Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány Zápisy o 307. až 319. schůzi posl. sněmovny.

Počátkem schůze byly tiskem rozdány Těsnopisecké zprávy o 311. až 319. schůzi posl. sněmovny.

Počátkem schůze byla tiskem rozdána publikace knihovny N. S. R. Č. "Z cizích parlamentů" ročník VI, čís. 1 a 2.

Počátkem schůze byly tiskem rozdány a současně přikázány výboru iniciativnímu tyto návrhy:

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

5029. Návrh posl. Svetlika a súdr., ktorým sa rozširuje platnosť baníckého zákona zo dňa 17. mája 1912, č. 107 r. z., na územie Slovenska a Podkarpatskej Rusi.

5033. Návrh posl. Windirsche a druhů na vydání zákona, jímž se mění a doplňuje zákon ze dne 12. srpna 1921, č. 337 Sb. z. a n., o dani z obohacení.

5034. Návrh posl. dr. W. Feierfeila, dr. Luschky, Budiga, Scharnagla a druhů na změnu § 9 zákona ze dne 11. června 1919, č. 330 Sb. z. a n., o pozemkovém úřadě.

5036. Návrh posl. Windirsche a druhů na změnu zákona o osobních daních č. 220/1896 ř. z. ve znění novely č. 13/1914 ř. z. a č. 124/1917 ř. z.

Předseda: Předseda vlády zaslal některé spisy. Žádám o jich sdělení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Přípisem ze dne 22. prosince 1924, č. j. 27.542/24 m. r., vládní nařízení ze dne 18. prosince 1924 o přerušení sporů o splnění peněžních závazků ve starých korunách v poměru k republice Rakouské.

Předseda: Přikázal jsem výboru ústavně-právnímu.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Přípisem ze dne 18. prosince 1924, č. j. 26.942/24 m. r., statistickou zprávu ministra nár. obrany ve smyslu § 6, odst. 6 zákona ze dne 7. prosince 1922, č. 370 Sb. z. a n., jímž se stanoví výhody v plnění branné povinnosti o tom, jak jednotlivé skupiny branců byly výhodami poděleny.

Předseda: Přikázal jsem výboru brannému.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Přípisem ze dne 9. ledna 1925, č. j. 26.821/24 m. r. vyjádření ministerstva financí k resoluci, týkající se provádění zákona o mimořádných úlevách při placení přímých daní, jmenovitě s ohledem na poplatníky postižené živelními pohromami, jež přijata byla dne 24. září 1924 ve 291. schůzi posl. sněmovny (k tisku 4828).

Předseda: Přikázal jsem výboru rozpočtovému.

Zápisy o 313. až 319. schůzi byly ve sněmovní kanceláři po 48 hodin vyloženy, a poněvadž nebyly proti nim podány písemné námitky, jsou schváleny podle § 73 jedn. řádu a byly podle téhož paragrafu vytištěny.

Přejdeme k pořadu schůze, prvému jeho odstavci, jímž je:

Zpravodajem je p. posl. dr. Medvecký, jemuž dávám slovo.

Zpravodaj posl. dr. Medvecký: Slávna snemovňa! Ujarmenosť slovenského národa pred prevratom a s tým súvisiaca jeho hmotná bieda utvorila vo všeobecnosti v obecenstve ten pochop, že Slováci sú národ chudobný, že Slovensko je ubohé, neúrodné a chudobné. K udržovaniu tejto domnienky dopomohla tá okolnosť, že väčšina ľudí jak z cudziny, tak i zo samej republiky, menovite z Čie ch atď., chodieva na Slovensko k vôli tamojším prírodným krásam, ktoré samozrejme nachádzajú sa vo vrchovatých krajoch v okolí Tatier, kde videlo obecenstvo len tú časť, ktorá je skutočne nie veľmi obdarená bohatými, úrodnými krajami. Avšak, Bohu buď chvála, nie je to Slovensko tak ubohé, v akom predstavení žije ono vo všeobecnosti v obecenstve. Slovensko utvárením sa hraníc našej republiky tak, že južná hranica Slovenska siaha až po Dunaj, obsahuje v sebe i čiastky, ktoré sú bohaté, úrodné natoľko, že môžeme ich považovať skoro za naj úrodnejšie časti celej republiky. Okolie Dunaja, Žitný ostrov, menovite však okolie Nových Zámkov a Nitry sú tak úrodné, že môžeme ich považovať za obilnú komoru celého Slovenska.

