Začátek schůze ve 3 hod. 50 min. odpol.
Přítomni:
Předseda: Tomášek.
Místopředsedové: dr. Czech, dr. inž. Botto, Buříval, dr. Hruban.
Zapisovatelé: Benda, Špaček.
196 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministři inž. Bečka, dr. Dolanský, dr. Franke, dr. Hodža, Malypetr, dr. Markovič, inž. Novák, Stříbrný, dr. Winter; za ministerstvo železnic odb. přednosta dr. Soukup, za ministerstvo veř. prací odb. přednosta inž. Vaňouček, za ministerstvo spravedlnosti rada vrch. zem. soudu Kozel.
Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr. Říha, jeho zástupce dr. Mikyška.
Předseda (zvoní): Zahajuji 348. schůzi poslanecké sněmovny.
Truchlivá zpráva (Poslanci povstávají.) došla ze Soběslavi, že dnes v noci podlehl svému plicnímu neduhu tamní rodák poslanec František Ježek. V tomto týdnu budou tomu právě dva roky, co nastoupil poslanecký mandát jako náhradník (za Václava Draxla) lounského volebního kraje, v němž téměř po 17 let mnohostranně působil. Podlomené zdraví, pro něž v posledních letech marně hledal v horách švýcarských vyléčení, ochromilo činnost neúnavného tohoto pracovníka v našem zákonodárném sboru, který jako dosažená nejvyšší meta ocenění a důvěry otevíral jeho snahám nejširší pole. Nemoc přerušila hned v počátku jeho poslanecké činnosti jeho členství v sociálně-politickém výboru, do něhož byl v říjnu 1923 vyslán. A přece život poslance Ježka, přervaný v mužném věku 41 let, vykazuje bilanci úctyhodné a vytrvalé práce.
Po osmiletém pobytu ve Vídni, kde působil mezi mládeží národně-sociální, přišel do Prahy jako tajemník mládeže a administrátor časopisu "Lid".
Jeho činnost v Praze nese patrné stopy pobytu ve Vídni. Tam měl zesnulý až příliš příležitosti poznati vlastnosti habsburského režimu a nutnost boje proti němu. Tohoto boje súčastnil se především ve hnutí antimilitaristickém. Za tuto činnost vzal odměnu: 4měsíční vazbu a 13měsíční žalář, který zasil zárodky zhoubných souchotin.
V roce 1908 nastoupil František Ježek místo úředníka u okresní nemocenské pokladny v Rakovníku, kde byl současně redaktorem krajinského časopisu "Rakovnický kraj", kterýžto list byl roku 1915 úředně zakázán.
Zesnulý byl okresním důvěrníkem strany čsl.-socialistické, ředitelem okresní nemocenské pokladny, členem městské rady a okresní správní komise v Rakovníce, členem ředitelstva rakovnické spořitelny a konsumního družstva "Zádruha".
Úctu k památce zesnulého projevili jste povstáním, v čemž spatřuji zároveň souhlas, aby se tento projev protokoloval v zápisu o dnešní schůzi. (Poslanci usedají.)
Dovolené udělil jsem těmto pánům poslancům: na dnešní schůzi posl. G. Navrátilovi, dr. Charvátovi a J. Bečkovi; na tento týden posl. dr. Kubišovi vesměs pro neodkladné zaměstnání.
Lékařské vysvědčení předložil posl. Habrman; dodatečně předložil lékařské vysvědčení posl. Hillebrand.
Byly provedeny některé změny ve výborech. Žádám o sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické vyslal do výboru zahraničního posl. Remeše za posl. R. Chalupu a posl. Pika za posl. Pociska.
Klub poslanců republ. strany zemědělského a malorolnického lidu vyslal do výboru zemědělského posl. Berana za posl. Dubického; do výboru dopravního dne 9. června 1925 posl. Tůmu za posl. inž. Jana Černého, posl. Valáška za posl. Molíka a posl. Chlebounovou za posl. Stodolu; dne 13. června 1925 posl. inž. Černého za posl. Tůmu, posl. Molíka za posl. Valáška a posl. Nejezchleba-Marchu za posl. Chlebounovou.
