Předseda (zvoní): Návrh tento je dostatečně podepsán a jest předmětem jednání.
Ke slovu není již nikdo přihlášen, řečnická listina jest vyčerpána, debata je skončena.
Závěrečné slovo dávám zpravodaji, p. posl. Dubickému.
Zpravodaj posl. Dubický: Slavná sněmovno! Mohu v podstatě jen vysloviti souhlas s vývody p. kol. Koudelky, pokud jde o nutnost úpravy pachtýřského poměru v t. zv. zemích historických. O této záležitosti jednáno bylo v zemědělském výboru několikráte a podle zpráv, které máme z ministerstva zemědělství, lze míti za to, že k vydání nového velkého zákona pachtýřského bude přistoupeno zároveň s revisí zákona občanského. Ne-mohu ovšem míti nic proti tomu, co zde p. kol. Koudelka uvádí po stránce statistiky majitelů zemědělské půdy. Naopak jsem tomu rád, že on sám považuje majitele do 20 ha za drobné zemědělce. Bylo by si jen přáti, aby stoupenci strany, k níž se hlásí p. posl. Koudelka, zasedající ve Státním pozemkovém úřadě, dbali, by všem těmto drobným domkářům byla přidělena půda v důsledcích zákona o reformě pozemkové.
Pokud jde o resoluci, která zde byla přečtena, konstatuji, že o ní bylo jednáno v zemědělském výboru, a navrhuji její přijetí. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Budeme hlasovati. Prosím paní a pány, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Osnova zákona tohoto má dva články, nadpis a úvodní formuli. Nebyly podány pozměňovací návrhy a proto dám hlasovati o celé osnově najednou. (Námitky nebyly.)
Námitek proti tomu způsobu hlasování není, budeme hlasovati, jak jsem právě uvedl.
Sněmovna je způsobilá se usnášeti.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 2 články, nadpisem a úvodní formulí, ve znění navrženém p. zpravodajem, totiž podle zprávy výborové, doplněné v čísle 2, článku I podle návrhu p. zpravodaje, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve čtení prvém, ve znění navrženém p. zpravodajem.
Čtení druhé navrhnu na pořad schůze příští.
Zbývá nám rozhodnouti hlasováním o resolučním návrhu, který podali pp. posl. Koudelka, Dubický, Mikuláš, Šamalík a soudr.
Žádám o přečtení.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Resoluce posl. Koudelky, Dubického, Mikuláše, Šamalíka a druhů:
Vláda se vybízí, aby v nejbližší době předložila osnovu zákona pachtýřského k ústavnímu projednání, ve které budiž řešena i otázka naturálního pachtu.
Předseda: Kdo souhlasí s přečteným resolučním návrhem, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím tato resoluce je schválena.
Vyřízen je odst. 1 pořadu schůze.
Přejdeme k odst. 2, jímž je:
2. Druhé čtení osnovy zákona o prodloužení účinnosti a doplnění zákona o mimořádných opatřeních bytové péče (tisk 4939).
Zpravodajem za výbor soc.-politický je pan posl. Langr.
Má pan zpravodaj nějakou korekturu?
Zpravodaj posl. Langr: Nemám.
Předseda: Není tomu tak, budeme hlasovati.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.
Tím vyřízen jest odst. 2 pořadu schůze a přejdeme ke 3. odstavci, jímž je:
3. Druhé čtení osnovy zákona o přeměně společností s ručením obmezeným v družstva (tisk 3934).
Zpravodajem za výbor pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností je p. posl. Netolický a zpravodajem za výbor ústavněprávní je p. posl. dr. Nosek.
Mají páni zpravodajové nějaké korektury?
Zpravodaj posl. Netolický: Nemám.
Zpravodaj posl. dr. Nosek: Rovněž ne.
Předseda: Není tomu tak, budeme hlasovati.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém, a to ve znění souhlasném s předchozím usnesením senátu.
