Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

12. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Chebu za vydání posl. J. Fischera k trestnímu stíhání pro přečin podle § 14, č. 1 a 5 zákona na ochranu republiky (tisk 4970).

Zpravodajem je pan posl. Valášek. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Valášek: Slavná sněmovno! Krajský soud v Chebu přípisem ze dne 3. října 1924, č. 411/24-2, žádá za vydání posl. J. Fischera pro přečin podle § 14, č. 1 a 5 zákona na ochranu republiky.

Posl. J. Fischer na slavnosti odhalení pomníku padlým vojínům ve světové válce v Tisu u Blatna, konané dne 20. července 1924, mluvil o poměrech německého lidu v republice Československé a v delší řeči uvedl následující: "Tento stát oloupil nás o svobodu, kulturu a práva."

Imunitní výbor shledal v uvedených výrocích ostrou kritiku oposičního poslance a navrhuje, aby posl. J. Fischer vydán nebyl.

Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Budeme proto hlasovati.

Kdo souhlasí s návrhem zpravodajovým, aby poslanecká sněmovna podle usnesení výboru imunitního nesvolila k trestnímu stíhání posl. J. Fischera, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna se usnesla nesvoliti k trestnímu stíhání posl. J. Fischera.

Z důvodů formálně technických přerušuji schůzi na půl hodiny, tedy do l/2 9. hod. večer.

Předseda (zvoní): Zahajuji přerušenou schůzi.

Přejdeme k pořadu, k odstavci třináctému, jímž jest:

Zpravodajem je pan posl. dr. Matoušek, dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Matoušek: Vážené Národní shromáždění! Bylo to již roku 1921, kdy jsem podal iniciativní návrh tisk 1590 o služební pragmatice soudců. Tímto návrhem rozvířila se otázka, jak provésti samostatnou zvláštní služební pragmatiku pro soudní úředníky. V ministerstvu spravedlnosti zřízena byla zvláštní komise, která se zabývala touto otázkou a dosud pracuje o zvláštní služební pragmatice pro soudce. Dnes předkládá se na stůl zákonodárců pouze část této pragmatiky, mají totiž býti upraveny zvláštním zákonem služební požitky. Toto parcielní řešení soudcovské otázky je odůvodněno tím, že celou pragmatiku nelze provésti tak rychle, aby vešla v platnost zároveň s úpravou platů ostatních státních úředníků, o nichž se právě jedná. Proto vláda vyjímá dnes z celé služební pragmatiky jen požitkový systém a ten podává jako zvláštní osnovu. Není pochyby, že neodvislé soudnictví je v každém státě zárukou ústavnosti a ochranou občanských svobod. A možno říci, že neodvislého soudnictví je tím více potřeba, čím demokratičtější máme stát. Spočívá-li dnes stát na politických stranách, je nejvýš třeba, aby tu bylo na stranách neodvislé soudnictví jako záruka objektivního nestranného rozhodování jak ve věcech civilních, tak trestních.

Soudcovská neodvislost zaručená soudcům z povolání ve všech kulturních státech a vyjádřená v §u 98 úst. listiny naší republiky, vyžaduje ovšem ke svému opravdovému uskutečnění v denním životě - a to v nejvlastnějším zájmu celé veřejnosti, - aby soudce měl postavení hmotné zabezpečené a tím naprosto neodvislé. Zvláštní postavení soudce není pouhou otázkou stavovskou, nýbrž otázkou upevnění samého základu státu a vyžaduje, aby též služební a zejména hmotné poměry soudce podle toho byly upraveny zvláště.

Podle této zásady bylo postupováno též v jiných státech. Nehledě k vynikající úrovni hmotného postavení, která je zaručena na př. soudcům v Anglii a Americe, bylo by uvésti, že všechny nástupnické státy na území býv. monarchie rakouské přijaly zásadu zvláštního platového systému pro soudce z povolání, v němž jsou poměry zvláště upraveny, co se týče platů soudcovských.

U nás máme zvláštní důvody k úpravě soudcovských platů. U nás nemáme prostě dostatek soudců, nemáme dosti petentů na místa odpovědná. Vypíše-li se konkurs na místo presidenta krajského soudu, není dosti těch, kteří by chtěli převzíti odpovědnost v tak důležitém úřadě.

