Středa 3. prosince 1924
Začátek schůze v 6 hod. 20 min. večer.
Přítomni:
Předseda: Tomášek.
Místopředsedové: dr. Hruban, dr. inž. Botto.
Zapisovatelé: J. Marek, dr. Spina.
184 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministři dr. Dolanský, Habrman, dr. Hodža, dr. Kállay, Malypetr, dr. Markovič, inž. Novák, Srba, Udržal.
Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr. Říha, jeho zástupce Nebuška.
Předseda (zvoní): Zahajuji 309. schůzi posl. sněmovny.
Omluvy a dovolené jsou tytéž jako ve schůzi 308.
Byly provedeny některé změny ve výborech. Žádám o jejich sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců rep. strany zeměděl. a malorol. lidu posl. Berana za posl. dr. Srdínka.
Do výboru zemědělského vyslal klub poslanců čsl. strany socialistické posl. Zeminovou za posl. Knejzlíka.
Do výboru ústavně-právního vyslal klub poslanců slov. strany ľudovej posl. dr. Gažíka za posl. dr. Labaye.
Do výboru imunitního vyslal týž klub posl. dr. Kubiše za posl. Tománka.
Předseda: Mezi 308. schůzí byly tiskem rozdány interpelace.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
4926. Interpelace:
I. posl. dr. Lehnerta a druhů min. železnic, že státní železniční úřady protizákonnými opatřeními bránily průmyslovým závodům pracovati dne 28. října t. r.,
II. posl. J. Kříže a soudr. min. železnic o vyplácení doživotní renty železničním erárem Marie Skvrnové ze Sendražic z okresu jaroměřského,
III. posl. Zierhuta, dr. Hanreicha a druhů předsedovi vlády jako předsedovi min. rady o provádění pozemkové reformy v německých krajích na Moravě a ve Slezsku,
IV. posl. Zierhuta, dr. Hanreicha a druhů předsedovi vlády jako předsedovi min. rady o dlouhodobých pachtýřích a uchazečích o půdu od dvora Vítberk na panství Potockého ve Slezsku v obcích Nová Ves a Loučky,
V. posl. Krause a druhů min. pošt a telegrafů o obsazování míst poštmistrů v čistě německých obcích úředníky neumějícími německy, o vracení dopisů s německým označením míst a o událostech při jazykové zkoušce, prováděné dr. Stuhlíkem,
VI. posl. Windirsche a druhů min. pro zásobování lidu o prodeji másla padělaného margarinem v okresích libereckém a jabloneckém,
VII. posl. Jokla, Heegera, dr. Haase a druhů min. železnic, že byl vydán správám městských pouličních drah výnos, jímž se zabraňuje v klidu od práce dne 1. května,
VIII. posl. Stenzla a druhů min. pošt a telegrafů, že prachatický poštovní úřad porušuje listovní tajemství,
IX. posl. Stenzla a druhů min. vnitra, že státní policejní komisařství v Karlových Varech zakázalo rozdávati již schválené letáky,
X. posl. Schweichharta, Schäfera, Schillera a druhů min. soc. péče, že úředními opatřeními bylo omezeno právo svobodného stěhování sklářských dělníků,
XI. posl. dr. Raddy a druhů min. spravedlnosti a min. vnitra o zabavovací praxi proti časopisu "Mährischer Grenzbote" v Jihlavě,
XII. posl. Stenzla, dr. Raddy a druhů min. spravedlnosti o zabavení časopisu "Mährischer Grenzbote",
XIII. posl. J. Mayera a druhů min. spravedlnosti o zabavení časopisu "Deutscher Landruf" v Chebu,
XIV. posl. dr. Brunara a druhů min. veř. prací o nešvarech v soustavné elektrisaci Moravy a Slezska,
XV. posl. dr. Kafky, Kostky a druhů min. vnitra o policejním zákazu zpívati píseň "Wir hatten gebauet ein stattliches Haus".
Předseda: Mezi 308. schůzí byl tiskem rozdán Zápis o 300. schůzi posl. sněmovny.
Přikazuji:
Výboru ústavně-právnímu:
4955. Vládní návrh zákona o úpravě promlčecích lhůt pro některé pohledávky a závazky v poměru k cizině.
Výboru rozpočtovému:
4977. Vládní návrh zákona o celních slevách pro dovoz strojů a přístrojů (současně přikázán výborům zemědělskému a živnostenskému).
Přejdeme k pořadu schůze, a to k odst. 1, jímž jest:
1. Zpráva výboru pro průmysl, živnosti a obchod k vládnímu návrhu (tisk 4920) zákona o zřizování a rozšiřování pivovarských podniků v obcích sousedících s městem Plzní (tisk 4931).