Vyřízen jest odst. 3 pořadu schůze a přejdeme k odst. 4; tím je:
4. Zpráva výborů živnostenského a ústavněprávního k usnesení senátu (tisk posl. sněm. 4918) o vládním návrhu zákona (tisk sen. 1891 a 1994), jímž se hornické vyhledávání a těžení živic (bitumen) podřizuje obecnému zákonu hornímu (tisk 4935).
Zpravodajem za výbor pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností je pan posl. Kamelský, za výbor ústavně-právní pan posl. dr. Medvecký.
Dávám slovo prvému zpravodaji panu posl. Kamelskému.
Zpravodaj posl. Kamelský: Vážená sněmovno! Předloha tato, kterou má nyní projednati a přijmouti sněmovna, projednávána a usnesena byla v senátě Národního shromáždění a došlo k ní na tom základě, že dne 14. února 1924 usnesl se senát na této resoluci: "Vláda se vyzývá, aby předložila do dvou měsíců Národnímu shromáždění osnovu zákona, kterýmž monopol státní v zákoně ze dne 22. března 1920, č. 197 Sb. z. a n., se zrušuje a příslušné předpisy podrobují se zákonu hornímu."
K této resoluci zavdal podnět návrh sen. A. Horáka a soudr. na změnu zákona č. 197 z r. 1920, který měl za účel poskytnouti soukromému hornickému podnikání na živice po delší dobu, než jaká byla stanovena v §u 17 zmíněného zákona, volnost propůjček a umožniti takto též soukromníkům, aby vrteb na živice účinněji využili. Tento návrh byl při jednání v senátě ve výboru ústavně-právním a národohospodářském shledán nedostatečným, jelikož se omezuje pouze na určitou, a to dosti nepatrnou část posavadního zákona čís. 197 z r. 1920. Místo něho navržena uvedená resoluce, kterou senát schválil. V odůvodnění této resoluce bylo uvedeno, že stát náš učinil s monopolem naftovým smutné zkušenosti, přejav jím nesmírně nákladné risiko při dobývání živic a dále, že úplné uvolnění dobývání živic se jeví vzhledem k neblahým národohospodářským výsledkům nejvýše nutným. Proto byl k naléhání odborných kruhů vypracován návrh, kterým hornické vyhledávání a těžení živic bylo vyhrazeno státu. Zákon ten měl zabrániti, aby toto nejmladší odvětví hornického podnikání nebylo uchváceno nezdravou spekulací zahraniční a aby státu byla dána možnost, podle vlastní volby buď vyhledáváním živic se zabývati a je těžiti, nebo zadávati určité oblasti za úplatu společnostem soukromým. Avšak naděje na bohaté objevy nafty v území československém se dosud nesplnily, a zdá se, že s příliš velikým jich rozsahem lze sotva počítati.
Přesto, že zmíněny zákon soukromé podnikání na naftu značně omezil, učiněny v posledních letech některé pozoruhodné objevy, třebas menšího rozsahu, které nasvědčují, že i u nás lze počítati s objevy živic, jež by domácím národohospodářským zájmům mohly dobře posloužiti. K tomu je však nutně potřebí pravidelného a podrobného zkoumání půdy vrtbami. Stát sám takovou činnost při omezených prostředcích, jež jsou k tomu účelu k disposici, prováděti nemůže, neboť taková vrtební činnost je spojena nejen s velkými náklady, nýbrž i s velikým risikem. Často nákladné zkoumání a vyhledávání končívá bez skutečného úspěchu. Lze se tudíž nadíti dostatečného prozkoumávání jen tehdy, když i soukromému podnikání urovná se cesta, aby se mohlo uplatniti bez obavy, že mu stát případné příznivé výsledky jeho činnosti zabere.
