Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Začátek schůze v 6 hod. 10 min. večer.

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: dr. Hruban, dr. inž. Botto, dr. Czech.

Zapisovatelé: Benda, Roudnický.

237 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: náměstek min. předsedy Stříbrný; ministři inž. Bečka, dr. Dolanský, dr. Franke, Habrman, dr. Hodža, dr. Kallay, Malypetr, dr. Markovič, Srba, Šrámek, Udržal; za ministerstvo financí min. rada dr. Brabenec.

Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr. Říha, jeho zástupce Nebuška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 325. schůzi poslanecké sněmovny.

Dovolené a omluvy, uvedené ve schůzi 324, platí též pro schůzi 325.

Došly některé spisy od vlády.

Náměstek předsedy vlády zaslal:

přípisem ze dne 5. března 1925, č. j. 6151/25 m. r., vládní návrh zákona o dávkách za úřední úkony ve věcech správních,

přípisem ze dne 5. března 1925, č. j. 6152/25 m. r., vládní návrh zákona, kterým se mění některá ustanovení o poplatcích, dani z obohacení, taxách a o kolku z hracích karet.

Mezi 324. schůzí byly tiskem rozdány naléhavé interpelace.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

5044. Naléhavá interpelace posl. Dietla, R. Fischera, Pohla a druhů vládě, že se prý chystají cla na obilí.

5048. Naléhavá interpelace posl. dr. Czecha, Pohla a druhů vládě o poměru ústavní vlády k "Pětce".

Předseda: Mezi 324. schůzí byla tiskem rozdána odpověď.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

5063. Odpověď ministra spravedlnosti na interpelaci posl. dr. Czecha, Tauba, Hackenberga a druhů, že provádění tiskového zákona odporuje právu.

Předseda: Přikazuji výboru ústavně-právnímu:

5054. Vládní návrh zákona o prodloužení promlčecí lhůty pro některé pohledávky vzniklé mezi československými věřiteli a dlužníky,

5061. Vládní návrh zákona o nedělích, svátcích a památných dnech republiky Československé, a navrhuji, aby výboru uloženy byly k podání zpráv o těchto vládních návrzích lhůty 5denní.

Konstatuji, že sněmovna jest schopna se usnášeti.

Kdo souhlasí s navrženými lhůtami, prosím, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Lhůty jsou schváleny.

Přejdeme k pořadu schůze, k odst. 1, jímž jest:

Zpravodajem jest p. posl. dr. Patejdl, jemuž dávám slovo.

Zpravodaj posl. dr. Patejdl: Slavná sněmovno!

Nařízením vládním ze dne 10. března 1922, č. 97 Sb. z. a n., bylo podle § 1 zákona ze dne 15. dubna 1920 stanoveno, že promlčecí lhůta pro pohledávky zadrželých ročních platů jako úroků, rent, příspěvků vyživovacích, dávek výměnkových a anuit a pro nedoplatky úroků z lombardních půjček na úpisy válečných půjček a předválečného státního dluhu rakouského, uherského a společného, ať zajištěného nebo nezajištěného, prodlužuje se tak, že se pohledávky ty promlčují nejdříve dnem 1. dubna 1923.

Nařízením ze dne 15. února 1923, č. 36 Sb. z. a n., a ze dne 8. února 1924, č. 31 Sb. z. a n., byly podle téhož zmocňovacího zákona prodlouženy lhůty postupně do 1. dubna 1924 a do 1. dubna 1925.

Potřeba dalšího prodloužení promlčecí lhůty odůvodněna jest dle osnovy zákona tím, že jest vyloučeno, aby do 1. dubna 1925 provedena byla výměna válečných půjček za dluhopisy čtvrté státní půjčky nebo za odškodňovací dluhopisy podle zákona ze dne 30. září 1924, ježto do té doby nebude ani skončena výměna rakouských předválečných rent a kromě toho třeba provésti výměnu předválečných rent uherských a opraviti normativně převzetí státních předválečných nezajištěných dluhů slosovatelných a státních předválečných dluhů zajištěných.

Opominutím prodloužení hrozila by škoda jednak lombardním věřitelům, jednak i dlužníkům, když by zadrželé úroky, dosahující často značného obnosu, byly žalobou a exekucí na dlužnících vymáhány.

Pro další prodloužení promlčecí lhůty nebyla zvolena forma zmocňovacího zákona č. 337 z roku 1920 proto, že se vyskytly pochybnosti o možnosti jeho dalšího použití. Použití zákona toho jest totiž vázáno mimo jiné na podmínky, že jde o úpravu mimořádných poměrů vyvolaných válkou a že nelze projednati věc sborem zákonodárným včas a bez újmy věci. V daném případě nelze se dovolávati ani jedné ani druhé podmínky.

Vládní osnova liší se od předchozích vládních nařízení jednak tím, že vynechává další prodloužení promlčecí lhůty pro pohledávky dle §§ 1480 první věta a 1486 ob. z. obč. dle znění třetí dílčí novely a že vyhražuje vládě, aby nařízením stanovila den, od kterého bude běžeti roční lhůta, po jejímž uplynutí teprve nejdříve mohou se promlčeti pohledávky nedoplatků úroků z lombardních zápůjček shora uvedených nebo předválečného státního dluhu rakouského, uherského a společného. Osnova slibuje toto vládní nařízení, jakmile to hospodářské poměry dovolí.

Osnova zákona nemění nic na zásadě tříleté promlčecí lhůty, platné dle § 1480 ob. z. obč. pro úroky; ustanovení § 1480 ve znění třetí dílčí novely zůstává nedotčeno. Proto v těch případech, kde tříletá promlčecí lhůta skončí teprve po uplynutí lhůty, určené vládním nařízením, bude platiti tato normální tříletá promlčecí lhůta.