Klub poslanců čsl. strany socialistické vyslal do výboru zemědělského posl. Knejzlíka za posl. Zeminovou.
Klub poslanců čsl. nár. demokracie vyslal do výboru pro veř. zdravotnictví posl. Stejskala za posl. dr. Matouška; do výboru rozpočtového posl. dr. Samka za posl. Kamelského.
Předseda: Došly některé spisy od vlády.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Předseda vlády sdělil přípisem ze dne 20. června 1925, č. j. 14.476/25 m. r., že vláda předložila senátu k projednání a schválení návrh zákona o poplatcích za úřední úkony československých zastupitelských úřadů.
Předseda: Dále došlo ze senátu.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Předseda senátu sdělil:
přípisem ze dne 5. června 1925 k tisku 2143 sen., že senát schválil ve 265. schůzi dne 5. června 1925 ke zprávě rozpočtového výboru tisk 2143 účet státního bytového fondu za léta 1919 a 1920,
přípisem ze dne 10. června 1925 k tisku 2153 sen., že senát přijal ve 268. a 269. schůzi dne 9. a 10. června 1925 osnovu zákona o pojištění osob samostatně hospodařících pro případ invalidity a stáří, ve znění usneseném poslaneckou sněmovnou.
Předseda: Byly podány naléhavé interpelace.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Naléhavá interpelace posl. dr. Hanreicha a druhů vládě:
o přehmatech přídělového komisaře v Břeclavě,
že při rozdělování půdy nebéře se zřetel k německým drobným pachtýřům.
Předseda: Dále byly podány některé dotazy.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Dotazy:
posl. Al. Kříže:
ministru zdravotnictví o obsazení místa obvodního lékaře v Libějovicích v politickém okrese prachatickém,
ministru financí o osvobození soukromého majitele kasárenských objektů ve Čtyřech Dvorech u Čes. Budějovic od domovní daně;
posl. Hrušovského:
ministru zemedelstva o činnosti zverolekára dr. Th. Burgiča,
min. předsedovi, že nebyl zodpovězen dotaz o košických novinářských podnicích;
posl. Adamovského a druhů ministru zemědělství o odběru cementového zboží pro státní hřebčinec v Kladrubech n. L.,
posl. Bezděka, Janalíka a druhů ministru financí o rušení berních úřadů,
posl. Roudnického a druhů:
ministru železnic o nepřístojném a urážlivém chování železničního personálu vůči cestujícím poutníkům,
ministru školství a nár. osvěty, proč Zemská školní rada v Praze proti dosud platným nařízením nepřiznává odkladného účinku odvoláním církevních úřadů ve věcech úpravy vyučování náboženství;
posl. Sedláčka a druhů:
ministru financí o paušalování obratové daně u zboží textilního,
ministru školství a nár. osvěty o nepřípustném chování učitele Františka Gottwalda ve Vracově vůči katolickým dětem;
posl. Šamalíka a druhů ministrům zemědělství, vnitra, veř. prací a financí o poskytnutí rychlé a vydatné pomoci krajům postiženým živelními pohromami;
posl. Toužila ministru financí o protizákonném postupu důchodkové kontroly proti prodejně novin v Ribarpoli na Slovensku;
posl. Wenzela ministrovi financí, aby byla opět zřízena celní expositura Jindřichovice pod Smrkem - silnice a dovolena automobilová doprava po této celní silnici;
posl. Patzela:
ministrovi pro věci zahraniční o náhradě bývalému občanskému internovanému Antonínu Pichlovi z Grűnu,
ministrovi školství a nár. osvěty o státní odborné škole pro dřevařský průmysl v Kašperských Horách;
posl. inž. Junga ministrovi financí a ministrovi vnitra, aby činitelé pohraniční stráže byli poučeni o oprávnění k přestupu hranic;
posl. inž. Junga a druhů ministrovi financí o smrti Jana Schindlera, způsobené finančním strážníkem Kopeckým ze Škrochovic;
posl. Windirsche:
ministrovi financí, že se zaměstnanec celní pohraniční kontroly vměšoval do osobní dopravy německých říšských drah v Chebu,
