(Začátek schůze ve 3 hod. 50 min. odpol.)
Přítomni:
Předseda: Tomášek.
Místopředsedové: Buříval, dr. Czech, dr. Hruban.
Zapisovatelé: Špatný, Taub.
135 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministři dr. Beneš, Malypetr, dr. Markovič, Srba, dr. Winter; za ministerstvo financí fin. komisař dr. Kozák.
Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr. Říha, jeho zástupce Nebuška.
Předseda (zvoní): Zahajuji 359. schůzi poslanecké sněmovny.
Dovolené udělil jsem na dnešní schůzi pp. posl. dr. inž. Bottovi, dr. Kubišovi, Sladkému, Votrubovi, Konečnému, dr. Uhlířovi, Moudrému, Skotkovi a Geršlovi; na dnešní, případně zítřejší schůzi posl. dr. Blahovi; do 15. července t. r. posl. dr. Jabloniczkému; na tento týden posl. dr. Klimovi, vesměs pro neodkladné záležitosti.
Nemocí omluvil se posl. Klein.
Lékařské vysvědčení předložili posl. Vahala a Schiller.
Byly provedeny některé změny ve výborech. Žádám jich sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" vyslal do výboru zahraničního posl. Hillebranda za posl. Hackenberga; do výboru ústavně-právního posl. dr. Czecha za posl. Hillebranda.
Klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické vyslal do výboru živnostenského posl. Chalupníka za posl. Prokeše.
Do výboru ústavně-právního vyslal klub poslanců československé strany socialistické posl. Hrušovského za posl. Zeminovou; klub poslanců komunistické strany Československa posl. Koutného za posl. Hakena; klub maď. strany křesť.-sociální posl. Szentiványiho za posl. dr. Lelleyho.
Předseda: Došly některé spisy ze senátu. Žádám za jejich sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Předseda senátu sdělil:
že senát schválil ve 270. schůzi dne 1. července 1925 závěrečný účet státních výdajů a příjmů republiky Československé za rok 1922 spolu s účty státního melioračního fondu, státního bytového fondu a dávky z majetku (přípis ze dne 1. července 1925 k tisku 2152 sen.);
že senát usnesl se ve 272. schůzi dne 2. července 1925 k návrhu posl. sněmovny ze dne 25. června 1925 (k tiskům 3238, 4615, 5038 a 5202), aby lhůty dané §em 43 ústav. listiny k projednání usnesení senátu o osnovách:
zákona o původcovu právu k literárním, uměleckým hudebním a výtvarným a fotografickým dílům (tisk sen. 1099),
zákona o osvojení (tisk sen. 1829),
zákona o trestním stíhání presidenta republiky a členů vlády podle §§ 34, 67 a 79 úst. listiny (tisk sen. 2016) - prodlouženy byly o 4 měsíce;
zákona, kterým se některé obory soukromého sprostředkování prohlašují za živnost koncesovanou ve smyslu živnostenského řádu (tisk sen. 2083) - prodloužena byla o 3 měsíce (přípisy ze dne 2. července 1925).
Předseda: Došly některé spisy: naléhavá interpelace, dotazy atd. Žádám jich sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Naléhavá interpelace posl. Blažka a soudr. vládě o protizákonném postupu ministerstva železnic při udělování dovolené na zotavenou smluvním dělníkům.
