Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.

1. volební období.

1. zasedání.

Vlivem demokratického a sociálního hnutí po válce vyskytují se po příkladu západních zemí i u nás snahy po nových formách podnikatelských, které by účelněji upravily poměr mezi zaměstnanými a zaměstnavateli. Snahy tyto vycházejí jak z kruhů dělnických, tak z kruhů podnikatelských. V některých průmyslových závodech již činěny jsou v tomto směru prvé pokusy, jež však narážejí na platné zákonodárství, které je nepředvídalo a jejich uplatnění nejen nepodporuje, nýbrž přímo znemožňuje. Týče se to zvláště společností s t. zv. dělnickým podílnictvím.

Použití zákona o výdělkových a hospodářských společenstvech nehodí se pro průmyslové podniky, již pohyblivostí a nestálostí závodního kapitálu a vůbec spolkovým rázem, jejž tento zákon předpisuje podnikům, dle něho zřízeným; kdežto forma akciové nebo jiné společnosti znemožňuje zase účastenství zaměstnaných na podniku přísnou vázaností kapitálu, vysokými požadavky kapitálovými, krátkodobou splatností kapitálového podílu se strany společníka a vůbec svým kapitalistickým rázem.

Mají-li se tudíž nové formy podnikatelské i u nás vžíti a rozšířiti, je třeba zákona, jenž by zmíněné překážky odstranil a zřizování takových podniků, jakož i přeměnu starých forem podnikatelských v nové umožnil. Poněvadž nové formy jsou velmi důležitým příkladem pro zdravou a pokrokovou reformu podnikatelství vůbec, je třeba je podporovati poplatkovými a berními výhradami již proto, že dlužno příslušnými úlevami zabrániti přílišnému zkrácení zisku, jenž je rozdělován mezi kapitál a práci.

Těmto potřebám vyhovuje námi podaný návrh zákona. Aby umožnil vyzkoušení různých typů nových forem podnikatelských, připouští na rozdíl od francouzského zákona z 26. dubna 1917 různé formy dělnického podílnictví.

Proto navrhujeme:

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Společnost s dělnickým podílnictvím se tvoří na základě společenské smlouvy, zaručující zaměstnaným v podniku společnosti nabývání t. zv. pracovních akcií a účast na ryzím zisku společnosti.

§ 2.

Každá existující společnost, která chce v tomto smyslu se přetvořiti, může tak učiniti pouhou změnou svých stanov.

§ 3.

Akcie společnosti s dělnickým podílnictvím se skládají:

a) z akcií kapitálových;

b) z akcií pracovních.

§ 4.

Akcie pracovní mohou býti pouze nominativní, jsou-li poskytovány zaměstnaným zdarma, nebo mohou býti podmíněny úplatou ve výši stanovené hodnoty. Úplata se děje zpravidla obnosy, jež majitelům pracovních akcií připadají z čistého zisku společnosti; kromě toho mohou je tito upláceti dobrovolně jiným způsobem.

§ 5.

Akcie pracovní znějí buď na jméno jednotlivého společníka nebo na firmu zapsaného společenstva zaměstnaných společníků, kde toto podle stanov společnosti bylo zřízeno, a nejsou zcizitelný, leč dědictvím, soudní exekucí nebo převodem za souhlasu společnosti resp. společenstva zaměstnaných na osobu, v závodě zaměstnanou.

§ 6.

Každý svéprávný zaměstnanec musí nejdéle po roce zaměstnání u společnosti státi se společníkem a může přerušiti tento svůj poměr jedině po vystoupení z pracovního poměru.

Pracovní akcie, znějící na jméno, jsou po přerušení pracovního poměru vypověditelný; výpovědní lhůta nesmí činiti méně než jeden rok od konce obchodního roku, v němž byla dána výpověď. Leč i po uplynutí výpovědní lhůty mohou býti pracovní akcie vyplaceny jen tehdy, nezmenší-li se tím akciový kapitál společnosti, uvedený v poslední bilanci. Nemá-li vyplacení pracovních akcií za následek zmenšení akciového kapitálu oproti poslední bilanci, lze pracovní akcie, nalézající se ve výpovědi, vyplatiti před uplynutím výpovědní lhůty.

Akcie, znějící na firmu společenstva zaměstnaných společníků, jsou nevypověditelný. O výpovědi a splatnosti závodních podílů členů společenstva zaměstnaných platí obdobně ustanovení o pracovních akciích.