ministrovi vnitra, že mnichovohradištská okr. politická správa nedbá ustanovení jazykového zákona;
posl. inž. Kalliny ministrovi soc. péče, aby Josefě Zebischové ze Staré Role č. 139 byl přiznán zvýšený vdovský důchod a starobní přídavek;
posl. Kurťaka ministrovi zemědělství o žádosti hustských zemědělců;
posl. Jos. Fischera ministrovi železnic o letním jízdním řádu ředitelství státních drah Praha-Sever, platném od 5. června 1925;
posl. dr. Lelleyho:
ministrovi železnic o prepustení Štefana Gigela,
min. predsedovi vo veci úpravy penzie bývalých maďarských verejných zamestnancov;
posl. Koudelky ministru vnitra o nezákonném zasahování okresní správy politické v Kolíně do práv obecní samosprávy pro stranění katolické církvi;
posl. Kreibicha ministrovi veř. prací o údolní přehradě na Černé Desné v Darre;
posl. Knejzlíka:
ministru soc. péče o stavební podpoře na stavbu domků v obcích Kelčicích, Vejšovicích a Dobrochově, zbořených živelní pohromou,
ministru železnic ve věci stavby nové budovy ředitelství státních drah v Olomouci;
posl. Jaši ministrům vnitra a financí o připojení dvora Haidhofu k obci Sedleci u Mikulova na Moravě.
Předseda: Dále došly odpovědi:
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Odpovědi:
min. železnic na dotazy posl. Kurťaka:
že Ondřej Noď byl dán na odpočinek;
že Štěpán Semere byl dán na odpočinek;
na dotaz posl. dr. Lelleyho o nepravidelnom postupe pokladne železničnej v Nových Zámkoch;
min. financí na dotaz posl. dr. Lelleyho o přeložení státní mincovny v Kremnici.
Předseda: Dne 13. června 1925 byly poštou tiskem rozeslány tyto zprávy:
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
5202. Zpráva výboru ústavně-právního k usnesení senátu (tisk 5128) o vládním návrhu zákona o prohlášení některých oborů soukromého zprostředkování za živnost koncesovanou.
5203. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Litoměřicích za souhlas k trest. stíhání posl. Knirsche pro přečin proti bezpečnosti cti.
5204. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích za souhlas k trest. stíhání posl. dr. Gátiho pro zločin podle § 15, čís. 3 ve třech případech, pro přestupek podle § 18, čís. 1 ve třech případech, pro přečin podle § 18, čís. 2 zákona na ochranu republiky.
5205. Zpráva výborů dopravního a rozpočtového o usnesení senátu k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 2125 a 2141), podle kterého nabývá stát drah zaručených státem anebo zemí Českou (tisk posl. sněm. 5193).
5206. Zpráva výborů zemědělského a rozpočtového k usnesení senátu (tisk 5198) o vládním návrhu zákona, (tisk sen. 2089 a 2148), kterým se zvyšuje roční příspěvek státnímu fondu melioračnímu.
Předseda: Dne 13. června 1925 byly poštou tiskem rozeslány interpelace:
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
5177. Interpelace:
I. posl. Knirsche, inž. Junga a druhů min. pro věci zahraniční o nenávistném a vyzývavém chování českého tisku a českých spolků k Německé říši a k německému národu,
II. posl. Grünznera, Hoffmanna, Tauba a druhů min. vnitra, kdy bude podán návrh zákona o nové úpravě služebního poměru cestářů,
III. posl. Tauba, Grünznera a druhů vládě, že Říšský svaz kupců (Reichsverband der Kaufmannschaft) porušuje shromažďovací svobodu,
IV. posl. Jokla, Heegera, dr. Haase a druhů min. financí, že strážník finanční stráže zastřelil 16letého mladíka na hranicích u Škrochovic,
V. posl. Grünznera, Hoffmanna, Tauba a druhů vládě o nové úpravě zařazení do tříd místních přídavků,
VI. posl. dr. Luschky, dr. Spiny a druhů min. vnitra a školství a nár. osvěty o nejnovější akci hlučínské okr. politické správy k odnárodnění německých školních dětí,