Dotazy:
posl. Knejzlíka ministru školství o vládním nařízení čís. 51 ze dne 4. dubna 1924;
posl. H. Bergmanna ministru financí:
o vyrovnávacím přídavku Josefa Skurka, podúředníka tabákové továrny v Košicích,
o bytových poměrech zaměstnanců tabákové továrny v Košicích,
ministru školství a nár. osvěty o poměrech na německé státní reálce v Lokti,
ministru vnitra o členství aktivního četnictva v záložně československého četnictva;
posl. Janalíka a druhů ministru školství a nár. osvěty o protikatolické agitaci učitele Kampfa na občanské škole ve Znojmě;
posl. Buřívala:
min. předsedovi o resoluci, usnesené na sjezdu delegátů odboček Jednoty zaměstnanců čsl. drah,
ministru železnic o usnesení vlády ze dne 20. března 1925 stran úpravy dovolených státních zaměstnanců a stran opatření bytů pro zaměstnance, kteří doposud se nepřestěhovali na Slovensko;
posl. Krause ministrovi obchodu, aby převozníci byli pojati do živnostenského řádu a zařazeni mezi koncesované živnosti;
posl. Koška a druhů:
ministru vnitra o označení obcí v soudním okresu Mimoň pouze německými tabulkami,
ministru spravedlnosti o nedostatečném opatření u okr. soudu v Mimoni, aby obyvatelstvo české národnosti mohlo se u tohoto soudu domluviti státní řečí.
Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány zprávy.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
5277. Zpráva výborů zemědělského a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 5258) zákona o finanční podpoře elektrisace venkova.
5278. Zpráva výborů zdravotního a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 5256) zákona o zřízení, působnosti a organisaci Státního zdravotního ústavu republiky Československé.
5281. Zpráva výboru imunitního o žádosti zem. soudu v Opavě za souhlas s trest. stíháním posl. dr. Schollicha pro přečin podle §u 14, č. 5 zákona na ochranu republiky.
5282. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za souhlas s trest. stíháním posl. J. Bečko pro dvojnásobný přečin pomluvy tiskem podle §u 1, §u 3, odst. II, č. 1 a 2, §u 9, č. 6 zák. čl. XLI z r. 1914.
5283. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Novém Jičíně za souhlas s trest. stíháním posl. dr. Schollicha pro přečin podle §u 15, č. 2 zákona na ochranu republiky.
5284. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích za souhlas s trest. stíháním posl. Sedorjaka pro trojnásobný přečin podle §u 14, č. 5, dvojnásobný přestupek podle §u 18, č. 1 zákona na ochranu republiky, pro přečin podle §u 1, §u 3, č. 2, §u 8, č. 3 zák. čl. XLI z r. 1914 a pro přečin podle §u 1, §u 3, č. 2, §u 9, č. 1 téhož zák. čl.
5285. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za souhlas s trest. stíháním posl. Daruly pro přestupek podle §u 15, č. 4 zákona na ochranu republiky.
5286. Zpráva výboru imunitního o žádosti zem. soudu v Opavě za souhlas s trest. stíháním posl. inž. Junga pro přečin podle §u 14, č. 1 a 5 zákona na ochranu republiky.
5287. Zpráva výboru imunitního o žádosti okres. soudu v Německém Brodě za souhlas s trest. stíháním posl. dr. Mazance pro přestupek podle §u 20, odst. 2 zákona na ochranu republiky.
Předseda: Počátkem schůze byla tiskem rozdána Těsnopisecká zpráva o 350. schůzi posl. sněmovny a
Zápis o 349. schůzi posl. sněmovny.
Počátkem schůze byl tiskem rozdán a současně přikázán výboru iniciativnímu tento návrh:
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
5276. Návrh posl. Onderču a spol. na vyšetrenie usmrcenia J. Hulu v Dolnom Šebeši dňa 6. júla b. r. vyšetrujúcom výborom posl. sněmovni.
Předseda: Výboru imunitnímu přikazuji tyto věci:
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Žádosti:
Sedrie v Košicích ze dne 22. června 1925, č. Tk III 1044/25-2, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Košicích ze dne 8. července 1925, č. 8750/25, za souhlas s trest. stíháním posl. Tausika pro přečin rušení obecného míru podle §u 14, č. 2 a 3 zákona na ochranu republiky a pro přečin utrhání na cti podle §u 1, §u 3, odst. II, č. 1 a 2, §u 9, č. 6 zák. čl. XLI z r. 1914, jichž se dopustil řečí na schůzi dne 14. prosince 1924 v Medzi-Laborci (číslo 666 im.),
okres. soudu ve Zlíně ze dne 5. července 1925, č. T 381/25, za souhlas s trest. stíháním posl. Mikulíčka pro přestupek proti bezpečnosti cti podle §u 487 tr. z. ca Hřebíček, Šafář a Čmelák (číslo 667 im.).