K dosažení tohoto cíle je především nutno, aby státní monopol na živice byl zrušen. Zrušením tohoto monopolu zavede se opět systém volného soukromého podnikání v oblastech, které státní správa pro sebe nezabrala. Lze očekávati, že soukromá podnikavost bude nyní mnohem více nežli dosud spolupůsobiti k vyřešení naftové otázky v naší republice. Každý soukromý nález přírodní nafty bude míti důležitost nejen se stanoviska národního hospodářství, ale i tím, že zhodnotí i přiléhající státní naftové terény a zmenší tak risiko státní správy.
Stát vyhradil si pro sebe na základě horního obecného zákona z celé plochy tercierní, na níž se živice vyskytuje, pro těžbu živice asi 46%, takže zbývá pro soukromé podnikání ještě větší polovice.
Vrtbám na živice přiznává se tímto zákonem nárok na vyhrazené pole ve smyslu §u 34 obec. hor. zák. jako kutbám na kamenné uhlí.
Podle tohoto zákona stanou se důsledkem zrušení státního monopolu na těžení živic úplnými ve smyslu obec. hor. zákona kutací práva a dolová pole soukromých podnikatelů, která nezahrnují i právo hledati a těžiti živice, pokud tím nejsou dotčena zatím snad nabytá oprávnění státu.
Vláda vypracovala ve smyslu těchto úvah osnovu zákona, kterou v senátě projednávaly v září t. r. výbory národohospodářský a ústavně-právní, při čemž učinily některé věcné a stylistické změny. Předlohu přijal senát Národního shromáždění dne 5. listopadu 1924 a spolu přijal také oběma výbory doporučenou resoluci, ve které se vládě ukládá, aby do 3 měsíců předložila osnovu zákona, podle něhož by tomu, kdo je dolováním (těžením) na svém majetku poškozen nebo komu hrozí z toho škoda na majetku nebo kdo prokáže jiný oprávněný zájem, bylo umožněno nahlédnouti do kutacích map. Tím se má předejíti, aby nepovstávaly často léta trvající procesy, vznikající z neinformovanosti poddolovaných zájemníků.
K jednotlivým paragrafům pokládám ještě za nutné připomenouti: Paragrafem 1 zrušuje se zákon z 22. března 1920, č. 197 Sb. z. a n., o hornickém vyhledávání a těžení živic. Tím rovněž zrušeným zůstává uherský zák. čl. VI z r. 1911 o živicích a zemních plynech.
K §u 2 uvádím, že do osnovy byly po vymezení pojmu živice pojaty výslovně naftové zemní plyny. V praxi vyskytly se totiž pochybnosti, zdali pojem živic - bitumen - zahrnuje v sobě uhlovodíky ve stavu plynném, tekutém a pevném, a byl proto tento pojem doplněn.
K §§ 3, 4 a 7 připomínám, že rovněž v nich jsou uvedeny vedle tekutých také plynné živice.
§ 4 přiznává vrtbám na živice nárok na vyhražené pole ve smyslu §u 34 obecného horního zákona.
Paragrafy 5 až 9 odpovídají nové úpravě věci a mají za účel chrániti podnikání na živice. Zvláště § 9 ustanovuje, ve shodě se zásadou vyslovenou v §u 233 obecného horního zákona, že pokuty uložené báňským hejtmanstvím plynou do bratrské pokladny.
§ 10 ustanovuje, že báňská oprávnění omezená stanou se úplnými, a stanoví též, kdy se tak stane.
Jménem výboru pro průmysl, obchod a živnosti doporučuji, aby vážená sněmovna přijala osnovu tohoto zákona beze změny a rovněž aby přijala resoluci, schválenou senátem, která je obsažena v tištěné zprávě. Žádá se v ní, aby vláda předložila osnovu zákona, podle kterého by mohyl zájemníci dolováním ohrožení nahlédnouti do kutacích map. Jelikož zde jde o zájem všeobecný, veřejný i hospodářský, doporučuji, aby slavná sněmovna zákon tento přijala. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji, za výbor ústavně-právní, p. posl. dr. Medveckému.
