Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.

1. volební období.

1. zasedání.

Celé veřejné mínění republiky označuje systém vojenské policie za neblahý přežitek zpátečnictví, zvláště pokud zasahuje do civilního a politického života.

Vojenská policie, řízená a spravovaná intencemi rakušáckého inkvisitorství, ztrpčuje život nejen vojínům, které mimo službu špiclovsky pronásleduje, ona míchá se také neoprávněně do civilních, společenských a politických poměrů, dokonce usazuje své konfidenty i v továrnách, jak bylo dokumentárně zjištěno v I. brněnské strojírně usvědčením úředníka Karla Svobody z konfidentských služeb vojenské policie, jejímuž systému se obětoval již za starého Rakouska

Politické relace vojenské policie, plné fantasie, dohadů, nesprávností a konfusností, jsou samy velkým obžalovacím materiálem proti dosavadnímu systému vojenské policie.

V rozpočtovém výboru Národního shromáždění při projednávání rozpočtu na r. 1920, kritisoval navrhovatel Svoboda systém vojenské policie s hlediska zájmů veřejné morálky a právních poměrů. Ministr N. O. Klofáč prohlásil, že vojenská policie bude zrušena. Při projednávání rozpočtu v N. S. přijata resoluce F. Svobody, ukládající ministerstvu N. O., aby učinilo včasné opatření k omezení činnosti vojenské policie, jejíž pravomoc pro záležitosti civilní a politické jest nepřípustna.

Přes to vojenská policie neblaze funguje dále.

Podepsaní proto navrhují:

Sněmovna poslanců N. S. se usnáší:

Systém vojenské policie budiž odstraněn jako zařízení, odporující ústavně - právním poměrům. Ministerstvo N. O. se vyzývá, aby ihned učinilo opatření k zastavení činnosti a působnosti vojenské policie.

Návrh tento budiž odkázán k projednání sněmovnímu výboru ústavnímu, právním u i výboru brannému.

V Praze dne 8. června 1920.

Koutný, Rouček, Dr. Charvát, Skalák, Houser, Chalupník, Blažek, Burian, Kříž Al., Karpíšková, Haken, Tausik, Borovszký, Surányi, Novák, Malá, Darula, Němec, Stivín Jos.