Předseda: Zápis o 354. schůzi byl ve sněmovní kanceláři po 48 hodin vyložen, a poněvadž nebyly proti němu podány písemné námitky, jest schválen podle §u 73 jedn. řádu a bude podle téhož paragrafu vytištěn.
Přejdeme k pořadu schůze, k prvnímu jeho odstavci, jímž jest:
1. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 5254) zákona, kterým se vláda zmocňuje, aby jako rukojmí a plátce převzala státní záruku za úvěr poskytnutý Zástavnímu a půjčovnímu úřadu v Praze (tisk 5271).
Zpravodajem je pan posl. dr. Matoušek. Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Matoušek: Vážené Národní shromáždění! Předmětem mého referátu je návrh zákona, kterým se vláda zmocňuje, aby jako rukojmí a plátce převzala státní záruku za úvěr poskytnutý Zástavnímu a půjčovnímu úřadu v Praze.
Zástavní a půjčovní úřad v Praze, jenž byl založen roku 1747 za tím účelem, aby chudému lidu poskytoval zápůjčky na zástavy a takto ho chránil před vykořisťováním soukromými zastavárníky, a jenž dvorním dekretem ze dne 26. května 1770 prohlášen byl za veřejný fond s ručením státním, docílil během let až do roku 1913 ze svého provozu správních přebytků ve výši 1,276.034 K, a stal se vlastníkem čtyř budov a to: domu čp. 955 v Praze II., domu čp. 455 v Praze III., a domů čp. 207 a 210 v Karlíně.
Za války změnily se však poměry v neprospěch ústavu tím, že široké vrstvy lidové, jsouce vyživovacími příspěvky válečnými celkem hmotně zabezpečeny a majíce při nedostatku zásob zboží odňatu možnost nákupní, nevyhledávaly pomoci ústavů v té míře jako dříve, ba spíše ještě zástavy vyplácely. Tím zmenšil se příjem ústavu ze zápůjček na zástavy, na druhé straně však vzrůstala vydání správní, neboť v důsledku zavládnuvších poměrů drahotních zvýšilo se služné a výslužné zaměstnanců ústavu a značně stouply též ceny kancelářských potřeb včetně paliva a osvětlení, takže již správní rok 1916/1917 končil ztrátou, která nezadržitelně vzrůstala v letech následujících.
Zástavní a půjčovní ústav nemohl tyto schodky hraditi jako každý jiný obchodní ústav tím, že by byl zvýšil úrokovou míru. Vzhledem k jeho dobročinnému účelu nebylo možno Zástavnímu a půjčovnímu ústavu nahraditi schodek prostě mechanickým zvýšením úrokové míry, tedy machinací, kterou by byl mohl podniknouti každý jiný obchodní podnik. Zůstávala tudíž Zástavnímu a půjčovnímu ústavu jediná cesta, totiž úvěrová, se kterou se obrátil na stát.
R. 1919 ocitl se Zástavní a půjčovní úřad v důsledku vylíčených poměrů v těžké finanční krisi. Za účelem jeho sanace provedena byla jednak celá řada úsporných opatření ve směru osobním i věcném, jednak různá opatření směřující ku zvýšení jeho příjmů, na př. zavedením odhadního a dražebního poplatku, zejména pak došlo k vydání zákona z 12. srpna 1921, č. 307 Sb. z. a n., o poskytnutí státní zápůjčky Zástavnímu a půjčovnímu úřadu v Praze, jímž byla vláda zmocněna poskytnouti ústavu tomuto bezúročnou zápůjčku 8 mil. Kč a další bezúročné zápůjčky k úhradě pensí a zaopatřovacích požitků zaměstnanců tohoto ústavu a jich pozůstalých.