Zpravodajem výboru pro průmysl, živnosti a obchod jest pan posl. Geršl, jemuž dávám slovo.
Zpravodaj posl. Geršl: Slavná sněmovno! Projednávaný návrh zákona o zřizování a rozšiřování pivovarských podniků v obcích sousedících s městem Plzní jest doplněním již platného zákona ze dne 20. prosince 1923, č. 5 Sb. z. a n., o označování původu zboží, se zřetelem na světoznámý pivovarský průmysl v Plzni.
Účelem tohoto návrhu zákona jest, znemožniti označování pod názvem "Plzeňské pivo" také výrobky nových pivovarů, které by sloučením sousedních obcí s dosavadním městem Plzní v jednu politickou obec mohly býti na půdě Velké Plzně jako samostatné podniky pivovarské anebo jako filiálky pivovarů mimoplzeňských založeny.
V obchodu cizozemském shledáváme hojnost dokladů o tom, že pod označením "Plzeňské pivo" prodávají se výrobky, které vyrobeny byly za hranicemi a zneužívají tak dobrého jména našeho československého výrobku. Jeví se dále u zahraniční konkurence snaha proměniti název "Plzeňské pivo" na pouhé označení jakostní (druhové) a zabezpečiti si tak beztrestnost vůči zákonům proti nekalé soutěži, které sice zakazují při označování výrobků zneužívání místního původu, dovolují však používání takových geografických jmen, jež v obchodních stycích mají význam pouhé jakosti nebo druhu.
Zákon tento je dočasný a má trvati 20 roků a bude moci postupem času býti i pozměněn.
Poněvadž jde o důležitý artikl vývozní, který tvoří značnou položku v našem zahraničním obchodě a skýtá našim financím značný příjem, a poněvadž na tomto průmyslu jest interesována značná část dělnictva, usnesl se výbor pro průmysl, živnosti a obchod doporučiti posl. sněmovně zákon tento k ústavnímu schválení. (Výborně!)
Předseda (zvoní): Zahajuji debatu.
Ke slovu jest přihlášen pan kol. Pik.
Než mu dám slovo, navrhuji řečnickou lhůtu podle usnesení presidiálního 15 minut.
Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.)
Námitek není. Návrh můj je přijat.
Dávám slovo panu posl. Pikovi.
Posl. Pik: Slavná sněmovno! V důvodové zprávě vládního návrhu zákona o zřizování a rozšiřování pivovarských podniků v Plzni zdůrazněna jest nutnost ochrany pivovarského průmyslu plzeňského se zřetelem k tomu, že sousední obce Doubravka, Doudlevce, Lobzy a Škvrňany mají býti s městem Plzní sloučeny. Zákon počítá ještě s dalším sloučením obcí Bolevce a Božkova a proto ustanovuje, že po dobu 20 let nemohou býti na území těchto sloučených obcí zřizovány a rozšiřovány další pivovarské podniky. Po této době smějí pak býti zřizovány jen s předchozím svolením ministerstva obchodu v dohodě s ministerstvem vnitra. Běží tedy o jakýsi monopol plzeňského pivovarnictví, o mimořádnost toho druhu opravdu jedinečnou. Uznávám nutnost ochrany pivovarského průmyslu plzeňského, jehož výrobek jest opravdu jakostí specielní, pro kteroužto svoji vlastnost dobyl si jména světového. Leč nutno poznamenati, že pro tuto a dohlednou dobu má zákon ten pouze akademickou cenu, neboť nenalezne se žádný podnikatel, který by při dnešní veliké soutěži čtyř starších plzeňských pivovarů riskoval desetimilionové náklady do stavby dalšího pivovaru v Plzni. Jsem názoru, že plzeňské pivovarnictví potřebuje ochrany jiné, aby pivo plzeňské mělo možnost vývozu a konsumu v cizině. Co do domácí spotřeby dosáhly plzeňské pivovary, zejména pak hlavní a nejstarší z nich měšťanský pivovar ("Prazdroj") skoro výše předválečné. Pro sféru domácích konsumentů plzeňského piva jest nejlepší jeho ochranou jakost a cena a konečně obliba konsumentů, kteří dovedou rozeznávati mezi jakostí plzeňského a jiného domácího piva. Jinak ovšem je v cizině. Export a soutěž plzeňského piva jest v cizině znemožněna hlavně vysokými cenami chmele a ječmene, vysokými cly a dopravními náklady. Zbývá-li