Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.

I. volební období.

1. zasedání.

Berní komise mají býti orgány ukládajíc daně a mají spojovati v harmonický celek živel úřednický, odborný, jakož i živel laický, aby tak byl zabezpečen dobrý výsledek ukládání daní. Je proto samozřejmo, že komise nemohou v rámci své působnosti pouštěti se do kritiky zákonů, obraceti se veřejnými projevy proti nim a organisovati tak v poplatnictvu odpor proti placení daní. Revolta je za určitých okolností radikální prostředek. Překvapuje však, dělají-li ji lidé bohatí a váleční zbohatlíci proti státu, v němž si ku svému bohatství nekalými prostředky pomohli.

Takový neslýchaný případ odboje proti státu stal se v Plzni za pomoci lidí státem placených, jichž zájem má býti totožným se zájmem státu.

V časopise "Základ" uveřejněn byl z kruhu berních úředníků pocházející článek o zatížení průmyslu a obchodu přímými daněmi v roce 1919 a 1920, naleznuvší odezvy v odhadní komisi daňové, která uveřejnila dne 27. května v "Českém Deníku" tento, berním úředníkem koncipovaný, projev:

Občanští členové odhadní komise pro daň z příjmu Plzeň-město učinili v sezení komise dne 21. května 1920 tento projev, který na jejich žádost se protokoluje:

Břemena daňová dostupují v přítomné době výše tak enormní, že nejen přímo ohrožují další vývoj obchodu a průmyslu, nýbrž že i sahají na samy jejich existenční základy. Kromě zvýšené daně z příjmu a válečné poukazujeme zvláště na tísnivou daň výdělkovou. Daň výdělková, v původních sazbách celkem nevysoká, vzrůstá do hrozivé výše nejen válečnou přirážkou, nýbrž hlavně přirážkami samosprávnými, jež na př. v městě Plzni vybírají se na rok 1920 celkovou výměrou 604%. Již těmito daněmi vyčerpává se celkový příjem středních vrstev obchodnických a živnostenských nejméně do 60%; u větších poplatníků pak dokonce do 70-75%. Ježto skutečnost tato jest jak s národohospodářského stanoviska, tak i státně finančních ohledů velmi vážného rázu, upozorňují členové komise příslušné činitele státní na to zatím účelem, aby zavčas byla podniknuta všechna opatření, jež by nedozírné důsledky této finanční politiky zmírnila.

Členové komise nemohli by v žádném případě převzíti zodpovědnost za další takovýto postup, i podotýká se výslovně, že daňová břemena jsou absolutně příliš vysoká, takže stíhají nejtíže právě správného fatenta, jemuž se vyměří daň přesně dle přiznání. Členům komise by se takřka znemožnil společenský život, ježto by na ně chtě nechtě byly namířeny výtky poplatnictva, daněmi tak těžce postiženého.

Nesmírnou výměrou dosavadních daní ohrožen jest však v neposlední řadě též výsledek dávky z majetku a přírůstku, ježto se poplatníci i finančně vyčerpají na ostatní daně. Při ohromné drahotě všech životních potřeb jest zapotřebí 5-10násobného příjmu k uhájení životní existence, než bylo před válkou, takže v nejčetnějších případech nebude stačiti zbytek příjmu daněmi nevyčerpaný, na živobytí, a poplatníci musejí sáhnouti na samo kmenové jmění.

Členové komise konstatují dále, že též novým zákonem o majetkové dávce mají býti na výdělečná zaměstnání uvalena nová, u porovnání s ostatními druhy majetku nepoměrně vyšší břemena. Tak v § 13. zák. má se vzíti za podklad cena prodejní: naproti tomu poskytuje se zemědělství, které by sneslo větší zatížení, vzhledem ke své finanční zdatnosti, ve válečných letech vzrostlé, ohromná výhoda, ježto se bere za základ výpočtu násobek nepatrného katastrálního výnosu.

Členové komise žádají:

1. aby vláda v uvážení těchto okolností patřičným novelisováním dosavadních daňových zákonů co nejvíce zmírnila daňová břemena, zvláště aby nařídila co možno nízké sazby výdělkové daně aspoň všude tam, kde jsou autonomní přirážky nepřiměřeně vysoké, resp. aby stanovila určité meze nemírnému autonomnímu přirážkovému hospodářství;

2. aby vláda použila ve prospěch obchodu a průmyslu co možno vydatně zmocnění, daného jí v § 13., odst. 4./III., a aby ve vykonávacím nařízení stanovila pro tento obor majetkový co možno nejširší úlevy, tak aby výhod daňových, poskytnutých zemědělství a majetku domovnímu, dostalo se ve stejné míře též živnostnictvu a obchodnictvu, dosud daněmi nejvíce zatíženému;

3. žádáme též, aby zejména berní správy, resp. příslušné komise, jež jsou v nejužším kontaktu s poplatnictvem a mohou nejlépe posouditi individuelní poměry jednotlivcovy, dostaly co nejširší pravomoc, aby mohly v případech zvláště pozoruhodných zakročovati a použíti remedur příslušných tak, aby prameny příjmové pro stát zůstaly všude zachovány.

Členové komise mají na mysli pouze blaho státu a chovají obavu, že dosavadní beztak chabá morálka berní promění se v naprostou defraudaci daňovou, nebude-li legitimnímu obchodu, živnostem a průmyslu ponechán takový zisk, jaký odpovídá jeho osobní práci a podnikatelskému risiku. Jsme přesvědčeni, že náš president Masaryk ve svém doprovodu k zákonu o dávce z majetku dal výraz obavám, vycházejícím asi ze stejného hlediska.

Antonín Müller m. p., podnikatel staveb, Jan Rohrer m. p., uzenář, Václav Fiala m. p., hostinský, Jiří Faustus m. p., knihkupec, Mat. Krásný m. p., krejčí, Alfred Erben m. p. obchodník, Frant. Kotek m. p., stavitel, Otakar Weissberger m. p., továrník (za průmysl), Václav Půta m. p., obchodník, Vilém Jareš m. p., velkoobchodník, Rudolf Štěpán m. p., obchodník, president obchodního gremia, Theodor Löwy m. p., obchodník, Jindřich Juna m. p., hostinský.

Případ tento jest neslýchaným aktem odboje majetných lidí proti státu podporovaným některými úředníky berní správy v Plzni, který zasluhuje nejráznějšího zakřiknutí.

Podepsaní táží se proto:

1. Jest panu ministru tento případ v právním státě naprosto nemožného aktivního odporu berní komise proti platným státním zákonům znám?

2. Co hodlá pan ministr učiniti, aby berní komise v Plzni poukázána byla do mezí své působnosti zákonem ji vymezené a nemíchala se za aktivní pomoci berních úředníků do záležitostí vyhražených jedině sborům zákonodárným?

3. Jest pan ministr financí ochoten s ohledem na zájmy státu učiniti příslušné opatření, aby volební řád do komisí berních kopírovaný podle starého volebního řádu do obcí podle soustavy kuriové uveden byl v soulad s moderním a demokratickým volebním řádem obecním?

V Praze dne 7. června 1920.