Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Začátek schůze v 5 hod. 25 min odpol.

Předseda Tomášek.

Místopředsedové: Buříval, dr. inž. Botto, dr. Czech, dr. Hruban.

Zapisovatelé: J. Marek, dr. Spina.

202 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: min. předseda Švehla; ministři inž. Bečka, dr. Beneš, dr. Dolanský, dr. Franke, Habrman, Malypetr, dr. Markovič, inž. Novák, Šrámek, Udržal.

Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr. Říha, jeho zástupce dr. Mikyška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 319. schůzi poslanecké sněmovny.

Dovolené udělil jsem od 15. do 18. t. m. posl. Kaiserovi, od 15. do 20. t. m. posl. Palkovichovi pro neodkladná zaměstnání; od 15. do 18. t. m. posl. Pittingerovi pro nemoc v rodině.

Nemocí omlouvá se na dnešní schůzi posl. Leibl.

Byly provedeny některé změny ve výborech. Žádám o jich sdělení.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Výbor pro veřejné zdravotnictví zvolil ve své schůzi dne 19. prosince 1924: II. místopředsedou posl. Purkyňovou, zapisovateli posl. Haupta a posl. Podzimkovou.

Do výboru soc.-politického vyslal klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol. lidu posl. Oríška za posl. Chlebounovou.

Do výboru rozpočtového vyslal týž klub posl. dr. Vanoviče za posl. dr. Medveckého.

Do výboru zemědělského vyslal klub poslanců komunistické strany Československa posl. Mikulíčka za posl. Šafranka.

Předseda: Došly některé dotazy.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Dotazy:

posl. dr. Luschky a druhů min. školství a nár. osvěty o novém rdoušení německého soukromého vyučování v městě Hlučíně,

posl. Šamalíka a druhů min. školství a nár. osvěty o zařazování nevhodných knih do obecní knihovny v Mlatkově, pol. okres Boskovice,

posl. Fr. Navrátila a druhů min. nár. obrany o nákupu letadel a jejich součástek v cizině.

Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány zprávy.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

5027. Zpráva výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností, výboru zemědělského a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 4977) o celních slevách pro dovoz strojů a přístrojů.

5028. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona, kterým se upravují platové poměry soudců z povolání a jiných konceptních úředníků v oboru ministerstva spravedlnosti.

Předseda: Počátkem schůze byl tiskem rozdán Zápis o 306. schůzi posl. sněmovny.

Počátkem schůze byly tiskem rozdány a současně přikázány výboru iniciativnímu návrhy.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

4991. Návrh posl. Windirsche, Böllmanna a druhů, aby se při paušalování daně z obratu v zemědělství přihlíželo k zemědělským podnikům nalézajícím se v nepříznivých přírodních poměrech.

5025. Návrh posl. Tayerle, Hampla, Kleina a soudr. na změnu a doplnění zákona o závodních výborech ze dne 12. srpna 1921, č. 330 Sb. z. a n.

Předseda (zvoní): Přejdeme k pořadu schůze, k prvému odstavci jeho, jímž je:

Zpravodaj za výbor ústavně právní je pan posl. Rýpar, za výbor rozpočtový p. posl. Svoboda.

Dávám slovo prvému zpravodaji p. posl. Rýparovi.

Zpravodaj posl. Rýpar: Slavná sněmovno! Poválečné a popřevratové poměry uložily všem obcím velké povinnosti, a to nejen obcím malým a větším, nýbrž zvláště největším městům. Avšak ještě větší povinnosti nastaly městům, které povstaly z důležitých příčin, ať už hospodářských nebo jiných, kde bylo sloučeno několik osad v jedinou velikou osadu, jedno velké město. Bylo potřebí vybudovati nejprve vnitřní správu, která vyžadovala velkých nákladů, bylo potřebí vybudovati novou administrativu, bylo potřebí postarati se, aby odpomoženo bylo bytové nouzi, která zvláště na veliká města doléhala. Silnice po době válečné v nepořádku, kanalisace rovněž ve stavu bídném, spojování elektrické mezi jednotlivými částmi vyžadovala a vyžadují ještě podnes mnoho a mnoho nákladů a obce byly donuceny tyto nejpotřebnější věci pořizovati buďto půjčkami hypotekárními nebo investičními nebo po případě vydávati dluhopisy. Není divu, že obce i města ucházely se na všech stranách o tyto půjčky, že si pomáhaly vším možným způsobem, aby jen potřebám lidovým vyhověly a aby jen všem těmto požadavkům mohly dostáti a takovýmto způsobem co nejlépe se postaraly o to, čeho vyžaduje velkoměsto, čeho vyžaduje veliká obec, čeho vyžadují zájmy obecní.