Táto okolnosť mala i má nielen ten následok, že Slovensko je samo sebou, jestliže by sme jeho poľnohospodársku výrobu skúmali, sebestačné, ale malo i ten účinok, že tuná dochovávanie poľnohospodárskych plodín vytvára zvláštny obchodný trh a tento obchodný trh spôsobil, že na týchto krajoch v okolí Nových Zámkov, Galanty atď., sú veľmi staré bohaté firmy zabývajúce se odpredajom poľnohospodárskych plodín.

Každé takéto úrodné okolie a s tým súvisiaci obchod má za následok, že obchodníci hľadajú primerané miesto, kde by mohli uzavrieť obchody s tým súvisiace. V prvých rokoch republiky nebolo na tieto miesta, tieto obchody sa odohrávaly a uzavieraly po rôznych kaviarniach, čo nemalo dobrý účinok a bolo rozhodne potrebné, aby sa zákonodarstvo postaralo o to, aby k uzavieraniu týchto obchodov nedochádzalo len tak nahodile po hostincoch a kaviarniach, ale aby k tomu bolo utvorené zvláštné tržište, zvláštny k tomu určený trh, plodinová burza.

Zákon zo dňa 15. februára 1922, č. 69, vypovedal, že v Bratislave, ako v stredisku tohoto úrodného bohatého slovenského kraja, sriaďuje sa zvláštna plodinová burza. Utvorenie tejto plodinovej burzy malo veľmi dobrý, blahodárny účinok nielen na zorganizovanie tohoto obchodu, nielen na vylúčenie všelijakých nedôstojných a neprimeraných obchodných miest, ale aj v istej miere na stanovenie a primerané určenie cien, čo malo ten blahodarný účinok, že cena obilia nebola vystavená toľkým nehodám, ale bola, ako pravidelne na trhoch uzavieraných na burzách, istým spôsobom upravená.

V súvislosti s ustanovením tejto plodinovej burzy v Bratislave bol pri tejto burze sriadený aj špeciálny rozhodčí súd. Je to primerané a potrebné, lebo pri každej burze z tých obchodov, ktoré sa tam uzavierajú, veľmi často povstávajú pravoty, ktoré vyžadujú rýchleho riešenia a súčasne aj to, aby kompetentným riešením týchto sporov nebol poverený riadny súd, ale aby k tomuto bol špeciálne pri tej burze stanovený odborný rozhodčí súd.

Obidve, plodinová burza a k tejto pričlenený rozhodčí súd započaly svoju činnosť zdarne a trebárs začiatky boly ťažké, organizácia i jedného i druhého útvaru sa previedla v krátkom čase a zdarné účinky oboch týchto inštitúcií sa ukazujú. Avšak ukázaly sa v krátkom čase aj isté prekážky, ktoré zdržiavajú obecenstvo od uzavieraní obchodov

na tejto bratislavskej plodinovej burze. Menovite sa ukázalo, že pri tom rozhodčom súde pri plodinovej burze sú platné a smerodatné pravidlá poplatkové podľa zákonného čl. XLIII. z r. 1914, tedy starého uhorského zákona, v ktorom sú isté ustanovenia, ktoré sú odchylné od ustanovení platných v historických zemiach. Menovite je v tomto zákone povedané, že pri sporoch, pri dokazovaní sporov u tohoto rozhodčieho súdu tie poplatky, súvisiace s dokazovaním, menovite pri predkladaní listín a korešpondencie, nie sú napred fixované presným obnosom, ale že sa riadia podľa výšky obnosov sporov.

