Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
1. zasedání.
222.
Návrh
členů Národního shromáždění Dra K. Kramáře, Dra F. Lukavského, Dra A. Rašína a spol.
na vydání zákona o zřízení úsporné a vyšetřovací komise parlamentní.
Zákon
ze dne .................... 1920,
kterým se zřizuje úsporná a vyšetřovací parlamentní komise.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
K zjednání úsporného pořádku a nápravy ve státní správě a státním hospodářství vůbec, zejména též ve státních podnicích, ústřednách a komisích, jakož i v podnicích státem zaručených neb podporovaných půjčkami a subvencemi, zřizuje se na dobu jednoho roku zvláštní parlamentní komise ze členů Národního shromáždění, opatřená mimořádnými právy.
Lhůta jednoroční jest prozatímní a může býti prodloužena.
§ 2.
Tato komise skládá se ze 24 členů, z nichž 16 volí poslanecká sněmovna a 8 senát podle zásady poměrného zastoupení stran.
§ 3.
Úkolem této komise jest zkoumati a vyšetřovati státní hospodaření s příjmy a vydáními ve všech směrech veřejné správy, a to jak v ministerstvech, tak i v jiných oborech státní správy neb státních podniků, též podniků státem zaručených nebo jimž půjčeny neb úvěrem ponechány státní peníze, aneb poskytnuty státní subvence, pak v ústřednách a komisích, zejména zkoumati, jestli veškerá vydání podle rozpočtu dodržena, a zda jsou tato i jiná veškerá vydání, třeba zákonodárně schválená, účelnými hospodárnými, jsou-li pro ně potřebné doklady a jsou-li podle zákona řádně súčtována.
§ 4.
Aby se dosáhlo úspor a pořádku ve státní správě, podnicích, ústřednách a komisích, jest úsporná a vyšetřovací komise zmocněna zkoumati, zda věcný náklad na zařízení a provozování jest v náležitém poměru k úkolům dotčeného odboru neb oddělení státní správy, zda stav úřednictva, zřízenectva a jiných zaměstnanců se zřetelem k jich kvalifikaci, počtu a odměně odpovídá potřebě dotčeného odboru, dále zkoumati, jakým způsobem byli tito zaměstnanci státní neb smluvní jmenováni neb vůbec na svá místa ustanoveni, jaké jsou doklady jejich schopnosti a jaký je obor přikázané jim činnosti, jakož i jaká jest jejich činnost dosavadní.
§ 5.
Aby mohla splniti úkoly v předchozích paragrafech vytčené, má komise zejména právo:
1. činiti dotazy na členy vlády, kteří jsou povinni dáti bez odkladu potřebná vysvětlení, podle žádosti buď ústní nebo písemné, přiložiti příslušné doklady a po případě označiti ony úředníky, kteří mohou podati z vlastního názoru žádaná vysvětlení;
2. vyslýchati jako svědky všechny státní úředníky, zřízence a jiné státní zaměstnance i smluvní, a to bez ohledu na úřední tajemství; každý takový zaměstnanec jest povinen vypovídati podle svého nejlepšího vědomí a svědomí úplnou pravdu a nesmí se úředního tajemství dovolávati; tito svědkové mohou býti na návrh komise u soudu příslušného podle jich bydliště neb úředního sídla vzati do přísahy se všemi důsledky výpovědí svědeckých před soudem;
3. podle svého uvážení a své volby jmenovati znalce pro vyšetření a zkoumání určitých případů neb oborů, kteří rovněž mohou býti vzati do soudní přísahy;
4. dáti si předkládati veškeré doklady o státních příjmech a vydáních, instrukce úředníků, zřízenců a jiných státních zaměstnanců, smlouvy uzavřené se zaměstnanci smluvními, vůbec veškeré písemné i jiné pomůcky, z nichž je možno zkoumati a sledovati, jak se hospodaří se státními penězi.
§ 6.
Komise bude pracovati společně s nejvyšším kontrolním úřadem, který jest povinen podporovati ji ve všech směrech, předložiti všechny doklady, po případě k splnění úkolu komise doklady vyhledávati, opatřovati a nesmi žádnou součinnost odepříti.
Totéž platí o kontrolních odděleních v jednotlivých ministerstvech neb úředních odděleních.
§ 7.