VII. posl. dr. Keibla a druhů min. soc. péče o Všeobecném pensijním ústavu v Praze,
VIII. posl. Tausika a soudr. min. spravedlnosti o zabavení přílohy časopisu "Matice Svobody" určené pro Slovensko.
Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány jednak vládní návrhy a dále usnesení senátní. Žádám o jich sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
5210. Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé "Dodatečný zápis k úmluvě mezi Československou republikou a republikou Rakouskou o úpravě závazků v rakousko-uherských korunách z 18. června 1924", podepsaný v Praze dne 14. května 1925.
5212. Vládní návrh zákona o úpravě obchodních styků s cizinou.
5207. Usnesení senátu o vládním návrhu zákona (tisk sen. 2137 a 2149) o letectví.
5208. Usnesení senátu o vládním návrhu zákona (tisk sen. 2147 a 2156) o nabytí akcií Košicko-Bohumínské dráhy československým státem.
Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány některé interpelace a odpovědi:
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
5201. Interpelace:
I. posl. dr. Lodgmana a druhů min. vnitra o filmu "Hindenburgův vjezd do Berlína",
II. posl. dr. E. Feyerfeila a druhů min. pošt a telegrafů, že v Budějovicích nejsou dodávány poštovní zásilky s německými názvy ulic,
III. posl. dr. Czecha a druhů min. pošt a telegrafů o porušení listovního tajemství,
IV. posl. inž. Kalliny a druhů min. vnitra o zabavení č. 8 časopisu "Neue Weiperter Zeitung" ze dne 18. ledna 1925,
V. posl. dr. Czecha, Hackenberga, dr. Haase a druhů vládě, aby bylo vydáno prováděcí nařízení k jazykovému zákonu,
VI. posl. Pohla, Palmeho, dr. Holitschera a druhů min. vnitra o zabavení praporů říšskoněmeckých dělnických tělocvičných spolků,
VII. posl. inž. Junga a druhů min. pošt. a telegrafů o provádění restrikce úřednictva,
VIII. posl. Hillebranda, Löwy, Palmeho a druhů vládě, že prý Národní jednota severočeská dostává subvence,
IX. posl. dr. Holitschera, Blatné, Palmeho a druhů min. železnic o nesnesitelných poměrech na hořejším nádraží v Karlových Varech,
X. posl. Kaufmanna, Heegera, Schäfera, Pohla a druhů min. vnitra o nezákonitém postupu četníků za stávky kovodělníků.
5168. Odpovědi:
I. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. Housera, Roučka, Buriana a soudr., že žactvu neoprávněně bylo zakázáno cvičiti ve Federovaných dělnických tělocvičných jednotách (tisk 5050/I),
II. min. spravedlnosti na interp. posl. dr. Raddy a druhů o novém neodůvodněném zabavení časopisu "Mährischer Grenzbote" v Jihlavě (tisk 5032/I),
III. min. spravedlnosti na interp. posl. Dietla, Leibla, Uhla a druhů o průtahu v provádění zákona č. 318/1919 Sb. z. a n. (tisk 5040/IV),
IV. min. vnitra na interp. posl. inž. Kalliny a druhů, aby byl vydán opis (duplikát) povolení, uděleného kdysi německému tělocvičnému spolku v Mariánských Lázních nositi palaše a spolkový prapor (tisk 5013/XI),
V. min. pošt a telegrafů na interp. posl. Windirsche a druhů o hrozbě, že budou zrušeny poštovní úřady (tisk 5050/X),
VI. min. financí na interp. posl. dr. Czecha, Tauba, R. Fischera a druhů o složení bankovního výboru (tisk 5040/X),
VII. min. spravedlnosti, vnitra, školství a nár. osvěty na interp. posl. dr. Lehnerta a druhů o událostech na sokolské slavnosti dne 7. srpna 1923 v Hrádku n./N. (tisk 5040-VIII),
VIII. vlády na interp. posl. dr. Luschky, dr. Spiny a druhů o utlačování německého školství v politickém okrese hlučínském (tisk 4857/III),
IX. min. veř. prací na interp. posl. Schweichharta, Schillera a druhů, aby bylo vybudováno labské překladiště v Loubí a zimní přístav v Rasseln (tisk 5050/III),
X. min. pošt a telegrafů na interp. posl. Windirsche a druhů o poštovním úřadě v Rückersdorfu v okrese frýdlantském v Čechách (tisk 5050/XI),
XI. vlády na interp. posl. Housera a soudr. o stranickém jmenování zemského správního výboru v Praze (tisk 5040/XIII),
XII. min. vnitra na interp. posl. Mikulíčka a soudr. o četnickém teroru při stávce na stavbě dráhy Veselí-Myjava (tisk 4990/X),
XIII. min. školství a národní osvěty na interp. posl. Bubníka a soudruhů, že se žactvu obecných škol nezákonně odnímají školní rozvrhy vydané Federací Dělnických Tělocvičných Jednot (tisk 4898/VIII) a na interp. posl. Housera a soudruhů o protizákonném odnímání škol. rozvrhů vydaných Federací Dělnických Tělocvičných Jednot žákům a o protikomunistické agitaci ve školách (tisk 4975/XIV),
XIV. min. vnitra na interp. posl. Tauba, Hackenberga, Häuslera a druhů o reklamačním řízení v Jihlavě (tisk 5040/XI),
XV. min. národní obrany a min. vnitra na interp. posl. dr. Jabloniczkého a druhů o protizákonném ubytování vojska v obcích Biskupice, Muckendorf a Fragendorf (tisk 4952/II),
XVI. min. vnitra na interp. posl. inž. Kalliny a druhů, že karlovarské policejní komisařství úplně bezdůvodně zakázalo schůzi svolanou společně německou národní stranou a všeněmeckou lidovou stranou na den 12. října 1924 do Rybářů (tisk 4903/II),
XVII. min. školství a národní osvěty na interp. poslanců dr. Czecha, Tauba, Hackenberga a druhů o nových redukcích německých obecných škol na Moravě (tisk 4979) a na interp. posl. dr. Spiny, dr. Schollicha, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů v téže věci (tisk 4981),
XVIII. min. nár. obrany na interp. posl. Pohla, Uhla, Jokla a druhů o chování vojenských lékařů (tisk 5066/I),
XIX. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. dr. Schollicha a druhů, že učeň Josef Hortel z Fulneku byl vyloučen z německé živnostenské pokračovací školy (tisk 5055/III),
XX. min. železnic na interp. posl. Grünznera, Beutela, Kirpalové a druhů, že ředitelství Praha-Sever omezuje spolčovací a shromažďovací svobodu železničních zaměstnanců (tisk 5032/II),
XXI. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. Kaufmanna, Hirsche, Deutschové a druhů o shánění německých dětí pro českou menšinovou školu v Údlicích v okrese chomutovském a vůbec o návštěvě českých menšinových škol dětmi německé národnosti (tisk 4354/III),
XXII. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. dr. Spiny, dr. Schollicha, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů, že do české menšinové školy v Haselbachu v okrese domažlickém docházejí německé školní dítky (tisk 4405/IV), a na interpelaci posl. Schustera, Uhla, Deutschové a druhů v téže věci (tisk 4405/V),
Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány a současně přikázány výboru iniciativnímu tyto návrhy:
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
5199. Návrh posl. dr. Spiny a druhů o živelných škodách, způsobených v obcích Litrbachy, Janov, Strakov, Opatov, Dětřichov, Helvíkov a Opatovec v okresu litomyšlském.
5200. Návrh posl. Windirsche a druhů na změnu zákona ze dne 30. září 1924, č. 216 Sb. z. a n., o konečné úpravě rakouských a uherských válečných půjček.
Předseda: Dne 13. června 1925 byl poštou tiskem rozeslán Zápis o 343. schůzi posl. sněmovny.
Počátkem schůze byl tiskem rozdán Zápis o 342. schůzi posl. sněmovny.
Počátkem schůze byla tiskem rozdána Těsnopisecká zpráva o 347. schůzi posl. sněmovny.
