Poruší-li obchodní tajemství některý technický nebo lékařský znalec, jmenovaný v § 16., je trestán ztrátou aktivního a pasivního volebního práva do všech zákonodárných a samosprávných sborů, do příslušných komor pro nejbližší období a vězením 1-3 měsíců.
§ 62.
Kdo svede osobu v uvedeném paragrafu k porušení obchodního tajemství, podléhá týmž trestům jako svůdce označený v § 58.
§ 63.
Všechny pokuty a částky čistého zisku, ztržené za trestné skutky, uvedené v §§ 55.-58. a § 62., plynou do záložního fondu závodního výboru.
§ 64.
Příslušným soudem pro případy uvedené v § 55.-62. je trestní soud.
§ 65.
Ministerstvo národní osvěty zřídí každoročně tříměsíční kursy pro obchodní nauku, účetnictví, obchodní kalkulaci a soc. politické zákonodárství pro zaměstnance: kurs by započal vždy 1. října. Povinné vyučování jmenovaných předmětů bude zavedeno na pokračovacích školách, jichž návštěva pro dělnice a dělníky od 14-16 (event. 18 let) při pracovní době na 6 hodin zkrácené je povinna.
§ 66.
Zákon nabude platnosti 1. lednem 1921.
§ 67
Provésti tento zákon se ukládá ministru financí, obchodu, zemědělství, železnic, veřejných prací, sociální péče, zdravotnictví, národní osvěty a spravedlnosti.
Důvodová zpráva.
Navrženým zákonem má býti zahájena socialisace všech soukromých a veřejných podniků jakéhokoli druhu, vykazujících určitý rozsah, má být zaměstnancům dáno právo zúčastniti se správy veškerých podniků po stránce administrativní, finanční, obchodní a hospodářské, má jim býti poskytnuta účast na čistém zisku, dosahujícím určitého procenta. Mají být oprávněni a povinni dozírat na finanční manipulaci podnikatelův a tím dosáhnout možnosti, hájit zájmy jak sebe samých a svých druhů jinde zaměstnaných, tak zájmy obcí a ostatních samosprávných obvodův a sborů a i zájmy státu, jeho pokladny. Dosahujíce práva a povinnosti zúčastnit se správy podniku, stávajíce se podílníky podniku spolu s dosavadními majiteli, nabývají zájmů na vedení a rozkvětu závodů a všeho hospodářství v naší republice. Přestanou býti pouze námezdními pracovníky, nevolníky dnešní společenské soustavy.
Tím má býti dosavadní absolutism velkých podniků nahrazen demokratickým konstitucionalismem, v němž podíl práce tělesné a duševní se silně zdůrazňuje a uplatňuje i ve správě i v účasti na čistém zisku vůči kapitalistickým podnikatelům; tato cesta vede posléze k důsledné a úplné socialisaci hospodářství. Neboť pouhým sestátněním, zobecněním podniků se situace zaměstnanců zásadně nezmění mimo ovšem zásadní zabezpečení pense vystřídá se pouze jejich majitel. Namnoze se snad nahradí týdenní mzda s krátkodobou výpovědní lhůtou jistým místem s měsíčním platem a pensí. Leč jejich hospodářská svoboda je trvale ohrožena, jestliže postupným sestátňováním a centralisováním podniků budou míti zaměstnanci jediného, všemocného svrchovaného pána nad sebou - stát, či vlastně oligarchii třídní, nebo mezitřídní, tento stát ovládající a - lidé jsou křehcí! - konečně ve svůj prospěch řídící.
Navržený zákon s jinými zákony, vyplývajícími ze stejného ducha demokracie a socialisace, má každému zaměstnanci zabezpečit co možná hospodářskou rovnost a hospodářskou svobodu, upravit cestu k demokratickému a federalistickému syndikalismu, uhájiti i politickou svobodu všech jednotlivců a společenských skupin, umožnit tvoření mezistátních sociálních svazů, zabránit vykořisťování zaměstnanců kapitalistickými podnikateli, zvelebiti, zmohutněti mu výrobu potřebného zboží tím, že na prospěchu jednotlivého závodu jsou zaměstnanci sami interesováni, a chce pokud soukromokapitalističtí podnikatelé jsou nutni, resp. jejich funkce nutna v zájmu rozkvétající výroby a směny - umožnit jednotlivým podnikavým, inteligentním, svých mravních závazků, své mravní zodpovědnosti vědomým osobám, aby jako podnikatelé uplatnili své duševní vlohy a síly, aniž by byli zaměstnanci jejich ziskuchtivostí poškozování.
