Poslanecká sněmovna N. S. R. Č 1920.
I. volební období.
1. zasedání.
17
Interpelace.
poslance Vil. Votruby a soudr.
na ministra pro zásobování lidu o přídělu a cenách rostlinného tuku.
V řadách spotřebitelstva způsobuje pochopitelný rozruch způsob, jakým se za souhlasu ministerstva pro zásobování lidu přiděluje rostlinný tuk a jak za souhlasu téhož ministerstva se stanovily prodejní ceny.
Za nedostatku tuků a jejich vysokých cen, na př. másla a vepřového sádla, byl a jest rostlinný tuk předmětem nutné potřeby pro veškeré vrstvy obyvatelstva bez rozdílu.
Rostlinným tukem hospodaří Státní ústav pro oleje a tuky za souhlasu ministerstva zásobovacího.
Musilo vzbuditi oprávněnou nespokojenost, že okresním a obecním aprovisacím se rostlinný tuk (ceres) nepřiděloval po celou řadu týdnů, jak také výrobna tohoto tuku firma Jiří Šicht v Ústí n. Lab. ve svých dopisech zdůrazňuje, ale za to potravní spolky dostávají stále hojné příděly prostřednictvím velkonákupní společnosti, jak opětně uvedená výrobna ve svých dopisech uvádí.
Tento způsob rozdělování jest nepopíratelným dokladem, že dosud existuje přednostní zásobování konsumních spolků, třebas by bylo i samým ministerstvem popřeno.
Toto přednostní zásobování potravních spolků vysvítá však i z cen prodejních.
Pro rostlinný tuk stanoveny jsou dvojí prodejní detailní ceny: nízké (24 Kč) pro příděly konsumním spolkům a vysoké (50 Kč) pro příděly obecním aprovisacím.
Odůvodnění, že prvý druh jest ze surovin levněji státem koupených, druhý druh pak ze surovin dráže opatřených, nemůže tu býti směrodatný. Měl by pouze tehdy význam, kdyby zásoby ze surovin levněji opatřených nebyly vyhrazeny pouze potravním spolkům, nýbrž kdyby obojí druh dostali stejnoměrně všichni konsumenti.
Právě tak malicherný jest důvod, že laciný rostlinný tuk prodáván jest pouze na tučenky, dražší že jest ve volném obchodě bez tučenek. Dává-li se do volného obchodu zboží za vysoké ceny, zatím co totéž zboží dává se lacino na odběrní lístky, diskredituje se tím volný obchod a to naprosto bez jeho viny, ale za souhlasu zásobovacího ministerstva.
Konsumenty jsou všichni obyvatelé Československé republiky a nikoliv pouze jedna určitá vrstva, která se stala členem potravních spolků. Chce-li vláda, aby veškeré obyvatelstvo konalo svoje povinnosti vůči republice, pak musí býti všude a za každých okolností veškeré obyvatelstvo státu považováno za rovnocenné. Jest pouze příkazem spravedlnosti, když všechno to, co stát obyvatelstvu poskytuje, poskytováno bylo spravedlivě a stejnoměrně.
Vláda sama vzbuzuje nespokojenost a roztrpčení ve všech vrstvách obyvatelstva tím, že nejedná ke každému se stejnou spravedlností.
Podepsaní se dotazují:
1. Jest p. ministru zásobování znám uvedený způsob přídělu rostlinných tuků a stanovení různých prodejních cen?
2. Jest ochoten postarati se o to, aby při státním hospodaření předměty potřeby byla vždy a všude zachována naprostá stejnoměrnost a rovnocennost?
V Praze dne 1. června 1920.
V. Votruba,
Zavřel Frant., Fr. Mašek, Dr. Matoušek, V. Veverka, Dr. Dolanský, Petrovický, Dr. Jar. Stránský, V. Dyk, Dr. Lukavský, E. Purkyňová, G. Navrátil, Dr. Al. Rašín, Ing. Bečka, Dr. Hajn, Jar. Špaček, Bergman, Dr. Kramář, Tománek, Dr. Gažík, Roudnický.