Pri sporoch vyšlých z obchodov plodinových, o ktorých rozhoduje rozhodčí súd plodinovej burzy, je najčastejším dôkazom práve korešpondencia, a to korešpondencia dosť obsiahla, a tak je samozrejmé, že neblahý účinok súvisiaci s týmto spoplatnením, menovite v tom, že sa ten poplatok určuje a vyrubuje podľa hodnoty sporov, zdražuje tento spor, a následok toho bol, že sa obchodníci obilím zdržovali od uzavieraní obchodov na tejto plodinovej burze, aby sa vyhnuli tým drahým sporom, zdraženým menovite týmto zvýšením poplatkov. Tento účinok pociťovala sama plodinová burza a tak, aby istú prekážku k rozkvetu plodinovej burzy odstránila, sama žiadala u príslušných kruhov, aby tento neprimeraný a obchodu plodinami neslúžiaci spôsob spoplatnenia dôkazu bol odstránený, aby v tejto príčine v historických zemiach platné pravidlá boly zvláštnym zákonom uvedené i na Slovensko.

Tejto intencii slúži tento zákon, ktorý menovite odstraňuje rozdiel pri určení poplatkov pri predkladaní listín v tých sporoch rozhodčieho súdu. Podľa tohoto zákona bude i na Slovensku od listín použitých za dôkaz pri rozhodčích súdoch vyrubený poplatok jedným obnosom, a to podľa výšky sporu, 4 Kč, jestli je predmet sporu väčší ako tisíc Kč, 2 Kč, jestli je hodnota sporu do tisíc Kč. Toto je hlavné odchýlenie zásady, ktorá sa týmto zákonom unifikuje.

Ale bolo tiež potreba, aby nielen táto zásada bola v tomto zákone vyslovená, ale aby aj ostatné poplatky bežné pri rozhodčích súdoch plodinovej burzy boly obecenstvu na Slovensku v istej zákonnej forme uvedené na vedomie, tým viac, že tieto pravidlá v historických zemiach sú uvedené v jednom starom cisárskom nariadení z 15. septembra 1915, čís. 279. Tedy zákon tento okrem hlavnej zásady odchýlené, týmto zákonom unifikované, obsahuje ešte tieto všeobecné pravidlá, nakoľko sa ony nepriečia ustanoveniam na Slovensku a tieto sú v tomto zákone parafrazované.

Okrem týchto materiálnych právnych zásad sú tuná ešte obsažené aj pravidlá o možnosti kontroly finančnej správy, o možnosti ustanovení týchto poplatkov vládnym nariadením, ktoré sú prirodzeným následkom toho, aby všetky tieto pravidlá, ktoré s poplatkami súvisia, boly v tomto zákone obsažené.

Rozpočtový výbor pojednal vládny návrh zákona, uznal, že unifikovanie tých pravidiel platných v historických zemiach je žiaducné nielen preto, aby odchylky prestaly, ale aj aby prekážky v obchodnom živote plodinovej burzy boly podľa možnosti zmenšené, a následkom toho vládny návrh zákona v plnom znení si rozpočtový výbor osvojil a odporučuje ho slávnej snemovni k prijatiu. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Zahajuji debatu.

Předem sděluji, že k jednání dostavil se jako zástupce ministerstva financí min. tajemník Jiří Rozvoda.

Než udělím slovo řečníku zapsanému, navrhuji podle usnesení presidiálního řečnickou lhůtu 15minutovou. (Námitky nebyly.)

Námitky proti tomuto návrhu nejsou, je přijat.

Dávám slovo řečníku zapsanému na straně "proti", jímž je p. posl. Skalák.

Posl. Skalák: Pánové a paní! Po řadě týdnů schází se opět sněmovna za zvláštních okolností, které mne nutí, abych jménem své strany zaujal k nim stanovisko.

Náleží už ke stálým vlastnostem koaliční vlády měšťáků a jejich spojenců, že s cynickou lhostejností, ba přímo s provokativním výsměchem staví se proti potřebám dělného lidu a ostatních pracujících vrstev obyvatelstva ve chvíli, kdy zoufalství jejich dostupuje vrcholu. Tak chová se tato vláda a její spojenci i dnes.

