Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.

1. volební období.

1. zasedání.

Podle prohlášení, učiněného p. ministerským předsedou Tusarem v poslanecké sněmovně při svolání prvního zvoleného zákonodárného sboru naší republiky zamýšlí vláda vybudovati sociální pojištění na podkladě nemocenských pokladen.

Z projevu pana ministerského předsedy bylo možno seznati, že vláda chce toliko dělnictvu vyhověti sociálním pojištěním, neboť bohužel ani slovem nebyla učiněna zmínka ve vládním programu o obratu k lepšímu pro živnostnictvo. A právě použití nemocenských pokladen jako základny ku sociálnímu pojištění ukazuje zřejmě, že tato vláda sociální pojištěn živnostnictva a malozemědělstva odsunuje.

Takové řešení této životní otázky živnostnictva a malozemědělstva by bylo jednostranným a nejvýše nespravedlivým. Již v revolučním Národním shromáždění prohlásil svého času ministr sociální péče Dr. Wintr, jenž do dnes spravuje zmíněný resort, že osnovu sociálního pojišťování chystá, že však do pojišťovací osnovy nemíní zařaditi pojišťování živnostenské. Zároveň oznámil, že netajil se tímto odporem proti slučování pojišťování dělnického s pojišťěním živnostenským ve staré rakouské říšské radě a nebude měniti svůj názor ve věci, když sám je ministrem a má o otázce této rozhodovati. Prohlásil však, že je ochoten vydati zvláštní osnovu o pojišťování živnostenském.

Jako tehdy, tak i nyní živnostnictvo trvá pevně na svém spravedlivém právu, aby osnova zákona o pojištění živnostnictva byla projednávána s pojišťováním dělnickým, jelikož jest si dobře vědomo, že jinak tento živnostenský požadavek nebude uskutečněn.

živnostnictvo již nesčetněkráte ve svých memorandech a usneseních, která jsou i československému ministru sociální péče známa, odbylo lichou domněnku, že dělnické pojišťování nelze slučovati s pojišťováním živnostenským. Zejména klade se v projevech těchto na to důraz, že zvláště mezi pojištěním dělnickým a živnostenským je nerozlučná spojitost proto, že jednak je starobní a invalidní pojištění živnostnictva zpravidla pouhým pokračováním starobního a invalidního pojištění dělnického, jednak častý přechod z povolání dělnického k samostatnému podnikání i naopak, jakož i časté spojování obou těchto forem výdělkových (skladařský mistr, faktor při domácké práci a j.) činí nemožným, aby pojištění živnostenské od pojištění dělnického bylo organisačně odloučeno. Pro spojení obojího tohoto pojištění mluví však i vážné důvody finanční. Oddělení pojišťování živnostnictva od dělnického znamenalo by nepoměrné zdražení pojišťovací správy a právě živnostnictvo neslo by největší část toho břemena, kdyby musilo přispívati na zdraženou režii pojišťování dělnického i platit zvýšenou režii pojišťování vlastního. Jelikož mezi pojištěním živnostenským a dělnickým jest takto nejužší spojitost vnitřní a jelikož spojení obojího tohoto pojišťování i po stránce finanční nutno spatřovati značnou výhodu pro zájmy pojištěnců a veškerého poplatnictva státního a jelikož pro rozluku obojího pojišťování nelze uvésti žádných věcných důvodů, navrhují podepsaní, aby při sdělávání osnovy o sociálním pojišťování bylo do osnovy pojato nejen dělnictvo, ale též střední vrstvy živnostenské a rolnické.

Podepsaní tlumočí tímto návrhem stanovisko všeho organisovaného živnostnictva k sociálnímu pojišťování a přihlížejíce k nejnaléhavějším potřebám a zdůvodněným požadavkům středních stavů domnívají se, že v republice Československé bude potřebí, otázku sociálního pojišťování rozluštiti spravedlivě a demokraticky.

Návrh tento z formálních důvodů budiž přikázán výboru živnostenskému a sociálně-politickému a současně budiž laskavě zaslán živnostenské radě československé, zemským živnostenským radám a příslušným obchodním a živnostenským komorám ku podání dobrého zdání.

V Praze dne 8. června 1920.

Dr. Lukavský, Dr. Jar. Stránský, Frant. Mašek, Dr. Al. Rašín, Dr. Kramář, G. Navrátil, E. Purkyňová, Zavřel, Bergman, V. Dyk, Dr. Matoušek, Ing. B. Bečka, Dr. Hajn, Jar. Špaček, Sedláček, Šrámek, J. Stejskal, Hudec.