Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920

I. volební období

I. zasedání.

der Abgeordneten Dr. Kafka, Kostka und Genossen

Das Gesetz vom 29. Feber, Z. 122 der Gesetzesammlung, wodurch die Grundsätze des Sprachenrechtes in der tschechoslovakischen Republik festgesetzt werden bestimmt im § 8, da die nähere Durchführung dieses Gesetzes durch Verordnung der staatlichen Vollzugsgewalt zu erfolgen hat. Durch Verordnung können auch für die ersten 5 Jahre seit dem Inkrafttreten des Gesetzes Ausnahmen von seinen Bestimmungen, welche im Interesse einer ungestörten Verwaltung notwendig sind, zugelassen werden. Die Verordnung hat auch diejenigen Vorschriften zu. enthalten, die notwendig sind, um die erfolgreiche Durchtührung des Gesetzes durchzuführen.

Tatsächlich ist aber seit dem Inkrafttreten des Gesetzes ein Vierteljahr verflossen, ohne daß eine Durchführungsverordnung erlassen worden wäre. Dadurch ist in der Praxis der Gerichte und Verwaltungsbehörden eine unglaubliche Sprachenverwirrung entstanden, welche einer geordneten Abwicklung der Amtsgeschäfte Hohn spricht, die Rechtssicherheit gefährdet und insbesondere die deutsche Bevölkerung schwär schädigt.

Die Sicherstellung der erfolgreichen Durchführung des Gesetzes, von welcher § 8, letzter Absatz des Gesetzes spricht, ist nicht erfolgt; die 5jährige Übergangsperiode, welche zum Schutze der nicht tschechischen Bevölkerung in Aussicht genommen wurde, wird durch das Hinausziehen der Durchführungsverordnung abgekürzt, überdies werden die etwa beabsichtigten Übergangsbestimmungen dadurch, daß mittlerweile das Sprachengesetz rücksichtslos angewendet wurde, entwertet. Jedes Gericht und jede Verwaltungsbehörde legt das Sprachengesetz nach eigenem Belieben aus, die Aufsichtsbehörden unterlassen es, einzuscgreiten und geben auf solche Weise ihre Autorität preis. Aus der Sprachenpraxis mögen nur einige besonders gravierende Fälle hervorgehoben werden: Der hauptstädtische Charakter Prags wird von den Behörden in keiner Weise berücksichtigt. Entgegen allen neuerlichen Versicherungen und Versprechungen wird die deutsche Sprache im amtlichen Verkehr der Prager Behörden vollkommen ausgemerzt. Die Anordnung des § 5 des Sprachengesetzes, daß die Verwaltung der für die sprachlichen Minderheiten bestimmten kulturellen Einrichtungen in ihrer Sprache zu erfolgen hat, wird von der politischen Landesverwaltung in Prag zu Ungunsten der deutschen Universität gröblichst verletzt und die Vorstellungen, die beim Ministerium für Schulwesen und Volkskultur von den akademischen Behörden eingebracht worden sind, haben bisher zu keinem Ergebnisse geführt.

Ohne die Frage der Rechtsgiltigkeit des Sprachengesetzes in diesen Zusammenhange aufwerfen zu wollen, stellen die Unterzeichneten die Anfrage an die Regierung:

1. Wie vermag es die Regierung zu recht fertigen, daß sie eine Vollzugsverordnung zum Sprachengesetze weder beim Inkrafttreten des Gesetzes noch in den folgenden Monaten erlassen hat?

2. Ist die Regierung geneigt, dem Abgeordnetenhaus eine Darstellung der Handhabung des Sprachengesetzes zu liefern?

3. Was gedenkt die Regierung zu tun, um dem eigenmächtigen Vorgehen und den zahllosen Übergriffen der Behörden in sprachenrechtlicher Hinsicht wirksam entgegen zu treten?