Vedle toho mluví pro zvláštní úpravu platových poměrů soudců i okolnost, že v justiční správě provedli jsme vlastně restrikci a úpravu administrativy, kterou jsme nyní aspoň v zásadních hlediscích přijali v zákoně o restrikci, již dávno. Sluší vytknouti s pochvalou, že justiční správa to byla, která první přikročila k restrikci a zjednodušila administrativu. Justiční správa to byla, která v pravý čas dovedla zjednodušiti řízení před soudem tím, že věci, které dříve byly vyřizovány před senátem, dala samosoudci, že jiné věci, na př. rozloučení manželství, které dříve musil rozhodovati senát, může dnes rozhodovati, když strany si toho přejí, samosoudce, že provedla změnu v tom smyslu, že směnečné spory může vyřizovati okresní soudce, kdežto dříve byly vyřizovány senátem. Zkrátka justiční správa v pravý čas přikročila k zjednodušení administrativy a tím způsobila, že dosavadní značná agenda u soudů může býti prováděna dosavadním personálem, ba že leckdy nemuselo býti přikročováno k obsazení vypsaných míst. Tím se stalo, že vlastně úhradu na výdaje s touto předlohou spojené máme hrazenu tím, že můžeme zaplatiti výdaje ty z interkalářů neobsazených míst, a mimo to nadprůměrná zaměstnanost soudcovská byla dosud honorována zvláštními přídavky. Odpadnou-li tyto přídavky, můžeme počítati s určitým obnosem 9 milionů, kterého můžeme rovněž použíti k tomu, abychom dostali 13 1/2 milionu, jichž bude potřebí ke krytí této předlohy.

To je také důvodem, proč konečně můžeme bezpečně přistoupiti k této úpravě parciální právě u soudců, že vlastně krytí obstarala si justiční správa sama tím, že provedla zjednodušení administrativy, že opravdu zjednodušila řízení před soudem, a tím zvětšená agenda obstarávána jest, když ne stejným personálem, tedy ještě zmenšeným.

Jednu hořkost má tato předloha, totiž snad tu, že těch výhod, kterých se dostává soudcům, nedostává se ostatním vysokoškolákům. Ovšem jsou tu tak vážné důvody státní, důvody justiční správy, důvody státní bezpečnosti, které nás vedou k tomu, abychom poměry soudců zvláště upravili. Myslím, že tato hořkost nebude tak veliká, když si úředníci s vysokoškolským vzděláním vzpomenou, že tímto zákonem po prvé se proráží zásada nivelisační, po prvé se zákonem honoruje zvláštní vysokoškolské vzdělání, a není to jen přechodným ustanovením, nýbrž definitivním zákonem. To bude znamenati pro budoucí definitivní úpravu úřednickou velmi mnoho, když v tomto zákoně budeme míti již ustanovení, že vysokoškolské vzdělání určitých kategorií státních zaměstnanců honoruje se právě také z toho důvodu více, že vyžaduje vysokoškolského vzdělání.

Všechny tyto důvody vedly rozpočtový výbor k tomu, že se postavil na základnu vládní osnovy a že se usnesl doporučiti poslanecké sněmovně Národního shromáždění tuto osnovu ku přijetí. Já pak, jako referent výboru ústavně-právního, s radostí doporučuji tento zákon ku přijetí.

Tolik ve všeobecnosti. V podrobnostech musím podotknouti ještě toto: V §u 1 odchýlili jsme se poněkud od vládní osnovy, a to proto, že jsme chtěli docela jasně v zákoně vytknouti, že ustanovení o soudcích platí také o všech soudcích Nejvyššího správního soudního dvora. Zásada tato, kterou zákonodárce měl ovšem na mysli, byla sice vytknuta v důvodové zprávě, kde bylo výslovně řečeno, že tento zákon se týká také soudců u Nejvyššího správního soudu, ale vzhledem k praksi Nejvyššího správního soudního dvora, který nehledí na důvodovou zprávu, nýbrž na text zákona, je s hlediska zákonodárcova docela opatrné, že se nespokojí tím, že vytknul tuto zásadu v důvodové zprávě, nýbrž že do textu zákona dá zásadu, že Nejvyšší správní soud je roveň v této věci Nejvyššímu soudu.