Ze zmíněné zápůjčky zapraven byl dluh Zástavního úřadu u poštovního šekového úřadu v částce 6,600.000 Kč a na zálohách ministerstvem financí poskytnutá částka 900.000 Kč, takže z této zápůjčky zbylo Zástavnímu úřadu k dalšímu použití jen 500.000 Kč.
Jelikož částka tato nestačila ku provozu Zástavního úřadu, bylo třeba opatřiti si další provozovací kapitál, což se stalo hypotekární výpůjčkou u městské spořitelny vinohradské v částce 2,300.000 Kč, k jejímuž uzavření svolila vláda ve schůzi ministerské rady dne 22. srpna 1922.
Ale ani tímto opatřením nebylo vyhověno provozu ústavu, jemuž k plné prosperitě vzhledem ke vzrůstajícímu okruhu osob jeho pomoci vyhledávajících, jest třeba značnějšího kapitálu provozovacího, který by byl zajištěn v přijatých zástavách a přinášel by Zástavnímu úřadu zisk na úrocích. Nynější stav zástav representuje kapitál 9,129.000 Kč.
Kapitálu toho může Zástavní a půjčovní úřad získati jen opatřením si úvěru u peněžních ústavů, ježto přímé finanční pomoci státu nelze mu v nynější době poskytnouti. V tomto směru bylo již zahájeno jednání, jehož zdárné skončení však vyžaduje, aby stát převzal za zápůjčky Zástavnímu a půjčovnímu úřadu poskytnuté záruky.
Zde je vlastně důvod, pro který vláda podává tento návrh, aby totiž sněmovna udělila vládě zmocnění k zápůjčce, kterou si opatří sám Zástavní a půjčovní úřad a aby stát prostě za tuto zápůjčku garantoval.
Předloženým návrhem zákona zmocňuje se vláda k tomuto garantování a rozpočtový výbor jako výbor finanční měl uvažovati, předně, zdali jest této zápůjčky nutně potřebí, a za druhé, zdali garantováním se strany státu nevzejde pro stát nebezpečí ztráty. Že nutně Zástavní a půjčovní úřad potřebuje zápůjčky, bylo prokázáno předchozím vylíčením finančního stavu úřadu. Že stát garantováním za novou zápůjčku nebude v nebezpečí škody a ztráty, je viděti z finančního základu Zástavního a půjčovního úřadu. Jak jsem vylíčil, má Zástavní a půjčovní úřad v Praze 2 domy, dům čp. 955 v Praze II. a dům čp. 455 v Praze III. a v Karlíně domy čp. 207 a 210.
Vedle těchto nemovitostí vykazuje Zástavní a půjčovní úřad zástav za 9,129.000 Kč. Je zde tudíž záruky se strany Zástavního půjčovního úřadu dosti, aby byl chráněn stát proti možné škodě, vzešlé z garancie,
Poněvadž tedy rozpočtový výbor viděl, že garantováním nehrozí státu nebezpečí, poněvadž dále uznal, že Zástavní a půjčovní úřad rozhodně této zápůjčky potřebuje, poněvadž dále na základě dotazu některých členů rozpočtového výboru zástupce vlády dokázal, že Zástavní a půjčovní úřad hledí všemožným způsobem, šetřením, restrikcí, omezením výdajů věcných a osobních zmenšiti výdaje na provoz svého ústavu, a poněvadž konečně rozpočtový výbor uznal, že Zástavní a půjčovní úřad vykonává opravdu dobročinné úkoly ve státě a nemůže ve smyslu obchodních principů prostě mechanickým zvyšováním úroků zvýšiti příjem, je tudíž odkázán na pomoc státu, z těchto všech důvodů rozpočtový výbor předstupuje před poslaneckou sněmovnu Národního shromáždění, aby žádal, aby sněmovna dala osnově zákona ústavní schválení, a já jako referent návrh tento sněmovně doporučuji. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): K jednání o tomto odstavci pořadu dostavil se za ministerstvo financí fin. komisař dr. Kozák.