Posledním smutným a zlověstným činem této sněmovny bylo předvánoční odhlasování zřízeneckých předloh, které vrhlo pobouření a znepokojení v desetitisíce rodin státních zaměstnanců, protože každého desátého z nich čeká vyhazov a zkáza existence. Dnes už je zřejmo, že toto bezcitné opatření prosadila panovačná finančně kapitalistická klika československá jedině se zřetelem na cizinu, aby kapitalisté Anglie a Ameriky stali se přístupnými poníženým prosbám českých měšťáků o povolení půjček a aby čeští měšťáci nebyli donuceni k potupnému snížení šíje pod jeho dohodového komisaře, jak to musely učiniti ostatní bankrotářské státy. Česká buržoasie ukázala celému světu, že úlohu kapitalistického komisaře s desateronásobnou brutalitou umí si obsaditi sama.

Ještě v plné míře hárá rozhořčení nad prosincovým zločinem a nové pobouření propuká v nejširších vrstvách pracujícího lidu. Drahota, která od poloviny minulého roku měsíc co měsíc bez ustání a bez mezí stoupá, vzedmula se v posledních 4 týdnech takovou silou přímo živelní pohromy, že ohrožuje existenci milionů. (Výkřiky posl. Tesky.)

Předseda (zvoní): Žádám o klid.

Posl. Skalák (pokračuje): Bílá pšeničná mouka, která roku 1923 stála 2·80 Kč 1 kg, stojí dnes již 5 Kč, čili podražila bezmála o 100%. Ceny nejdůležitějších plodin a potravin stouply z průměru v roce 1923 do prosince 1924 a do ledna 1925 takto: 100 kg pšenice v roce 1923 stálo 167 Kč, v prosinci 1924 217 Kč, v lednu 1925 290 Kč, to znamená stoupnutí o plných 70%; 100 kg žita v roce 1923 stálo 114 Kč, v prosinci 1924 217 Kč, v lednu 1925 230 Kč, čili stoupnutí o plných 100%; 100 kg ječmene v roce 1923 stálo 126 Kč, v prosinci 1924 257 Kč a v lednu 1925 280 Kč, čili stoupnutí o 122%; 100 kg brambor stálo v roce 1923 30 Kč, v prosinci 1924 59 Kč, v lednu 1925 70 Kč, čili stoupnutí o 130%; 100 kg rýže stálo v roce 1923 260 Kč, v prosinci 1924 347 Kč, v lednu 1925 400 Kč, čili stoupnutí o 50%. 1 kg amerického sádla, který stál roku 1923 12·26 Kč, platí se dnes 17·20 Kč, tedy o 40% dráže, ač na místě původu zdražilo se sádlo jenom nepatrně a valutová relace zlepšila se v prospěch koruny.

Je nesporno, že lví podíl na tomto stavu věcí má vláda, která dává povolení pro dovoz obilí teprve nyní, kdy ze známých důvodů koruna československá na zahraničních trzích se odmítá a kdy nelze koupiti jinak nežli za holandský zlatý nebo za americký dolar. (Posl. Burian: Vláda je povinna udělati prohlášení o drahotě!)

Předseda (zvoní): Žádám pana posl. Buriana, aby zachoval klid.

Posl. Skalák (pokračuje): Kdyby se bylo oněch potřebných 40.000 vagonů obilí mohlo zakoupiti už v srpnu, v září a říjnu, kdy vláda každou žádost o povolení dovozu odmítala, bylo by se mohlo předně zakupovati za československou korunu, za druhé daleko levněji než teď, za třetí bylo by se tím čelilo dnešní domácí lichvě.