ještě až 40% k dosažení předválečné produkce plzeňských pivovarů, pak dosažení této výše jest závislo v prvé řadě na vývozu, neboť plzeňské pivo jest skoro v 50% výrobkem exportním. Záleží tedy v první řadě na tom, aby obchodními smlouvami a výhodnějšími dopravními tarify dostalo se potřebné ochrany plzeňskému výrobku pivovarskému. Mimo to jest žádoucí větší ochrana značky plzeňského piva v cizině. Je známo, že v řadě cizích zemí jsou pivovary, jichž výrobky mají fingované jméno "Plzeňské pivo". Jako náš stát je vázán obchodními smlouvami, aby chránil cizí výrobky v našem státě, jako u nás je podle těchto úmluv zákaz užívati pojmenování "Cognac" pro výrobky toho druhu v Československu, musí naše zahraničně-obchodní správa naléhati, aby ve všech obchodních smlouvách s jinými státy stejně byla chráněna značka plzeňského piva a zakázáno pojmenování výrobku cizího názvem "Plzeňské pivo". Taková ochrana měla by daleko větší význam, než projednávaný zákon, který jest budován v souvislosti se zřízením Velké Plzně. I my si přejeme ochranu plzeňského průmyslu pivovarského, ježto v podnicích pivovarských v Plzni je zaměstnáno na 2000 osob a plzeňský průmysl pivovarský je mezi největšími poplatníky v Plzni a za Škodovkou v řadě nejpřednější. Je to tradiční, trvalý a neměnitelný průmysl, který touto svojí trvalostí zabezpečuje značný rozmach národohospodářského života v Plzni. Musíme však naléhati také na to, aby i zájmy zaměstnanců plzeňských pivovarů byly dostatečně ochráněny. Dostává-li se plzeňskému pivovarnictví zákonem zvláštního monopolního postavení, musíme žádati, aby byl uznán i zvláštní význam dělnictva a úřednictva pivovarských podniků plzeňských, jakožto důležité složky při produkci tohoto světového výrobku. Jsou to nejen zvláštnosti plzeňské, jsou to netoliko geologické a jiné přírodní okolnosti, které dávají plzeňskému pivu jakost speciality a přednost nenapodobitelnosti, nýbrž jest to i zvláštní tradiční zručnost plzeňského pivovarského zaměstnanectva, která součinuje s přírodními dary na dosažení výrobní dokonalosti a jakosti plzeňského piva. Žel, že poměry těchto zaměstnanců nerovnají se světové pověsti výrobku plzeňského, neboť mzdy dělnictva pivovarského v Plzni jsou nižší nežli mzdy pivovarského dělnictva pražského. Rozdíl ve mzdách dělníků v pivovarech v Praze a Plzni je tento: Řemeslné síly týdně Praha 242, Plzeň 205 Kč, rozdíl týdně 37 Kč; řemeslné síly II. kategorie týdně Praha 227, Plzeň 188, rozdíl týdně 39 Kč; pomocní dělníci týdně Praha 211, Plzeň 174, rozdíl týdně 37 Kč; pomocní dělníci II. kategorie týdně Praha 195, Plzeň 160, rozdíl týdně 35 Kč. Vedle toho řemeslné síly v podnicích pražských mají čtvrtletně 132 Kč příplatek a kočové vedle paušálu za krmení ještě 114 Kč. Vidíme tedy mezi výdělky pražského a plzeňského dělnictva pivovarského veliké rozdíly.
Poskytuje-li stát tak účinnou ochranu pivovarskému průmyslu plzeňskému, pokládám za účelné, ježto každé vyjednávání bylo dosud marné, s tohoto místa upozorniti na poměry zaměstnanců plzeňských pivovarů a žádati, aby mzdy dělnictva a úřednictva byly přiměřeně upraveny a diference mezi platy pražskými a plzeňskými vyrovnána. Má-li plzeňský průmysl pivovarský dobrou pověst svým výrobkem, nechť toto uznání doplní i v tom směru, aby měl i dobrou pověst jako zaměstnavatel. Při svém monopolním postavení může tak učiniti a je to žádoucí i proto, aby jeho zaměstnanci měli lepší existenci, důstojnou světového průmyslu pivovarského v Plzni. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, debata je skončena.
Přeje si pan zpravodaj doslovu?
Zpravodaj posl. Geršl: Nikoliv.
Předseda: Není tomu tak, budeme hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Sněmovna je způsobilá se usnášeti.