Ke slovu není nikdo přihlášen. Měli bychom hlasovati.
Hlasování - nebude-li námitek - odkládám po vyřízení odst. 8, k němuž teď přistoupíme, poněvadž druhá čtení, která předcházejí, připojí se za vyřízené odst. 8 a 1. (Námitky nebyly.)
Odst. 8 pořadu je:
8. Zpráva výboru zemědělského o vládním návrhu (tisk 5255) zákona, kterým se mění zákon ze dne 2. července 1924, č. 169 Sb. z. a n., o plemenitbě hospodářských zvířat, a to koní, skotu, vepřů a ovcí (tisk 5273).
Zpravodajem za výbor zemědělský je p. posl. Šamalík, jemuž dávám slovo.
Zpravodaj posl. Šamalík: Slavná sněmovno! Právě před rokem byl vyhlášen zákon č. 169 z r. 1924 o plemenitbě hospodářských zvířat, a to koní, skotu, vepřů a ovcí. Je to zákon rámcový, který měl býti doplněn prováděcími nařízeními. Poněvadž tato prováděcí nařízení vyžadovala různých studií a ministerstvo zemědělství nemohlo býti s vyhotovením těchto nařízení hotovo, požádalo, aby provádění tohoto zákona bylo ještě odloženo na jeden rok. Vláda předložila slavné sněmovně v této příčině vládní návrh, který byl projednáván zemědělským výborem, jenž se jednomyslně k vládnímu návrhu připojil, a doporučuje slavné sněmovně, aby přijata byla osnova zákona, jíž se určuje, že počátek provádění tohoto zákona je prodloužen o rok, tedy do 1 srpna r. 1926.
Slavná sněmovno! Vládní osnova navrhuje změnu §u 10 zákona čís. 169/1924 Sb. z. a n. Paragraf ten bude nyní zníti takto:
"(1) Zákon tento nabývá, pokud jde o plemenitbu koní, účinnosti dnem, který bude určen vládním nařízením, nejpozději však 1. srpna 1925. Týmž dnem pozbývají platnosti právní předpisy s ním se nesrovnávající, zejména:
1. Kap. III. zák. čl. XII./1894 o polním hospodářství a polní policii, pokud se týče plemenitby koní,
2. ministerská nařízení:
ze dne 25. dubna 1855, č. 79 ř. z., o používání soukromých hřebců k připouštění,
ze dne 3. února 1866, č. 18 ř. z., o připouštění zemských klisen soukromými plemennými hřebci a o zamezení hřebčí nákazy;
ze dne 15. května 1874, č. 76 ř. z., kterým se doplňují a částečně mění předpisy o používání soukromých hřebců k připouštění,
ze dne 9. listopadu 1875, č. 139 ř. z., kterým se vysvětluje § 8 odst. 2., min. nař. právě uvedeného,
3. zákon ze dne 18. února 1905, č. 34 mor. z. z. o používání soukromých hřebců k připouštění cizích klisen,
4. všechna prováděcí nařízení k předpisům pod č. 1-3 uvedeným.
(2) Pokud jde o plemenitbu skotu, vepřů a ovcí, nabývá tento zákon účinnosti dnem, který bude určen vládním nařízením. Týmž dnem pozbývají platnosti právní předpisy s ním se nesrovnávající, zejména:
1. zákon ze dne 21. dubna 1887, č. 32 čes. z. z., jenž se týče licentování plemenných býků;
2. zákon ze dne 15. listopadu 1901, č. 47 slez. z. z., kterým se upravuje chování býků plemenných;
3. zákon ze dne 26. května 1909, č. 61 mor. z. z., týkající se zvelebení chovu hovězího a vepřového dobytka;
4. kap. III. zák. čl. XII./1894 o polním hospodářství a polní policii, pokud se týče plemenitby skotu, vepřů a ovcí;
5. všechna prováděcí nařízení k předpisům pod čís. 1-4 uvedeným."