V rozpočtovém výboru byly určité pochybnosti, zdali rozpětí mezi přídavky soudců u soudů okresních, soudů sborových, soudů sborových druhé instance a Nejvyššího soudu je spravedlivé. Že má býti určité rozpětí mezi přídavky okresních soudců u venkovských soudů a sborovými soudy, myslím, že není potřeba odůvodňovati, neboť právě dnešní prakse ukazuje, že nikdo nechce jíti k odpovědné práci prostě proto, že tato odpovědná práce není nijak honorována. Vytýká-li se, že u okresních soudů jsou také staří soudcové a že to budou těžce nésti, že dostávají příplatky nižší, je to právě jen na dobu přechodnou. Je právě povinností všech, aby se snažili po určité době dostati se od soudů nižších instancí k soudům vyšších instancí, a když tu bude řádná kvalifikace, jistě nebude justiční správa proti tomu, aby tito soudcové k vyšším instancím přišli, takže vlastně u nižších instancí budou pravidelně soudcové mladší, kteří po určité době dostanou se do vyšších instancí a dojdou také vyšších přídavků, stanovených v §u 4.

Konečně v §u 11 byla upravena účinnost zákona v tom smyslu, že celý zákon má vejíti v účinnost 1. lednem 1925, jen účinnost odst. 3 §u 9 a §u 5 má býti odložena až do pravoplatnosti soudcovské pragmatiky, ovšem s tím, až vejde definitivní úprava soudcovské pragmatiky v účinnost, že má vejíti v platnost § 5 a 3. odst. §u 9 se zpětnou platností od 1. ledna 1925.

Poněvadž jsme toto stanovili, je potřeba to je vlastně jen stilistická změna - abychom v §u 1 za slovo "soudců" připojili ještě vložku: "mimo ustanovení § 5 a § 9, odst. 3", kteroužto stilistickou opravu navrhnu při druhém čtení.

Potud odchýlil se rozpočtový výbor od původní osnovy vládní, a já znovu doporučuji slavné sněmovně, aby přijala tuto osnovu vládní se změnami, jak jsem je uvedl, jako zákon. (Výborně! Potlesk.)

Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá. Budeme hlasovati.

Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)

Konstatuji, že sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Osnova zákona má 11 paragrafů, nadpis a úvodní formuli.

Jelikož nebyly podány pozměňovací návrhy, míním dáti hlasovati o celé osnově najednou.

Je snad nějaká námitka? (Nebyla.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 11 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí ve znění navrženém panem zpravodajem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve čtení prvém.

Čtení druhé vykonali bychom ještě dnes podle § 55 jedn. řádu, bude-li osnově zkrácené projednávání přiznáno.

Tím vyřízen je odstavec 13 pořadu dnešní schůze a přejdeme ke 14. odst., jímž jest:

K odůvodnění potřeby zkráceného projednávání při tomto posledním bodu denního pořadu odkazuji na odůvodnění, jež bylo důvodem k zkrácenému projednávání předloh předchozích; jde totiž opět o to, abychom mohli ihned přikročiti ke čtení druhému a aby nebylo potřebí po 24 hodinách konati samostatnou schůzi jen pro toto druhé čtení.

Dám o návrhu na zkrácené projednávání osnovy zákona, kterým se upravují platové poměry soudců z povolání a jiných konceptních úředníků v oboru ministerstva spravedlnosti, hlasovati.

Kdo tedy souhlasí, aby jmenovaná osnova projednána byla řízením zkráceným podle §u 55 jedn. řádu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přiznala této osnově zkrácené projednávání.

Přikročíme tedy ve smyslu tohoto usnesení ihned ke čtení druhému.

Zpravodajem výboru rozpočtového jest pan posl. dr. Matoušek.

Má pan zpravodaj nějaké korektury?

Zpravodaj posl. dr. Matoušek: Slavná sněmovno! V §u 1, odst. 1, jak jsem již ve svém referátě k prvnímu čtení uvedl, jest třeba před slovo "předpisy" vložiti "mimo ustanovení §§ 5 a 9 odst. 3". Nutnost této vsuvky vyplývá z toho, že jme v §u 11 odsunuli účinnost těchto ustanovení až do definitivní úpravy poměrů soudcovských. Pak v §u 5 v první řádce jest vložiti v závorce před cifru "3" znaménko "§", takže tam místo "(3 a)" bude státi "(§ 3 a)".

Předseda: Budeme hlasovati.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, s korekturami právě uvedenými panem zpravodajem, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém a vyřízen je poslední odstavec 14 pořadu dnešní schůze.

