Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.

I. volební období.

1. zasedání.

Die großen Badeorte der Republik, wie insbesonders Karlsbad, Marienbad, Franzensbad, die zum größten Teile von Gästen aus dem Auslande, vorzugsweise aus Deutschland und Deutscbösterreich besucht werden, sind durch eine Reihe sehr kurzsichtiger Maßnahmen der Regierung bezw. einzelner Ministerien und Ämter ungemein schwer geschädigt worden.

Ganz abgesehen davon, daß eine solche Politik der Regierung und der einzelnen Ministerien eine schwere Schädigung der in den Kurorten Erlösung von ihrem Leiden suchenden Kranken und daher im höchsten Grade unsozial und gegen das Volksgesundheitsinteresse gerichtet ist, werden durch sie sowohl die Gemeinden als solche, als auch viele Tausende Arbeiter und Gewerbetreibende, deren Erwerb ausschließlich auf den Kurbetrieb eingestellt ist, auf das Schwerste in ihren wirtschaftlichen Interessen geschädigt.

Anstatt für den Besuch der Badeorte in der Republik Propaganda zu entfalten, bemühen sich einige tschechoslowakische Konsulate im Auslande im gegenteiligen Sinne. So besteht z. B. noch immer die vexatorische Verfügung, die zum Zwecke des Kurgebrauches um die Einreisebewilligung Ansuchenden amtsärztlich untersuchen zulassen. Erfahrungsgemäß hat eine solche kurze Untersuchung in der Regel nur den Zweck, von den die Einreisebewilligung Begehrenden eine Gebühr in beträchtlicher Höhe einzufordern. Jedermann weiß, daß eine so kurze Untersuchung keineswegs den Nachweis der Kurbedürftigkeit schafft und in der Hauptsache handelt es sich bei dieser Vorschrift der amtsärztlichen Untersuchung lediglich um die Schröpfung der Kurbeflissenen zu Gunsten irgend eines Amtsarztes des betreffenden auswärtigen Konsulates. Von dieser Maßregel sind vor allem jene Kurbedürftigen im Auslande schwer betroffen, die minderbemittelt sind, der Kurbehandlung aber dringend bedürfen, oftmals jedoch durch die von ihnen eingeforderten Untersuchungskosten abgeschreckt werden.

Im alten Österreich war Karlsbad der Knotenpunkt eines großen internationalen Eisenbahnverkehrs. Es bestanden direkte Verbindun geu zwischen Berlin-Karlsbad, Paris- Karlsbad, Wien-Karlsbad, Ostende-Karlsbad und zurück u. s. w. wodurch dem kurbedürftigen Publikum die Zu- und Abreise ungemein erleichtert und ein großer Anreiz zum Besuche der großen Bäder Karlsbad, Franzensbad, Marienbad, geschaffen wurde. Heute sind diese bedeutende Kurorte der Republik aus dem internationalen Verkehr vollkommen ausgeschaltet. Sogar der Ententezug wird von Eger aus nicht auf der kürzeren Strecke über Karlsbad nach Prag geführt, so daß man annehmen muß, daß die Regierung mit Absicht Karlsbad aus der Reihe der Weltkurorte ausscheiden will. Nicht einmal die D-Züge aus Berlin, die über Tetschen nach Prag fahren, führen direkte Wagen nach Karlsbad mit, ja nicht einmal ein halbwegs entsprechender Anschluß von Tetschen nach Karlsbad wurde eingerichtet, so daß dadurch der frühere außerordentlich starke Verkehr zwischen Berlin und Karlsbad geradezu unterbunden wird. Dazu kommt noch, daß die Wägen der Eisenbahnzüge die nach Karlsbad führen, oft von Schmutz starren, wodurch weder die Reiselust noch das Ansehen des Staates gehoben werden.

Karlsbad, Marienbad und Franzensbad sind heute nicht mehr ausschließlich Luxusbäder, sondern es sind ernste Kurorte, in denen wirklich Kranke und nicht nur solche, die mit Glücksgütern reichlich gesegnet sind, Heilung von ihren Leiden suchen. So besitzt z. B. die große Wiener Arbeiter-Krankenkasse ein eigenes Kurheim in Karlsbad, das veröden muß, wenn die geplanten staatlichen Taxen in Kraft treten, denn es kann keine österreichische Krankenkasse diese Beträge extra für ihre Mitglieder leisten und daher auch kein Mitglied mehr nach Karlsbad entsenden. Die geplanten Maßregeln stehen im vollsten Widerspruch zu den Aufgaben einer wahrhaften Volksgesundheitspolitik, die in erster Linie darauf gerichtet sein muß, auch denjenigen Menschen, die nicht zu den "glücklichen Besitzenden" gehören, die ungeheuren Heilungskräfte der Quellen und sonstigen Heilmittel unserer Kurorte dieustbar zu machen.

Wir stellen daher die Frage an den Herrn Minister für Volksgesundheit, an den Herrn Eisenbahnminister und an den Herrn Minister für Äußeres, was sie- in ihrem Wirkungskreise zu tun gedenken, um die hier geschilderten Übelstände zu beseitigen, die das Ansehen und das Interesse unserer Kurorte auf das Schwerste schädigen.

