Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.

I. volební období.

1. zasedání.

ze dne ............. 1920,

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Ustanovení čl. 1., 2. a 4. zákona ze dne 27. května 1919, č. 305 Sb. z. a n., platí obdobně pro práva patentová, jakož i práva z patentových přihlášek založená na území, jež na základě smlouvy Versaillské připojena byla nebo připojena budou k oblasti republiky Československé od bývalé říše německé, avšak jen potud, pokud práva ta založena byla do doby, kdy zmíněná území se ocitnou pod svrchovaností státu Československého. Platnost těchto práv omezuje se na území od bývalé říše německé oddělené a to s výhradou práv osob třetích.

Patnáctiletá doba ochrany počíná dnem následujícím po přihlášce u patentního úřadu v Berlíně a započte se tudíž u patentů již udělených uplynulá doba jich platnosti do tohoto patnáctiletí.

Patenty, jež byly uděleny nebo převzaty pouze pro Čechy, Moravu a Slezsko, požívají ochrany i na území z říše německé postoupeném, pokud však uděleny byly na základě předchozí přihlášky v Německu, pro toto území pouze po dobu patnácti let počítaje dnem následujícím po přihlášce patentu v Německu.

§ 2.

Německý patentní zákon ze dne 7. dubna 1891, č. 12 r. z., se všemi vedlejšími předpisy se pro území od Německa oddělené zrušuje.

§ 3.

Práva z užitných vzorků udělená do doby připojení území říšskoněmeckého k republice Československé patentním úřadem v Berlíně na základě říšskoněmeckého zákona o užitných vzorcích ze dne 1. června 1891, č. 290 ř. z., uznána budou s výhradou práv osob třetích v republice Československé s původní prioritou, přihlásí-li je majitel nebo jeho právní nástupce do tří měsíců po dnu, který nařízením stanoven bude, u patentního úřadu republiky Československé v Praze.

S přihláškou nutno současně předložiti výtah z rejstříku užitných vzorků (Gebrauchs usterrolle) s ověřenými opisy listin, na něž se tento rejstřík odvolává a jedno vyhotovení nebo zobrazení modelu.

Platnost užitných vzorků vztahovati se bude pouze na území od bývalé německé říše postoupené. Uplynulá doba platnosti se do celkové doby ochrany započítá.

Pro práva z užitných vzorků platí ustanovení shora citovaného zákona o užitných vzorcích ze dne 1. června 1891, č. 290 r. z. s těmito změnami:

a) za prodloužení ochrany užitných vzorků stanovené v § 8 nutno zapraviti poplatek v obnosu 10 Kč;

b) § 12 nahrazuje se ustanovením, že zasahování do práv z užitného vzorku stíháno bude řádnými soudy;

c) ustanovení §§ 2 a 3, odst. 1., 2. a 3., §§ 13, 14 a 15 se zrušují;

d) osoby v tuzemsku nebydlící musí se dáti zastupovati zástupcem v tuzemsku bydlícím, jehož řádnou plnou moc nutno se žádostí o převzetí práva z užitného vzorku vykázati;

e) pokud se zákon o užitných vzorcích zmiňuje o peněžitých obnosech, jest tyto rozuměti v československých korunách;

f) oznámení předepsaná v zákoně o užitných vzorcích budou uveřejněna v úředním listu patentního úřadu republiky Československé.

Spory o neplatnost užitných vzorků do vyhlášení tohoto zákona pravoplatně nerozhodnuté jest u patentního úřadu republiky Československé znovu zahájiti. Spory ty projednají se dle zásad platných pro řízení odporovací dle §§ 59, 60 a 61 pat. zák. z 11. ledna 1897, č. 30 ř. z.

Práva z přihlášek užitných vzorků, které do dne vydání tohoto zákona nebyly ještě zapsány, lze uplatniti do tří měsíců po dnu, který nařízením stanoven bude a to pouze jako práva patentová dle zákona ze dne 11. ledna 1897, č. 30 r. z., nebo jako práva vzorková dle císařského patentu ze dne 7. prosince 1858, č. 237 ř. z., a to s původní prioritou avšak s výhradou práv osob třetích.

§ 4.

Pro území, jež dne 11. června 1919 byla pod svrchovaností republiky rakouské a od této připadnou k republice Československé, platí tato ustanovení:

Patenty udělené pouze pro Čechy, Moravu a Slezsko požívají s výhradou práv osob třetích ochrany ve svrchu uvedeném území, avšak pokud vynález požíval na tomto území ochrany již přede dnem přičlenění tohoto území k republice Československé, nejdéle na dobu patnácti let, počínaje uveřejněním přihlášky u patentního úřadu vídeňského.

Práva z patentů udělených patentním úřadem ve Vídni v době od 11. června 1919 do dne přičlenění jmenovaného území k republice Československé, jakož i práva z patentových přihlášek v této době u patentního úřadu ve Vídni vyložených, budou uznána v republice Československé, požádá-li o to majitel práva ve lhůtě a za podmínek stanovených v článku k. zákona ze dne 27. května 1919, č. 305 Sb. z. a n.

Platnost těchto patentů, jakož i platnost patentů na shora uvedené přihlášky udělených, počíná dnem jejich vyložení u patentního úřadu ve Vídni a vztahuje se pouze na území v 1. odstavci tohoto paragrafu uvedená.

Ustanovení článku 2. zákona ze dne 27. května 1919, č. 305 Sb. z. a n., vztahují se i na patentové přihlášky podané v době v odst. 3. tohoto paragrafu uvedené u patentního úřadu ve Vídni, prozatímní ochrany však dosud nepožívající. Práva z těchto přihlášek uplatniti jest rovněž do 3 měsíců po dnu, který bude nařízením stanoven.

§ 5.