Osnova zákona má 4 paragrafy, nadpis a úvodní formuli, Pozměňovacích návrhů učiněno nebylo. Míním dáti tedy o celé osnově hlasovati najednou. Námitek proti tomu není? (Nebyly.)
Námitek není.
Kdo souhlasí tedy s celou osnovou zákona, t. j. s jejími 4 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí zákona, ve znění navrženém p. zpravodajem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve čtení prvém podle zprávy výborové.
Čtení druhé navrhnu na pořad schůze příští.
Tím vyřízen je odst. 1 pořadu dnešní schůze.
Přejdeme ke druhému odstavci, jímž je:
2. Zpráva výboru imunitného o žiadosti hlav. štát. zastupiteľstva v Bratislave za souhlas k trestnému stíhaniu posl. Hakena pre prečin pomluv dľa § 1, § 3, odst. II, č. 1 a 2, § 8, č. 2 a urážky na cti dľa § 2 a § 4, odst. II, § 8, č. 2 zák. čl. XLI z roku 1914 (tisk 4700).
Zpravodajem za výbor imunitní je pan posl. Maxian, jemuž dávám slovo.
Zpravodaj posl. Maxian: Slávna snemovňa! Hlavné štátne zastupiteľstvo v Bratislave žiada za súhlas k trestnému stíhaniu posl. H a k e n a pre prečin pomluvy dľa § 1, § 3, odst. II, č. 1 a 2, § 8, č. 2 a urážky na cti dľa § 2 a § 4, odst. II, § 8, č. 2 zák. čl. XLI z r. 1914.
Naznačených prečinov dopustil sa posl. Haken tým, že dňa 23. septembra 1923 v Ružomberku na verejnej schôdzi ľudu komunistickej strany použil ostrej kritiky oproti vláde a úradníctvu na Slovensku.
Dľa písomného vyjadrenia posl. Hakena je zrejmé, že nemieni tým vládu na čele štátu jedine, že majú velkú moc veľkopriemyseľníci a veľkoroľníci, v druhom prípade nemieni všeobecne úradníkov na Slovensku, lež tých, ktorí využívajú svojej moci voči slovenskému ľudu.
Poneváč sa jedná o reč oposičného poslanca, prednesenú pred voličmi, tedy o politickú činnosť tohoto poslanca, ktorá súvisela s výkonom poslaneckého mandátu, o kritiku ostrú, lež neprekročujúcu prípustnú medzu, imunitný výbor navrhuje, aby posl. Haken k trestnému stíhaniu vydaný nebol.
Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen. Debata odpadá.
Budeme hlasovati.
Pan zpravodaj navrhuje ve smyslu usnesení výborového, aby poslanecká sněmovna nesvolila k trestnému stíhání posl. Hakena.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť pozvedne ruku! (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna usnesla se nesvoliti k trestnímu stíhání posl. Hakena a tím vyřízen je odst. 2 dnešního pořadu.
Přejdeme k odst. 3. Tím je:
3. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Litoměřicích za vydání k trestnímu stíhání posl. dr. Keibla pro zločiny podle §§ 58 c) a 65 a) tr. zák., dále pro přečin podle § 305 tr. zák. a pro přestupek podle § 308 tr. zák. (tisk 4712).
Zpravodajem je pan posl. Konečný, jemuž dávám slovo.
Zpravodaj posl. Konečný: Slavná sněmovno! Krajsky soud v Litoměřicích žádá za vydání k trestnímu stíhání posl. dr. Keibla pro zločiny podle §§ 58 c) a 65 a) tr. zák., dále pro přečin podle § 305 tr. zák. a pro přestupek podle § 308 tr. zák.
Uvedených trestných činů dopustil prý se posl. dr. Keibl řečí, pronesenou dne 26. listopadu 1922 při sjezdu německo-nacionální strany v Děčíně.
Řeč ta reprodukována byla v periodickém časopise "Nordböhmisches Tagblatt" v čís. 67 ze dne 28. listopadu 1922, aniž byla zabavena.
Imunitní výbor, jednaje o této záležitosti, konstatoval, že jednak nelze zjistiti, zda řeč byla skutečně tak pronesena, jak byla v listě tom reprodukována, dále pak nespatřoval v ní trestných činů, z nichž je posl. dr. Keibl obviňován, nýbrž považuje ji za pouhý projev jeho politického přesvědčení, jejž sluší krýti poslaneckou imunitou.
V důsledcích toho navrhuje, aby se poslanecká sněmovna usnesla nedati souhlasu k trestnímu stíhání posl. dr. Keibla pro uvedené trestné činy.
Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen. Debata odpadá.
Budeme hlasovati.