Komise bude podávati o postupu svých prací pravidelné měsíční zprávy Národnímu shromáždění, a to zároveň sněmovně poslanecké i senátu, jimž má činiti též návrhy směřující k nápravě, pak presidentu republiky a předsedovi ministerstva; dále má však právo a v případech zvláště nutných i povinnost, podati kdykoli se jí toho vidí potřeba, mimořádnou zprávu všem těmto činitelům.
§ 8.
Komisi přísluší právo znovu neb jinak upravovati věcný náklad a měniti stav úřednictva a zřízenectva v jednotlivých oborech, zmenšiti neb jinak upravovati počet jeho, zavésti proti jednotlivcům disciplinární řízení, nebo činiti i trestní oznámení, jest však povinna v takových případech vyslechnouti napřed bezprostřední i vyšší představené jakož i ty, o něž právě jde.
§ 9.
Jednání komise jest důvěrné a usnesení se dějí stejným způsobem, jako v parlamentních výborech, avšak každý člen komise má právo, nesouhlasí-li se zprávou nebo návrhem většiny, podati zvláštní zprávu nebo návrh, které musí býti rovněž předkládány Národnímu shromáždění a sice zároveň oběma sněmovnám, presidentu republiky a ministerskému předsedovi. Zprávy a návrhy komise, jednotlivých jejich členů, mají na denním pořadu Národního shromáždění přednost přede všemi jinými předlohami, jakmile za to žádá komise neb některý její člen.
§ 10.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
§ 11.
Provedení zákona se ukládá ministerskému předsedovi.
Odůvodnění.
V parlamentních kruzích bylo mnohokráte v hovorech s více stran poukazováno na neutěšený finanční stav republiky a na různé stížnosti a kritiky, které se veřejně pronášejí o hospodaření v jednotlivých ministerstvech, ústřednách i jiných ústavech, úřadech a podnicích státních.
Tyto stížnosti se množí i ve veřejnosti mezi občanstvem a jsouce podporovány stále klesající valutou, rostoucími deficity rozpočtovými a stoupajícím zadlužováním státu, nabývají hrozivého významu pro udržení nutného státního pořádku a pocitu bezpečnosti státního občanstva znepokojovaného obavami o budoucnost samostatného státu.
Tak se stává, že občanstvo neodpovídá ani ochotně, ani poměrům přiměřeně na výzvy, aby upisovalo státní půjčky a stát následkem toho trpí i na kreditu zahraničním, bez kterého by byl ve svém dalším rozvoji, ne-li přímo trvání ohrožen. Tyto neblahé poměry jsou ještě zhoršovány stoupající drahotou a plynoucími z ní novými mzdovými požadavky, takže celé naše státní hospodářství se ocitá jakoby v začarovaném kruhu, z něhož je dlužno hledati východisko za každou cenu a co nejrychleji.
Je na snadě, že má-li býti nalezena nová cesta, která by nás vyvedla z pohybu po nakloněné ploše, musí se především pomýšleti na skontrolování státní správy a vyzkoumání, zda v aparátu tomto není závad, které jsou buď příčinou aneb aspoň podporou výše vylíčených neblahých poměrů finančních a hospodářských, a po jichž odstranění je možno nadíti se nápravy, aneb zjištění pravé jiné příčiny, ležící mimo obor hospodářství a správy státní.
Takovýto úkol skontrolování a nápravy, vyplývající z mimořádných poměrů nynějších náleží provésti především a snad jedině nejvyššímu orgánu naší státní správy, totiž Národnímu shromáždění, které ale musí k tomu zvoliti také mimořádné prostředky a vybaviti ty, které pověří provedením úkolu tak nesnadného a nejvýš důležitého, přiměřenou zvláštní mocí.
Podepsaní uvažujíce všechny tyto důvody a majíce na zřeteli zabezpečení rozvoje a trvání republiky, jakož i ochránění její před živly nesvědomitými a ziskuchtivými, předkládají tuto osnovu zákona s návrhem, aby přikázána byla ku projednání ústavnímu výboru, a aby mu uloženo bylo podati zprávu do 24 hodin.
V Praze dne 19. června 1920.
Dr. Kramář, Dr. Lukavský, Dr. Rašín,
Dr. Hajn, Petrovický, Purkyňová, Špaček, Dr. Stránský, Mašek, Bergman, Zavřel, Veverka, Dr. Matoušek, Votruba, V. Dyk, G. Navrátil, inž. Bečka, Hudec, Stejskal, Modráček, Košek.