§ 7.

Kapitál pracovních akcií vede se v bilanci společnosti jen ve výši skutečně splacené. Objeví-li se závodní kapitál vzhledem k rozsahu podniku a jeho obchodů příliš veliký, nemůže se jeho redukce státi na účet pracovních akcií ani není dostatečný závodní kapitál důvodem k obmezení práva zaměstnaných v nabývání pracovních akcií.

§ 8.

Pracovní akcie požívají těchže práv jako akcie kapitálové.

§ 9.

Není-li účast zaměstnaných na zisku stanovena nominativními (bezplatnými) pracovními akciemi, přísluší zaměstnaným kromě dividendy, připadající na splacený jejich akciový kapitál, i účast na zisku podle jejich výdělku v obchodním roce, na nějž se bilance vztahuje. Společenská smlouva může ustanoviti, že kapitálové akcie a splacené pracovní akcie mají právo na přednostní zúrokování z čistého zisku ve výši běžné úrokové míry, nejvýše však 4 procent. Z dalšího zisku připadá stejné procento dividendy mzdě jako kapitálu.

§ 10.

Společnost s dělnickým podílnictvím právně existuje zápisem do příslušného obchodního rejstříku. Není-li v tomto zákoně nic jiného ustanoveno, platí pro ni předpisy zákona obchodního o akciových společnostech. Tvoří-li podle stanov společnosti její zaměstnanci zvláštní společenstvo, vstupuje toto ve spojení se společností jako akcionář, zastupující zaměstnané společníky. Zaměstnanci mohou v tomto případě svá společenská práva uplatniti jedině jeho prostřednictvím. Společenstvo zaměstnaných zřizuje se dle zákona o výdělkových a hospodářských společenstvech.

§ 11.

Ve správě společnosti s dělnickým podílnictvím musí býti zaměstnaným společníkům poskytnuto nejméně tolik zástupců, kolik vyplývá z poměru pracovních akcií ke kapitálovým.

§ 12.

Zruší-li se společnost s dělnickým podílnictvím buď rozchodem společnosti a zdáním se podniku nebo uplynutím lhůty, která byla ve stanovách společnosti vyměřena pro trvání dělnického podílnictví, rozděluje se společenský kapitál po úhradě kapitálových akcií a odpočtení jmění, jež při přeměně bývalá společnost do nové společnosti přinesla, stejnoměrně mezi akcie kapitálové a pracovní.

§ 13.

Pro společnosti, zřízené dle tohoto zákona, představují-li nominativní (bezplatné) pracovní akcie nejméně 1/3 nebo placené pracovní akcie aspoň 1/5 úhrnného obnosu akcií kapitálových, platí stejné poplatkové a berní úlevy jako pro společnosti s ručením obmezeným s tou změnou, že nejvyšší výměra berně činí 8 procent. Společnosti s dělnickým podílnictvím, jež zřízeny jsou nejméně na deset let, připouštějí nabývání pracovních akcií na účet akcií kapitálových a zaručují nejdéle po pětiletém trvání dělnického podílnictví zaměstnaným společníkům nejméně třetinu zástupců ve správě, požívají stejných berních a poplatkových výhod jako společenstva, obmezující svou hospodářskou činnost na členy.

§ 14.

Zřídí-li se nová akciová společnost, která do svých stanov přijme dělnické podílnictví, dle ustanovení tohoto zákona, nevyžaduje státního schválení, jestliže její kapitál, rozvržený na akcie kapitálové, nepřesahuje jednoho milionu korun.

Návrh tento nevyžaduje žádného zatížení státní pokladny, neboť domnělý úbytek daně berními úlevami, uvedenými v § 14., vyrovnán bude správným bilancováním zisku. Odpadá tudíž rozpočet o finančním dosahu návrhu dle § 41. zákona ústavního.

Návrh budiž odkázán výboru národohospodářskému.

V Praze dne 4. června 1920.

Dr. Al. Rašín, E. Purkyňová, Fr. Mašek, Dr. Kramář, Dr. Jar. Stránský, Votruba, Jar. Špaček, Bradáč, Dr. Lukavský, Dr. Matoušek, Ing. Bečka, Dr. Hajn, Petrovický, V. Dyk, G. Navrátil, Zavřel Frant., Bergman, V. Veverka.