Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.

I. volební období.

1. zasedání.

Interpelace

Pane ministře!

Revisní odbor Vašeho ministerstva provádí soupisy jmění a zjišťování příjmů za války u zemědělců, při čemž se řídí instrukcemi a používá formulářů, jichž sestavení a používání jest v naprostém odporu se zákonnými předpisy, dle nichž má se zjišťovati příjem, který podléhá zdanění, jednak osobní daně z příjmu, jednak daně válečné.

Dle těchto instrukcí zjišťují úředníci Vašeho revisního odboru u zemědělců jejich příjem v létech válečných tím jednoduchým způsobem, že na jedné straně pořídí podle svých odhadů, a v mnoha případech podle pouhých domněnek, soupis jmění zemědělcova k 31. prosinci 1913, tedy na podkladě nízkých cen předválečných a na druhé straně soupis jeho jmění ke dni 31. prosince 1918, ovšem na podkladě nynějších nepřiměřených cen válečných. Rozdíl mezi těmito dvěma soupisy pak považují jako příjem zemědělcův za válečná léta, z kterého mu má býti vyměřena osobní daň z příjmu, po případě daň válečná.

Tato methoda jest zcela nesprávná a jest nepochopitelno, jak mohly takovéto instrukce býti pro zjištění příjmu podléhajícího osobní dani, vydány.

Nesprávnost, ba úplná zvrácenost tohoto postupu jest jasna, uvážíme-li konkrétně jednotlivé majetkové hodnoty a jak se z nich tímto způsobem domnělý příjem zjišťuje.

Tak na příklad zemědělec měl 31. prosince 1913 100 měřic půdy, která jest oceněna od revisorů po 500 K za 1 míru, celkem tedy za 50.000 K. Dne 31. prosince 1918 jest však od revisorů táž výměra půdy ceněna na př. 1500 K za 1 míru, takže součet dělá 31. prosince 1918 K 150.000·-. Důsledkem toho zjistí revise, že zemědělec měl za válečná léta z kapitálu půdy zdanitelný čistý příjem K 100.000.

Stejně postupují revise Vašeho ministerstva u kapitálu budov a zejména u kapitálu zvířat. U tohoto kapitálu zvířat, pokud jsme zjistili všechny revise bez výjimky, považují kapitál tento za prodejné hodnoty a nikoliv, jak by bylo správné, za pouhé zařízení, které provozování zemědělství umožňuje. Na př. rolník měl 31. prosince 1913 2 tažné voly po 4 q těžké, které revisoři cení po 100 K za 1 q, celkem tedy v ceně 1.600 K. Ke dni 31. prosince 1918 oceňuje pak revise tytéž voly po 400 K za 1 q, cení je tedy na 6.400 K a differenci per 4.800 K uvádí jako čistý zdanitelný příjem dotyčného rolníka z kapitálu zvířat.

Zrovna tak postupuje se u kapitálu oběžního, t. j. u sklizně. Na př. měl-li rolník dne 31. prosince 1913 100 q. ječmene po 13 K v úhrnné ceně, tedy za 1.400 K, vypočítává mu revise, že totéž jeho množství k 31. prosince 1918 v ceně po 55 K za 1 q mělo hodnotu 5.500·- K a že difference per 4.100 K jest jeho čistý příjem z tohoto produktu a zdanitelný.

Jest jasno, že tento postup jest zcela chybný, poněvadž na př. v ceně 55 K za 1 q ječmene jest zahrnuta také mnohem vyšší režie, vyšší pracovní mzdy, dražší osivo, dražší hnojivo atd. zkrátka, že obnos hrubé tržby nemůže býti pokládán za čistý zisk.

Kdyby tento princip měl býti správný, vedlo by to k absurdním důsledkům. Takovýmto způsobem by na základě nynějších vysokých cen musel zaplatiti zemědělec osobní daň z příjmu, ač fakticky žádného příjmu neměl a ač by po několika létech za nastoupení normálních hospodářských poměrů měl méně majetku než v r. 1913.

Touto methodou, jak jsme zjistili, se postupuje jen vůči zemědělcům. Oproti jiným stavům nikoliv, alespoň nežádá se od obchodníka, který na př. 10 psacích strojů, koupených kdysi po 600 K a majících dnes cenu 100.000, aby rozdíl jejich mírové ceny a nynější válečné ceny per 94.000 K přiznal jako svůj čistý zisk podléhající osobní dani, pakliže stroje ty nemá na prodej, nýbrž používá jich pouze pro provozování svého obchodu, jako inventáře.

Kdyby se tato methoda měla prováděti důsledně u všech stavů, pak by se na př. u nemajetného úředníka, který má 6 dětí a zařízený byt o 2 pokojích, tímto způsobem musel zřetelem na šatstvo a prádlo jeho rodiny a zařízení jeho bytu, zjistiti za válečná léta příjem několika desettisíců korun a vyměřiti mu osobní daň z příjmu, ačkoliv ve skutečnosti úředník ten zakusil po případě i hladu.

Jest možné, že touto methodou lze zjišťovati válečný přírůstek jmění, ač i to jest naprosto pochybné, na žádný pád však nelze touto methodou zjišťovati příjem zemědělců, aby se zjistil podklad pro vyměření osobní daně z příjmu, po případě daně válečné. Má-li se příjem, sloužící za podklad osobní dani z příjmu, zjistiti dle zákona, pak to nelze činiti jinak, než-li na jedné straně zjištěním hrubé tržby za veškeré produkty v hospodářství, na druhé straně odečtením veškeré režie. Jedině rozdíl mezi těmito dvěma součty jest zdanitelný čistý zisk. Každá jiná methoda jest chybná a nezákonná.

Další křiklavé nespravedlnosti vůči zemědělcům středním i větším, dopouštějí se revisoři Vaši tím, že jim připočítávají k jejich příjmům ve válečných létech ohromné obnosy, které prý spotřebovali v hospodářství pro rodinu. Vaši revisoři otevřeně říkají, že jim bylo nařízeno, aby osobní spotřebu zemědělce od 100 měřic nahoru, počítali nejméně obnosem K 30.000 ročně, bez ohledu na to, jak četnou má rodinu.

Uváží-li se, že rolníci žijí na venkově, že potraviny měli ze svého hospodářství za maximální ceny, pak jest tento obnos přehnaně vysoký, a vůči zemědělcům, žijícím daleko skromněji, než-li se žije ve městech, také naprosto nespravedlivý, poněvadž jest bez jakéhokoliv skutkového i právního podkladu.

Ze všech těchto důvodů činíme tento zdvořilý dotaz:

1. Jest Vám, pane ministře, známo, že byly tyto instrukce vydány a že podle nich Vaši revisoři vůči zemědělcům postupují?

2. Jste ochoten instrukce tyto znovu přezkoumati, uvésti je v soulad se zákonnými předpisy o vyměřování osobní daně z příjmu a vydati instrukce nové, zákonu odpovídající, a dáti též z toho důvodu revisorům pro jejich revise nové formuláře?

V Praze dne 15. června 1920.

Dr. Hnídek, Jan Černý, J. Dubický, Dr. Srdínko, Dr. Černý, Tůma, Chlebounová, Mach J., Dr. Blaho, Vraný, Hálek Jar., Vahala, Stoupal, Štolba, Stodola, Bradáč, Rychtera, Dr. Kubíček, Beran, Prokůpek, Křemen.