Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.

I. volební období.

1. zasedání.

ze dne .................. 1920

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Pro dobu, po kterou světové poměry hospodářské vyžadovati budou státní kontrolu dovozu, vývozu a průvozu, zřizuje se úřad pro zahraniční obchod, jehož řízením pověřen jest ministr.

§ 2.

Na úřad pro zahraniční obchod přechází působnost dosud přikázaná - jednotlivým ministerstvům co do povolování dovozu a vývozu, jakož i průvozu všeho zboží (vyjímaje předměty státního monopolu), a co do jinaké úpravy a kontroly zahraničního obchodu. Opatření ve věcech finančních a valutárních činí úřad pro zahraniční obchod ve shodě s ministerstvem financí.

§ 3.

Úřad pro zahraniční obchod jest oprávněn vybírati za povolení, která udílí poplatky. Jejich výši stanoví po slyšení odborných poradních sborů, jež si zřídí.

§ 4.

V působnost úřadu pro zahraniční obchod náleží, aby ve shodě se zúčastněnými ministerstvy uzavíral a prováděl kompensační a dodávací smlouvy s cizími státy.

§ 5.

Zákon tento nabývá účinnosti ode dne vyhlášení. Kdy účinnosti pozbývá, ustanoví vláda nařízením.

§ 6.

Provésti zákon ukládá se všem ministrům.

Zahraniční obchod našeho státu jest z nejhlavnějších pilířů naší platební bilance a tím i naší měny. Nezbytná potřeba velikých dovozů potravin do našich zemí vysátých dlouholetou válkou, působí ovšem, že náš obchod s cizinou je přechodně pasivní; avšak hospodářské základy našeho státu jsou tak silné, že snadno snesou i tuto zatěžkací zkoušku, rozdělí-li se břemena na ně stejnoměrně.

I jinak působí následky války nepříznivě na nás zahraniční obchod. Mnohé země jsou nám dosud nepřípustný, jiné těžko dostupný a to nemůže změniti než čas.

Avšak vývoj našeho obchodu s cizinou neuspokojoval někdy ani ve směrech jiných.

Bylo vyvezeno do zemí se špatnou valutou za levné ceny přemírně našeho zboží, které bylo odtamtud reexportováno do zemí s dobrou valutou, takže i zisk obchodní i zisk valutní zůstal cizincům, kteří se tím zcela otevřeně holedbají. Otázka opatření a dovozu surovin zůstávala dlouho nerozřešena. V kontrole zahraničního obchodu zjednaly si zájmy jednotlivých odvětví značného vlivu, leckdy i převahy nad zájmy celku. V mnohých druzích zboží došlo ke zvyšování cen na výši věcně neodůvodněnou a jen tím způsobenou, že stoupání cizích valit skytalo exportérům tak veliké zisky, že platili za pohotové zboží stále vyšší ceny, nic nedbajíce, že pro svůj zisk zdražují ceny vůbec, i ceny domácí, na výši až exorbitantní, jako se stalo příkladem u dříví na úkor domácího stavebního ruchu a veškeré domácí spotřeby dříví a dřevařského zboží.

Kurs naší koruny v cizině závisí ovšem především od momentu citového, od důvěry, kterou cizina chová ke státu, který vydal naše korunové státovky a pak, jak se zdá, i od veliké spekulace světové.

Když cena československé koruny v květnu 1919 počala klesati, nastalo veliké zdražování všeho zboží, které dosáhlo vrchole, když v lednu 1920 koruna klesla ze 34 na 5 1/4 švýc. centimů. A začarované kolo, ve kterém jedno zdražení vynucuje bez ustání zdražování nová, zdražování zboží i práce, točilo a dosud se točí stále dál a zavede náš hospodářský život nezbytně do těžkých krisí, nezabrání-li tomu, ještě ve chvíli poslední a je už čas nejvyšší hospodářská a finanční politika velkého slohu, jednotného programu, určitého cíle, vybavená takovou kompetencí, aby cíl svůj také vskutku mohla nerušeně sledovati.

Složkou tohoto velikého programu jest i jednotná úprava našeho zahraničního obchodu nesmírně stíženého a přímo do krise vehnaného následkem opětného rychlého stoupání naší valuty, které jest zevnějšími okolnostmi stejně málo odůvodněno, jako nebylo odůvodněno předcházející její rychlé klesání.

Bude nutno, odloučiti náš zahraniční obchod tak daleko, jak to vůbec bude možno, a aspoň pro nejdůležitější předměty našeho dovozu a vývozu od vlivu kolísající valuty; dirigovati jej tak, aby tu byl rozhodný vliv na poptávku a nabídku našich devis a valut; vypracovati za tím cílem účelný program pro nutné importy a pro kompensační exporty; vpraviti tento program do rámce celkového programu hospodářského a finančního; kontrolovati nejpřísněji zachovávání a provádění tohoto programu a sjednávati prospěšné zejména kompensační úmluvy s cizinou.

