2. Druhé čtení osnovy zákona o letectví (tisk 5225).
Zpravodajem výboru ústavně-právního je za omluveného a nepřítomného posl. dr. Patejdla předseda výboru pan posl. dr. Hruban, zpravodajem výboru dopravního pan posl. inž. Záhorský.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?
Zpravodaj posl. dr. Hruban: Navrhuji opravu tiskové chyby v §u 38, odst. 1, aby totiž tam ve druhé řádce za slovem "a" a ve třetí řádce za výrazem "b)" byly dány čárky. Tyto dvě opravy jsou vyznačeny ve výtisku zprávy výborové, který odevzdávám předsednictvu.
Zpravodaj posl. inž. Záhorský: Jiných oprav není.
Předseda: Budeme hlasovati. Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, s opravami navrženými zpravodajem p. posl. dr. Hrubanem, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.
Tím je vyřízen odst. 2 pořadu dnešní schůze.
Přejdeme ke 3. odstavci pořadu, jímž je:
3. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s 1. Úmluvou mezi Československou republikou a republikou Rakouskou o úpravě závazků v rakousko-uherských korunách, podepsanou v Praze dne 18. června 1924 a závěrečným zápisem k této úmluvě; 2. Úmluvou mezi Československou republikou a republikou Rakouskou o vzájemných pohledávkách z vyúčtování nositelů pensijního pojištění, podepsanou v Praze dne 12. července 1924 a dodatkem k této úmluvě (tisk 5226).
Zpravodajem výborů ústavně-právního a rozpočtového je pan posl. dr. Matoušek, zpravodajem výboru zahraničního pan posl. dr. Hnídek.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?
Zpravodaj posl. dr. Matoušek: Není změn.
Zpravodaj posl. dr. Hnídek: Nemám změn.
Předseda: Není tomu tak. Budeme hlasovati.
Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala toto schvalovací usnesení také ve čtení druhém a vyřízen je odst. 3 pořadu dnešní schůze.
Přejdeme k odst. 4, jímž je:
4. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s "Dodatečným zápisem k úmluvě mezi Československou republikou a republikou Rakouskou o úpravě závazků v rakousko-uherských korunách z 18. června 1924, podepsaným v Praze dne 14. května 1925" (tisk 5228).
Zpravodajem výborů ústavně-právního a rozpočtového je pan posl. dr. Matoušek, zpravodajem výboru zahraničního pan posl. dr. Hnídek.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?
Zpravodaj posl. dr. Matoušek: Není změn.
Zpravodaj posl. dr. Hnídek: Nemám změn.
Předseda: Není tomu tak. Budeme tedy hlasovati.
Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala toto schvalovací usnesení také ve čtení druhém.
Přejdeme k odst. 5. Tím je:
5. Druhé čtení osnovy zákona o provedení úmluv mezi Československou republikou a republikou Rakouskou ze dne 18. června 1924 o úpravě závazků v rakousko-uherských korunách a ze dne 12. července 1924 o vzájemných pohledávkách z vyúčtování nositelů pensijního pojištění (tisk 5227).
Zpravodaji jsou za výbory ústavně-právní a rozpočtový posl. dr. Matoušek, a za výbor zahraniční posl. dr. Hnídek.
Mají páni zpravodajové nějakou korekturu?
Zpravodaj posl. dr. Matoušek: Ne.
Zpravodaj posl. dr. Hnídek: Nikoliv.
Předseda: Není tomu tak.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.
Vzhledem k naléhavým pracím výborovým přerušuji schůzi do 7. hodiny večerní a upozorňuji, že v přestávce konati budou schůze výbory zemědělský a rozpočtový, a to výbor zemědělský ihned po přerušení této schůze plenární, výbor rozpočtový pak o 1/2 7. hod. večer.
(Schůze přerušena v 5 hod. odpol. - opět zahájena v 9 hod. večer.)
Předseda (zvoní): Zahajuji přerušenou schůzi, a to po přestávce, jež byla prodloužena nad stanovenou lhůtu, poněvadž jednání v obou výborech vyžadovalo více času, než původně bylo předpokládáno.