Druhý článek navržené osnovy zní:
"Zákon ten to nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provedením pověřují se ministři zemědělství a vnitra."
Poněvadž navržená vládní osnova, schválená zemědělským výborem, obsahuje jen nepatrné změny, doporučuji slavné sněmovně, aby byla přijata. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá. Budeme hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Sněmovna je způsobilá se usnášeti.
Osnova zákona tohoto má 2 články, nadpis a úvodní formuli. Poněvadž nebyly podány pozměňovací návrhy, dám hlasovati o celé osnově najednou.
Jest snad proti tomu námitka? (Nebyla.)
Není jí. Budeme hlasovati, jak jsem řekl.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 2 články, nadpisem a úvodní formulí, ve znění navrženém p. zpravodajem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, tím posl. sněmovna přijala osnovu zákona ve čtení prvém.
Čtení druhé navrhnu na pořad schůze příští.
Teď vrátíme se k odloženému hlasování o odst. 1 pořadu:
Ad 1. Hlasování o zprávě výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 5254) zákona, kterým se vláda zmocňuje, aby jako rukojmí a plátce převzala státní záruku za úvěr poskytnutý Zástavnímu a půjčovnímu úřadu v Praze (tisk 5271).
Zpravodajem je p. posl. dr. Matoušek.
Pan zpravodaj podal již zprávu, debata odpadla. Zbývá nám tedy jen hlasování.
Také tato osnova je krátká, má dva paragrafy, nadpis a úvodní formuli. Pozměňovací návrh učiněn nebyl, dám tedy o osnově hlasovati v celku najednou.
Námitek proti tomuto způsobu hlasování není? (Nebylo.)
Námitek proti tomu není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, t. j. s jejími 2 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí, ve znění navrženém p. zpravodajem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve čtení prvém.
Druhé čtení navrhnu na pořad schůze příští.
Vyřízen je odst. 1 pořadu.
Přejdeme k odst. 2, jímž jest:
2. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se souhlasí s prozatímní obchodní dohodou mezi republikou Československou a republikou Řeckou, sjednanou v Athénách dne 8. dubna 1925 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 16. dubna 1925, č. 70 Sb. z. a n. (tisk 5229).
Zpravodajem výboru živnostenského je p. posl. Netolický, zpravodajem výboru zahraničního místo nepřítomného a omluveného p. posl. Koudelky stanovím p. posl. Stivína.
Mají páni zpravodajové nějaké korektury ve druhém čtení?
Zpravodaj posl. Netolický: Ne.
Zpravodaj posl. Stivín: Rovněž ne.
Předseda: Není tomu tak. Budeme hlasovati.
Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení také ve čtení druhém.
Vyřízen jest odst. 2 pořadu dnešní schůze.
Přejdeme k odst. 3 pořadu, jímž je:
3. Druhé čtení osnovy zákona o úprave pomeroch vzniklých z usídlenia osadníkov na základe pomeru námezdného alebo pomerov podobných na nemovitom štátnom majetku na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi (tisk 5262).
Zpravodajem výboru zemědělského je p. posl. J. Bečko, zpravodajem výboru rozpočtového za nepřítomného a omluveného posl. dr. Medveckého stanovím p. posl. Buřívala.
Mají páni zpravodajové nějaké korektury?