Patentní zákon ze dne 11. ledna 1897, č. 30 ř. z., mění resp. doplňuje se tak o:

V posledním odstavci § 4 nahražují se slova "udělí se přihlášený patent s dodatkem" slovy:

"udělí se přihlášený patent na návrh majitele staršího patentu s dodatkem".

V § 7 vkládá se jako 2. odst.: "Zástupcem může býti pouze osoba fysická".

V § 28 doplňují se důvody zrušení patentů ustanovením:

"3. že patent udělen byl s delší dobou platnosti, nežli mu dle § 14 pat. zák. příslušela".

Jako předposlední odstavec tohoto paragrafu vkladl se: "V případě pod č. 3. zmíněném jest platnost patentu omeziti na dobu patnáctiletí nepřevyšující".

§ 40 mění se tím způsobem, že o zápisech v paragrafu tom zmíněných rozhodne práva znalý člen patentního úřadu samostatně.

V § 55 odpadají v odst. 4. slova: "neb po marném uplynutí lhůty" a vkládá se jako předposlední odstavec: "Nepodal-li žadatel vyjádření ve lhůtě stanovené, pokládá se po uplynutí jednoho měsíce za to, že přihláška byla vzata zpět".

V § 56 vkládají se za slova: "že se tu nejedná o vynález dle §§ 1, 2 aneb 3 k patentování schopný" slova: "neb že jde dle § 4, 1. odst. o vynález, jenž byl již předmětem patentu nebo patentové přihlášky dříve podané a k patentování vedoucí".

V § 113 nahradí se slova: "jež trestati jest politickými úřady" slovy: "jež trestati jest řádnými soudy, peněžitou pokutou od 50 do 2000 Kč aneb vězením od tří dnů do jednoho měsíce".

Jako poslední odstavec k tomuto paragrafu se připojuje: "téhož přestupku se dopouští a týmž trestem stíhá se každý, kdo užívá označení s poukazem na právo z patentu nebo z patentové přihlášky, aniž zároveň vyznačí číslo patentu resp. značku spisovou, pod níž se patentová přihláška u patentního úřadu projednává".

§ 6.

Zákon tento nabývá účinnosti čtrnáctý den po vyhlášení.

§ 7.

Provedením jeho pověřují se ministr průmyslu, obchodu a živností a ministr spravedlnosti.

Zákon tento sleduje:

1. úpravu ochrany vynálezů v územích, jež připojena byla resp. připojena budou k republice Československé od bývalé říše německé resp. od republiky rakouské (prováděcí zákon k mírovým smlouvám na poli ochrany živnostenského vlastnictví);

2. odstranění některých pochybností, jež panovaly v judikatuře při výkladu několika nedosti jasných ustanovení stávajících zákonů a

3. zjednodušení řízení a dosažení rychlejší a pronikavější ochrany vynálezcův.

Ad §§ 1, 2 a 3.

Dle článku 311 mírové smlouvy versaillské podrží obyvatelé území touto smlouvou od Německa odloučených bez ohledu na toto odloučení a změnu státního občanství z něho vyplývající v Německu úplně a bez omezení všechna práva z vlastnictví průmyslového, jež jim náležela v době tohoto odloučení a budou práva ta uznána státem, jemuž řečené území bude postoupeno a zůstanou v platnosti na tomto území po dobu, po níž německé zákonodárství je uznává platnými.

Ku předepsání formalit pro uplatnění těchto práv jsou přirozeně oprávněny státy nově utvořené a jest těchto formalit zapotřebí již z důvodů evidenčních.

Pro vynálezy jsou náležitosti ony předepsány v § 1, pro vzorky užitné pak v § 3. Pojem vzorku užitného jest bývalému zákonodárství rakouskému neznámý a lze tento označiti jako jakýsi přechodní útvar mezi patentem a vzorkem bývalého rakouského práva. Z tohoto důvodu se též navrhuje, aby s právy přihlášek vzorků v Německu posud nevyřízených bylo nakládáno buď dle zákona patentového nebo dle zákona vzorkového.

Ad § 4.

Na základě ustanovení čl. 274 smlouvy Saint Germainské platí totéž, co výše ad §§ 1, 2 a 3 řečeno vzhledem na Hlučínsko a Ratibořsko, též vzhledem na Vitorazsko a Cmuntsko, a proto bylo třeba prováděcím zákonem pro posléz zmíněná území vydati ustanovení obdobná.

Ad § 5.

Nedosti jasnému znění § 4 zákona ze dne 11. ledna 1897, č. 30 ř. z. dává judikatura ode dávna výklad nyní přesně cestou zákonnou stanovený.

Doplněním § 7 cit. zákona dostane se žádoucího uzákonění ustanovením § 6, odst. 1. nařízení ministerstva obchodu z 15. září 1898, č. 160 ř. z.

Doplněním § 28 pat. zák. nutno jest za tím účelem, aby zamezeno bylo prodloužení patnáctiletí ochrany patentové, §em 14. pat. zák. stanovené v oněch územích, jež tvoří nyní s územím Čech, Moravy a Slezska oblast republiky Československé.

Doplnění § 40 pat. zák. jest žádoucno za účelem úspory sil úřednických, při čemž se podotýká, že v případech analogických u soudů jest rozhodováno samosoudci.

Doplnění §§ 55 a 56 pat. zák. navrhuje se v zájmu přesnějšího řízení; doplnění resp. změna § 113 pat. zák. pak v zájmu pronikavější ochrany vynálezcův, jak již výše podotčeno.

Ve formálním směru se navrhuje, aby osnova byla Národním shromážděním přijata a schválena a za tím účelem především přikázána právnímu výboru k podání zprávy ve lhůtě tří týdnů.

V Praze dne 26. června 1920.

Ministr obchodu:

Sonntág v. r.