Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.

I. volební období.

1. zasedání

Kritický přímo stav obecních financí jest očitým dokladem toho, že tíseň obcí vystupňovala se v dnešní době do rozměrů v některých městech přímo nesnesitelných (uvádíme jen Brno, Prostějov, Olomouc, Plzeň, Prahu s obcemi předměstskými), čímž ovšem vývoj zamýšlený novelou k obecnímu zřízení, aby zlidovělá správa obecní plně prospěchům občanstva všeho zadost učinila v míře dokonalé, jeví se zcela zaražen, ne-li zmařen.

Zůstala-li obec zachována v neobmezené své působnosti jako velmi významný článek veřejné správy v plném pochopení toho, že stále nehynoucí zůstává pravda, "že základem svobodného státu jest svobodná obec", pak nezbývá, nežli aby samosprávě obecní dostalo se potřebných prostředků k tomu, aby své poslání skutečně s úspěchem mohla konati.

Vládě republiky Československé jest tato situace příliš dobře známa jednak z toho, že řada obcí přímo zakročila již roku minulého, aby jim bylo ihned účinně přispěno ku pomoci, poněvadž za dnešních poměrů cen všech materiálií, mezd a platův úkoly staré i novou dobou obcím ukládané vyčerpávají všechny síly obcí, zvlášť větších, jednak z jednání v Národním shromáždění samém, kde na př. návrh poslance Pika (tisk č. 2445 N. S., Ulricha č. 2045 N. S.) a řada petic směřovala k tomu, aby otázka takové důležitosti stala se předmětem alespoň etapového zlepšování; je také resoluce N. S. u projednávání zákona z 25. března 1919, č. 170 sb. z. a n., dokladem toho, že celému parlamentu nutkavost tohoto předmětu byla zřejma a celková úprava byla vládě republiky doporučována s očekáváním, že se tak co možná nejdříve stane.

Mezitím tíseň stoupala a stoupá stále takovou měrou, že na mnoze hrozí skutečná katastrofa financím obecním, jež třeba zachraňovati několikerou opravou rozpočtu průběhem roku; přiostření celé situace vyvolalo konání šestého sjezdu českých měst v Praze dne 3. června 1920, jehož prvním bodem jednání byl právě finanční stav obcí a prostředky k jeho ozdravění.

Resoluce, jež byla výsledkem jednání o tomto bodu programu sjezdu, byla zajisté již předložena radě ministerské podle formální části návrhu jejího.

Přihlížejíce k dosavadním krokům v otázce nápravy obecních financí učiněným, všeobecně známé, nepřekonatelné tísni, jež odkladu dalšího nesnese, navrhují podepsaní:

Budiž ihned věnována plná péče obecním financím tak, aby s urychlením provedena byla řádná sanace jejich, a při zaujatém díle tomto budiž postupováno podle těchto hledisek:

1. přikázány buďtež ke krytí nákladů samosprávných některé daně státní (na př. reální), poněvadž přirážkový systém jako hlavní pramen §em 79. č. 1. ob. zř. právě v dobách nejkritičtějších nestačí;

2. podniky, jež přímo nebo nepřímo způsobují správě obecní značnější náklady, buďtež důtklivěji přidrženy přispívati k nákladům samosprávným podle zákonných zásad jednotných pro celou republiku a jejich příspěvky rozvrhovány buďtež na obce podle klíče uznané potřeby stanoveného představiteli samosprávy soustředěnými podle žup a vybudovanými v orgán ústřední;

3. v souhlasu s duchem doby budiž vybudováno kolektivní podnikání obecní výnos poskytující ať místní, ať na širším základě, jež by jednak usnadnilo rozvoj hospodářství národního, jednak ulehčilo financím obecním; k tomu cíli budiž těmto podnikům i ostatním již stávajícím podnikům obcí poskytnuto zvýhodnění daňové rozšířením zásady v § 4. zák. z 25. října 1896, čís. 220 z. z. připuštěné, ke kterémuž účelu třeba přihlížeti ne na výši výnosu, nýbrž na použití jeho;

4. stát poskytují příspěvky na náklady spojené s působností přenesenou a ponech obcím výtěžek z poplatků vybíraných z aktů samosprávných nebo jim jej nahraď;

5. aby nejbližší účinek převzetí agend státem s obcí obmyšlený § 20. novely k ob. zř. byl dosažen, budiž přejímání obecních sil úředních a zřízeneckých s převzatými odbory činnosti obecní prováděno v plném rozsahu; poněvadž pak někde požitky obecních zaměstnanců jsou již z doby dřívější sociálně přiměřeně upraveny nežli u zaměstnanců státních (hlavně pokud jde o požitky pensijní), budiž věc umožněna tím způsobem, že diferenci ponese obec - do doby, nežli se podobně upraví požitky zaměstnanců státních - v ten způsob, že se jim obnos na ně vypadající zaúčtuje na případné příspěvky a náklady na převzaté obory správní státem obcím uložené;

6. dávky obecní buďtež vybudovány podle zásady postačitelnosti a pružnosti, jak ve směru početnosti tak i jakosti ovšem tak, aby nebyly obce nuceny zvyšovati na vlastní své odium příliš již dnes vysoké zatížení spotřeby lidových vrstev; kde se to objeví účelno, provediž se ukládání jednotných dávek obecních na větším území orgány společnými a podle jednotných zásad;

7. status úřednictva samosprávného budiž vybudován podle jednotných zásad; tam, kde se to objeví účelým, budiž podporováno úřadování sloučené pro větší území, úřednictvo budiž placeno ze společné massy utvořené z příspěvků obecních a všeobecných daní obecních;

8. Pro obory, v nichž jakost správy tím netrpí, budiž vyžadována místo zřízení byrokratických poradní součinnost obyvatelstva podle zásady čestných funkcí občanských;

9. budiž poskytnuta veškerá pomoc ulehčení levného úvěru samosprávného, podporována konverse vysoko zúročených dluhů a jich splácení;

10. budiž podporována spořivost v obec. hospodaření zákonnými ustanoveními revise a vybudováním postačujícího orgány revisního dostatečně odborným personálem dotovaného, jehož podkladem mohly by býti posavadní revisní orgány zemské.

Ve směru formálním navrhují podepsaní přikázání návrhu rozpočtovému výboru, jenž vytvořiž sekci pro sanaci financí samo správných za účasti odborníků theoretických i praktických a podej s největším urychlením podrobné návrhy na sanaci financí obecních.

V Praze dne 16. června 1920.

R. Chalupa, J. Černý, Koutný, Aster, J. Kříž, Karpíšková, Koudelka, Svoboda Fr., Burian, Al. Kříž, Toužil, Dr. Markovič, J. Rouček, Srba, Geršl, Kasík, Benda, Novák Ant., Brožík, Tausik, Klein, Bechyně, Hummelhans, Chalupa Alb.