Vyložená lichva potravinami, která se nedá vyložiti částečným stoupnutím cen na světovém trhu, je pramenem všeobecné zdražovací horečky. Index jednotlivých poživatin a životních potřeb bezmála již dostihuje úrovně z roku 1922, to znamená, že pod záminkou deflace prováděla koaliční vláda ohromný humbug, který je dnes úplně odhalen, který je dnes před veřejností úplně obnažen. "Ceny půjdou dolů!" - tak volali vůdcové sociálních demokratů a českých socialistů, když nutili stávkující kovodělníky, horníky, skláře a jiné, aby si dali líbiti snížení mezd, na které naléhali kapitalisté. Teď, kdy dík této zrádné taktice mzdy byly odbourány o 40 až 50%, ceny letí do výše a dělníci mají příležitost přesvědčiti se, že s nimi byla sehrána komedie, že byli hanebně podvedeni. U horníků na příklad, ačkoliv průměrná výkonnost stoupla od roku 1921 ze 12 1/2 q na 19·4 q uhlí za šichtu čili o 58%, průměrná mzda klesla ze 68 Kč na 38 Kč, čili o 44%, nehledě k tomu, že se pracuje jen několik dní v týdnu. Stejně tak, ne-li hůře, je tomu i u jiných odborů. Pod mámivými hesly "potřeby státu" a "ozdravění hospodářských poměrů" dali si dělníci svléknouti poslední košili a jsou dnes na nejlepší cestě zahynouti hlady i se svými rodinami. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Tohleto všechno vláda a koalované strany dobře vědí, ale cynicky k tomu mlčí. Parlament je svolán na jednu, dvě schůze, pak půjde zase domů. Ministr zásobování dr. Franke přijímá deputace dělníků (Výkřiky posl. Kreibicha.), krčí rameny, zchytrale se usmívá . . . (Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Skalák (pokračuje): . . . a propouští deputace svých straníků s výrazem "podivné lhostejnosti". (Výkřiky komunistických poslanců.) A dělníkům, třebaže to byli čeští socialisté, začíná býti tato "podivná lhostejnost" podezřelou, začíná jim svítati. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Žádám o klid.

Posl. Skalák (pokračuje): Dělníci začínají chápati, že tato vláda, tito ministři, tento parlament nedělá pro ně nic, nezabrání drahotě, neztrestá lichváře, nezlevní chléb ani mouku, nezažene hlad od dělnických příbytků, neboť je to vláda nenasytného kapitalismu, vydřidušství, korupce a lichvy. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Žádám o klid.

Posl. Skalák (pokračuje): Dělníci začínají poznávati, že to je vláda, která právě v tuto chvíli zdražuje železniční lístky, jízdu na tramvajích, telefonní poplatky, nespokojujíc se úsporami dosaženými propuštěním 10 tisíců zaměstnanců, která právě teď hašteří se s invalidy o procento neschopnosti, a připravuje se zbaviti je podpor, aby ušetřila několik bídných milionů. (Hluk. Různě výkřiky.)

Předseda (zvoní): Žádám pány před ministerskou lavicí, aby zachovali klid. (Výkřiky posl. Kreibicha.)

Posl. Skalák (pokračuje): Je to táž vláda se svými socialistickými ministry, poslanci a senátory, která pod vignetou gentského systému uměla sešroubovati podpory nezaměstnaných na pouhých 40 milionů, ale která v této sněmovně předložila a dala odhlasovati 2 miliardové nadace pro minulé, přítomné a budoucí bankovní zloděje, ovšem jako vždycky na útratu chudobného lidu, z peněz střádalů, z peněz poplatníků. (Výkřiky.) Tato vláda chová se netečně k nájezdům na zrušení zákona na ochranu nájemníků a ani v budoucnosti nebude si počínati jinak. Ona bude i nadále jako upír vyssávati svým berním systémem největší ubožáky a posílati na ně exekutory, jak se děje právě nyní, zatím co milionáři odstranili a zašantročili svoje zisky a nejsou ani exekvováni, ba namnoze za minulá léta dosud ani zdaňováni. Ale více než všecko to: tato vláda připravuje se, aby zdražování a lichvaření ve velkém posadila korunu, hodlá reaktivovati agrární cla z dovozu mlýnských výrobků a obili, která jsou tou dobou suspendována. Dělníci vědí, že mez i vládními sociály a agrárníky zemědělská cla jsou předmětem stálých čachrů a handrkování, ale nejsou si vědomi toho, že agrární magnáti nedají pokoje, dokud svoje lichvářské požadavky pod zvučným heslem ochrany oprávněných zájmů zemědělských producentů v koaliční Pětce neprosadí. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Doba ta je nedaleká. To lze posouditi z toho, že orgán jedné z vládních stran, "Právo Lidu" k hanbě dělnického jména počíná užívati frazeologie agrárního "Venkova", mluvě o ochraně zemědělské produkce, kterou prý jeho strana nikdy neodmítala a neodmítá. Považujeme za svoji povinnost upozorniti dělnictvo bez rozdílu stran, že se zde připravuje opět jeden ze zrádných činů na zájmech dělnické třídy. Dávno před válkou bylo známo, že ruku v ruce s agrárními cly jde drahota, s drahotou pak snížení skutečné (reálné) mzdy dělníků a jejich úrovně životní.