Stát sice již dnes měl možnost plné kontroly zahraničního obchodu, ale různé příčiny znemožňovaly dosud úspěšné dosažení cíle.

První a hlavní příčinou je nejednotná kompetence. Úřad, ve kterém není sloučen všechen zahraniční obchod, nemůže úspěšně působiti, nemůže míti jednotný cíl a vůbec nemůže plnit a splnit svůj úkol, poněvadž neovládá ani celek ani části a poněvadž stále naráží na zásadní rozpory a protilehlé zájmy.

Prvním a bezpodmínečným předpokladem skutečného úspěchu jest tedy zřízení zvláštního úřadu pro zahraniční obchod, ve kterém by sloučeny byly všechny dotyčné agendy. Jeho činnost bude ovsem jen přechodná - neboť konečným cílem musí býti návrat do poměrů normálních - proto může a musí býti úřad zařízen přechodně i po stránce osobní.

Do kompetence úřadu náležeti mají všechny věci této přechodné činnosti se týkající, má tam tedy náležeti zahraniční obchod se zbožím veškerým i takovým, které je z kompetence dnešní komise pro zahraniční obchod vyloučeno, poněvadž jinak jednotný hospodářský program není možným. Vyjmuty ovšem zůstanou předměty státního monopolu.

Úřad zřídí si poradní sbory všech oborů, aby jeho názor mohl býti založen na širší znalosti poměrů. Vedle podnikatelů a dělníků musí býti slyšeni i dodavatelé surovin, odběratelé a spotřebitel, aby všechny zájmy mohly býti odváženy a prospěch obecný aby lépe vynikl.

Interesenti budou však slyšeni, jen s hlasem poradným; rozhodnutí bude příslušeti jen úřadu samotnému.

Tak bude možno přibližně sestaviti pro důležitější obory, co je pohotovo pro dohlednou dobu, jaká je asi potřeba domácí, co a kolik bude možno exportovati, co a kolik bude nutno importovati, jakou důležitost dovoz a vývoz pro celek mají, může-li dotčený obor sám hraditi potřebný dovoz kompensačním vývozem svých výrobků, event. tím způsobem, že část výrobků z dovezené suroviny vyveze ven v řízení zušlechťovacím, anebo bude-li potřebovat cizích valut nebo úvěru a jakým způsobem bude možno si je opatřiti.

Bude tak možno sestaviti aspoň přibližně správný hospodářský program pro dohlednou budoucnost a podle toho i eventuelní potřebu dalších zahraničních úvěrů.

V různých oborech, kde zvláštní konjunktura přivodila kromobyčejné dovozní neb vývozní zisky, bude dlužno zkoumati, jak zisky tyto nejlépe a nejsnadněji zjistiti a jak zabrati část těchto zisků pro stát jednak na základě práva státu na poválečné zisky, jednak na základě jeho práva předpisovati pro povolování zahraničního obchodu zvláštní podmínky i poplatky.

Při hromadném typickém zboží bude lze neoprávněnému stoupání domácích cen čeliti i tím, že bude zaveden faktický monopol vývozní ať přímo státem prováděný, ať svěřený poloúřední komisi nebo jiné instituci, že budou stanoveny ceny domácí a vývozní a zavedeno přímé účastenství státu na zisku.

Při jiném zboží, ve výběru či prodeji složitějším, a vůbec při všech krocích úřadu pro zahraniční obchod bude ovšem třeba dbáti obzvláštní obezřetnosti a opatrnosti a vystříhati se všelikého přestřelování ve směru jakémkoli.

Jsmeť stát vnitrozemský, daleko od moře položený, tedy nezpůsobilý k světovému obchodu sprostředkovatelskému a od kázaný po výtce jen na výměnu svých výrobků za své potřeby. Nejsme a nikdy nebudeme soběstační; musíme dovážeti obrovská množství potravin, surovin i tovarů a jediná cesta ku hrazení těchto importů je stejně hodnotný export našich domácích výrobků. Musíme dokonce exportovati o hodně více, poněvadž jsme cizině i jinak mnoho dlužni a můžeme tyto dluhy splatiti pouze větším aktivem obchodní bilance.

Dosud žijeme v poměrech docela abnormálních a nevíme, jak dlouho ještě potrvají. Nemáme pevné základny, na které by bylo lze vybudovati cos trvalého a musíme své jednání zařizovati dle měnivého vývoje věcí, jejž musíme stále a bedlivě sledovati. Hospodářský celek jest veliká rada spojitých nádob, které všechny hledí se vyrovnávati i navzájem ve státě i mezi sebou ve styku mezinárodním. Niveau světové je dnes ovšem těžko zjistitelno vzhledem ke kolísání valut a proto třeba pracovati k tomu, aby vlivy tohoto kolísání byly co nejmenší.