V takových svízelných poměrech ocitlo se také Veliké Brno. Brno spojené z několika osad kolem ve Veliké Brno stálo před velikými úkoly, aby stalo se opravdovým velkoměstem, aby opravdově zavedlo velkoměstskou dopravu, velkoměstskou kanalisaci, velkoměstské vodovody, a co nejdůležitější bylo, aby pro ty, kteří zůstali bez přístřeší, jichž sta a sta musilo bydleti ve vagonech - zvláště železniční zřízenci a jejich rodiny - opatřilo aspoň nejnutnější byty stavbou obecních domů, a to nejen pro zřízence městské, ale i pro své občanstvo a pro všechny, kteří slouží veřejným zájmům.

Městská rada brněnská uvažovala v dlouhých a dlouhých schůzích o těchto svých úkolech a všechny strany bez rozdílu vynasnažovaly se, aby těmto požadavkům lidovým co nejvíce a co nejlépe vyhověly. Sháněly se tedy úvěry a půjčky na tyto dalekosáhlé úkoly, jichž vyžadovalo veliké město Brno. Po dlouhých jednáních a schůzích městské rady brněnské bylo rozhodnuto, aby na stavební potřeby, na stavby obytných domků, jež měly býti stavěny za podpory státní, byla vypsána stavební půjčka ve formě dluhopisů v nominální hodnotě 50 milionů Kč; na ostatní úkoly, jako silniční, kanalisační, dopravní, stavbu školních a úředních budov a stavbu ostatních potřebných budov aby byly učiněny půjčky hypotekární a tak vyhověno požadavkům obyvatelstva Velikého Brna.

Po dlouhém jednání s ministerstvem financí konečně ministerstvo financí dalo dne 17. února 1921, č. 8403/424-II A/3, svolení, aby na stavbu takovýchto domků obytných, jež měly býti vystavěny za podpory státní, byla povolena půjčka na dílčí dluhopisy města Brna ve výši 50 mil. Kč a zároveň ministerstvo vnitra svolilo k použití půjčky tím způsobem. Vláda nato předložila Národnímu shromáždění vládní návrh, jenž 12. srpna 1921 stal se zákonem, byl uveřejněn ve Sbírce zák. a nař. pod čís. 35 z r. 1921 a zároveň bylo usneseno, aby dílčím dluhopisům, jež vydá město Brno v úhrnné hodnotě nominale 50 mil. Kč, byla dána jistota nadačních, sirotčích a podobných kapitálů. Bylo přísně vymezeno, že těchto dílčích dluhopisů nesmí býti k ničemu jinému použito, než ke stavbě obytných domků, a účel jich byl v zákoně také takto vymezen.

Městská rada brněnská se snažila, aby nyní na tomto podkladě se započalo se stavbou rodinných domků, ale hned při první žádosti o státní podporu narazila na odpor ministerstva sociální péče. Ukázalo se, že této půjčky na dluhopisy není možno použíti na stavbu rodinných domků, že je to v rozporu se zákonem ze dne 25. ledna 1923, čís. 35 Sb. z. a n., o stavebním ruchu.

Zase vedla se dlouhá jednání s ministerstvem financí a ministerstvem sociální péče a došlo konečně k dohodě, že by dalo se této půjčky ve formě dílčích dluhopisů užíti k účelu, jaký byl v zákoně naznačen. Než ihned v dalších případech byly potíže takové, že ani ministerstvo financí, ani ministerstvo soc. péče při nejlepší vůli vyhověti nemohlo, naráželo se čím dále na potíže, takže městská rada rozhodla se po dlouhém a dlouhém uvažování, že nepoužije těchto dluhopisů na stavbu rodinných domků, nýbrž k účelům jiným pro Velké Brno.