Prag, am 15. Juni 1920.

Hillebrand, Blatny, Dr. Holitscher, Pohl, Leibl, Schuster,

Schäfer, Grünzner, Hackenberg, Kaufmann, Hausmann, Deutsch, Schweichhart, Kirpal, Häusler, Taub, Dr. Hahn, Beutel, Dr. Haas, Čermak, R. Fischer, Jokl.

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.

I. volební období.

1. zasedání.

Velká lázeňská místa, tak obzvláště Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, které jsou navštěvovány zejména hosty z ciziny, především z Německa a Německého Rakouska, byly nanejvýš těžce poškozeny řadou krátkozrakých opatření vlády, resp. jednotlivých ministerstev a úřadů.

Nehledě k tomu, že takováto politika vlády a jednotlivých ministerstev těžce poškozuje nemocné, kteří hledají v lázeňských místech vykoupení ze svých utrpení, jest tudíž nanejvýš nesociální a namířena proti zdravotním zájmům lidu, poškozuje dokonce těžce v hospodářských zájmech nejen obce jako takové, nýbrž i tisíce dělníků a živnostníků, jichž živnost je zařízena výhradně pro lázeňská místa.

Místo by vyvíjely propagandu pro návštěvu lázeňských míst republiky, pracují některé konsuláty v cizině v opačném smyslu.

Tak dosud platí na př. ještě trýznivé opatření, že osoby žádající povolení k příjezdu do lázní, musí se podrobiti úřední lékařské prohlídce.

Dle naší zkušenosti směřuje taková krátká prohlídka jen k tomu účelu, aby od osob, žádajících o přijetí, mohl býti vybírán značný poplatek. Každý ví, že tak krátká prohlídka nemůže podati důkazu o nutnosti léčení a v podstatě jedná se při tomto předpisu o úřední lékařské prohlídce jedině o obírání nemocného ve prospěch nějakého úředního lékaře dotyčného zahraničního konsulátu. Tímto opatřením jsou zejména těžce postiženi ti nemocní z ciziny, kteří jsou zcela nemajetní, léčení však nutně potřebují; bývají často odstrašeni taxami, jež jsou od nich požadovány za lékařské prohlídky.

Za starého Rakouska byly Karlovy Vary střediskem velké mezinárodní železniční dopravy. Byla přímá spojení Berlín-Karlovy Vary, Paříž - Karlovy Vary, Vídeň-Karlovy Vary, Ostende-Karlovy Vary a zpět atd., čímž obecenstvu potřebujícímu léčení byla cesta k nám a zpět nanejvýš usnadněna a tím dán značný podnět k návštěvě velkých lázní Karlových Varů, Františkových a Mariánských Lázní. Dnes jsou tato významná lázeňská místa republiky z mezinárodní dopravy úplně vyloučena. Ba ani dohodový vlak nejede z Chebu kratší cestou přes Karlovy Vary do Prahy, takže se musíme domnívati, že vláda chce Karlovy Vary z řady světových lázeňských míst vyřaditi. Ani německé vlaky z Berlína, které jezdí do Prahy přes Děčín, nemají přímých vozů do Karl. Varů; nebylo dokonce postaráno ani o poněkud příznivé spojení z Děčína do Karl. Varů, takže tím dřívější, tak čilý styk mezi Berlínem a Karl. Vary, jest takřka znemožněn. Mimo to vozy vlaků, jež jezdí do Karl. Varů jsou často tak zašpiněny, že to nezvyšuje ani chuť k cestování ani důstojnost státu.

Karlovy Vary, Mariánské a Františkovy Lázně nejsou již lázněmi výhradně přepychovými, nýbrž jsou to skutečná lázeňská místa, v nichž hledají uzdravení lidé opravdu nemocné a to nikoli pouze tací, kteří jsou hojně obdařeni statky pozemskými.

Tak na př. má velká vídeňská nemocenská pokladna dělnická svůj vlastní léčební ústav v Karlových Varech, který musil by zpustnouti, kdyby vstoupily v platnost zamýšlené státní taxy, neboť žádná rakouská nemocenská pokladna by nemohla platiti ještě takové částky za své členy a v důsledku toho nemohla by také žádného svého člena poslati do Karl. Varů - Navržená opatření odporují rozhodně úkolům zdravotnické politiky lidové, která v prvé řadě musí směřovati k tomu, aby učinila přístupny nesmírné síly léčebných pramenů a jiných léčebných prostředků našich lázní i těm, kteří nepatří mezi "šťastné majetníky".

Tážeme se tedy pana ministra pro zdravotnictví, pana ministra železnic a pana ministra pro zahraniční záležitosti, co zamýšlí v oboru své působnosti učiniti, aby zmizely uvedené zlořády, jež tak těžce poškozují vážnost a zájmy našich lázeňských měst.

V Praze dne 15. června 1920.

Hillebrand, Blatny, Dr. Holitscher, Pohl, Leibl, Schuster,

Schäfer, Grünzner, Hackenberg, Kaufmann, Hausmann, Deutsch, Schweichhart, Kirpal, Häusler, Taub, Dr. Hahn, Beutel, Dr. Haas, Čermak, R. Fischer, Jokl.