V podstatě však nelze ani naši produkce ani naše ceny trvale odloučiti od obdobných poměrů ve státech zahraničních a my nemůžeme uměle příliš snižovati ani zvyšovati niveau jednotlivých oborů. Umělé snižování cen mstí se poklesem výroby, podloudným vývozem, pokoutní lichvou a podvýživou; umělé zvyšování působí pokles odbytu, nemožnost exportu a stagnaci výroby. V obou směrech máme dosti zkušenosti u nás i v cizině.

Ani při faktickém monopolisování zahraničního obchodu v určitých oborech nesmíme opomíjeti dané poměry a tvořiti organisace nové, které by nemohly nahraditi, co vývoj mnoha desítiletí utvořil a které by tedy musily ztroskotati.

Ve mnohých oborech, i takových, kde bude třeba zvláštního zakročení ať pro ochranu domácí potřeby ať pro zabrání vývozních zisků, jsou zde už staré vývozní styky výrobců neb obchodníků. Mají nenahraditelné tradice svého postupného vývoje, mají své nákupní prameny doma, své zdejší průmyslové zpracování; své styky v cizině, znají všechny zvyky a potřeby tam, znají různé druhy domácího zboží, vědí, co vyžadují, kde a jak se potřebují. A není to jen jeden závod, který tyto znalosti v sobě soustřeďuje, nýbrž je jich tu často veliký počet, z něhož každý jednotlivý ovládá jen malou část celkových znalostí, styků a oborů.

Nová na rychlo zbudovaná organisace nemůže v takovém případě rázem v sobě sloučiti tradice, zkušenosti a styky všech, kteří se exportem dosud zabývali, nemůže rázem ovládnouti nákup, zpracování a prodej, nemůže znáti hned trhy domácí i cizí, s jistotou sledovati jejich vývoj, docílitelné ceny, potřebná kvanta a kvality, možnosti a cesty dopravní atd.

Bude v takovém případě spíše žádoucím sloučiti pohotové síly, pokud možno, v účelně organisované společenství, které bude i obchodné silnější i snáze kontrolovatelné.

Vůbec dlužno dbáti toho, aby soukromá podnikavost - v obchodní činnosti nejdůležitější - nebyla podlamována, nýbrž jen lépe organisována a finančně sesilována, aby byla lépe zaručena její solidnost a reelnost a aby byl vykonáván dostatečný dozor státu.

Proto jen v případě nejkrajnějším bude žádoucím, zakládati obchodní instituce nové. Spíše se doporučuje používati služeb solidních takových institucí už stávajících a podle potřeby buď je nechati soutěžiti za účelem získání nejlepších podmínek, anebo je soustřeďovati tam, kde síla jen jednotlivě nestačí.

Zničení zásob dlouhou válkou, výroba nepostačující potřebě, nedostatečnost dopravních prostředků, časté uzávěry hranic, úřední kontrola zahraničního obchodu, požadavek dovozních a vývozních povolení, obtíže s cizími valutami a zejména též náhlé a nepředvídatelné skoky jich kursů nesmírně stěžují solidní obchod mezinárodní, jsou však nejlepší půdou pro pustou a nezřízenou spekulaci. Ta se neštítí žádných prostředků k docílení zisků a hledí každým způsobem dosáhnouti povolení k dovozu či vývozu a - nedosáhne-li ho - převézti zboží přes hranice i bez povolení, hledí každým způsobem obdržeti potřebné vagony a vypraviti je; hledí pod rukou opatřiti si valutu pro nákup; hledí v cizině skrýti valutu dosaženou vývozem; hledí zatajiti své zisky atd.

Korupce bují úžasnou měrou. Není proti ní normálních prostředků. Svod ke korumpování a korupci je tak velký, že přehlušuje i strach před hanbou a trestem.

Nezbývá než i zde použíti prostředků abnormálních, zištnost potírati zase zištností proti svodu ke korupci postaviti ještě větší svodu ke potírání korupce a stíhati korupci bezohledným trestem i potupným i majetkovým.

Jsme v těžké krisi zásobovací, hospodářské i finanční a třeba vynaložiti vše, aby tato krise byla zažehnána a překonána.

Jest však již nejvyšší čas, aby se tak stalo, aby spojeným úsilím všech byl beze sporů kompetenčních, stranických a osobních vypracován jednotný program finanční a hospodářský pro nejbližší budoucnost. Součást tohoto celkového programu musí tvořiti i regulace našeho obchodu zahraničního, zařízená dle zásad dříve vytčených a sjednocena ve zvláštním úřadě tak, jak je zde navrženo.

Ve směru formálním se navrhuje, aby osnova byla Národním shromážděním projednána a schválena a za tím účelem přikázána národohospodářskému výboru se žádostí, aby zprávu podal ještě v tomto zasedání.

V Praze dne 4. června 1920.

Ministr: