Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

(Začátek schůzi ve 12 hod. 50 min. odpol.)

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: dr. Czech, dr. inž. Botto, Buříval, dr. Hruban.

Zapisovatelé: Bradáč, dr. Gažík.

201 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři inž. Bečka, Malypetr, inž. Novák, Srba, Šrámek, dr. Winter; za ministerstvo zdravotnictví odb. přednosta dr. Bébr a odb. rada dr. Votava.

Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr. Říha, jeho zástupce Nebuška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 360. schůzi poslanecké sněmovny.

Dovolené udělil jsem dodatečně na minulou 359. schůzi dne 13. července t. r. pp. posl. Knejzlíkovi, Langrovi a inž. Záhorskému, a dodatečně na dobu od 9. do 15. července 1925 posl. Pittingerovi - vesměs pro neodkladné zaměstnání.

Nemocí omluvil se též dodatečně za 359. schůzi dne 13. července t. r. posl. inž. Nečas.

Lékařské vysvědčení předložil posl. Jos. Mayer.

Byly provedeny některé změny ve výborech. Žádám jich sdělení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Do výboru ústavně-právního vyslal klub poslanců čsl. národní demokracie posl. Votrubu za posl. Špačka; klub poslanců republikánské strany zeměděl. a malorol. lidu dne 14. července posl. Karlovského za posl. Štolbu; dne 15. července opět posl. Štolbu za posl. Karlovského; klub poslanců čsl. strany lidové posl. Bezděka za posl. dr. Noska.

Do výboru zahraničního vyslal klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické posl. Pociska za posl. Pika.

Předseda: Byly podány některé dotazy.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Dotazy:

posl. Davida předsedovi vlády o restrikci zaměstnanců prováděné ministerstvem financí,

posl. H. Bergmanna a Hrušovského ministrovi financií o situácii hlavných skladníkov tabáku a trafikantov na Slovensku,

posl. Sauera a Schuberta předsedovi vlády jako předsedovi min. rady o postupu olomoucké obvodové úřadovny Státního pozemkového úřadu proti opavskému spolku pro chov ryb,

posl. K. Svetlika predsedovi vlády o dovozu rúd pre hutnícky priemysl v Č. S. R.,

posl. Vápeníka ministru financí o provádění restrikce ve finanční správě.

Předseda: Počátkem schůze byly rozdány tiskem interpelace.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

5246. Interpelace:

1. posl. Tausika, Merty, dr. Gátiho a soudr. vládě o omezování shromažďovací svobody na Slovensku a v Podkarpatské Rusi,

2. posl. Darulu a súdr. min. s plnou mocou pre správu Slovenska, zemedelstva a financií o biede v marikovskej doline, župa Povážská, a nesprávnom pomere obce Hornej Marikovej vôči štátu ohľadom pozemkov 452 občanov,

3. posl. Zierhuta a druhů předsedovi vlády, že pozemkový úřad, prováděje přídělové řízení zabrané půdy, dopouští se zneužití moci,

4. posl. Leibla, Schweichharta a druhů předsedovi vlády, že pozemkový úřad, prováděje přídělové řízení zabrané půdy, dopouští se zneužití moci,

5. posl. J. Mayera a druhů min. vnitra, že ve Františkových Lázních byly odstraněny umělecké pomníky.

Předseda: Počátkem schůze byl tiskem rozdán Zápis o 345. schůzi posl. sněmovny.

Výboru imunitnímu přikazuji žádost kraj. soudu v Chebu ze dne 27. dubna 1925, č. Nt 260/25, za souhlas s trest. stíháním posl. inž. Kalliny pro přečin podle § 14, č. 1 zákona na ochranu republiky, spáchaný dne 22. března 1925 na schůzi v Aši (č. 668 im.).

Přejdeme k pořadu schůze, a to k 1. jeho odstavci, jímž jest:

Zpravodajem výboru zdravotního je pí. posl. Purkyňová, výboru rozpočtového p. posl. R. Chalupa.

Uděluji slovo prvému zpravodaji za výbor zdravotní, pí. posl. Purkyňové.

Zpravodaj posl. Purkyňová: Vážená sněmovno! Ministerstvo veř. zdravotnictví a tělesné výchovy připravuje již po delší dobu plán na zorganisování a vybudování Státního ústavu zdravotního, jako orgánu, v němž se má soustřediti vědecká odborná práce z různých oborů hygieny i z oboru jiných věd, jež má sloužiti k tomu, aby ministerstvo zdravotnictví mohlo svůj úkol co nejdůkladněji a nejdokonaleji vykonávati.

Je zcela pochopitelno, že úředníci administrativní, i kdyby byly vyzbrojeni sebevětšími vědomostmi teoretickými i praktickými, nemohou se následkem své běžné agendy oddati vědeckému zkoumání a různým šetřením, nemohou pracovati v laboratořích, jak toho vlastně vyžaduje to, co je jejich hlavním úkolem, neboť hlavně v hygieně je třeba, aby všecky výzkumy neustále odpovídaly moderním vymoženostem, moderním nálezům a moderním šetřením, které se mění téměř neustále. Tedy, poněvadž výkonný úředník ministerstva zdravotnictví nemůže se oddat práci vědecké, je zapotřebí, aby zde byl pomocný orgán, který by tyto úkoly konal a tak spolupracoval s ministerstvem zdravotnictví. Pomyslíme-li již na práce legislativní, pochopíme, že není možno, aby ministerstvo zdravotnictví připravilo návrh zákona bez pomoci odborných vědátorů. Neboť, když si představíme jen zákon o ochranném očkování, je jisto, že zde musí býti určití činitelé, kteří vědí, jak postupovati při práci preventivní, jak určitý medikament působí v určitém případě, musí zde býti různá zkoumání dobová i místní atd., která nemohou exekutivní úředníci vykonávati, nýbrž jen úředníci vědečtí, zvláště k tomu určení. Tedy již při legislativě potřebuje ministerstvo zdravotnictví stálou podporu a pomoc vědeckých odborných pracovníků, které se mu musí dostati v tom okamžiku, kdy jí potřebuje. Musí zde býti velmi pružné těleso, které v okamžiku, kdy toho je potřebí, dá k disposici ministerstvu zdravotnictví příslušná data, příslušné své výzkumy, šetření atd.

Zejména při potírání nakažlivých chorob, při epidemiích jest zde této práce nezbytně třeba, poněvadž každý odborník nám řekne, že ani nemoci, které mají určitou charakteristiku, na př. břišní tyf, nemohou se říditi určitým schematem, jehož by bylo možno upotřebiti v každém případě, nýbrž, že právě i tato nemoc, tak charakteristická, musí býti potírána podle toho, jakým způsobem vznikla, jaké jsou její podmínky a různé okolnosti, hrající roli v rozšiřování, v síle epidemie atd. Tedy zde musí bakteriolog, epidemiolog, chemik atd. pracovati ruku v ruce s výkonným úředníkem ministerstva zdravotnictví.

K potírání nakažlivých chorob patří celá řada věd, jako bakteriologie, epidemiologie, chemie, statistika a pod., které musí zde spolupůsobiti. Důležitou otázkou je také zkoumání léků. Máme dnes sice určité provisorium při farmakologické stolici, avšak toto provisorium nevyhovuje úplně jak ministerstvu, tak obecním potřebám. Zde musí býti samostatná instituce, která by i v tomto směru dokonale své úkoly plnila. Zkoumání léků je neobyčejně důležité již proto, poněvadž výroba léků dosud je téměř vesměs v rukou soukromých, kromě toho přichází k nám také velmi mnoho léků z ciziny a jest zde třeba orgánu, který by se výhradně zkoumání léků v zájmu veškerého občanstva věnoval. Pokud jde o zkoumání potravin, máme sice z dob Rakouska vybudované řádné ústavy pro zkoumání potravin. Tyto úřady, které byly na základě organisace zákonem stanovené vybudovány, mají býti spojeny s novým Státním ústavem zdravotním, aby zde bylo určité centrum, odkud by vycházela veškerá vědecká práce, které ke své výkonnosti ministerstvo potřebuje.

Velkou otázkou je také zkoumání vod, které u nás není tak zavedeno, jak odpovídá významu věci. Poukazuji v té věci na cizinu, na př. na Anglii, která soustavně provádí zkoumání toků řek, takže ví, ve kterých svých částech jsou určitým způsobem znečišťovány atd. a ihned nachází prostředky k tomu, kterak odpomoci závadám, jež po případě by se staly nebo se stávají příčinou poruchy zdraví obyvatelstva. Tedy také zkoumání pramenů, soustavné zkoumání vod vůbec musí v rámci Státního zdravot. ústavu býti řádným způsobem vybudováno. Vážnou součástí této otázky je čištění odpadových vod. Vidíme, že v cizině tato věc je již ve velkém vývoji a že to znamená i po stránce národohospodářské neobyčejně mnoho, poněvadž z odpadkových vod se těží velmi cenné látky, jichž velké hodnoty je možno v hospodářství využitkovati. Tedy čištění odpadových vod, které bude vyžadovati velké součinnosti techniků, zde musí býti rovněž řádně vybudováno a tvořiti součást celé organisace.

Neobyčejně důležitou otázkou jest výroba očkovacích látek a výroba hojivých sér. Dosud máme u nás pouze výrobu nymfy neštovičné a výrobu sera proti vzteklině. Všecko ostatní potahujeme z ciziny. Máme veškerá sera hojivá po většině z Německa. Jde zde o prestiž státu, a hraje zde velkou roli také otázka národohospodářská. Jak je věc ta choulostivá, vidíte z toho, že s námi na slovo vzatý odborník sdělil, jak nesvědomitě Německo nám dodává léky a sera, které při důkladném zkoumání se ukázaly v mnohých případech jako bezcenné nebo v některých případech i škodlivé. Soukromí výrobci v Německu, totiž kteří se zabývají výrobou ser a léčiv, když neobstojí při státní revisi a musí určité léky vyřaditi z obchodu v Německu, zasílají je do ciziny. Již z tohoto jediného případu je vidno, jak nezměrně je důležito, abychom nebyli v těchto věcech odkázáni na cizinu, nýbrž abychom měli svoji výrobu. Vzpomeňme si jen na případ, kdyby vypukla válka nebo nepokoje, které nám zavřou hranice, jak by vypadalo v určitých případech léčení epidemií nebo určitých nemocí, kdybychom neměli skutečně řádných, dokonalých látek, které bojují proti těmto nemocem.

Pokud výroby sér a výroby očkovacích látek se týká, navrhuje Státní zdravotní rada, aby jednak stát sám byl vyrabitelem, jednak aby nezrušoval zcela soukromé podnikání v těchto věcech, poněvadž jako všude a v každé výrobě soukromé podnikání hraje určitou roli vzpružovací, tedy i ve výrobě léků. Výroba soukromá i výroba státní musí zde tedy harmonicky pracovati k tomu, aby se docilovalo co nejdokonalejších výrobků.

Do sféry činnosti Státního ústavu zdravotního má patřiti také stavební a bytová hygiena. Každý, kdo pracuje v oboru ochrany proti tuberkulose, ví, jak neobyčejně velikou roli hraje při vzniku a při rozšiřování tuberkulosy otázka bytová, jak byty nedostatečné, vlhké, tmavé, bez slunce, neobyčejně podporují vzrůst této strašlivé sociální choroby.

Máme tak zvanou zdravotní policii, která v určitých případech vyšetřuje poměry bytové, ale o nějakém důkladném, systematickém vybudování oblasti této práce nemůže býti u nás vůbec ještě řeči. Proto je také úkolem Státního zdravotního ústavu tuto oblast práce přivésti k určité dokonalosti.

Rovněž hygiena školní a školní lékařství potřebují řádného vybudování. Již s těchto míst bylo několikráte mluveno o tom, že tak, jako je vybudováno dnes naše školní lékařství, je nedostačitelné; že dozor ve školách nad poměry zdravotními není též dostatečný; že musí býti zcela jiným způsobem postupováno, jestliže z našeho školního lékařství má skutečně býti vybudována instituce, jež poslouží zdraví našeho dorostu národního.

Úplně u nás zanedbávaným odborem veřejné hygieny je tak zvaná hygiena živnostenská. Kdo čte výroční zprávy živnostenských inspektorů, dočte se, jak dlouho již volají po tom, aby byl vybudován ústav, který by si vzal specielně za úkol výzkum nemocí, které povstávají z práce. Máme nemoci, které povstávají vdechováním různých prachových součástek, máme nemoci, které vznikají tím, že zachází dělník s určitou látkou, která se vstřebává do krve, způsobuje určité velmi nebezpečné nemoci, nebo která vdechováním způsobuje určité otravy nebo působí oční poruchy a pod. Tedy takového ústavu, který by zkoumal tyto choroby, je zde neobyčejně potřebí, a my se těšíme tomu, že Státní zdravotnický ústav konečně splní úkol, který je tak důležitý a po jehož splnění tak dlouho voláme.

Dalším úkolem Státního ústavu zdravotnického je t. zv. přehledová práce, která musí býti systematická, velmi důmyslná a stálá, poněvadž nám na tom musí záležeti, abychom znali zdravotní poměry ve všech oblastech tohoto státu, abychom znali příčiny, které porušují zdraví obyvatelstva v té nebo oné části našeho státu, abychom ihned byli schopni zakročiti a určitými prostředky potírati vzniklé nemoci i podle povahy jejich příčiny. Práce přehledová, která tu a tam byla u nás již konána, ovšem ne s naprostou systematikou, přinesla nám již mnoho poznatků, které potom opět věda mohla zpracovati a použíti a k lepším výsledkům své práce preventivní i kurativní dospěti.

Neobyčejně velikou roli hraje zde také vzdělání lékařů, t. zv. hygieniků. Připomínám, že naše university se snaží dlouho o to, aby vzdělání odborných hygienických lékařů, tedy ve veřejném zdravotnictví působících, bylo rozšířeno, poněvadž tak, jako je dnes, naprosto neodpovídá potřebám, nevyzbrojuje řádně lékaře pro úkoly veřejné hygieny.

Máme dosud jen dvouměsíční kursy pro lékaře, kteří po složení zkoušek fysikátních, složených po absolvování tohoto kursu, jsou ustanovováni jako okresní lékaři. Tedy lékaři bez prakse v oboru veřejné hygieny, neznajíce skutečného života v tomto směru, mají vykonávati veliký a odpovědný úkol, jaký má veřejný hygienik.

Dlouho se již volá po rozšíření tohoto vzdělání. Zdravotní ústav státní myslí na toto vzdělání státních lékařů hygieniků a poukazuje na to, že v cizině jsou již dávno vybudovány řádné vysoké školy pro tento obor preventivní mediciny a že bude i u nás třeba rozšířiti toto vzdělání odborné aspoň na 2 roky. Je zde otázka, bude-li se tímto vzděláním hygieniků zabývati státní zdravotní ústav sám, či bude-li toto vzdělání řádně vybudováno při našich lékařských fakultách. To je otázka, na které se jistě ministerstvo školství s ministerstvem zdravotnictví dohodnou.

Co se týče dalších úkolů našeho Státního ústavu zdravotního, nutno připomenouti vycvičení pomocného personálu. Nemáme ho dosud, a když vypukne nějaká epidemie a je potřebí okamžité pomoci odborně vycvičených lidí, velmi jich postrádáme. Nemáme vycvičených laborantů, dohližitelů potravinářských a podobně, krátce nemáme vycvičeného personálu výkonného. Opatřiti jej bude starostí Státního zdravotního ústavu.

Rovněž tak je třeba, aby výchova našeho obyvatelstva byla v tomto směru docela jinak pěstována a zase zde ministerstvo zdravotnictví ruku v ruce s osvětovým a lidovýchovným odborem ministerstva školství musí pokračovati a provésti řádnou propagaci hygienickou, aby lid sám, každý jednotlivec se naučil hygienicky žíti. Od této propagace očekáváme neobyčejně mnoho a věříme, že řádně vzdělaní hygieničtí lékaři budou pravými učiteli národa a že způsobí také touto propagandou povznesení zdraví celého našeho národa.

Co se týče toho, jak dosud u nás opatření hygienická vypadají, co dosud pro ně bylo vykonáno, myslím, že není třeba se o tom šířiti. Víte všichni z dob Rakouska, že jsme měli pouze výrobu séra proti vzteklině ve Vídni, potom nějaké výroby očkovacích látek proti neštovicím, měli jsme ústav pro zkoumání potravin a sem tam nějaký ústav, který byl přičleněn ke klinikám lékařským nebo k ústavům fakultním, které však nikde nebyly vybudovány tak samostatně a vyzbrojeny takovým způsobem, aby mohly plniti to, co vlastně bylo jejich úkolem.

K dosažení cílů, jež si postavil Státní zdravotní ústav, má mu býti k ruce přičleněn Poradní sbor. Očekáváme, že v tomto poradním sboru budou skutečně zasedati nejlepší odborní vědci naši a že tam budou velmi silně zastoupeni universitní profesoři, osvědčení v různých oborech, které splývají s touto otázkou a že již právě v důsledku toho, že zde bude takové pojítko mezi universitou a tímto Státním zdravotním ústavem, bude se harmonicky pracovati pro to, co je všech nás ideálem, k řádnému ozdravění poměrů zdravotních v našem státě. V poradním sboru tam budou jistě míti universitní profesoři velké slovo v rozhodování o tom, co spadá do sféry Státního zdravotního ústavu, a v posuzování vědecké kvalifikace úředníků, zejména přednostů odborů. Že cizina kladla na věci, o nichž jednáme, již dávno před válkou velkou váhu, nejlépe vidíte na Německu a Americe, kde je celá síť laboratoří, výzkumných ústavů potravinářských, hydrologických atd., které všecky se zabývají tím, aby preventivně působily k odstranění nakažlivých chorob, a aby získaly pokud možno nejzdravější poměry v těch krajinách, které byly epidemicky zasahovány určitými nemocemi. Výsledky této práce vědecké byly skutečně úžasné. Vidíme to na statistice, která vykazuje na př., že v určité oblasti za několik málo let takový vědecký ústav dosáhl toho, že poklesly určité choroby až o 60%. Tedy již z příkladu vidno, že máme se nač těšiti a že náš Státní zdravotní ústav v tomto ohledu bude jistě výsledně pracovati.

Zdravotní výbor posoudil vládní návrh ministerstva zdravotnictví o zřízení a organisaci Státního zdravotního ústavu a přijal téměř veškery návrhy obsažené v určitých paragrafech, jak je navrhla vláda. Jistou změnu však přece náš zdravotní výbor učinil, a to tam, kde se mluví o tom, že určité korporace a i jednotlivci budou míti právo obraceti se na Státní zdravotní ústav o rady po př. o posudek a podobně v určitých svých záležitostech zdravotních. U tohoto bodu přál si pan posl. Johanis, aby bylo zvláště pamatováno na pojišťovací ústavy a aby byla tomuto státnímu ústavu uložena povinnost - nejen dobrá vůle - záležitostem těmto vyhověti.

Pro nás je samozřejmé, že takový Státní zdravotní ústav bude velmi rád vyhovovati všemu, co bude spadati do oblasti jeho činnosti, poněvadž přirozeně jest zde proto vytvořen. Jenom víme tolik, že bude museti býti tento Státní zdravotní ústav vybudován na určitých předpokladech finančních, a že zde nemůže býti nějakého požadavku, který by stěžoval jeho finanční situaci. Tento ústav, jehož náklad je vyměřen asi na 5,400.000 Kč ročně, má vypočítáno, že svou výrobou léčivých sér, vydáváním posudků, za které bude žádati určité poplatky, vydáváním brožur, děl vědeckých, populárních a pod., bude získávati sám určitou část k uhrazení svých nákladů.

A je přirozeno, že žádná instituce, ani autonomní korporace, ani naše pojišťovací ústavy nebudou míti práva žádati tyto služby na Státním zdravotním ústavu snad zdarma. Přirozeně, že zde poplatky býti musí a že podnik takový, jako výroba sér a očkovacích látek, musí býti do jisté míry založen na obchodním základě, poněvadž jinak bychom došli zase k tomu, že by zde byly věčné deficity, věčné nároky na stát k novým a novým obětem, ku kterým nebude třeba přikročiti, když se bude hospodařiti ve smyslu, o kterém jsem mluvila.

Jiná změna záleží v tom, že původní návrh vlády mluvil o tom, že Poradní sbor, o kterém jsem se již zmínila a který má býti přičleněn zdravotnímu ústavu, má býti buď státní, anebo včleněn v jinou celostátní organisaci téhož významu. Při tom mělo naše ministerstvo zdravotnictví na mysli Státní zdravotní radu, ve které skutečně jsou soustředěni naši nejlepší vědátoři z oborů hygienických a jin., která by po případě mohla v určitém případě býti tímto poradním sborem. Zdravotní výbor usnesl se jednomyslně na tom, aby v každém případě byl poradní sbor samostatný.

Připomínám, že vláda chtěla míti volnost v ustavení nového poradního sboru proto, že jak víte, nemáme odborných vědátorů takový počet, abychom je mohli rozdělovati nekonečně do drobných poradních sborů. Ministerstvo zdravotnictví má už dnes 6 poradních sborů. Připojíme-li k nim ještě jeden, znamená to, že titíž lidé, kteří pracují v tom nebo onom, budou opět povoláni do sboru nového. Tomu se chtělo ministerstvo vyvarovati a proto učinilo svůj návrh. Ale konečně není žádným neštěstím, jestli se věc utvořila tak, jak uvádí zpráva zdravotního výboru.

Připomínám ještě ze své povinnosti, že tištěná zpráva zdravotního výboru obsahuje určitou nesprávnost a sice: Nebyl prvý návrh pana posl. Johanise týkající se toho, aby bylo zvláště připomenuto, že musí zdravotní státní ústav vyhovovati pojišťovacím institucím, přijat většinou hlasů, nýbrž jednomyslně. K návrhu p. posl. Johanise připojila se totiž referentka a všechny politické strany zastoupené ve zdravotním výboru. Opravuji tím omyl v tištěné zprávě zdravotního výboru.

Konečně prosím vás, abyste všichni v uvážení toho, jak velké úkoly a jak blahodárné úkoly bude plniti náš Státní zdravotní ústav, přijali návrh tak, jak vám ho podává zdravotní výbor. (Výborně! Potlesk.)

Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Za výbor rozpočtový dávám slovo zpravodaji p. posl. R. Chalupovi.

Zpravodaj posl. R. Chalupa: Slavná sněmovno! Náš stát chrání velice pečlivě individuelní vlastnictví. Ale tato ochrana není důsledně domyšlena, tím méně provedena. Opatření zákonná, jež jsou zavedena, chrání sice práva na majetek všeho druhu, než ne se stejným vědomím a stejným účinkem. Jeden z nejdražších statků lidských, lidské zdraví, je chráněn dosud velmi nedokonale. Jakkoli je nezměrné množství nepřátel lidského zdraví a ačkoli počet těchto nepřátel vývojem lidské civilisace, odtržením lidstva od přirozeného života, nesmírně vzrostl, nejsou tito nepřátelé dobře známi, tím méně známy jsou prostředky, jimiž by mohli býti potíráni a co hlavní, není porozumění pro to, aby nutné náklady na tato opatření byly učiněny. A přece vpád epidemií do každého státu je daleko zhoubnější, než vpád nepřátel. Jak se této pravdě rozumí, vysvitne velmi jasně z toho, co vynakládáme na naši brannou moc a co na zdravotnictví. V rozpočtu na př. na rok 1924 věnováno je na zdravotnictví okrouhle 159 milionů, na ministerstvo nár. obrany 2.299,000.000 Kč, tedy více, než čtrnáctkráte více. Tento rozdíl je tím nápadnější, že boj proti škůdcům lidského zdraví je neustálý, permanentní, válka však bývá zjevem poměrně velmi řídkým. A přece výsledek války více než od výcviku, výzbroje a vedení je odvislý od tělesného a duševního zdraví národa. O tom nás přesvědčila poslední světová válka a z válčících národů především Němci. Byli vedeni trpkými zkušenostmi z prusko-francouzské války r. 1871, kdy epidemie zuřily v bojující armádě, a věnovali na zdravotnictví značný náklad a přivedli péči o zdraví ke značné dokonalosti. Nám nejde o zdravotnictví z důvodů válečných. My máme veliký zájem, aby všichni pracovníci byli vyzbrojeni do bitvy práce, která zuří den ze dne a denně pohlcuje své oběti. Zdraví lidské v tomto boji je základem blahobytu nejenom jedince, nýbrž celého národa a celého státu. Projednávaná předloha s tohoto hlediska je předlohou národohospodářskou prvého řádu.

Státní zdravotní ústav zabývati se bude mimo jiné také součinností při zdravotně kontrolní, resp. preventivní působnosti. Do oboru toho spadá především kontrola potravin, zkoumání léků, hygienická kontrola bytů, škol a průmyslových závodů.

Upozorňuji velmi důtklivě, aby zde především zdravotních opatření dbala státní správa sama. Pod svícnem bývá pravidelně tma. Máme smutné zkušenosti, že úřední místnosti státních úřadů zdaleka nejsou upraveny tak, jak se vyžaduje u podniků soukromých. Úřadovny úřadů poštovních, politických a finančních jsou namnoze mučírnami, z nichž před časem odcházejí úředníci vyčerpaní, se zdravím podlomeným. Státní zdravotní ústav bude tu míti velmi vděčné pole působnosti.

Bylo řečeno, že projednávaná předloha je důležitou předlohou národohospodářskou. Každý zajisté ví, co znamená zdravý, práce schopný jedinec pro výrobu a každý také ví, co znamená jedinec nezdravý a práce neschopný. Jedinec práce schopný a zdravý je základem blahobytu nejen svého, nýbrž celého národa a státu. Jedinec nezdravý a práce neschopný je pasivní položkou hospodářskou hned ve dvojím směru: jednak tím, že nemůže si opatřiti sám pro sebe a svou rodinu to, co potřebuje, jednak také tím, že na toto manko musí dopláceti ze svých důchodů společnost.

Tato pravda jest známa všem kulturním národům a u všech těchto národů jest značná péče o zdraví tělesné i duševní. Platí-li tato opatření pro poměry normální, platí nyní daleko více pro dnešní poměry mimořádné, do jakých nás vehnala válka.

Můžeme zhruba říci, že jednak života schopní jedinci byli utraceni, jednak značná část jich, která sice přetrpěla bědy válečné, pozbyla zdraví v takové míře, že skutečně dnes není schopna si vydělati, co potřebuje. Z těchto důvodů také je tu velmi povážlivý zjev, že všeobecně klesá populace a vyrovnati tento nedostatek přírůstku lidských sil je možno - ovšem jen částečně - jen zachováním lidského zdraví. To ovšem dále přímo přikazuje zachrániti, co zbývá nyní a vytvořiti zdravé předpoklady pro budoucnost, pro zdravý dorost.

Tato činnost je ovšem nemyslitelna bez řádně organisované péče o zdraví. Návrh na zřízení Státního zdravotního úřadu jest jen splátkou na starý dluh a jednou z věcí, jež mají náš stát opříti do budoucnosti.

Jakkoli velmi těžko odhodláváme se při dnešní finanční situaci k novým nákladům, musíme přece jen uvážiti, že náklad, o nějž zde jde, je beze sporu nákladem produktivním, poněvadž vraceti se bude ve výkonnosti občanů ve vytváření nových statků, ve zvýšení životní úrovně, když ani o nejvyšším statku, lidském zdraví, jako základu lidského štěstí zde nemluvím. My jsme však přímo zavázáni k tomuto výdaji, poněvadž jsme použili nadace Rockefellerovy, která nás zavázala k tomu, abychom v dohledné době také vybudování Státního zdravotního ústavu uskutečnili. Dále vedou nás k tomu 2 resoluce z 27. června 1919 a z 28. ledna 1920, které přikazují sloučení obou ústavů pro zkoumání potravin, dále také uspíšení vybudování všech odborných ústavů a sloučení jich v jeden celek.

Náklady, o něž zde jde, jsou dvojího druhu. Jednak jsou to náklady jednou pro vždy, náklady na výstavbu a zařízení ústavu a dále náklady provozovací a udržovací. Náklady prvého směru odhadnuty jsou na 50 mil. Kč. Na těchto 50 mil. Kč obdrželi jsme z nadace Rockefellerovy již 26,966.600 Kč. Také sami k této částce přispěli jsme tím, že jsme zakoupili pozemky v ceně 3,799.149 Kč, dále zbytkový statek Bohumile za 500.000 Kč a přispěli jsme k vybudování ústavu částkou 8,922.986 Kč, takže celkem sami učinili jsme již náklad 13,222.127 Kč. Bude tedy do budoucnosti ještě potřebí nákladu asi 15 mil. Kč, poněvadž částka, která je vynaložena na opatření stavebního pozemku do tohoto nákladu 50 mil. Kč čítati se nesmí. Náklad těchto 15 mil. Kč zbývajících jest nutno uskutečniti nejdéle do 12. července 1927, poněvadž to přikazuje Rockefellerova nadace, z níž nám byl poskytnut příspěvek pod podmínkou, že Státní zdravotní ústav do 6 let bude uskutečněn.

Náklad druhý jest náklad se opakující, který jest rozpočten podle zprávy na 5,400.000 Kč. Jsou to náklady věcné i osobní a udržovací. Příjmy jsou rozpočteny ročně částkou 2 mil. Kč. Jsme si velmi jasně vědomi, že není možno skutečně považovati tuto částku schodkovou 3,400.000 Kč za částku přesnou, že tato částka vyššího anebo zmenšeného schodku jest závislá na tom, jak skutečně dovedeme se vybaviti při výrobě našich potřebných léků ze závislosti na cizině, v tomto případě na Německu, a dále jak dovedeme býti konkurenčně schopni, jak mnoho dovedeme skutečně vyrobiti dobrých léků a prodat do ciziny, kde podobných zařízení nemají. V té věci bude ovšem nutno, aby zde tato výroba, která bude výdělečná, podléhala přímo zákonu č. 404 z r. 1922, poněvadž běží o státní podnik. Tím ovšem samo sebou se rozumí, že nemá trpěti činnost vědecká a výzkumná.