Zpravodaj posl. dr. Medvecký: Slávna snemovňa! Otázka kutania, ťaženia a baníckeho vyhľadávania živíc, totiž naftových olejov, asfaltu a s nimi súvisiacich iných minerálnych produktov, zamestnávala dosiaľ tak naše zákonodarstvo, ako aj zákonodarstvo iných štátov. Nechcem poukazovať na štáty ďalšie, len pripomínam, že v bývalom Uhorsku už r. 1911 bol vynesený zákon, podľa ktorého toto právo ťaženia a kutania živíc bolo vyhradené špeciálne štátu, a len od povolenia ministra záviselo, či toto kutacie právo mohly prevádzať i súkromné osoby. Menovite tá otázka, či kutanie týchto živíc má byť ponechané voľnému obchodu, ako je tomu pri iných nerostoch, a či to má byť vyhradené štátu, zaujímala naše zákonodarstvo. Táto otázka uplatnila sa menovite pri prevrate, a to vo dvojom smere. Najprv, v tom porevolučnom hnutí, že všetci si predstavovali, že všetko najlepšie je obstarávané štátom samým. Po druhé, v tom prílišnom nadšení, ktorým vtedy aj odborník videl a ktorým túto republiku vítal, videl najúspešnejšie nádeje a skryté bohatstvo, a považoval ho za lepší, než sa pozdejšie ukázalo. Tieto dve tendencie docielily u nás toho, že Revolučné Národné shromaždenie zákonom z 22. marca 1920, č. 197 Sb. z. a n., vypovedalo, že ťaženie, totiž banské vyhľadávanie týchto živíc, je vyhradené štátu. Podľa tohoto zákona sa malo prevádzať dosiaľ toto ťaženie. Zkúsenosti posledných 3 až 4 rokov dokazujú však, že tieto nádeje, ktoré v tomto smere odborné kruhy prechovávaly na odkrytie tých bohatstiev, boly preceňované a že vyhľadávanie tých ložísk práve v prevádzaní štátom nebolo dosť úspešné. Ba práve naopak sa dokázalo, že štát pri prílišnej nákladnosti tejto práce nemohol úspešne prevádzať tieto potrebné rôzné predpráce a že práve tie bohatstvá, ktoré boly skryté, následkom ťažkostí podnikania štátnych medzítok, bolo znemožňované. Toto priviedlo k úvahe naše zákonodarné kruhy k tomu, aby sa prikročilo ku zrušeniu tohoto zákona.
Týmto zákonom, ako to zpravodaj odboru pre živnosti a priemysel poukázal, sa zrušuje ten štátny monopol a uvádzajú sa znova aj ohľadom ťaženia živíc pravidlá dosavádneho horníckeho zákona. Poneváč ale týmto novým zákonom sa zrušuje celý zákon čís. 197/1920, bolo potrebné okrem zrušenia tohoto zákona v ďalších paragrafoch stanoviť potrebné dišpozície, ktoré sú i pri tomto voľnom podľa horníckeho zákona prevádzanom ťažení potrebné prevádzať.
Tuná je uvedené, že kutanie a hornícke vyhľadávanie týchto živíc sa vzťahuje tiež na dvojitú mieru, ako je to pri uhlí; okrem toho je povedané, že toto právo ťaženia musí byť šetené a chránené oproti provozom iného banského podniku, a že jestli by to bolo ohrožené, tak že banský revírny úrad je oprávnený vydať k ochrane tohoto práva ťažby isté úpravy.
V dalších paragrafoch sú dišpozície ohľadom provozného plánu, umiestenia potrubíc a potom v §§ 8 a 9 sú stanovené trestné ustanovenia a pokuty proti tým, ktorí sa proti tomuto zákonu prehrešia.