Podle zprávy městské rady brněnské ze dne 12. ledna 1924, č. 32/IX-24, oznámila městská rada ministerstvu financí, že není možno této půjčky použíti k účelu vymezenému zákonem ze dne 12. srpna 1921, č. 35 Sb. z. a n., že si městská rada zjedná nový úvěr hypotekární na stavbu rodinných domků, ale žádá o povolení, by těchto peněz bylo užito k účelům jiným, to je na nutné stavby vodovodní, kanalisační, silniční, stavbu budov školních a úředních a j. Ukázalo se totiž, že až dosud bylo rozprodáno dílčích dluhopisů celkem v jmenovité hodnotě 21,213.000 Kč, a to výhradně do pevných rukou, zbylo tedy ještě neužito celkem dluhopisů ve jmenovité hodnotě 28,878.000 Kč, jež opravdu bylo by škoda nechati ležeti ladem. Tím, že se městská rada brněnská rozhodla použíti svých dluhopisů ve jmenovité hodnotě 50 milionů k účelu jinému než na stavbu domků, nastala změna účelu, bylo potřebí novelisace zákona, a o tuto novelisaci zákona požádala městská rada vládu a vláda přichází dnes k slavné sněmovně s návrhem tisk č. 5006, kterým se doplňuje zákon ze dne 12. srpna 1921, č. 291 Sb. z. a n., jímž povoluje se užíti dílčích dluhopisů, jež vydá město Brno v úhrnné jmenovité hodnotě 50 mil. Kč, k ukládání nadačních, sirotčích a podobných kapitálů.

Vláda odevzdala tento svůj návrh, jímž chce vyhověti městu Brnu, aby mohlo dostáti svým úkolům, ústavně-právnímu a rozpočtovému výboru. Výbor ústavně-právní projednal tento návrh ve své schůzi dne 17. prosince 1924 se stanoviska ústavně-právního, t. j. zda možno vyhověti Velkému Brnu v jeho požadavku, aby dluhopisů za 50 mil. Kč bylo užito k jinému účelu, zda zde je opravdová jistota těch, kteří budou upisovati tuto půjčku, a za třetí, aby bylo vyhověno zákonu, aby nenastala zde nějaká neshoda formální, pokud se týká zákonodárství.

Pokud se týká prvního účelu, nastává zde změna, ale ne změna ve finanční otázce Velkého Brna a hospodářství brněnského v městské radě, nýbrž nastává zde pouze změna, pokud se týká účelu použití tohoto obnosu. Městská rada brněnská si zjednala na stavbu domků úvěr hypotekární, čímž zcela vyhověla účelu prvnímu. Tedy dluhopisní úvěr, který byl jí povolen zákonem z 12. srpna 1921, kdy také těmto dluhopisům byla zjednána jistota nadačních, sirotčích a podobných kapitálů, zůstal by zde ležeti ladem, a proto bylo potřebí, když na jedné straně městská rada brněnská musila za těžkých povinností a obtíží zjednávati úvěr hypotekární, aby na druhé straně zase bylo jí dopřáno, by těchto obnosů jinak mohla užíti. S ústavně-právního stanoviska, pokud se týče dozoru nad hospodářstvím, není zde námitek, nenastal také rozpor mezi účelem zápůjčky, vymezeným v zákoně, a skutečným jejím užitím a proto vzhledem k účelu rozhodl se ústavně-právní výbor dáti tomuto vládnímu návrhu své schválení a doporučiti jej také sněmovně.

Druhou otázku, zda jistota tohoto velikého obnosu 50 milionů, jemuž byla dána jistota sirotčích, nadačních a podobných kapitálů, trvá dále, ústavně-právní výbor projednal také velmi důkladně a shledal, že jistota zde je úplně tatáž, poněvadž jako v prvém případě ručí městská rada svým jměním upisovatelům těchto dluhopisů za ony obnosy, tak i nyní ručí městská rada při druhém účelu úplně stejně, takže jistota se zde nemění, neboť jmění města a jeho poplatní síla skýtá úplnou jistotu za správné úročení a placení. Bude zde tedy také úplně dosaženo tohoto účelu, bude zde také umožněno, že městská rada brněnská bude moci opravdu svým velkým lidovým úkolům dostáti nejen pokud se týče stavby obytných domků, ale i ostatním úkolům jak u staveb vodovodních, kanalisačních, silničních, tak u staveb budov školních, úředních a pod., zvláště když zakrátko nastane městské radě brněnské ještě veliký úkol zřízení župního a j.