Agrární cla mají však ještě další neblahé následky: Zkušenosti ze starého Rakouska mluví za knihy. Státy, ze kterých dováželo se obilí k nám a které naproti tomu jsou zákazníky zdejšího průmyslu, sahaly k odvetným opatřením a odmítaly zdejší průmyslové výrobky. Budou-li cla obilí obnovena nyní, tedy v krátké době po deflačním experimentu, podruhé octne se zdejší průmysl v krisi, dělnictvo v nezaměstnanosti a bude zahájena nová ofensiva na mzdy dělnictva dotud zaměstnaného.

Zemědělská cla mají jediný účel, aby zvýšila zisky zemědělských velkoproducentů o novou mimořádnou premii. Na zdražování obilí mají zájem jenom zemani a velkostatkáři, jejichž zisky už dnes za všeobecné drahoty jsou přímo horentní. Malí a střední rolníci nemají z něho užitku pražádného, poněvadž na trhu vystupují v povaze konsumentů. Jsou nuceni prodati přebytek svého obilí hned po žních a dosaženou tržbou krýti svoji spotřebu výrobků průmyslových, které však kupují dráže o stejnou kvotu, o kterou podražily produkty zemědělské. Mnozí z nich, aby likvidovali své prostředky, jsou nuceni po žních prodávati, na jaře pak v době vyšší ceny znovu nakupovati. Mezi tak zvanými samostatnými zemědělci je na 80% lidí, kterým jejich produkce obilí nestačí ani k vlastní spotřebě a kteří sami kupují obilí. A právě tato ohromná většina zemědělského pracujícího lidu vzdychá pod těžkým břemenem přímých a nepřímých daní a pod hroznou drahotou právě tak jako průmysloví dělníci.

Prohlašujeme, že tento pracující lid venkovský může počítati s plnou podporou dělnické třídy bojující také v jejich zájmu proti hydře kapitalismu.

Agrární lichváři vedou boj za obilní cla pod záminkou celní parity výroby zemědělské a průmyslové. Říkají: "Buď cla průmyslová i zemědělská anebo žádná!" Snaží se tím získati pro sebe průmyslové kapitalisty a zmásti dělníky, z nichž mnozí ještě věří, že průmyslová cla přinášejí prospěch nejenom kapitalistům, nýbrž i dělníkům samým. Nuže, pánové, netajíme se tím, že ani průmyslová cla nemají těch vlastností, které jsou dělníkům na nich vychvalovány. Také průmyslová cla jsou pouhým zdrojem mimořádných ziskových prémií nad obvyklou nadhodnotu, plynoucí kapitalistům z vlastního procesu výrobního. Tento mimořádný zisk kapitalisté shrábnou sami. O výši dělnické mzdy nerozhoduje zisk kapitalistův, nýbrž vyspělost a organisovanost dělnické třídy, jakož i její způsobilost vyrvati ve mzdových bojích kapitalistům to, čeho by jim sami dobrovolně nikdy nedali. V úpadkovém období kapitalismu po válce objevilo se ještě zřetelněji, co bylo známo již na počátku tohoto století, že průmyslová cla nepodporují vývoj průmyslu, jak tvrdili kapitalisté, nýbrž naopak: působí monopolisticky ve smyslu ovládnutí domácí výroby a domácího trhu několika mocnými kapitalistickými skupinami, které za účelem udržení vysokých cen a vysokých zisků rozvoj výroby přímo omezují a rdousí.