Přistoupíme k projednání dalšího odstavce pořadu, totiž odst. 6, jímž je:
6. Zpráva výborů živnostenského a zahraničního o vládním návrhu (tisk 4447), kterým se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé k dodatečnému souhlasu prozatímní úprava obchodních styků mezi republikou Československou a královstvím Dánským sjednaná v Praze dne 31. ledna 1924, uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 8. února 1924, č. 34 Sb. z. a n. (tisk 4503).
Zpravodajem za výbor živnostenský je p. posl. Geršl, za výbor zahraniční p. posl. dr. Hnídek.
Dávám slovo panu referentu výboru zahraničního, p. posl. dr. Hnídkovi.
Zpravodaj posl. dr. Hnídek: Slavná sněmovno! Naše republika nemá dosud definitivní obchodní smlouvy s Dánskem. Dosud obchodní poměry byly upravovány jenom zvláštními úmluvami, které měly formu not, vyměněných mezi naším ministrem zahraničních záležitostí a zdejším vyslancem dánským. Tyto prozatímní úmluvy spočívaly na základě nejvyšších výhod a zároveň obsahovaly ustanovení, která omezovala tyto nejvyšší výhody. S naší strany vyhrazujeme si zvláštní výhody, jež by si Československá republika sjednala s Rakouskem a Maďarskem na základě mírových smluv, vedle toho se strany dánské byly vyňaty z aplikace klausule o nejvyšších výhodách také státy severské podle t. zv. nordické klausule. Samozřejmě byl vyňat také Island, který je spojen v personální unii s Dánskem.
Schválení tohoto předloženého vládního návrhu je čistě formální, a to proto, poněvadž doba, po kterou tato úmluva měla platiti, dávno již uplynula, takže zde Národní shromáždění má jenom ex post formálně tuto otázku vyřešiti, totiž formálně schváliti tento vládní návrh.
Je neobyčejně důležito, aby náš stát konečně měl také definitivní obchodní smlouvy s Dánskem. Tato nutnost vyplyne nejlépe z cifer, které nám udávají, jaké jsou obchodní styky mezi námi a Dánskem: Na př. pokud máme zprávy, dovoz z Dánska k nám r. 1923 činil v jednotlivých položkách: Cukru bylo k nám dovezeno z Dánska za 64.277 Kč, obilí za 146.095 Kč; důležitá položka je dobytek jatečný a tažný, kterého bylo k nám r. 1923 z Dánska dovezeno za 262,544.478 Kč, tuku za 77,967.818 Kč, vlny a zboží vlněného za 2,053.624 Kč, koží a zboží koženého za 1,839.586 Kč, železa a železného zboží za 2,990.093 Kč. To jsou jen jednotlivé položky, které zvláště připomínám. Celkem bylo k nám dovezeno r. 1923 za 357,485.007 Kč zboží.
Naproti tomu vývoz od nás do Dánska činil v položce cukru 1,564.770 Kč, obilí 3,414.792 Kč, bavlny 9,465.000 Kč, vlny 10,787.000 Kč, konfekčního zboží 9,131.000 Kč, zboží koženého 9,323.000 Kč; dohromady veškerého zboží od nás do Dánska bylo dovezeno za 107 mil. 119.429 Kč. Jeví se tedy rozdíl v náš neprospěch 250,365.578 Kč. O to je tedy náš obchod pasivní proti dánskému. Z těchto cifer jde jasně na jevo, že je nutno konečně upraviti obchodní poměry definitivní obchodní smlouvou, poněvadž Dánsko neobyčejně těží z dosavadního neuspořádaného stavu obchodních poměrů.
Poukazuji na př. na položku "dobytek". Dobytka přichází k nám z Dánska 50% veškerého dovozu. Zde jde o částky neobyčejně vysoké, které by konec konců mohly zůstati také u nás, a jistě že v tomto ohledu bychom mohli býti soběstačnými.
Běží tedy při tomto schvalovacím usnesení jen o formu. Zahraniční výbor navrhuje, aby poslanecká sněmovna schválila vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé k dodatečnému souhlasu prozatímní úprava obchodních styků mezi Československou republikou a královstvím Dánským. (Výborně!)
Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji, za výbor pro průmysl, obchod a živnosti, panu posl. Geršlovi.
Zpravodaj posl. Geršl: Slavná sněmovno! Zpráva výboru pro záležitosti průmyslu, živností a obchodu o vládním návrhu (tisk 4447), kterým se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé k dodatečnému souhlasu prozatímní úprava obchodních styků mezi Československou republikou a královstvím Dánským, sjednaná v Praze dne 31. ledna 1924, žádá dodatečné schválení této obchodní smlouvy, která obsahuje ustanovení o nejvyšších výhodách. Výbor pro průmysl, živnosti a obchod schválil již dvě další prozatímní smlouvy, které následovaly, poněvadž tato smlouva vypršela.
Předkládaná prozatímní úprava obchodních styků je vybudována na zásadě nejvyšších výhod. V duchu této zásady zaručují si obě strany vzájemně, že s příslušníky, obchodními společnostmi, loďmi, obchodními cestujícími a agenty druhé strany nebude nakládáno hůře, než-li s příslušníky, obchodními společnostmi atd. kteréhokoliv státu třetího, a rovněž že plodiny i tovary druhé strany nebudou jak při dovozu, tak i vývozu postihovány jinými omezeními, než jakým podléhá zboží kteréhokoliv třetího státu. Klausule nejvyšších výhod se vztahuje také vzájemně na připouštění konsulárních úředníků.
Ze zásady nejvyšších výhod jsou vzájemně přiznány některé výjimky:
Mimo zvláštní výhody poskytnuté k ulehčení hospodářských styků v pohraničních pásmech vyhrazuje si Československá republika touto prozatímní úpravou také zvláštní výhody, jež by si Československá republika sjednala s Rakouskem v základě čl. 222 mírové smlouvy St. Germainské nebo čl. 205 mírové smlouvy Trianonské s Maďarskem, a na druhé straně zase Dánsko vylučuje z aplikace klausule o nejvyšších výhodách ty výhody, které dalo nebo dá Norsku a Švédsku nebo jednomu z těchto států.
Sjednaná úprava nevztahuje se na Gronsko.
Ustanovení toto nachází se bezvýjimečně ve všech obchodních smlouvách dánských.
Jak jsem již uvedl, jde o dodatečné schválení této smlouvy, která také předešlým p. referentem, kol. dr. Hnídkem, za výbor zahraniční byla odůvodněna. Výbor pro záležitosti živností, průmyslu a obchodu projednal zmíněnou obchodní dohodu a shledal, že tato dohoda odpovídá zájmům československého průmyslu a obchodu, a proto doporučuje, aby sněmovna udělila této úmluvě ústavní schválení. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Za ministerstvo obchodu dostavil se k jednání o tomto odstavci pořadu schůze min. místotajemník dr. Horáček.
Zahajuji debatu. Zapsáni jsou na straně "proti" pp. posl. John a Merta.
Podle usnesení presidiálního navrhuji řečnickou lhůtu 20ti minutovou. (Námitky nebyly.)
Námitka proti tomu není. Dávám slovo prvému řečníku, jímž je pan posl. John.