§ 10 možno považovať za isté prechodné ustanovenie, a to slúžiace k tomu, aby povolenie, ktoré bolo podľa zákona čís. 197, ktorý zákon i pri štátnom monopole umožňoval udeľovanie vinymečně súkromníkom, nabudlo platnosti.
§ 11 hovorí o zpracovaní a čistení a v § 12 sú stanovené príslušné vrchnosti ohľadom Slovenska a Podkarpatskej Rusi.
Tento zákon je - trebárs sa ruší ním jeden zákon uvedený Národným shromaždením okolnosťmi a zkúsenosťmi posledných rokov plne odôvodnený a následkom toho ústavne-právny výbor, usnesenie senátu preskúmajúc, uznal to za správné a navrhuje, aby slávna snemovňa prijala tento zákon tak, ako bol prijatý usnesením senátu. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Ke slovu ne ní nikdo přihlášen, debata odpadá.
Měli bychom hlasovati, ale poněvadž není dostatečné presence, odkládám hlasování na dobu pozdější. (Námitky nebyly.) Přistoupíme k odst. 5, jímž jest:
5. Zpráva výboru imunitného o žiadosti hlav. štát. zastupiteľstva v Bratislave za vydanie k trest. stíhaniu posl. dr. Lelleyho pre prečin proti § 24, bod 3 zák. čl. XIV z roku 1914 (tisk 4731).
Zpravodajem je p. posl. Maxian. Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Maxian: Slávna snemovňa! Vrchné štátné zastupiteľstvo v Bratislave žiada za vydanie k trestnému stihaniu posl. dr. Lelleyho pre prečin proti §u 24, bod 3 zák. čl. XIV z r. 1914.
Naznačeného prečinu dopustil sa tým posl. dr. Lelley, že leták zhotovil a ako tlačivo rozširoval, ktorý bol pod nadpisom "Tekintetes Cim" a podpisom "Országos Keresztényszocialista Párt" vydaný.
Imunitný výbor preskúmal trestné spisy, aj obsah menovaného letáku, ktorý nebol označený menom majiteľa tlačiarne ani iného rozmnožujúceho podniku ani označením miesta tlačenia a rozmnožovania, ktorý ale bol rozširovaný, navrhuje, aby posl. dr. Lelley pre tlačopolicajný prečin dľa bodu 3, §u 24 zák. čl. XIV z r. 1914, k trestnému stihaniu vydaný bol.
Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá.
Hlasování odkládám pro nedostatečnou presenci na dobu pozdější. (Námitek nebylo.)
Přikročíme k odst. 6 pořadu, jímž jest:
6. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu v Ml. Boleslavi za svolení k osudnímu stíhání posl. Dubického pro přestupek proti bezpečnosti cti (tisk 4861).
Zpravodajem je pan posl. Moudrý, jemuž dávám slovo.
Zpravodaj posl. Moudrý: Imunitní výbor pojednal o žádosti okr. soudu v Ml. Boleslavi za svolení k soudnímu stíhání posl. Dubického pro přestupek proti bezpečnosti cti.
Naznačeného přestupku dopustil prý se posl. Dubický tím, že na schůzi řepařů v Ml. Boleslavi nařkl Václava Práška, že se nabízel za válečné doby k denunciantství, že nabízel kabinetní kanceláři rakouského císaře podávati zprávy o poměrech v českém národě a že opakoval podrobnosti ze známé politické aféry, jak byly uveřejněny v "Právu Lidu" a "Rudém Právu".
Imunitní výbor pojednal o této žádosti podle znění žaloby a poznal, že posl. Dubický v souvislosti s vykonáváním mandátu mluvil o událostech, jejichž všeobecně politický charakter je patrný, a proto rozhodl zmíněného poslance nevydati.
Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá. Budeme hlasovati.
Prosím paní a pány, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Pan zpravodaj v souhlase s usnesením výboru imunitního navrhuje, aby poslanecká sněmovna nesvolila k trestnímu stíhání posl. Dubického.