Zpravodaj posl. J. Bečko: Pri tlači vlúdila sa do osnovy zákona tlačová chyba:
Text 3. odstavca §u 5 tvoril pôvodne 6. odstavec §u 6 vládneho návrhu a bol vo výbore zmenený a vo zmenenej úprave pojatý do výborovej osnovy ako 7. odstavec §u 6. Nicmenej pri sadzbe pripojený bol tento odstavec v pôvodnom nesprávnom znení tiež ako posledný, totižto tretí odstavec k §u 5, kam ani obsahom svojim nepatrí.
Z uvedeného je patrné, že teraz tretí odstavec §u 5 a siedmy odstavec §u 6 osnovy výborovej obsahujú ustanovenie o tejže veci, a to ustanovenie navzájom si odporujúce.
Navrhujem preto podľa §u 54 jedn. poriadku, aby tretí odstavec §u 5, ktorý ocitnul sa v osnove len nedopatrením tlačiarne, bol škrtnutý.
Ďalej opravujem ešte niektoré drobnejšie tlačové chyby vyznačené vo výtisku výborovej zprávy, ktorý odovzdal som snemovnej kancelárii.
Zpravodaj posl. Buříval: Připojuji se k navrženým opravám.
Předseda: Budeme hlasovati.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou uvedeného zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, s korekturami, které navrhl pan zpravodaj, odevzdav opravený výtisk zprávy sněmovní kanceláři, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém a vyřízen je odst. 3 pořadu dnešní schůze.
Přejdeme ke 4. odstavci pořadu, jímž je:
4. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se souhlasí s "Dodatkovou úmluvou k obchodní dohodě mezi republikou Československou a republikou Rakouskou uzavřené v Praze dne 4. května 1921", podepsanou ve Vídni dne 27. listopadu 1924 (tisk 5230).
Zpravodajem za výbor živnostenský je pan posl. Netolický, za výbor zahraniční pan posl. dr. Hnídek.
Mají páni zpravodajové nějaké korektury?
Zpravodaj posl. Netolický: Nikoliv.
Zpravodaj posl. dr. Hnídek: Rovněž ne.
Předseda: Není tomu tak. Budeme hlasovati.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s tímto schvalovacím usnesením tak, jak je posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení také ve čtení druhém.
Vyřízen je odst. 4 pořadu.
Přejdeme k odst. 5 pořadu, jímž je:
5. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se dodatečně schvaluje dohoda o prodloužení prozatímní úpravy obchodních styků mezi republikou Československou a Spojenými Státy Americkými, sjednaná v Praze dne 5. prosince 1924 (tisk 5240).
Zpravodajem za výbor zahraniční je pan posl. dr. Hnídek, zpravodajem výboru živnostenského místo nepřítomného a omluveného p. posl. Geršla stanovím p. posl. Sedláčka.
Mají páni zpravodajové nějakou korekturu?
Zpravodaj posl. dr. Hnídek: Nikoliv.
Zpravodaj posl. Sedláček: Rovněž ne.
Předseda: Páni zpravodajové nemají korektur. Budeme tedy hlasovati.
Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je přijala posl. sněmovna ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení také ve čtení druhém a vyřízen je odst. 5. pořadu schůze.
Přistoupíme k 6. odst. pořadu, jímž jest:
6. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se souhlasí s dodatečnou úpravou doplňující obchodní smlouvu ze dne 17. srpna 1923, sjednanou mezi republikou Československou a Francií a podepsanou v Paříži dne 18. srpna 1924, jakož i s "Protokolem přiloženým k dodatečné úpravě doplňující úmluvu ze dne 17. srpna 1923", podepsaným v Paříži dne 4. září 1924 (tisk 5241).
Zpravodajem za výbor zahraniční místo nepřítomného a omluveného pana posl. Koudelku stanovím pana posl. Stivína a za výbor živnostenský je zpravodajem p. posl. Netolický.
Jsou nějaké korektury?
Zpravodaj posl. Stivín: Nejsou.
Zpravodaj posl. Netolický: Nikoliv.
