Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
1. volební období.
1. zasedání.
42.
Interpelace
poslance Jana Pelikána a soudruhů
na ministry obchodu, vnitra a zásobování
v záležitosti nedosti rázného postupu úřadů při zjišťování a stíhání vinníků na podloudnických aférách, a ohledně důsledků právních, vyplývajících pro železniční zaměstnance z těchto okolností.
Ku konci dubna zjištěno bylo, že firma špeditérská Fries v Brně snažila se provézti podloudně z Brna do Vídně 26 beden různých životních potřeb a to v nábytkovém voze původně úřady za prázdný uznaném a jako takový po prohlídce zaplombovaném, který byla firma z nádraží odvezla, po manipulaci provedené zámečníkem na dveřích vůz otevřela, naložila, zavřela a na nádraží ku provozu dopravila. Tento rafinovaný podloudnický kousek odhalen byl v důsledcích ostražitosti železničních zaměstnanců (najmě sklad. dělníků), kteří takovýmto připravováním republiky o zásoby a hospodářskou potenci jako třída nejvíce konsumující, také nejvíce trpí.
Případ tento vyvolal na brněnském nádraží nesmírné rozhořčení, které se stupňovalo každým dnem volného styku hlavního vinníka, Friesova zřízence, Czecha, s železničními úřady, neboť ani uvedený zřízenec, ani kdo druhý dotyčné firmy nebyl zatčen, čímž se umožnila domluva vinníků, částečné zastření viny a zmírnění event. trestu.
A hned za několik dní na to následoval nový pokus podloudnictví téhož zřízence Friesovy špeditérské firmy, vyvézti za pomoci falešné deklarace jako boty méně cenné, úplně novou, jemnou obuv.
Podavatel dotazu po seznán rozhořčení personálu snažil se na schůzi na rychlo svolané za přítomnosti zástupce policejního ředitelství v Brně, dáti na jevo, jak železničnímu personálu na tom záleží, aby těmto německým špeditérským firmám, u nichž každou chvíli zjistí se nějaké "přehmaty" byly tyto věci znemožněny a sice rázným zasáhnutím úřadů i za cenu omezení svobody z viny podezřelých účastníků, anebo odebráním špeditérské koncese firmě. Úřady bohužel nezasáhly a na to došlo ku stlučení zřízence Czecha u příležitosti uvedeného úmyslu, propašovati zásilku bot.
Pasivita a tolerance úřadů způsobila zde, že lid soudil sám na místě, což jistě ku pozvednutí státní autority neslouží, 3 vinníci na to byli podřízenými úřady železničními propuštěni, což vyvolalo ještě větší zlobu a nutnost energického zakročení organisací, neměl-li býti způsoben rozvrat, že lid, cítí-li se i organisačně opuštěn, bude jednati sám. Jen rozvaze brněnského ředitele státních drah, který po seznání vážnosti situace akt propuštění prohlásil za neplatný, lze děkovati, že nedošlo ku stávce železniční na brněnsku.
Pořádkový trest zřízenci přijali, ale zřízenec Friesovy firmy, Czech, je prý nemocen, a dělníci oni, jednající pod dojmem pochopitelného rozčílení, stojí v nebezpečí, že souzeni budou pro zločin. Friesova firma špeditérská ovšem je ve styku se železničními úřady nadále a ježto je vyloučeno, aby každá zásilka mohla býti otevřena a kontrolována, je jí umožněno, její podlounické rejdy na dále prováděti.
Vedle těchto dvou úřady nedosti energicky stíhaných podloudnických afér, vyskytla se ještě jedna podobná aféra, která odhalena byla v Břeclavě.
Řiditelství drah v Brně umožnilo zřízencům z Vídně do Brna se přestěhovavším, každotýdně ve zvláštních, na hranicích neprohlížených vozech, dojížděti za svými rodinami vždy v sobotu do Vídně a v pondělí zase přijížděti. Této blahovůle železničního úřadu bylo zneužito tím, že v dotyčných vozech voženi byli z Vídně do Brna lichváři, jímž umožněno bylo provážeti drobné papírové peníze a nakupovati v republice zboží, které vždy v sobotu převáželo se do Vídně. Tito lidé voženi byli jako "železniční zřízenci" zdarma po tratích republiky. Policejní úřady v Břeclavě, upozorněny na tyto machinace, vykonaly prohlídku 3 vozů železničních zřízenců, v nichž dle výslovného prohlášení správce policejní expositury v Břeclavě našlo se více podloudnicky dopravovaných životních potřeb, než u ostatních 1500 cestujících dotyčného vlaku.
Pokud je podavateli známo, zavedeno bylo obšírné šetření s vůdcem těchto transportů, strojním zámečníkem Smejkalem v Brně, který, ačkoli v Brně měl již svůj byt a neměl tedy právo fungovat nadále jako vůdce transportů, byl služebně uvolněn a tyto jízdy obstarával. Aféra tato vzdor zjištěným okolnostem usnula a zřízenec dotyčný je nadále osvobozen, zase prý pod titulem člena bytové komise.
V důsledcích uvedeného táží se podepsaní pánů ministrů:
Byly ministrům uvedené případy podloudnictví známy?
Jsou ministři zásobování a vnitra ochotni způsobiti, aby dodatečně s veškerou přísností provedeno bylo veškeré nutné šetření ve všech výše uvedených případech, a vinníci povoláni ku přísné zodpovědnosti?
Hodlá ministr obchodu způsobiti, aby špeditérské firmě Friesově v Brně a každé jiné, které dokázáno bude podloudnictví, nebo tesaurování zboží, byla bez průtahu odebrána koncese?
V Praze dne 1. června 1920.
J. Pelikán,
Josef Netolický, Josef Sajdl, Václav Draxl, Jan Hrizbyl, V. Drobný, Zeminová, Rudolf Laube, Dr. Uhlíř, Pechmanová, Buříval, Hruškovský, Dr. Franke, Dr. Th. Bartošek, Landová-Štychová, Trnobranský, Sladký, Langr, E. Špatný, Slavíček, Tučný.