Die Dringlichkeit der Interpellation ist damit begründet, daß sich die Unzukömmlichkeiten, die mit dem gegenwärtigen Zustande verbunden sind, von Tag zu Tag steigern, und daß darum ehestens Abhilfe geboten ist.

Prag, am 2. Juni 1920.

Dr. Kafka, Kostka,

Dr. Lodgman, Křepek, Böllmann, Budig, Windirsch, Böhr, Schälzky, Zierhut, Patzl, Ing. Jung, Ing. Kallina, Dr. Baeran, Dr. Radda, Pittinger, Kraus, Bobek, Tobler, Dr. Brunar, Jos. Fischer.

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920

I. volební období

I. zasedání.

poslanců Dra Kafky, Kostky a soudr.

Zákon ze dne 29. února č. 122 sb. zák., jímž upravují se zásady jazykového práva v Československé republice, stanoví v § 8., že bližší provádění tohoto zákona státi se má nařízením státní moci výkonné. Nařízením mohou býti také pro prvních 5 let ode dne, kdy nabude zákon platnosti, připuštěny výjimky z jeho ustanovení - nutné v zájmu nerušené správy. Toto nařízení má obsahovati také předpisy, jež jsou nutny k zdárnému provádění zákona.

Skutečně uplynulo však již od počátku platnosti tohoto zákona čtvrt roku, aniž by nějaké prováděcí nařízení bylo vydáno. Tím nastal v praxi soudních a správních úřadů neuvěřitelný zmatek jazykový, který odporuje spořádanému úřadování, ohrožuje právní zásady a zvláště něm. obyvatelstvo těžce poškozuje.

Zabezpečení zdárného provádění zákona, o němž jest řeč v § 8. poslední odst. zákona, nevyšlo; pětileté přechodní období, určené pro ochranu nečeského obyvatelstva, zkracuje se oddálením provozovacího nařízení, kromě toho znehodnocují se zamýšlená přechodná ustanovení tím, že se zatím jazykový zákon prováděl bezohledně. Každý soud a správní úřad vykládá si jazykový zákon podle libosti, dozorčí úřady opomíjejí zakročovati a tím trpí veškera jejich autorita.

Z praxe jazykové buďtež uvedeny jen některé zvláště závažné případy.

K povaze města Prahy jako hlavního města nebéře žádný úřad zřetele. Přes veškerá ujištění a sliby jest německá řeč z úředního styku pražských úřadů úplně vymýtěna.

Nařízení § 5. zákona jazykového, že při správě kulturních zařízení, určených pro menšiny jazykové, používati se má jejich řeči, porušuje co nejhruběji politická správa zemská v Praze v neprospěch něm. university; rozklady, jež byly podány u ministerstva školství a národní osvěty akademickými úřady, nevedly až dosud k výsledku.

Aniž by se v této souvislosti dotýkali otázky právní platnosti jazykového zákona, táží se podepsaní vlády:

1. Jak může vláda ospravedlniti, že nevydala prováděcího nařízení k jazykovému zákonu ani při počátku platnosti zákona ani v pozdějších měsících?

2. Jest vláda ochotna, vylíčiti posl. sněmovně, jak jazykový zákon jest prováděn?

3. Co zamýšlí vláda učiniti, aby samovolnému jednání a nesčetným nesprávnostem se strany úřadů v jazyko-právním ohledu učiněna byla přítrž?

Pilnost dotazu jest odůvodněna tím, že zlořády s nynějším stavem spojené, den ode dne se vzmáhají, že tedy rychlá odpomoc jest nanejvýše nutna.

V Praze dne 2. června 1920.

Dr. Kafka, Kostka,

Dr. Lodgman, Křepek, Böllmann, Budig, Windirsch, Böhr, Schälzky, Zierhut, Patzl, Ing. Jung, Ing. Kallina, Dr. Baeran, Dr. Radda, Pittinger, Kraus, Bobek, Tobler, Dr. Brunar, Jos. Fischer.