Posl. John (německy): Pozorujeme-li obchodně-politické styky v poslední době, můžeme říci, že proti dřívějšímu stavu nastalo značné zlepšení. Vidíme, že se skorem všechny evropské státy pokoušejí obchodními smlouvami ustáliti obchodně-politické styky s jinými zeměmi a uvésti tak hospodářství ve spořádanou soustavu. Tuto změnu dlužno tím více uvítati, neboť dřívějším stavem bylo veškeré národní hospodářství značně poškozeno. V době našeho uzavření, lhostejno, zda zákazy nebo cly, musili jsme se při těžké nezaměstnanosti, hospodářských krisích a úžasné drahotě dožíti toho, že nepatrná část lidí využila této doby, aby lid vykořistila a shrábla ohromné zisky. Rozhodne jest v zájmu dělnictva, aby tyto poměry byly nahrazeny dobrými obchodními smlouvami. Proto vítáme, že se dělnictvo může rovněž účastniti práce o vytváření lepších poměrů. Chceme-li to však, jest nutno a musíme znovu žádati, aby při uzavírání obchodních smluv byla také slyšena dělnická třída. Jest nutno, aby byly slyšeny velké odborové ústředny a odborové svazy, aby se při smlouvách mohlo přihlížeti k zájmům dělnictva; u nás sice dosud byl navázán styk s průmyslníky, ba dokonce vláda šla tak daleko, že vysílá zástupce do schůzí průmyslníků, aby podávali zprávu o průběhu jednání a o jeho vývoji. Ale vůči dělnictvu se to nečinilo. Dělnictvo má však jistě totéž právo, které přísluší průmyslníkům, zvláště jejich obchodním komorám. Obchodní komory svou ústřednou mají dnes monopol na jedinou spoluúčast při sestavování obchodních smluv. V jiných zemích, především v Německu, když mají býti uzavřeny smlouvy s cizinou, učiní se pokus provésti všeobecnou diskusi, činí se pokus přibrati k tomu také zástupce dělnictva. Takový stav musí nastati i v tomto státě.
Neučiníte s tím špatných zkušeností, tak mnohé, co bylo na újmu pracujícího lidu, bude snad vymýtěno a vyloučeno. Neboť se stávalo, že u nás byly slyšeny sice zájmy podnikatelů, nikoliv však zájmy dělnictva. Na clech máme nejlepší příklad. Vidíme sice, že v jednotlivých jiných státech vystupuje velice do popředí úsilí zavésti ochranná cla, avšak i tam jsou dokonce průmyslníci, kteří otevřeně doznávají, že ochranné clo není vždy na prospěch průmyslu. Ale u nás se to dělá zvlášť jednoduše. Nikdo se nedotáže ani sněmovny, ochranná cla se zavedou nařízením a nikdo se netáže na zájmy dělnictva. Takový stav musí příště přestati.
Jedna z nejdůležitějších obchodních smluv byla již uzavřena, míním totiž smlouvu s Rakouskem. Tato smlouva byla pro naše národní hospodářství vysoce důležitá a bude jí i příště, neboť Rakousko jest na prvém místě mezi odběrateli našich výrobků. Po Rakousku přichází Německo. Avšak nechceme mluviti jen o Rakousku a Německu, s nimiž jsme národohospodářsky tak úzce spjati, dnes chceme označiti jako svůj úkol úpravu obchodních styků také s jinými zeměmi. Po válce měli jsme s několika jinými státy jen smlouvy o nejvyšších výhodách a dnes vidíme, jak daleko taková dohoda vede. Z tisku poznáváme, jak se dnes Německo již dovolává toho, že chceme poskytnouti výhody Rakousku, jak již hrozí, že jest tím ohrožen odběr německých výrobků a že není vyloučeno, že to může vésti k neshodám. Podstata tarifních smluv záleží v tom, že se jiným státům vyhrazuje výhoda pro ony druhy zboží, na jichž vývozu mají zvláštní zájem. A když tedy některému státu, na př. Rakousku, vyhrazujeme výhody, že může své zboží k nám dovážeti, můžeme také od něho žádati, aby nám vyhradil výhodu pro ono zboží, na jehož odbytu máme zájem my. To by bylo asi tak všechno, co možno říci o obchodních smlouvách.