Předseda: Korektur není. Budeme hlasovati.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s tímto schvalovacím usnesením tak, jak je posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení také ve čtení druhém.
Vyřízen je odst. 6 pořadu.
Přejdeme k 7. odstavci, jímž jest:
7. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se souhlasí 1. s prozatímní úpravou obchodních styků mezi republikou Československou a královstvím Dánským, sjednanou v Praze dne 18. prosince 1924 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 23. prosince 1924, č. 313 Sb. z. a n., 2. s prozatímní úpravou obchodních styků mezi republikou Československou a královstvím Dánským, sjednanou v Praze dne 18. dubna 1925 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 28. dubna 1925, č. 86 Sb. z. a n. (tisk 5242).
Zpravodajem výboru zahraničního místo omluveného a nepřítomného pana posl. dr. Uhlíře stanovím pana posl. dr. Hnídka a zpravodajem za výbor živnostenský místo nepřítomného a omluveného pana posl. Geršla stanovím pana posl. Sedláčka.
Jsou nějaké korektury?
Zpravodaj posl. dr. Hnídek: Nejsou.
Zpravodaj posl. Sedláček: Nikoliv.
Předseda: Korektury nejsou. Budeme tedy hlasovati.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s obojím schvalovacím usnesením tak, jak je posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala obojí schvalovací usnesení také ve čtení druhém.
Vyřízen je odst. 7 pořadu. Odst. 8 pořadu jsme vyřídili již dříve.
Přejdeme k odst. 9, jímž jest:
9. Zpráva výboru imunitního o žádosti zem. trest. soudu v Praze za souhlas s trest. stíháním posl. Toužila pro přečin podle §u 15, č. 2 zákona na ochranu republiky (tisk 5024).
Zpravodajem místo omluveného poslance Votruby stanovím pana posl. Macha a dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Mach: Slavná sněmovno! Státní zastupitelství v Praze navrhlo vyžádání souhlasu poslanecké sněmovny ku stíhání posl. Toužila pro přečin podle §u 15, č. 2 zákona na ochranu republiky. Návrh svůj učinilo na základě oznámení, o němž napsalo, že v opisu se připojuje. Připojen byl výpis a nikoli opis oznámení, z něhož by mohl imunitní výbor posoudit, zda skutečně to byla řeč posl. Toužila, kdy a kde byla promluvena. Poněvadž celé podání státního zastupitelství v Praze bylo nedostatečně instruováno a nebylo lze podstatu deliktu, pro který žádalo se za vydání posl. Toužila, naprosto zjistiti, navrhuje imunitní výbor, aby na základě předloženého materiálu jako naprosto nedostatečného posl. Toužil vydán nebyl.
Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá, budeme tedy hlasovati.
Pan zpravodaj podle usnesení výboru imunitního navrhuje, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání pana posl. Toužila.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání pana posl. Toužila a vyřízen je odst. 9 pořadu schůze.
Přejdeme k odst. 10. Tím je:
10. Zpráva výboru imunitného o žiadosti hlav. štát. zastupitelstva v Košiciach za súhlas k trest. stíhaniu posl. Mondoka pre prečin urážky na cti podľa §u 2 a §u 4, odst. II zák. čl. XLI z r. 1914 (tisk 5124).
Zpravodajem místo omluveného a nepřítomného p. posl. dr. Kubiše stanovím p. posl. Macha. Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Mach: Slavná sněmovno! Vladislav Procházka, podnotár z Podkarpatskej Rusi, žádá cestou hlavního státního zastupitelstva v Košicích za vydání posl. Mondoka pro přečin ublížení na cti, kterého se jmenovaný poslanec dopustil na soukromém žalobci tím, že ho před shromážděním lidu nazval: "Vy jste vůl."
Imunitní výbor navrhuje v tomto případě zrušit imunitu jmenovaného poslance, poněvadž jde o hrubou urážku spáchanou na státním úředníkovi.