Obnovení obilních cel dovrší jenom útisk dnešního bezohledného, imperialistického, lidskou společnost zotročujícího kapitalismu a probudí ze sna i poslední vrstvy pracujícího obyvatelstva, které ještě podléhají ilusi, že všechno toto lupičství a drancování je diktováno péčí a starostí o jeho blaho a nezbytnosti státu.

A zatím co část dělníků dosud podléhá této mamičské ideologii, operuje vládní klika proti přívalu kritiky, která zdvihá se na schůzích svolávaných stranou komunistickou, soudními procesy a konfiskacemi tisku. Marně se pokoušíte, pánové, postaviti hráz spravedlivému rozhořčení oklamaného a zdeptaného lidu! Stále hlouběji budou působiti zlé činy, které vy jako representanti nebo pomahači nenasytného kapitalismu pášete na chudobném lidu. Vždy s větší a větší jistotou a silou zachvacovati bude všecky pracující vrstvy poznání, že vy a vaše vláda jste příčinou jejich bídy a zničení. Ještě krok a ocitnete se v živelném víru, který smete celou vámi vychvalovanou a násilnickými prostředky hájenou budovu kapitalistického útisku. Ještě krok - a všichni pracující měst i venkova, proletariát průmyslový, zemědělský a intelektuální společně s vrstvami drobných a středních rolníků dají přednost diktatuře proletariátu (Výborně!) před diktaturou rozmařilé, příživnické a lupičské kliky kapitalistické. (Výborně!)

Vyzýváme všechno dělnictvo bez rozdílu politických stran k boji proti nesociální a protilidové politice koaliční vlády a prohlašujeme dělníkům přímo, že ne intervencemi a deputacemi, ne na parlamentní půdě, nýbrž na půdě zostřeného třídního boje a zápasu za všeobecné zvýšení mezd může býti čeleno následkům drahoty a její vzrůst zastaven. Naše akce v parlamentě nebyla by ničím, kdyby dělníci sami se nevzchopili a vší mocí a váhou proti zdražovací politice nazakročili.

Vzhůru do boje proti lichvářské zdražovací politice vlády!

Pryč s kapitalistickou tyranií!

Ať žije vláda dělníků a malých rolníků! (Výborně! Potlesk komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Ke slovu dále není již nikdo přihlášen, debata jest skončena.

Závěrečné slovo dávám panu zpravodaji.

Zpravodaj posl. dr. Medvecký: Slávna snemovňa! Kol. Skalák pojednávanie vládneho návrhu zákona o poplatkoch pri plodinovej burze použil k tomu, aby zdvihol obžalobu proti vláde pre drahotu a týmto spôsobom aby poštval poplatníctvo. Celá jeho reč s týmto vládnym návrhom zákona iba hádam s tým súhlasí, že tento vládny návrh zákona jedná o poplatkoch a on hovoril o poplatníkoch. Ináč žiadneho súvisu v jeho reči nebolo. Nechcem tuná obhajovať vládu, nechcem obhajovať koalíciu proti obžalobám, ktoré tu nám kol. Skalák predniesol, len chcem niekoľkými slovy konštatovať, že každý, kto striezlive hľadí na pomery republiky, musí vidieť, že príčina drahoty neväzí tam, kde to kol. Skalák chcel, ale hlavná príčina väzí práve v nich, v jeho strane, v komunistickej strane (Výkřiky poslanců strany komunistické.), ktorá nielen nezamestnanosť zvyšuje, ale zvyšuje hlavne nespokojnosť v ľude, ale nespokojnosť ľudu nielen s pomerami, ale aj nespokojnosť ľudu ku práci. (Výkřiky poslanců strany komunistické. Predseda zvoní.) Práve jeho strana poburujúcimi slovy robotníctvo rozdeľuje, že to robotníctvo neuspokojuje a nevedie ku práci (Výkřiky.), ale naopak ich od práce odďaľuje. To je hlavným dôkazom toho, že skutočnou, opravdovou príčinou drahoty sú komunisti, ktorí nechcú pracovať a ktorí stálym . . . (Výkřiky poslanců strany komunistické. Předseda zvoní.) vzbudzovaním nespokojnosti pomery nekonsolidujú, a e naopak privádzajú k rozkladu. Tu nie je na mieste znepokojenie obecenstva, ale je treba práce a táto práca privodí zdar republiky. Poneváč k tomuto vládnemu návrhu a k vývodom mojím nič nepredniesol, nemám k odôvodneniu tohoto návrhu nič doložiť a odporučujem, aby slávna snemovňa prijala vládny návrh zákona tak, ako ho rozpočtový výbor podal. (Výborně! Potlesk.)