Kdo s návrhem tímto souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna usnesla se nesvoliti k trestnímu stíhání posl. Dubického a vyřízen je odst. 6 pořadu dnešní schůze.
Teď vrátíme se k hlasování o odst. 4:
Ad 4. Hlasování o zprávě výborů živnostenského a ústavně-právního k usnesení senátu (tisk posl. sněm. 4918) o vládním návrhu zákona (tisk sen. 1891 a 1994), jímž se hornické vyhledávání a těžení živic (bitumen) podřizuje obecnému zákonu hornímu (tisk 4935).
Zpravodajem za výbor pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností je pan posl. Kamelský, za výbor ústavně-právní pan posl. dr. Medvecký.
Rozprava již byla skončena, také závěrečné slovo páni zpravodajové již měli.
Budeme hlasovati.
Osnova zákona má 13 paragrafů, nadpis a úvodní formuli.
Jelikož nebyly podány pozměňovací návrhy, míním dáti hlasovati o celé osnově najednou.
Jsou snad proti tomu nějaké námitky? (Nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 13 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí, ve znění navrženém pp. zpravodaji a shodném s předchozím usnesením senátu, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve čtení prvém, ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.
Čtení druhé navrhnu na pořad schůze příští.
Zbývá nám rozhodnouti ještě o senátní resoluci, doporučené výborem pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností, která je obsažena v tištěné zprávě a kterou proto nedám čísti.
Kdo s ní souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím také resoluce tato je schválena a vyřízen je odst. 4 pořadu schůze.
Teď budeme hlasovati o odst. 5, při němž bylo hlasování rovněž odloženo.
Ad 5. Hlasování o zprávě výboru imunitného o žiadosti hlav. štát. zastupitelstva v Bratislave za vydání k trest. stíhaniu posl. dr. Lelleye pre prečin proti § 24. bod 3 zák. čl. XIV z roku 1914 (tisk 4731).
Zpravodajem je pan posl. Maxian.
Pan zpravodaj v souhlase s usnesením výboru imunitního navrhuje, aby posl. sněmovna svolila k trestnímu stíhání posl. dr. Lelleye.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se svoliti k trestnímu stíhání posl. dr. Lelleye a vyřízen je odst. 5 pořadu schůze.
Přejdeme k odstavci sedmému, jímž je:
7. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Jičíně za svolení k trest. stíhání posl. Malé pro přečin podle § 15, č. 2 zákona na ochranu republiky (tisk 4874).
Zpravodajem je pan posl. Nejezchleb-Marcha, jemuž dávám slovo.
Zpravodaj poslanec Nejezchleb-Marcha: Slavná sněmovno! Posl. Malá opakovala v Nové Pace řeč, kterou v Lomnici pronesl týž den posl. Hakena která je rovněž obsahu, pro nějž imunitní výbor posl. Hakena nevydal. Řeči byly patrně z ústředí komunistické strany referentům dodány.
Imunitní výbor navrhuje, aby posl. Malá vydána nebyla.
Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen. Debata odpadá, budeme hlasovati.
Pan zpravodaj podle usnesení výboru imunitního navrhuje, aby posl. sněmovna nesvolila k trestnímu stíhání pí. posl. Malé.
Kdo s návrhem tímto souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trestnímu stíhání posl. Malé.
Tím vyřízen je odst. 7 pořadu schůze a přejdeme k odstavci osmému, jímž je:
8. Zpráva výboru imunitního o žádosti soudní stolice v Košicích za vydání posl. Kunsta k trest. stíhání pro přečin podle §§ 1, 2, 3, č. 2 zák. čl. XLI z roku 1914 (tisk 4777).
Zpravodajem je pan posl. Dyk, jemuž dávám slovo.