Výboru imunitnímu přikazuji tyto žádosti:
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Žádosti:
okr. soudu v Turčanském Sv. Martině ze dne 17. dubna 1925, č. T 243/25-4, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 6. června 1925, č. 7108/25, za souhlas s trest. stíháním posl. Š. Daruly pro přestupek podle § 15, č. 4 zákona na ochranu republiky, jehož se dopustil obsahem rozesílaného letáku (č. 647 im.),
okr. soudu v Žilině ze dne 16. května 1925, č. T 746/25-2, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 9. června 1925, č. 7273/25, za souhlas s trest. stíháním posl. dr. Kubiše pro přečin urážky na cti podle § 2 zák. čl. XLI z r. 1914 ca dr. Josef Krupec (č. 648 im.),
sedrie v Báňskej Bystrici ze dne 26. dubna 1925, č. j. Tl X 21/25-3, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 9. června 1925, č. 7307/25, za souhlas s trest. stíháním posl. Š. Daruly pro přečin pomluvy podle § 1, § 3, odst. II, č. 1 zák. čl. XLI z r. 1914, jehož se dopustil obsahem závadného letáku (č. 649 im.),
zem. soudu v Opavě ze dne 3. června 1925, č. Tk IX 613/25, za souhlas s trest. stíháním posl. dr. Brunara pro přečin podle § 17, č. 1 a přečin podle § 14, č. 5 a 1 zákona na ochranu republiky ze dne 19. března 1923, č. 50 Sb. z. a n., a posl. inž. Junga pro přečin podle § 17, č. 1 a přečin podle § 14, č. 1 zákona na ochranu republiky, jichž se dopustili řečí dne 8. března 1925 na smuteční schůzi, pořádané vídeňským spolkem "Hilfsverein für Deutschböhmen und die Sudetenländer" (č. 650 im.),
zem. trest. soudu v Praze ze dne 12. června 1925, č. Tk X 2105/25-8, za souhlas s trest. stíháním posl. Malé pro přečin podle § 279 tr. z. a přestupek podle § 312 tr. z., spáchané výroky dne 10. února 1925 před plodinovou bursou v Praze (č. 651 im.),
okr. soudu pro přestupky v Praze ze dne 16. června 1925, č. T II 977/25-1, za souhlas s trest. stíháním posl. Ant. Černého pro přestupek proti bezpečnosti cti podle § 496 tr. z. ca Zdenka Hassmanová (čís. 652 im.),
zem. soudu v Opavě ze dne 12. června 1925, č. Tk IX 628/25-6, za souhlas s trest. stíháním posl. dr. Brunara pro přečiny podle § 14, č. 1 a 5, a podle § 17, č. 1, odst. 2 zákona na ochranu republiky, jichž se dopustil řečí na schůzi začátkem května t. r., uveřejněné v časopisech "Egerer Zeitung" z 16. května 1925, "Karlsbader Zeitung" z 15. května 1925, "Franzensbader Zeitung" z 16. května 1925 a "Deutsches Tagblatt für Westböhmen" (čís. 653 im.).
Předseda: Zápisy o 342., 344. až 347. schůzi byly ve sněmovní kanceláři po 48 hodin vyloženy, a poněvadž nebyly proti nim podány písemné námitky, jsou schváleny podle §u 73 jedn. řádu a budou podle téhož paragrafu vytištěny.
Posl. Stodola žádá o udělení dovolené do 4. července t. r. na kongres Mezinárodních obchodních komor v Bruselu.
Sněmovna jest schopna se usnášeti.
Kdo souhlasí s udělením této dovolené, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Dovolená jest udělena.
Přejdeme k pořadu schůze, a to nejprve k 1. odstavci, jímž je:
1. Zpráva výborů dopravního a rozpočtového o usnesení senátu (tisk posl. sněm. 5193) k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 2125 a 2141), podle kterého nabývá stát drah zaručených státem anebo zemí Českou (tisk 5205).
Zpravodajem výboru dopravního je p. posl. Votruba, zpravodajem výboru rozpočtového p. posl. Buříval.
Uděluji slovo prvému zpravodaji panu posl. Votrubovi.
