Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.

I. volební období.

1. zasedání.

Válka, která bourala a ničila veškeré statky, zanechala v našem hospodářském životě stopy rozervanosti a naprosté desorientace.

Netrpěli jsme ovšem pouze my. Následky krutého barbarství pociťovala v různých obměnách celá Evropa. Urovnati hospodářské poměry národů zůstává v dnešní době nejpalčivější povinností kulturního světa.

Máme-li tudíž organisovati a regulovati náš zahraniční obchod, nezapomínejme, že luštíme otázku eminentně mezinárodní, která kategoricky vyžaduje jednak přátelské styky s ostatními národy, stejně ale tak poctivé a čisté ruce, které by nás před cizinou nekompromitovaly.

Právě v těchto dnech byl předložen anglické sněmovně návrh zákona o obchodu zahraničním, dle něhož má vláda poskytnouti britským vývozním firmám, požádají-li o to, zálohy, až do 80 procent, výrobní ceny pro zboží vyvážené do okrajových států ruských, do Jugoslavie, Čs. republiky, Rumunska, Gruzinska a Armenska.

Po trpkých zkušenostech a závažných chybách přicházíme konečně k poznání, že je nutno i u nás přistoupiti k určitým činům, urovnávajícím náš mezinárodní obchod.

Naše obchodní bilance je pasivní. Pan ministr vysvětluje tento zjev potřebou velikých dovozů potravin. To sice chápeme, leč nepovažujeme tuto nezbytnost za jedinou příčinou pasivity. Mezinárodní ohledy nám znemožnily pravidelné obchodní styky se všemi národy, zejména s východem. Rusko, které nabízelo bohaté kompensace - i zlato, zůstává pro nás stále nedostupnou zemí. To je jedna z mnohých překážek, které musíme co nejrychleji odstraniti. Druhá závada, stejně tak zásadní leží v nedostatečném mezinárodním obchodním zpravodajství. Naše konsuláty a vyslanectva musejí nám podávati přímé prameny exportu. To znamená, že v našich zahraničních úřadech musí seděti odborníci obchodu a průmyslu, kteří mezinárodní obchod ovládají a mohou našemu exportu prospěti. Stávající zahraniční obchodní komory mohou při dalším vývinu zmíněné snahy značně podpořiti. To až dosud scházelo. Nový úřad pro zahr. obchod musí společně s ministerstvem pro zahraničí postarati se o nejrychlejší vybudování sítě obchodně - zpravodajské. Tím také odpadne napříště každá výtka vývozu do zemí se špatnou valutou a vyplývajících nebezpečí reexportu, který zejména ve šlépějích staré obchodní tradice nalezl ve Vídní svého představitele. Opatření surovin, o kterém se pan ministr zmiňuje, je přirozeně pro náš průmysl otázkou životní. Zde nastává novému úřadu velká povinnost nestranně a jen v zájmu našeho hospodářského života upraviti otázku vývozu a dovozu. Až dosud stávající komise pro zahraniční obchod nevyhověla plně této potřebě, naopak zavedla určitý chaos, desorganisaci a nejednotnost často i neschopnost vedení. Aparát se 600 úředníky mohl při řádné organisaci vytvořiti středisko rychlého vyřizování příslušných žádosti a mohl již dříve býti tím činitelem, kterým se má nyní státi náš úřad pro zahraniční obchod. Že komise v otázce kontrolní naprosto nevyhovovala, to dokazují nedávné úplatkářské aféry v Bratislavě, na podzim roku 1919, nepořádky v exposituře Mor. Ostravské. Zejména však po stránce administrativní stala se komise brzdou našeho hosp. života. Tak v podatelně, kam dochází několik set podání, úřaduje jen jeden úředník, a tak se stává, že většina stran musí čekati případně několik hodin a eventuelně nepřijde vůbec toho dne na řadu, poněvadž se odpoledne neúřaduje. Že čas pro tyto strany zejména jest velmi drahocenný, netřeba podotýkati. Nejlepší ukázkou těžkopádnosti jest na příklad fakt, že v pododboru chemickém podaná žádost o nákup chemikalií nebo pod. projde 14 různými úřady, než jest vyřízena. Expositury zřizované za účelem vyhovování jednotlivým průmyslovým odvětvím (Jablonec pro jablonecké zboží, Karlovy Vary pro porculán a pod.) byly vybaveny nezdravou pravomocí a zůstávaly nejen bez kontroly, ale i bez organického spojení s pražskou ústřednou. Tím se stávalo, že na př. Praha nemohla povolit vývoz jabloneckého zboží, porculánu, neboť to vše bylo odkázáno na příslušné expositury. Stejně tak bylo v syndikátech. Zde podpisujeme vývody p. ministra o zájmech jednotlivých odvětví, které začasté ohlušovaly zájmy celku. Pravomoc syndikátů není pevně vyhraněna a také kontrola je naprosto nedostatečna. Pánové povolují sobě navzájem, čeho potřebují (na př. v oboru smaltovním). Těchto chyb je ovšem nesčetná řada. Byl na př. žádán dovoz isolačního drátu, v době kdy bylo možno tento předmět za velmi výhodných podmínek importovati, leč příslušný pododbor kovového syndikátu dovoz s poukazem na dvě tuzemské továrny (Bergmannovy závody v Podmoklí a kabelové podniky v Bratislavě) zamítnul. Podobným opatřením tyto dvě tuzemské továrny nejen že nemohly dostatečné kvantum vyrobiti, ale stanovily mnohem vyšší ceny, než ceny importní.