Předseda (zvoní): Budeme hlasovati. (Výkřiky.) Žádám znovu o klid. (Výkřiky posl. Sedorjaka.) Žádám p. posl. Sedorjaka, aby zachoval klid.

Budeme hlasovati.

Sněmovna je schopna se usnášeti.

Osnova zákona má 12 paragrafů, nadpis a úvodní formuli.

Jelikož nebyly podány pozměňovací návrhy, míním dáti hlasovati o celé osnově najednou.

Námitek není? (Nebyly.)

Námitek není. Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 12 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí ve znění navrženém p. zpravodajem, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve čtení prvém.

Čtení druhé navrhnu na pořad schůze příští.

Vyřízen jest odst. 1. pořadu dnešní schůze a přejdeme k 2. odstavci, jímž je:

Činím tento návrh, ježto práce ve výboru nepokročily ještě tak daleko, aby osnova tato mohla býti projednána ve stanovené lhůtě. Navrhuji proto, aby lhůta prodloužena byla o 2 měsíce podle §u 43 úst. listiny a §u 78 jedn. řádu.

Ke slovu není nikdo přihlášen, návrh na odklad hlasování ani na přikázání výboru podán nebyl, přikročíme tudíž ke hlasování:

Kdo tedy souhlasí, aby k projednání usnesení senátu o vládním návrhu zákona stran osvojení (tisk 4615 posl. sněm.) navrženo bylo senátu prodloužení lhůty o 2 měsíce, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh tento jest přijata vyřízen je odst. 2 pořadu dnešní schůze.

Přejdeme k třetímu odstavci, jímž je:

Návrh tento potřebí jest podati, poněvadž práce subkomitétu a výboru ústavně-právního k vyřešení sporných otázek této osnovy vyžadují ještě tolik času, že jest technicky nemožno, aby projednání osnovy této zkoncováno bylo ve stanovené lhůtě.

Navrhuji proto prodloužení lhůty o další 2 měsíce podle §u 43 úst. listiny a §u 78 jedn. řádu.

Ježto ke slovu není nikdo přihlášen, nebude rozpravy. Návrh na odklad hlasování ani na přikázání výboru podán nebyl, jest nám tudíž hlasovati.

Kdo tedy souhlasí, aby pro usnesení senátu k vládnímu návrhu zákona o původcovu právu k literárním, uměleckým hudebním a výtvarným a fotografickým dílům (tisk 3238 posl. sněm.) navrženo bylo senátu prodloužení lhůty o 2 měsíce, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh tento jest přijat.

Přerušuji projednávání pořadu a přistoupím k ukončení schůze, při čemž podotýkám, že z důvodů formálních - aby totiž mohly býti přikázány výborům osnovy zákonů došlé ze senátu - bude nutno dnes konati ještě jednu schůzi plenární.

Končím tedy schůzi a podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se konala příští schůze dnes o 1 hodinu, to jest ve 3/4 6 hod. večer s

Nevyřízené odstavce pořadu 320. schůze.

Jest proti tomu nějaká námitka? (Nebyla.)

Námitek není. Návrh můj je přijat.

Končím schůzi.