Zpravodaj posl. Votruba: Slavná sněmovno! Otázka zestátnění vedlejších drah byla akutní již dlouho před válkou. Ukázalo se, že naděje, které byly vkládány při výstavbě jednotlivých vedlejších drah do jejich prosperity, zklamaly, ježto provozní výsledky těchto drah nestačily povětšině ani ke zúrokování a umořování investovaného kapitálu. Jestliže ve výstavbě vedlejších drah v bývalém Rakousku mělo býti pokračováno alespoň poněkud uspokojující měrou, bylo nezbytno, aby veřejné korporace, hlavně stát a jednotlivé země finančně účastnily se při opatřování potřebného kapitálu. Tato finanční podpora se strany státu byla poskytována v různých formách; stát přejímal určitou část akcií, v řidších případech pak poskytoval příspěvky à fonds perdu, nebo přejímal provoz vedlejších drah za výhodných pro koncesionáře podmínek, žádaje za vedení provozu pouze určitou část docílených hrubých příjmů, vydávaje zbytek příslušným společnostem. V letech devadesátých možno pozorovati pak novou formu subvence se strany státu za účelem podporování rozvoje vedlejších drah; stát zaručuje se za určitý minimální výnos do té míry, aby bylo umožněno honorování přednostního investovaného kapitálu. Podobně dělo se i se strany jednotlivých zemí. V tomto směru byla to jmenovitě země Česká, která správně pochopujíc národohospodářský význam vedlejších drah pro jednotlivé kraje, chopila se sama této akce a umožnila tak výstavbu celé řady vedlejších drah, zaručivši se obdobně jako stát za přednostní jejich kapitál vedle upisování kmenových akcií a poskytování příspěvků à fonds perdu. V Uhrách záležela finanční podpora státu v tom o směru hlavně v příznivých provozních smlouvách, jimiž bylo umožněno příslušným společnostem vedlejších drah honorovati přiměřeně zařizovací kapitál. Tímto způsobem vytvořily se určité skupiny vedlejších drah, lišící se od sebe jak úpravou svých finančně-právních a provozních poměrů, tak i formou subvence se strany veřejných korporací. Možno tudíž rozeznávati jednak vedlejší dráhy garantované státem nebo zemí Českou, vedlejší dráhy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku negarantované, z nichž některé jsou i ve vlastním provozu, a konečně vedlejší dráhy na Slovensku, které vzhledem k svému historickému vývinu tvoří skupinu samy pro sebe.
Poněvadž dráhy tyto byly pasivní, volaly korporace, které je musely financovati, vládu, aby přebírala je postupně do své správy a je zestátňovala. Tak na př. zemský výbor český již r. 1906 tak volal a odůvodňoval to tím, že vlastně přísluší státu starati se o dopravní prostředky a že by tím bylo ulehčeno zemím, které břemena státu na sebe převzaly. Bývalé Rakousko přešlo zatím od systému smíšeného - byl tu totiž systém státních drah státem provozovaných i dále systém soukromých drah při velkých a hlavních tratích - k systému postátňovacímu a máme v čerstvé paměti, že řada větších drah byla tehdy postátněna.
Jinak však bylo pracováno přece jen na rozvoji vedlejších drah, ačkoli rozvoji tomu velké překážky se kladly v cestu, zejména v poměrech poválečných, kdy zdražil se provoz ve všech svých složkách. Toto zdražení provozu přivodilo potom zdražení tarifů. Podstatné zvýšení tarifů na lokálních drahách mělo za následek, že povstala zde konkurence v dopravě, a to nejvíce nákladními automobily. Viděli jsme to na celé řadě lokálních drah, u nás na Moravě na př. v krajích místní dráhy Tišňov-Žďár-Nové Město-Německý Brod, neboť doprava nákladními automobily byla lacinější než po této místní dráze.