Zpravodaj posl. Dyk: Vážená sněmovno! Soudní stolice v Košicích žádá za vydání posl. Kunsta pro článek otištěný v "Karpatské Pravdě", v němž tvrzeny byly o četnictvu r. 1922 v Hrušově zakročujícím skutečnosti, jež by mohly být důvodem, aby proti nim zahájeno bylo řízení trestní nebo disciplinární a jež by je mohly vydat veřejnému pohrdání a jehož autorem byl označen posl. Kunst.
Imunitní výbor navrhuje vydání posl. Kunsta.
Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata tedy odpadá. Budeme hlasovati.
Pan zpravodaj ve smyslu usnesení výboru imunitního navrhuje, aby poslanecká sněmovna svolila k trestnímu stíhání posl. Kunsta.
Kdo souhlasí s návrhem zpravodajovým, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna usnesla se dáti souhlas k trestnímu stíhání posl. Kunsta a vyřízen je odst. 8. pořadu dnešní schůze.
Přejdeme k odst. 9, jímž je:
9. Zpráva výboru imunitného o žiadosti okr. súdu v D. Kralovicích za vydanie posl. Zeminovej k trestnému stíhaniu pre urážku na cti súkromého žalobca Frant. Nemca, lesmajstra vo Zruči (tisk 4867).
Zpravodajem je p. posl. Hvizdák, jemuž dávám slovo.
Zpravodaj posl. Hvizdák: Slávna snemovňa! Okresný súd v Dolních Kraloviciach žiada za vydanie k trestnému stíhaniu posl. Zeminovej pre urážku na cti súkromého žalobcu Frant. Nemca, lesmajstra vo Zruči.
Domnelého prestupku mala sa posl. Zeminová dopustiť na ľudovom shromaždení svojej strany ydržiavanom 13. červenca b. r. vo Zruči nad Sázavou.
Imunitný výbor v dotyčnej časti nezistil nič urážlivého, žaloba sama neuvádza žiaden zákonný prestupok a z tých dôvodov jednomyselne navrhuje posl. Zeminovú súdnemu stíhaniu nevydávať.
Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata tedy odpadá. Budeme hlasovati.
Pan zpravodaj navrhuje podle usnesení výboru imunitního, aby poslanecká sněmovna nesvolila k trestnímu stíhání posl. Zeminové.
Kdo s návrhem tím souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna usnesla se nedáti souhlasu k trestnímu stihání posl. Zeminové a vyřízen je odst. 9 pořadu schůze dnešní.
Přejdeme k odst. 10, jímž je:
10. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Mor. Ostravě za vydání posl. inž. Junga k trest. stíhání pro zločin podle § 58 c) tr. z. (tisk 4872).
Zpravodajem je p. posl. Moudrý, jemuž uděluji slovo:
Zpravodaj posl. Moudrý: Slavná sněmovno! Krajský soud v Mor. Ostravě žádá na základě zaslaných trestních spisů za vydání posl. inž. Junga k trestnímu stíhání pro zločin dle § 58 c) tr. z.
Ze spisů soudních vychází toliko na jevo, že posl. inž. Jung dvakráte podnikl cestu do Polského Těšína, aby tam navázal styky s oposičními stranami slovenskými, a že první cesta byla bezvýsledná, kdežto za druhého svého pobytu v Pol. Těšíně měl rozmluvu s dr. Ungrem. Obsah rozmluvy té z trestních spisů není možno seznati.
Dle výpovědi posl. inž. Junga činěné ve výboru imunitním vyjednával posl. inž. Jung s dr. Ungrem za této schůzky toliko o společném postupu slovenské a německé oposice. Toto udání posl. inž. Junga zdá se pravděpodobné, a ježto imunitní výbor je názoru, že v takovém vyjednávání nelze viděti trestního činu, navrhuje poslanecké sněmovně, aby posl. inž. Jung vydán nebyl.
Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá. Budeme hlasovati.
Pan zpravodaj navrhuje podle usnesení výboru imunitního, aby poslanecká sněmovna nesvolila k trestnímu stíhání posl. inž. Junga.