Výbor ústavně-právní shledal, že vládní osnova odpovídá potřebě, že řešení předmětu jejího zákonem odstraňuje veškeré pochybnosti, které by mohly vzniknouti proti vládnímu nařízení podle zmocňovacího zákona č. 337 z r. 1920 se stanoviska ústavy (§ 58), že upravuje svůj předmět úplně, a proto nepřičinil k textu zákona žádných změn a navrhuje, aby slavná poslanecká sněmovna přijala vládní návrh zákona beze změny. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): K jednání o tomto odstavci pořadu dostavil se za ministerstvo financí ministerský rada dr. Brabenec.

Ke slovu není nikdo přihlášen. Debata odpadá. Budeme hlasovati.

Prosím paní a pány, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)

Osnova zákona tohoto má dva paragrafy, nadpis a úvodní formuli. Pozměňovací návrhy podány nebyly. Míním tedy dáti hlasovati o celé osnově zákona najednou.

Jsou proti tomuto způsobu hlasování námitky? (Nebyly.)

Námitek proti tomuto způsobu hlasování není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími dvěma paragrafy, nadpisem a úvodní formulí, ve znění navrženém panem zpravodajem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve čtení prvém.

Čtení druhé navrhnu na pořad schůze příští.

Přerušuji jednání o pořadu schůze a přikročím k ukončení jejímu.

Nežli však ukončím schůzi (Poslanci povstávají.), nemohu, paní a pánové, nevzpomenouti, že v přestávce, jež nastane mezi dnešní schůzí a příští schůzí sněmovní na počátku budoucího týdne, připadá na sobotu dne 7. března t. r. den 75. narozenin presidenta Československé republiky Tomáše Garrigue Masaryka.

Předsednictvo a sněmovna úmyslně rozhodly dáti na pořad prvé dnešní schůze zprávu výborů zdravotního, branného a rozpočtového o vládním návrhu zákona, kterým se ke Všeobecné nemocnici v raze připojuje vojenská nemocnice v Praze II a zřizuje Masarykova vojenská nemocnice, kterýžto návrh také výbory s největším urychlením projednaly a jejž sněmovna v prvé dnešní schůzi v prvém čtení schválila.

Jsem přesvědčen, že práce zákonodárná, věnovaná takovýmto humanitním potřebám, jest jistě zvláště vhodnou oslavou významného dne 75. narozenin našeho milovaného pana presidenta. (Výborně! Ať žije! - Potlesk.)

A bude-li těchto dnů po celé republice vzpomínáno s úctou, oddaností a láskou jeho velkého životního díla, je stejně nepochybno, že týmiž pocity prodchnuta je také poslanecká sněmovna jakožto zastupitelstvo lidu.

Já pak jsem jist vaším souhlasem k tomu, když jako váš zvolený předseda v den 7. března t. r. odebéřu se k panu presidentovi, abych srdečným blahopřáním dal těmto citům příslušný výraz. (Výborně! - Hlučný potlesk.)

Váš potlesk, dámy a pánové, je mi znamením vašeho souhlasu, abych se odebral k panu presidentovi republiky s projevem blahopřání. (Poslanci usedají.)

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze konala v úterý dne 10. března 1925 o 1/2 4. hod. odpol. s

1. Zpráva výboru rozpočtového o usnesení senátu (tisk posl. sněm. 5039) k vládnímu návrhu (tisk sen. 2008 a 2031) zákona o zcizení státního mlýna v Nymburce (tisk 5058).

2. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se ku Všeobecné nemocnici v Praze připojuje vojenská nemocnice v Praze II a zřizuje Masarykova vojenská nemocnice v Praze (tisk 5057).

3. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se prodlužuje promlčecí lhůta pro nedoplatky úroků z některých lombardních zápůjček (tisk 4996).

4. Zpráva výboru rozpočtového o účetní závěrce státního bytového fondu (tisk 4807) léta 1919 a 1920 (tisk 5059).

5. Zpráva výboru rozpočtového o závěrečném účtu státních výdajů a příjmů republiky Československé za rok 1921 (tisk 4801) spolu s účtem státního melioračního fondu za rok 1921, s účtem státního bytového fondu za rok 1921 a s účtem dávky z majetku a přírůstku na majetku do konce roku 1921 (tisk 5060).

6. Zpráva výboru imunitního o žádosti zem. soudu v Opavě za vydání posl. Knirsche k trest. stíhání pro zločin podle § 15, č. 3 zákona na ochranu republiky (tisk 4706).

7. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích za vydání posl. Tausika k trest. stíhání pro přečin utrhání na cti podle §§ 1, 2, 3, č. 2, 4 zák. čl. XL z r. 1914 (tisk 4725).

8. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích za vydání posl. Oktavce k trest. stíhání pro přečin urážky na cti (tisk 4744).

9. Zpráva výboru imunitního o žádosti sedrie v Košicích za vydání posl. Tausika k trest. stíhání (tisk 4760).

10. Zpráva výboru imunitního o žádosti zem. soudu v Opavě za vydání posl. Matznera k trest. stíhání pro zločin podle § 15, č. 3 zákona na ochranu republiky (tisk 4761).

11. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za vydání posl. Hlinky k trest. stíhání pro urážku na cti, spáchanou tiskem (tisk 4856).

Je snad nějaká námitka proti tomu? (Nebyla.)

Není tomu tak. Návrh můj je přijat.

Končím schůzi.