Předloha přihlíží jak k finanční schopnosti státu, tak také k poměrům, v nichž žijeme a Státní zdravotní ústav jest zřízen po vzoru států jiných, jako Ameriky a Polska. Dává totiž podklad k jednotnému centrálnímu dostatečně fundovanému ústavu, v němž sloučena by byla práce zdravotní, kontrolní a evidenční, výroba specielních přípravků a možnost, aby zkušenosti, které učiní se v tomto ústavu, mohly býti veřejnosti náležitým způsobem publikovány a aby bylo poskytnuto východisko k nové práci.

Konečně vedle činnosti posudkové má býti také zabezpečena výchova jak úřednictva, tak také pomocného personálu.

Požadovaný náklad, přihlížíme-li k veliké důležitosti a významu ústavu, není příliš značný a nad to, jak jsem již zdůraznil, k tomuto nákladu jsme povinni. Tedy z důvodů uvedených dovoluje si rozpočtový výbor Národnímu shromáždění tuto předlohu doporučiti ku schválení tak, jak projednána byla ve výboru zdravotním a rozpočtovém. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): K jednání o tomto odstavci dostavili se za ministerstvo zdravotnictví odb. přednosta dr. Bébr a odb. rada dr. Votava.

Zahajuji debatu. Než udělím slovo řečníku zapsanému, navrhuji podle usnesení presidiálního řečnickou lhůtu 20 minutovou. (Námitek nebylo.)

Námitek není. Návrh můj je přijat.

Dávám slovo prvému řečníku zapsanému, jímž je pan posl. dr. Holitscher.

Posl. dr. Holitscher (německy): Dámy a pánové! Chvíle, kdy se ujímám slova k návrhu, jehož účelem jest zlepšiti v této republice hygienické a zdravotní poměry, vytvořiti ústav, který má vyplniti mezery, které k naší lítosti byly dosud ve vzdělání našich lékařů, v hygienickém vybudování našich zařízení, chvíle, v níž se k tomu ujímám slova, jest skutečně nesmírně nepříznivě zvolena, aby se mohlo mluviti o sociálním, kulturním, lékařském a zdravotním pokroku. Celá sněmovna jest vzrušena. Stojíme téměř již před koncem své parlamentní činnosti v tomto volebním období a tak mysli všech nejsou ochotny zabývati se tak vážnými a důležitými předměty, jako jest zákon, o němž jednáme. (Posl. Hackenberg [německy]: Vždyť to není také předmět čachrování!) Ano, byl propuštěn, poněvadž jako jediná předloha, jíž se ještě máme zabývati, jest většině lhostejný, poněvadž pro takovéto věci jest zde nejmenší zájem. Ačkoliv počet posluchačů jest nepatrný a zájem ještě menší, přes to promluvím několik slov o zdravotních poměrech, k jejichž zlepšení má býti tento ústav zřízen. Jest samozřejmé, že jistě zde není člověka, který by s radostí a souhlasem neuvítal zřízení tohoto nového ústavu. My všichni, také oposiční strany - a o své straně mohu to zdůrazniti zcela zvláště - vždy jsme společně pracovali, šlo-li o to, poskytnouti podporu nějakým kulturním, sociálním a hygienickým pokrokovým zařízením v tomto státě. Vítáme tedy také, že se nám dnes předkládá návrh, aby byl vybudován ústav, který v jiných státech již mají. To ovšem naprosto neznamená, že bychom se ztotožňovali s návrhem, neboť byli bychom chtěli, aby vypadal poněkud jinak: především aby se, jak se to děje opět s tímto návrhem a jak se to již stalo u nás všeobecným zvykem, nepodával ministerstvu čistý list, na nějž může napsati, co chce. Jest to jakési zmocnění, i když ne podle jména, přece aspoň podle smyslu, které se uděluje ministerstvu veř. zdravotnictví a tělesné výchovy. Ministerstvo může s tímto ústavem dělati, co chce. V návrhu není ničeho o podrobnostech, praví se tam jen zcela všeobecně, že ministerstvo může zde zříditi ústav, že tu a tam může zříditi filiálky, kdy a kde se mu zlíbí, že může ustanovovati, koho se mu zlíbí, a že může zřizovati oddělení, kdy a kdekoliv se mu to zlíbí. Zkrátka všechno se ponechává na vůli správce ministerstva, a pokud to bylo jen kde možno, byla opět také zde vyloučena vůle a záměry lidového zastupitelstva.