Myslím, že slavná sněmovna sama také uzná tento druhý účel jako velmi vhodný, že nebude nikdo proti tomu ničeho namítati a bude souhlasiti s ústavně-právním výborem, jak se na tom usnesl.

Dovoluji si zde jménem ústavně-právního výboru tento vládní návrh, který výbor přijal, jak jsem již řekl, ve své schůzi 17. prosince 1924, slavné sněmovně doporučiti k laskavému schválení. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji, za výbor rozpočtový, p. posl. Svobodovi.

Zpravodaj posl. Svoboda: Slavná sněmovno! Předloha zákona, kterým se doplňuje zákon z r. 1921, jímž se povoluje užití dílčích dluhopisů, jež vydá město Brno v úhrnné jmenovité hodnotě 50 mil. Kč, k ukládání nadačních, sirotčích a podobných kapitálů, má jen dva paragrafy. Tyto jednají hlavně o vymezení, k jakým účelům mělo býti půjčky užito, k jakým účelům může jí býti užito a jakým způsobem má býti původně přiznaná pupilární jistota zachována těmto dílčím dluhopisům, i v tom případě, když účel užití této půjčky bude pozměněn.

Podstatu věci vysvětlil již pan zpravodaj výboru ústavně-právního a já chci připomenouti, že změna tato je také žádoucí vzhledem k vývoji i poměrům oblasti Velkého Brna a také vzhledem k podstatě a účelnosti půjčky samé.

Regulační komise Velkého Brna, která byla před nějakou dobou ustavena, dala si velmi záležeti na tom, aby vybudovala opravdu vhodný a účelný regulační plán v oblasti celého Velkého Brna. Je tu pamatováno již předem, jakým způsobem fakticky oblast Velkého Brna bude uzpůsobena, aby dostala podmínky a výraz velkoměsta.

Opatření všeho druhu s touto velikou a plánovitou regulací spojená budou vyžadovati ohromných nákladů a investice, které se nyní provádějí a v nejbližší době budou prováděti, jsou již v souvislosti s celým regulačním plánem výstavby Velkého Brna. Původní povolení zápůjčky 50 milionů mělo býti jako 6% dílčí dluhopisy s pupilární jistotou a účelem užití této výpůjčky měla býti výstavba obytných domů. Město Brno po této stránce vykonalo neobyčejně mnoho. Stavělo nejen řadu domů rodinných, ale i činžovních. Bylo si plně vědomo své povinnosti v otázce řešení bytové nouze. Bytová nouze v oblasti Velkého Brna není snad poměrně o mnoho menší než bytová nouze ve Velké Praze. Bylo k tomu účelu věnováno velmi mnoho peněz a také i pro nejbližší budoucnost zamýšlí město Brno věnovati značnou péči otázce řešení bytové nouze a pochopitelně musí věnovati k tomuto účelu také větší obnos peněžní. Jak již zde bylo správně připomenuto, když této půjčky mělo býti užito k úhradě nákladů, spojených s výstavbou obytných domů, ukázalo se, že je zde schůdnější a vhodnější forma, související s novelou zákona o podpoře stavebního ruchu. Bylo zde možno zjednávati úvěry stavební a úvěry hypotekární a proto správa města Brna dožaduje se dodatečně, aby zákon byl pozměněn ve své podstatě a aby bylo přiznáno, že původní účel této výpůjčky může býti pozměněn, ale že tím nemá býti dotčena nebo ohrožena pupilární jistota, která těmto dluhopisům byla a má býti i nadále přiznána.

Nové úkoly Velkého Brna, které jmenovitě jsou vyznačeny velkým regulačním plánem, o kterém jsem mluvil, jsou jmenovitě velké projektované stavby vodovodní, kanalisační, silniční, rozšíření elektrisace, stavba budov úředních, školských atd. Jde tu o změnu ve způsobu použití těchto dluhopisů a vzhledem k tomu, že nový účel je rovněž účelem investičním, že připouští a opodstatňuje poskytnutí výhod pro tak zvanou pupilární jistotu, mohl rozpočtový výbor, projednávaje tuto osnovu, dospěti k rozhodnutí, že může býti tato předloha tak, jak byla předložena, v původním znění, doporučena slavné sněmovně ke schválení. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen. Debata odpadá. Budeme hlasovati.

Prosím paní a pány, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)

Konstatuji, že sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Osnova tohoto zákona má 2 paragrafy, nadpis a úvodní formuli.