Kdo s návrhem tímto souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna usnesla se nesvoliti k trestnímu stíhání posl. inž. Junga a vyřízen je poslední odstavec pořadu dnešní schůze.
Máme ještě hlasovati o dovolené.
Pan posl. Kaderka žádá za dovolenou a já navrhuji, aby mu udělena byla dovolená do 20. t. m. pro neodkladné záležitosti.
Kdo s návrhem tímto souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím dovolená jest udělena.
Mezi schůzí byly tiskem rozdány některé naléhavé interpelace.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
4979. Naléhavá interpelace posl. dr. Czecha, Tauba, Hackenberga a druhů min. školství a nár. osvěty o nových redukcích německých obecných škol na Moravě.
4981. Naléhavá interpelace posl. dr. Spiny, dr. Schollicha, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů min. školství a nár. osvěty o nových redukcích německých obecných škol na Moravě.
4911. Naléhavá interpelace posl. Tauba, Hirsche, dr. Czecha, Grünznera a druhů vládě o provedení voleb do pomocnického výboru gremia v Brně.
Předseda: Schůze soc.-politického výboru, svolaná na dnešek po schůzi plenární, odkládá se na zítřek, ve čtvrtek dne 11. prosince na 10. hod. dopolední.
Ukončím schůzi.
Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze konala v pátek dne 12. prosince t. r. v 11 hod. dopol. s
pořadem:
1. Zpráva výborů soc.- politického a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 4928), kterým se upravují odpočivné požitky některých župních zaměstnanců obecních a obvodních notářů a některých státních zaměstnanců na Slovensku a Podkarpatské Rusi, jakož i zaopatřovací požitky pozůstalých po těchto osobách (tisk 4940).
2. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se doplňuje a částečně mění zákon ze dne 17. února 1922, č. 68 Sb. z. a n., o úpravě užívání pozemků v Podkarpatské Rusi za podíl jich naturálního výnosu (tisk 4937).
3. Druhé čtení osnovy zákona, jímž se hornické vyhledávání a těžení živic (bitummen) podřizuje obecnému zákonu hornímu (tisk 4935).
4. Zpráva výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností k vládnímu návrhu zákona (tisk 4921) o kožních aukcích (tisk 4936).
5. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích za vydání posl. Tausika k trest. stíhání pro přečin rušení obecného míru, přečin urážky presidenta, vlády, četnictva, ministra národní obrany a okresního náčelníka Mareše (tisk 4771).
6. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích za vydání posl. Tausika k trestnímu stíhání pro přečin urážky četnictva podle §§ 2, 4, 3, odst. II, č. 1 a 2 zák. čl. XLI z roku 1914 (tisk 4982).
7. Zpráva výboru imunitního o žádosti zem. trest. soudu v Praze za vydání posl. Myslivce k trest. stíhání pro přečin proti bezpečnosti cti (tisk 4854).
8. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Mostě za vydání posl. inž. Kalliny k trestnímu stíhání pro přečin podle § 14, č. 5 zákona na ochranu republiky (tisk 4699).
9. Zpráva výboru imunitního o žádosti zem. trest. soudu v Brně za vydání posl. Práška k trest. stíhání pro přečin podle § 303 tr. z. (tisk 4865).
10. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Jičíně za svolení k trest. stíhání posl. Hakena pro přečin podle § 14, č. 1 a § 15, č. 2 zákona na ochranu republiky (tisk 4875).
11. Zpráva výboru imunitního o žádosti zem. trest. soudu v Praze za vydání posl. Dubického k trest. stíhání pro zločin podle § 209 tr. z. (tisk 4945).
Je snad námitka proti tomuto mému návrhu? (Námitky nebyly.)
Není. Návrh můj je přijat.
Prohlašuji schůzi za skončenou.
(Konec schůze ve 4 hod. 55 min. odpol.)