Stojíme však na jiném stanovisku, a to na tom, že všeobecně jsme vůbec protivníky cel. Možná že je snad ohrožen některý průmysl a že na jeho ochranu občas může býti zavedeno clo - to však může býti jen přechodné a také jen tehdy, je-li celé národní hospodářství v tomto odvětví ohroženo. Jinak však má býti úkolem našich činitelů, aby se také v tomto státě při vyjednáváních s jinými zeměmi snažili podle možnosti vůbec clům vyhnouti, Neboť se ukázalo, že zavedení cel a zvláště vysokých cel není v zájmu našeho národního hospodářství. Musili jsme viděti, že zdejší výrobky byly značně zdraženy, neboť zavedení ochranného cla není nic jiného, než zdražení výrobků, prodávaných u nás. Přicházejí zástupci průmyslu a snad také jiných směrů, kteří praví, že ochranná cla jsou nutná, že se musíme chrániti, poněvadž i v jiných státech jsou ochranná cla. Když se někdo dovolává toho, že i v jiných státech jsou cla a když se smlouvami ustanovují stejná cla, jest to totéž, jakoby cel vůbec nebylo. Zbývá pak jen jedno, že jest tím totiž obyvatelstvo všech těchto států olupováno, a toto loupežné tažení na kapsy obyvatelstva chceme zameziti. Při příštím jednání, které bude vedeno s jinými státy, budiž naším úkolem obnoviti přátelské styky a působiti, aby naše průmyslové a zemědělské výrobky byly prodávány lidu tak lacino, jak jen možno. Proto vás žádám, abyste dbali našeho přání, jež projevili již naši řečníci ve výboru, a abyste při takovém jednání vyslechli také zástupce odborových organisací. (Souhlas na levici.)
Předseda (zvoní): Přerušuji jednání o tomto odstavci pořadu a projednávání pořadu dnešní schůze vůbec.
Než ukončím schůzi, je nám rozhodnouti o návrhu, jejž podali pp. posl. Houser, Skalák a soudr. podle 2. odstavce §u 46 jedn. řádu, aby se pan ministerský předseda nebo jeho zástupce dostavil do schůze a podal zprávu. Žádám za přečtení návrhu.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Návrh posl. Housera, Skaláka a soudr., aby ministerský předseda nebo jeho zástupce podal v dnešní schůzi poslanecké sněmovny nebo ve schůzi, v níž bude tento návrh přijat, zprávu o tom, co hodlá vláda učiniti v úpravě poměru republiky k Vatikánu a poměru církví k státu.
Demonstrativní odjezd papežského nuncia z Prahy je zvláště vhodnou příležitostí, aby byl konečně rázně přerušen styk republiky s Vatikánem a provedena úplná odluka církví od státu. Proto navrhujeme:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Poslanecká sněmovna vyzývá podle § 46, odst. 2 jedn. řádu poslanecké sněmovny N. S. ministerského předsedu anebo jeho zástupce, aby se dostavil do dnešní schůze poslanecké sněmovny, t. j. do téže schůze, v níž se toto usnesení činí, a podal zprávu o tom, co hodlá vláda učiniti v úpravě poměru republiky k Vatikánu, zejména je-li ochotna ihned odvolati československého diplomatického zástupce u Vatikánu, přerušiti ihned veškeré styky s Vatikánem a co hodlá dále učiniti, aby úplná odluka církví od státu mohla býti ještě před sněmovními prázdninami ústavně projednána.
Předseda: Návrh opatřen jest 21 podpisy, vyhovuje tudíž předpisům jedn. řádu a dám o něm rozhodnouti bez rozpravy prostým hlasováním.
Žádám o zaujetí míst. (Děje se.)
Sněmovna je způsobilá se usnášeti.
Kdo souhlasí s návrhem pp. posl. Housera, Skaláka a soudr., aby pan min. předseda nebo jeho zástupce dostavil se do schůze a podal zprávu v návrhu žádanou, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh jest zamítnut. (Výkřiky komunistických poslanců. - Předseda zvoní.)
Žádám o klid.
Pan posl. Palkovich žádá o udělení dovolené na dobu od 1. do 21. července t. r. pro neodkladné záležitosti.
Kdo souhlasí s udělením této dovolené, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Dovolená jest udělena.
Nemocí omluvil se posl. dr. Šmeral.
Lékařské vysvědčení předložil posl. Samu Mayer.
Byly provedeny některé změny ve výborech. Žádám o sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické posl. Kubála za posl. Svobodu a posl. J. Bečko za posl. Stivína; klub slovenských ľudových poslancov posl. dr. Jurigu za posl. dr. Budaye.
Do výboru zemědělského vyslal klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické posl. Kubála za posl. Al. Chalupu; klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol. lidu posl. Štolbu za posl. inž. Černého.
Do výboru živnostenského vyslal týž klub posl. Malíka za posl. Vaculu.