Tímto způsobem zvyšovaly se u nás ceny všech potřeb a, mluvíme-li o potírání lichvy, musíme zde také příslušné nápravy učiniti. Nový úřad přejímá tudíž velikou odpovědnost za vytváření se regulérního zahraničního obchodu, který má být zbaven neblahého vlivu spekulantské politiky valutové. Je nutno odpoutati se od cizích valut a fedrovati vlastní měnu, regulovati poptávku a nabídku zejména však ustanoviti jednotný program kompensačního exportu. Vývozní zisky patří státu a je nutno je příslušnou kontrolou zachycovati.

Nový úřad musí se opírati o pomocné poradní sbory odborníkův a interesentů. Usnesení těchto sborů bude povinován úřad podle možnosti vykonávati. Abychom nevyvolávali nových sborů, doporučujeme, aby stávající poradní sbory při min. obch. a komisi pro zahran. obchod byly postaveny do služeb nového úřadu. Poplatky až dosud jednostranně vyměřované buďtež stanoveny individuelně podle valutové kapacity exportních zemí. (Náš vývoz na Balkán je ohrožen možností levného nákupu z Ameriky a Anglie.) Německo příkladně umožňuje vývoz podle naznačené linie a ulehčuje vyvážejícím konkurenční boj s ostatními zeměmi (daňovou slevou a pod.). Rapidní stoupání poplatků na př. s 1/2 % na 5 % považujeme za nezdravé a škodlivé pružnosti exportu.

Otázka dovozu a vývozu je také otázkou dopravy. Náš vozový park budiž proto co nejrychleji tak doplněn, aby všem potřebám vyhovoval. Stejně tak úprava celního a exportního tarifu je směrodatným činitelem.

V zájmu věci zůstává stálá shoda s ostatními ministerstvy (kompetence ministerstva pro zahraničí v uzavírání obchodních smluv nesmí však býti dotčena.

Ministr zdůrazňuje obzvláště podporu soukromého podnikání a chce toto lépe organisovati a finančně posilovati jako záruku solidnosti a reelnosti a možnosti vykonávání dostatečného státního dozoru. Pokud jde o soukromé podnikání, víme zcela dobře, že bylo až do nedávné doby jedinou hnací silou obchodu, průmyslu a živnosti, nesmíme však stejně tak uzavírati se skutečnosti stávajících družstevních podniků, jež v úloze sprostředkovatele mezi výrobci a konsumenty zaujímají veledůležité místo. Naše družstevnictví rozvíjí se do netušených měr a je stejně tak interesováno na mezinárodní směně jako podnikání soukromé. Nedávné vyjednávání ruských kooperativů s Anglií jest toho nejlepším dokladem. Novému úřadu připadá tudíž stejná povinnost podpory našeho družstevnictví.

Pohraniční kontrola budiž zreformována a proti podloudnictví s patřičnou přísností postupováno. Stejně tak budiž postupováno proti těm, kteří inserty nabízejí opatřování povolení.

Konečně v zájmu občanstva žádáme, by praxe nového úřadu nečelila proti opatření nejnutnějších potřeb (viz poslední případ s obuví).

Soustředění veškeré agendy a jednotnost kompetence, související se zahraničním obchodem, považujeme za kategorický příkaz desorganisace dnešního stavu, vkládáme ale do vínku úřadu pro zahraniční obchod naději, že se stane úřadem moderním, prostým zbytečného byrokratického, úřednického aparátu, že se stane vzorem republikánského úřadu, jenž musí se přizpůsobovati požadavkům doby, t. j. rychlému vyřizování došlých žádostí bez protekce a úplatkářství. Přejeme sobě, aby hospodářský život Československé republiky byl zbaven nekalých živlů - lichvářů, kteří na úkor širokých mass a na vrub dobrého jména naši republiky v cizině sebe obohacují a úřednický aparát korumpují. Pod svrchovanost státu stavíme tudíž dozor a kontrolu mezinárodního obchodu, v němž doufáme nalézti záruku legálního hospodaření. Nový úřad nechť o otázkách společných dohoduje se cestou nejkratší s ostatními ministerstvy.

Opakujeme, že zdárný obchod zahraniční je podmíněn přátelskými styky s ostatními národy, a vyslovujeme proto i při této příležitosti výraz hlubokého přesvědčení našeho národa o bratrském soužití všeho lidstva. V tomto znamení budiž proto naše zahraniční politika vedena.

V Praze dne 14. června 1920.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Pro dobu, po kterou světové poměry hospodářské vyžadovati budou státní kontrolu dovozu, vývozu a průvozu, zřizuje se úřad pro zahraniční obchod, jehož řízením pověřen jest ministr.

§ 2.

Na úřad pro zahraniční obchod přechází působnost dosud přikázaná jednotlivým ministerstvům co do povolování dovozu a vývozu, jakož i průvozu všeho zboží (vyjímaje předměty státního monopolu), a co do jinaké správní úpravy a kontroly zahraničního obchodu. Opatření ve věcech finančních a valutárních činí úřad pro zahraniční obchod ve shodě s ministerstvem financí.

§ 3.

Úřad pro zahraniční obchod jest oprávněn vybírati za povolení, která udílí, poplatky. Jejich výši stanoví po slyšení odborných poradních sborů, jež si zřídí a jež má slyšeti také o směrnicích svého úřadování.

Zkrácení poplatků trestá se podle důchodkového trestního zákona a jako těžký důchodkový přestupek 4 až 20 násobnou částkou zkráceného poplatku.

§ 4.

V působnost úřadu pro zahraniční obchod náleží, aby ve shodě se zúčastněnými ministerstvy připravoval a prováděl kompensační a dodávací smlouvy s cizími státy.

§ 5.

Zákon tento nabývá účinnosti ode dne vyhlášení. Kdy účinnosti pozbývá, ustanoví se zvláštním zákonem.

§ 6.

Provésti zákon ukládá se všem ministrům.