Teď jest nám ještě rozhodnouti o dovolených.

Pan posl. Prokeš žádá dodatečně o udělení dovolené od 3. do 18. prosince t. r. pro neodkladné úřední zaměstnání.

Kdo souhlasí, aby mu žádaná dovolená byla udělena, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Dovolená jest udělena.

Dovolenou na dnešní schůzi udělil jsem posl. Nejezchlebu-Marchovi pro neodkladné záležitosti.

Iniciativní výbor ve schůzi dne 19. prosince 1924 konané přikázal k řádnému projednání návrhy jednotlivým výborům.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Výboru rozpočtovému:

4924. Návrh posl. Hoffmanna, Schäfera, Grünznera a druhů na změnu § 11 zákona ze dne 27. prosince 1875, č. 158 ř. z., o vojenském zaopatření osob c. k. vojska, c. k. válečného loďstva a c. k. zemské obrany (současně přikázán výboru soc.-politickému).

4942. Návrh posl. Blatné, Pohla, Kirpalové, Heegera a druhů na prodloužení lhůty k uplatňování nároku podle zákona ze dne 25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a n., kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákona ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n., o požitcích válečných poškozenců (současně přikázán výboru soc.-politickému).

4976. Návrh posl. J. Kříže a soudr. na zrušení dovozních cel na poživatiny, sloužící výživě pracujících (současně přikázán výboru živnostenskému).

Výboru kulturnímu:

4941. Návrh posl. dr. Schollicha a druhů, aby byla rozšířena působnost zákona ze dne 3. července 1924, č. 166 Sb. z. a n., o jednorázových výpomocích učitelů na Slovensku a na Podkarpatské Rusi (současně přikázán výboru rozpočtovému).

Výboru soc.-politickému:

4962. Návrh posl. Toužila a soudr. na okamžité zahájení a rychlé provedení staveb, projektovaných ve státním rozpočtu na rok 1925 (současně přikázán výboru rozpočtovému).

4963. Návrh posl. Tesky a soudr. na vydání zákona, kterým se zakazuje libovolné zastavování a omezování provozu podniků a propouštění zaměstnanců.

4964. Návrh posl. Tesky a soudr. na úpravu podpor nezaměstnaných (současně přikázán výboru rozpočtovému).

4965. Návrh posl. Toužila a soudr. na zavedení stavební povinnosti velkých podniků (současně přikázán výboru rozpočtovému).

4971. Návrh posl. Patzela a druhů, aby byl zrušen výnos ze dne 28. června 1924, č. 21.700/III E, o úpravě vyměřování podpor v nezaměstnanosti (současně přikázán výboru rozpočtovému).

4989. Návrh posl. dr. Keibla a druhů na vydání zákona upravujícího péči o býv. válečné zajatce (současně přikázán výboru rozpočtovému).

5025. Návrh posl. Tayerle, Hampla, Kleina a soudr. na změnu a doplnění zákona o závodních výborech ze dne 12. srpna 1921, č. 330 Sb. z. a n.

Výboru zemědělskému:

4991. Návrh posl. Windirsche, Böllmanna a druhů, aby při paušalování daně z obratu v zemědělství přihlíželo se k zemědělským podnikům nalézajícím se v nepříznivých přírodních poměrech (současně přikázán výboru rozpočtovému).

Výboru živnostenskému:

4972. Návrh posl. Windirsche a druhů, aby byl vydán zákon, jímž se upravuje dovoz a obchod s melivem a moukou dovezenou z ciziny (současně přikázán výboru zemědělskému).

Předseda: Zápisy o 311. a 312. schůzi byly ve sněmovní kanceláři po 48 hodin vyloženy, a poněvadž nebyly proti nim podány písemné námitky, jsou schváleny podle §u 73 jedn. řádu a budou dle téhož paragrafu vytištěny.

Ukončím schůzi.

Schůze dnešní je poslední před vánočními svátky. Rozcházíme se, paní a pánové, takřka v předvečer svátků pokoje. Přeji vám proto všem, aby vám svátky ty přinesly zasloužený oddech a klid. A poněvadž hned na to za několik dní přijde střída roků, přeji vám ze srdce šťastný nový rok. (Potlesk. Hlasy: Navzájem!)

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby příští schůze byla svolána písemně.

Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.)

Námitek proti tomu není. Schůze je skončena. (Potlesk.)