Pozměňovací návrhy učiněny nebyly. Míním tedy dáti hlasovati o celé osnově najednou. (Námitky nebyly.)

Námitek proti tomuto způsobu hlasování není. Budeme hlasovati, jak jsem právě řekl.

Kdo souhlasí s celou osnovou zákona, to je s jejími 2 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí, ve znění navrženém p. zpravodajem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve čtení prvém.

Čtení druhé provedli bychom ještě dnes, bude-li osnově přiznáno zkrácené projednávání podle §u 55 jedn. řádu.

Přejdeme k odst. 2 pořadu, jímž je:

Podle § 55 jedn. řádu uvádím na odůvodnění návrhu zkráceného projednávání toto:

Přijetím zkráceného jednání má se umožniti u těchto čtyř osnov, aby nemusila býti dodržena 24-hodinná lhůta mezi prvním a druhým čtením osnovy a aby usnesení posl. sněmovny o přečtených čtyřech předlohách mohla býti ještě dnes doručena senátu.

Nebude-li námitek, dám hlasovati najednou o zkráceném projednávání všech čtyř předloh, jež navzájem spolu souvisí. (Námitek nebylo.)

Námitek proti tomu není.

Kdo tedy souhlasí, aby jmenované osnovy

a) zákona o úsporných opatřeních ve veřejné správě (tisk 5021),

b) zákona, kterým se částečně mění některé předpisy o odpočivných a zaopatřovacích požitcích civilních státních a některých jiných veřejných zaměstnanců a pozůstalých po těchto zaměstnancích (tisk 5019),

c) zákona, kterým se mění některé předpisy o zaopatřovacích požitcích vojenských osob a pozůstalých po nich (tisk 5022),

d) zákona o odměnách státním a některým jiným veřejným zaměstnancům na rok 1924 a 1925 (tisk 5020)

projednány byly řízením zkráceným podle §u 55 jednacího řádu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna osnovám těmto přiznala zkrácené projednávání.

Přikročíme tedy ke čtení druhému těchto čtyř osnov.

Než přikročíme ke druhému čtení prvé z těchto osnov, vyžádal si slovo k prohlášení p. ministr vnitra Malypetr. Uděluji mu je.

Ministr Malypetr: Slavná sněmovno! Při projednávání osnovy zákona o úsporných opatřeních ve státní správě byly pronášeny různé domněnky a pochybnosti o příčinách, jež vedly k podání osnovy, a o způsobu, jímž zákon bude prováděn.

Prohlašuji jménem vlády, že byly to jen věcné potřeby a zájmy státu, jež o nutnosti těchto opatření rozhodly. Podobně tomu bylo také i ve státech jiných, kde však došlo k nim mnohem dříve a způsobem značně ostřejším než u nás. Stejná hlediska, jež byla rozhodná při vzniku osnovy, budou platna i při provádění zákona.

Vzhledem k domněnkám, že by příprava zákonných a správních opatření, uvedených v §u 3 osnovy o úsporných opatřeních ve veřejné správě, zejména příprava zákona o úpravě požitků státních zaměstnanců mohla býti oddalována, prohlašuji, že vláda vykoná s největším urychlením všecko, čeho bude potřeba, aby příslušné osnovy mohly býti co nejdříve předloženy.

Vláda je přesvědčena, že také zákonodární činitelé intensivně budou spolupracovati k tomu, aby lhůta určená ve zmíněném §u 3 byla dodržena a aby potřebné zákonodárné práce byly včas vykonány. (Výborně! Potlesk.)

Předseda: Poněvadž bylo přiznáno zkrácené řízení ve smyslu § 55 jedn. řádu všem osnovám projednaným včera v prvém čtení, přikročíme ke druhému čtení jich.

Zpravodajem výboru soc.-politického je p. posl. Malík, zpravodajem výboru rozpočtového je p. posl. Jan Černý (rep.).

Mají pp. zpravodajové nějaké korektury?

Zpravodaj posl. Malík: Nikoli.

Zpravodaj posl. Jan Černý (rep.): Rovněž ne.

Předseda: Není tomu tak. Budeme tedy hlasovati.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Přistoupíme k další osnově.

Zpravodajem výboru soc.-politického je pan posl. Malík, zpravodajem výboru rozpočtového je pan posl. dr. Matoušek.

Jsou snad nějaké korektury?