Nevylučujeme z působnosti zákona podniky humanní a kulturní (ozdravovny, nemocnice, lázně, divadla, vydavatelstva novin, ani podniky státu, země a samosprávných obvodů a sborů, jelikož by postavení zaměstnanců v nich vůči podnikům v zákoně uvedeným hospodářsky a sociálně bylo horší a jelikož by právě tím byla i jejich kvalifikace i výnosnost oněch podniků nižší, než v podnicích v zákonu uvedených.
Zisk, na němž mají býti zaměstnanci zúčastněni, stanovíme u průmyslových, dopravních, hutních a obchodních závodů na stupeň o 2% vyšší nežli normální míry úrokové z toho důvodu, že by při nynější sociální soustavě podnikatelské scházel popud k podnikání a k risiku, kdyby vydělávalo se jen tolik, co činí obvyklá úroková míra; z téhož důvodu nevztahuje se působnost zákona na podniky jednotlivci nově založené (u jiných podniků jinak).
Leč ze zisku, přesahujícího uvedenou míru, přidělujeme větší část zaměstnancům, aby byli tito ve vyšší míře na výnosnosti závodu interesováni a tím ku svědomitější, obratnější práci povzbuzováni.
Zisk, jehož se mají zaměstnanci u velkostatků zúčastniti, je stanoven na 5 %, poněvadž výnos velkostatků bývá obecně nižší než u závodů jiných, jednak a poněvadž jejich risiko nevyrovná se risiku závodů, zvl. průmyslových.
U podniků státních a samosprávných stanoví se procento rozdělitelného zisku vyšší, poněvadž stát, obce atd. jsou při stále stoupajícím rozpočtu na vyšší výnos odkázáni. Činí se rozdíl mezi jednotlivými těmito položkami, poněvadž jejich význam pro stát, obec atd. jako podnikatele, pro jejich zaměstnance a spotřebovatele je podstatně jiný, což zvláště vyniká u podniků dopravních, kde záleží na tom, aby sazba dopravní byla co možná nízká. U dolů padá na váhu zájem dělnictva.
Ustanovení týkající se akciových družstevních podnikův a zakcionování větších podniků dosud náležejících jednotlivcům (§§ 46., 47., 48., 49., 50., 51., 52.), má socialisaci všeho hospodářství urychlit a dát zaměstnancům ve správě a na čistém zisku větší účast.
Zákon béře v § 46. ohled na pokles výnosnosti závodů, jelikož prostá spravedlnost žádá, aby aspoň část risika nesli i zaměstnanci; ustanovení o záložním fondu závodních výborů z čistého zisku chrání částečně zaměstnance v dobách krisí, rovněž tak je chrání vlastní jejich organisace, event. pojištění proti určitým případům nezaměstnanosti, které by se po případě zavedlo.
Považujeme za nutné zvláště chrániti jak obchodní tajemství, tak zaměstnance proti svodům, kterými ve prospěch několika byl by celek poškozován.
Domníváme se, a snad právem, že jest tento zákon v brzku a úplně proveditelný, aniž by tím utrpěla výnosnost veškerého hospodářství v naší republice. Jistě budou tím postupně vyrovnány aspoň křiklavé rozdíly majetkové, bude tím povzbuzena pracovitost našeho lidu a zabezpečena účast na správě i vedení našeho hospodářství a tím i politická a zvláště hospodářská svoboda i rovnost.
V navrženém zákoně uvádíme některé instituce, dosud nezřízené, jichž zřízení považujeme za nutné a jež také min. soc. péče připravuje:
1. soudy pro sociální spory (krajské, zemské, nejvyšší), zatím převzal by jich agendu živnostenský soud;
2. dělnické a úřednické komory;
3. zákon o kolektivní smlouvě.
Po stránce formální navrhujeme, aby osnova přikázána byla výboru sociálně-politickému a technickému, kde by byla projednána.
Poněvadž návrh tento, stanovenými procenty čistého zisku z podniků státních nezpůsobuje praejudic, že by i státní podniky byly ustanoveními jejich k povinnosti vyplácení určitého podílu zaměstnancům vázány, není potřeby k provedení tohoto návrhu žádných úhrad finančních. Také z jiných ohledů prostát nevzejde nákladů.
V Praze dne 26. května 1920.
Tučný, Laube, Hrizbyl,
Sladký, Hrušovský, Langr, Trnobranský, Landová-Štychová, Zeminová, Špatný, Draxl, Slavíček, Netolický, Sajdl, Drobný, Pechmanová, Dr. Franke, Buříval, Dr. Vrbenský, Dr. Uhlíř, Dr. Th. Bartošek.