Je přirozeno, že výrobní a obchodní kruhy poukazovaly na tuto nesrovnalost a že vláda republiky Československé byla postavena před skutečnost, že musí se vážně zabývati otázkou zestátnění těchto lokálních drah. Nemohla však učiniti tak dříve, dokud nepřistoupila k zestátnění velkých drah, které zde byly, a to Ústecko-Teplické a Buštěhradské dráhy. Košicko-bohumínská dráha byla sice převzata ve správu státní, ale zestátněna ještě nebyla a na této otázce se ještě pracuje. Nicméně je zde ještě řada vedlejších drah, které již v naší republice byly zestátněny; je to dráha Rakovník-Louny, která byla zestátněna r. 1922, místní dráha Počeradce-Vrskmany, která byla zestátněna r. 1923, místní dráha Užhorod-Vajany, zestátněná r. 1920, místní dráha v údolí Borže, zestátněná r. 1924, a místní dráha Holič-Hodonín, zestátněná v r. 1924. Konečně jedná se o zestátnění úseku Kúty-Zemská hranice.
Dne 22. května 1924 usnesla se vláda naší republiky, že postupně mají býti zestátněny všechny vedlejší dráhy v republice - ovšem postupně, poněvadž, jak již v úvodu jsem řekl, máme zde řadu drah, které mají různé provozní a finančně právní poměry, takže u celé řady drah, které nejsou garantovány státem a které nejsou garantovány zemí a kde jejich sídlo bylo tehdy buďto ve Vídni nebo v Budapešti, bylo třeba provésti napřed nostrifikaci a s tím souvisící novou úpravu jejich společenských stanov, kterou třeba přizpůsobiti změněným státoprávním poměrům, a konečně upraviti také jejich zařizovací kapitál. Předpokladem nostrifikace jest však nová úprava provozních smluv těchto drah na podkladě úhrady skutečných provozních výloh na místě dřívějšího paušálního odškodnění.
To dosud provedeno není. Zde otázka vyjednávání narazila na obtíže. Nicméně je naděje, že tato věc bude uspořádána. Aby se tato zestátňovací akce nezastavila, předložila vláda Národnímu shromáždění, a to napřed senátu, návrh zákona, podle kterého nabývá stát drah zaručených státem anebo zemí Českou. V senátě byla tato předloha vyřízena, nyní ji vyřizujeme u nás v poslanecké sněmovně. Podle ní přejímá stát celkem 1859 km trati, takže po převzetí těchto drah bude činiti celková síť státních drah 10.984 km.
Kol. Buříval jistě se ve své zprávě zmíní, jak vláda si to po stránce finanční představuje a jak to bylo schváleno. Já jenom připomínám, že pro rok 1925 nežádá státní správa železniční z titulu zestátnění těchto drah zvláštního opatření zákonodárných sborů k úhradě uvedených nákladů, jež s tím jsou spojeny, doufajíc, že bude možno uhraditi je v rámci rozpočtu Československých státních drah.
S hlediska technicko-dopravního nutno tento návrh vřele vítati. Převzetím těchto drah do vlastnictví státního rozšíří se podstatně síť tratí státních. Důsledkem toho bude moci stát pronikavěji uplatňovati vliv na celkový směr železniční politiky ku prospěchu celku i jednotlivých, hospodářsky důležitých úseků. Pouhý dozor na hospodářství soukromých železnic není k dosažení tohoto cíle dostačitelným prostředkem. Nastane podstatné zjednodušení celé služební agendy a tím možno docíliti i úspor jak po stránce osobní, tak po stránce věcné. Odpadne vedení zvláštních účtů, vylučování podílů, sestavování ročních provozních účtů, korespondence se zemským správním výborem a správními radami příslušných drah. Veškeré tarifnictví a účetnictví a vůbec celá správa státních drah bude jednodušší a jednotnější. Důsledkem volnosti disposice bude moci státní železniční správa daleko racionelněji využíti tratí a zařízení těchto zestátňovaných drah a také hospodárněji využíti personálu železničního. Bude moci lépe býti čeleno stále vzmáhající se konkurenci přepravy po nápravě, hlavně automobily, což předpokládá ovšem přiměřenou úpravu tarifů. Odstraní se sociální nespravedlnost, aby kraje, odkázané na vedlejší dráhy, platily daleko vyšší tarify než kraje, jimiž probíhají tratě státní.