Zpravodaj posl. Malík: Nemám korektur.

Zpravodaj posl. dr. Matoušek: Rovněž ne.

Předseda: Není tomu tak, budeme tedy hlasovati.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou uvedeného zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Teď máme:

Zpravodajem výboru soc.-politického je pan posl. G. Navrátil, zpravodajem výboru rozpočtového je pan posl. Rýpar.

Jsou nějaké korektury?

Zpravodaj posl. G. Navrátil: Nikoli.

Zpravodaj posl. Rýpar: Nemám korektur.

Předseda: Korektur není. Budeme tedy hlasovati.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Konečně je zde:

Zpravodajem výboru rozpočtového je pan posl. dr. Nosek.

Zpravodaj posl. dr. Nosek: Doplňků ani korektur není, pane předsedo.

Předseda: Doplňků ani korektur není, budeme tedy hlasovati.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Tím vyřízen je odst. 2 pořadu schůze a přejdeme ke 3. odstavci. Tím je:

Zpravodajem výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností je pan posl. Netolický, zpravodajem za výbor zahraniční je pan posl. Hrušovský.

Dávám slovo prvnímu zpravodaji, p. posl. Netolickému.

Zpravodaj posl. Netolický: Slavná sněmovno! Osnova zmocňovacího zákona, o které právě jednáme, není žádné novum, je to vlastně jen obnovení zákonů již dříve platných. Avšak z té příčiny, že jejich platnost byla omezena na určitou lhůtu, zákony pozbyly své platnosti. Tento zmocňovací zákon, který dával vládě právo vyhlašovati prozatímní obchodní smlouvy a ujednání s cizími státy, byl zaveden u nás zákonem ze dne 4. července 1923 a zákonem ze dne 21. prosince téhož roku s konečnou platností do 1. února 1924. Od té doby, tedy od 1. února roku 1924 nemá naše vláda zmocnění, aby nějaká ujednání se zahraničními státy po stránce obchodní mohla v prozatímní platnost uváděti, a z toho vzniklé škody pal nese náš průmysl a naše vrstvy zaměstnanecké. Viděli jsme to zvláště při obchodní smlouvě s Italií, kterou nebylo možno na základě zákona, poněvadž zde nebyl, prozatímně vyhlásiti a k jejímuž soustavnému projednání nedošlo po dobu několika měsíců, čímž naše továrny, zvláště sklářské a textilní, utrpěly veliké škody z té příčiny, poněvadž uzavřené již obchody v Italii na základě takto sjednané obchodní smlouvy byly stornovány, zrušeny, a následkem toho zisky, které z těchto obchodů našim výrobcům a zaměstnancům mohly vyplynouti, byly ztraceny.

Smlouva s Italií byla takovým markantním případem, který nás musí poháněti k tomu, abychom se snažili podobných případů v budoucnosti se uvarovati. Opakuji, je to v zájmu nejen našich výrobních vrstev, nýbrž také v zájmu dělníků, poněvadž každá taková obchodní smlouva, ať již je sjednána s kýmkoli, má určitý význam pro odbyt a vývoz našich výrobků do ciziny.

Nynější zmocnění v době dnešní má význam tentýž, jak tomu bylo již dříve, zvláště proto, poněvadž dnes naše zahraniční delegace jedná o smlouvy obchodní s Polskem, Rakouskem a Maďarskem. Zvláště s Rakouskem má býti smlouva dojednána a uvedena v platnost snad 1. lednem 1925. Kdyby nebylo tohoto zmocňovacího zákona, který by opravňoval naši vládu k tomu, aby dohodnutou eventuelně smlouvu s Rakouskem mohla uvésti 1. ledna 1925 v platnost, mohly by vzniknouti dalekosáhlé škody našemu obchodu a průmyslu.

Jsme již v obchodním spojení s cizinou tak postaveni, že náš vývoz snad ze 40% je dirigován přes Berlín a z velké části také přes Vídeň, a proto má smlouva s Rakouskem pro nás dalekosáhlý význam. Ovšem musí býti starostí našich obchodních kruhů, abychom dosáhli přímého spojení s konsumenty a zahraničními našimi odběrateli, a abychom se tohoto zprostředkovatelství Berlína a Vídně vyvarovali a aby byly navázány přímé obchodní styky s obchodníky a konsumenty států, s nimiž jsou obchodní smlouvy sjednávány. Podobným přechodem přes jiná obchodní místa jsou jednak naše výrobky zatíženy ziskem těchto zprostředkovatelů-obchodníků a vedle toho státy, do kterých naše zboží často, třeba i pod cizí firmou a značkou, je uváděno, nemají dostatečného vědomí, že výrobky, které kupují z rukou obchodních zprostředkovatelů, pocházejí z našich továren, a tím ovšem také známost o schopnosti našich průmyslových a dělnických kruhů bývá poškozována.