Předseda (zvoní): Byly podány naléhavé interpelace.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Naléhavá interpelace posl. Hillebranda, Hackenberga, Schweichharta a druhů vládě, že papežský nuncius demonstrativně opustil Prahu.
Naléhavá interpelace posl. Slavíčka, Zeminové, Práška, Hrušovského, Sladkého, Davida a spol. vládě ve věci útoku papežské stolice proti presidentu a vládě republiky Československé.
Předseda: Mezi schůzí byla tiskem rozdána zpráva.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
5257. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za souhlas s trest. stíháním posl. Tománka pro přečin podle § 1 a § 3, odst. II, č. 1 zák. čl. XLI z r. 1914.
Předseda: Mezi schůzí byly tiskem rozdány naléhavé interpelace.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
5233. Naléhavá interpelace posl. Dietla, Schäfera, Hackenberga a druhů vládě o cenách cukru a o dani z cukru.
5244. Naléhavá interpelace posl. Skaláka a soudr. min. spravedlnosti o konfiskaci brožury B. R. Švarcové "Slovensko, oběť česko-kapitalistické kolonisace".
Předseda: Mezi schůzí byly tiskem rozdány interpelace.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
5211. Interpelace:
I. posl. Patzela, dr. Keibla, Schälzkyho a druhů min. soc. péče, jak Všeobecný pensijní ústav pečuje o nezaměstnané,
II. posl. Windirsche a druhů min. financí o pokynech frýdlantského důchodkového kontrolního úřadu o placení daně z masa,
III. posl. dr. Holitschera, Tauba, Kirpalové a druhů ministrovi veř. zdravotnictví a tělesné výchovy, že činnost ministerstva selhala,
IV. posl. dr. Lodgmana a druhů min. pro věci zahraniční o spojitosti mezi ruským zlatým pokladem a legionáři,
V. posl. dr. Schollicha a druhů ministrovi vnitra, že byla zakázána Eichendorfova báseň,
VI. posl. dr. Schollicha a druhů min. vnitra, že opavský časopis "Volksruf" byl zastaven na šest měsíců,
VII. posl. dr. Schollicha a druhů min. vnitra, že bylo zakázáno zavěsiti černo-červeno-zlatý prapor,
VIII. posl. Windirsche a druhů min. spravedlnosti, že okresní soudy v Chrastavě a Liberci nedbají jazykového zákona,
IX. posl. dr. Schollicha a druhů předsedovi vlády o roční subvenci Národní jednoty severočeské,
X. posl. dr. Schollicha a druhů min. vnitra o nápise Němcům nepřátelském ve Všenorech,
XI. posl. dr. Hanreicha a druhů vládě, že německé obce jsou odstrkovány při provádění pozemkové reformy,
XII. posl. Blatné, Grünznera, Hoffmanna a druhů min. financí o provádění zákona č. 287 z r. 1924,
XIII. posl. Grünznera, Hoffmanna, Tauba a druhů vládě o zrovnoprávnění staropensistů,
XIV. posl. Toužila a soudr. min. spravedlnosti o konfiskaci sbírky básní "Komunistické Večery", vydané Proletkultem Komunistické strany v Československu,
XV. posl. Windirsche a druhů min. financí, že liberecký berní úřad protahuje výměnu a odevzdávání válečných půjček.
Předseda: Zápisy o 351. a 352. schůzi byly ve sněmovní kanceláři po 48 hodin vyloženy, a poněvadž nebyly proti nim podány písemné námitky, jsou schváleny podle §u 73 jedn. řádu a budou podle téhož paragrafu vytištěny.
Z důvodů formálních jest dnes nutna ještě druhá schůze.
Navrhuji tudíž podle usnesení předsednictva, aby se příští schůze konala dnes za 5 min., tedy v 9 hod. 33 min., s
pořadem:
Nevyřízené odstavce pořadu 353. schůze.
Jest snad nějaká námitka proti tomuto návrhu? (Námitek nebylo.)
Není tomu tak, návrh můj jest přijat.
Končím schůzi.
(Konec schůze v 9 hod. 28 min. večer.)