 60 h, po případě K 3.-, tedy dvakrát tolik.

Týdenní dělnický lístek stával:

atd.

Poněvadž toto zvýšení cen dělnických jízdních lístků činí, jak patrno, skoro veskrz přes 100 procent a dělnictvo jest nuceno vydávati ze své mzdy oproti dřívějšku více než dvakrát tolik jenom za jízdní lístky z bydliště do místa práce, ohrožuje se poznovu těmito tarifními opatřeními státních drah beztak neudržitelná výživa dělnictva. K tomu druží se ještě okolnost, že těchto "úlev" dostává se jenom těm, "jejichž měsíční příjem nepřesahuje 1000 K". Dělnictvo jest proto opět nuceno odčiňovati tento pokles příjmu zvyšováním mzdy. Poněvadž to však účinkuje ustavičně na všeobecnou hospodářskou tíseň a tím nedozírně stupňuje opět drahotu všech průmyslových a pracovních výrobků, jelikož žádný činitel nechce na sebe vzíti zvýšené výkony, a dělnictvo ve své smutné situaci nemůže toho nadále snášeti, přispívá to proto stále k národohospodářské situaci vždy trapněji se utvářející a vyvolává nevyhnutelně přímo nesnesitelný stav, táží se podepsaní vlády, resp. ministra železnic, zdali jest ochoten

1. revidovati sazby dělnických jízdních lístků v naznačeném směru;

2. usilovati o to, aby tyto sazby byly sníženy na úroveň tarifů z r. 1919;

3. rozšířiti pojem "dělníka" tak, že nikoli K 1000.- nařízením předepsaných, nýbrž 1600.- K tvoří hranici pro klausuli úlevní.

V Praze dne 18. června 1920.

Häusler, Dietl, Hillebrand, Kreibich, Pohl, Warmbrunn, Roscher, Schäfer, Palme, Dr. Haas, Blatny, Kirpal, Deutsch, Dr. Leibl, Čermak, Heeger.