Další důvod, který vedl k tomu, abychom doporučili tento zmocňovací zákon k ústavnímu schválení, je ten, že doba jeho platnosti jednak je omezena do 30. června 1925, do kdy snad obchodní smlouvy, na nichž nám velmi záleží, budou sjednány, a další důvod je, že každá smlouva, třeba i prozatímně v platnost uvedená, ihned, jakmile poslanecká sněmovna se sejde, musí býti předložena ke schválení, a tu při každé smlouvě mají členové sněmovny dostatek příležitosti k tomu, aby eventuelně vyslovili svá přání nebo námitky při přijímání těchto smluv a tím uplatnili také své názory.

Zmocněni toto může býti také bez obavy doporučeno, vezmeme-li zřetel ku přání našich průmyslových i obchodních kruhů. Víme přece, že každé jednání, které vedeno je se strany zahraničního ministerstva s jinými státy o sjednání obchodních smluv, je vedeno v dorozumění a v dohodě s našimi průmyslovými a výrobními kruhy. Naši delegáti a zplnomocněnci, vyjednávajíce o obchodních smlouvách, stojí vždy ve spojení se zástupci našich průmyslových i obchodních představitelů, a tím také zájem těchto výrobních našich složek je plně hájen. Stojí s nimi ve spojení nejen před tím, když má býti navázáno nějaké obchodní jednání v tom směru, aby nastalo rozhodnutí a vzat byl náležitý zřetel na přání těchto obchodních a výrobních kruhů, nýbrž vstupují také s nimi v jednání, když jednání s cizím státem nevede k cíli nebo když jde o nějaké výhody, které tomu kterému státu naši zahraniční vyjednavači povoliti eventuelně musí, aby tím získali výhody další. My máme to neštěstí anebo štěstí, že jsme státem z větší části průmyslovým, státem, který z převážné většiny se svými průmyslovými výrobky je odkázán na vývoz. Se zřetelem na tuto skutečnost, která, kdyby nebyla respektována, měla by za následek eventuální nezaměstnanost a těžké poškození našich pracujících vrstev, a jen se zřetelem právě na tuto zaměstnanost našeho dělnictva, jest zde nad míru důležité, aby sjednané obchodní smlouvy mohly býti uvedeny v platnost. Tedy zde ohled na naše pracovní vrstvy, které mohly nalézti zaměstnání, hraje důležitou roli.

Zmocnění, které vládě dáváme, zdálo by se snad příliš širokým anebo zdálo by se, že sněmovna se zříká práva provésti kritiku a zkoumati všechny podmínky, které při různých obchodních smlouvách jsou sjednány. Na to jsem již odpověděl tím, že každá obchodní smlouva musí býti ihned po sejití se parlamentu předložena jemu ke schválení a že je dosti času na to, aby kruhy poslanecké a senátorské mohly zkoumati sjednané smlouvy a mohly také v tom směru činiti určité námitky. Kdyby podobně sjednané a v prozatímní platnost uvedené obchodní smlouvě se nedostalo ústavního schválení, tím ovšem ihned nastává skutečnost, která v zákoně je výslovně uvedena, že smlouva tato by pozbyla platnosti a tím náležitý a určitý dozor a spolupůsobení sborů zákonodárných podle mého mínění byly dostatečně zabezpečeny.

Z těchto důvodů, které byly uváženy výborem pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností, dovoluji si slavné poslanecké sněmovně navrhnouti, aby dostalo se osnově ústavního schválení. Obavy, že by mohly vejíti v platnost obchodní smlouvy, které by škodily eventuelně zájmům našich výrobců, jsou důvody, které jsem již byl uvedl, vyvráceny samy sebou. Vždyť máme obdobný případ smlouvy obchodní se státem, která uvedena byla v platnost a která v platnosti dodnes ještě zůstává, ačkoli se jí nedostalo ústavního schválení.