Pan zpravodaj navrhuje podle usnesení výboru imunitního, aby poslanecká sněmovna nesvolila k trestnímu stíhání posl. dr. Keibla.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna usnesla se nesvoliti k trestnímu stíhání posl. dr. Keibla a vyřízen je odst. 3 pořadu posl. dr. Keibla a vyřízen je odst. 3. pořadu dnešní schůze.
Přejdeme ke 4. odstavci. Tím je:
4. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě č. 827/23 za vydání k trestnímu stíhání posl. Szentiványiho pro přestupek § 5 zák. ze dne 17. prosince 1918, č. 82 Sb. z. a n. (tisk 4730).
Zpravodajem je p. posl. Nejezchleb-Marcha. Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Nejezchleb-Marcha: Vážená sněmovno! Podle trestního oznámení nechal posl. Szentiványi na svém velkostatku skácet nedovoleným způsobem 200 katastrálních jiter lesa bez zvláštního povolení příslušného úřadu. Tím se dopustil nedovolené devastace majetku, na jehož ochranu vydány jsou příslušné zákony republikou Československou.
Imunitní výbor navrhuje poslanecké sněmovně, aby posl. Szentiványi vydán byl.
Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá, budeme hlasovati.
Pan zpravodaj navrhuje ve smyslu usnesení výborového, aby sněmovna svolila k trestnímu stíhání posl. Szentiványiho.
Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna se usnesla svoliti k trestnímu stíhání pana posl. Szentiványiho.
Tím vyřízen je odst. 4 pořadu dnešní schůze.
Přejdeme k odstavci poslednímu, pátému, jímž je:
5. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za vydání k trestnímu stíhání posl. dr. Budaye pro přečin rušení obecného míru podle § 14, č. 3 zákona na ochranu republiky (tisk 4750).
Zpravodajem je p. posl. Konečný, jemuž dávám slovo.
Zpravodaj posl. Konečný: Slavná sněmovno! Hlavní státní zastupitelství v Bratislavě žádá podáním ze dne 6. června 1924, č. 7170/24, za vydání posl. dr. Budaye k trestnímu stíhání pro přečin rušení obecného míru podle § 14, č. 3 zákona na ochranu republiky.
Naznačeného přestupku prý se jmenovaný poslanec dopustil tím, že, řečniv dne 8. dubna 1924 na veřejném shromáždění v Nitře, citoval z novin strany národně-demokratické: "Na Podkarpatskej Rusi Maďary boli ako vlk, ktorý hafkal, ale len niekedy kúsnul. Rumáni boli jastrábi, ten sa vrhnul do húfa, jednu obeť sobe vyhliadal a ostatné stádo sa rozutieklo" - k tomu prý připojil: "Ale Čech je ako tchor, ktorý je stále ticho, ale ráno v kúryne sú všetky sliepky zagňávené."
Imunitní výbor, jednaje v této věci, vyslovil politování, že poslanec jedné větve čsl. národa popuzuje k porušení míru proti druhé větvi čsl. národa; navrhuje však, aby posl. sněmovna nedala souhlasu k vydání posl. dr. Budaye k trestnímu stíhání.
Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá. Budeme hlasovati.
Pan zpravodaj podle usnesení imunitního výboru navrhuje, aby posl. sněmovna nesvolila k trestnímu stíhání p. posl. dr. Budaye.
Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna usnesla se nesvoliti k trestnímu stíhání p. posl. dr. Budaye a vyřízen je pořad dnešní schůze.
Přikazuji:
výboru dopravnímu:
4980. Usnesení senátu o vládním návrhu zákona, kterým se prodlužuje lhůta k označení elektrických podniků, jež mají býti přeměněny na podniky všeužitečné;
výborům soc.-politickému, brannému a rozpočtovému:
4960. Vládní návrh zákona o zachování pracovních (služebních) poměrů po dobu cvičení ve zbrani (cvičení služebních);
výboru ústavně-právnímu:
4961. Vládní návrh zákona, kterým se prodlužuje promlčecí lhůta pro nedoplatky úroků z některých lombardních zápůjček.
4978. Vládní návrh zákona, kterým se mění ustanovení § 1, bodu 4 zákona ze dne 18. března 1921, č. 117 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 21. prosince 1922, č. 406 Sb. z. a n., o zmocnění vlády k dalšímu slučování a rozlučování obcí, ke změně hranic obcí, okresů, žup a zemí, jakož i k potřebným opatřením s tím souvisejícím.
Navrhuji, aby jmenovaným výborům byly uloženy k podání zpráv o těchto předlohách lhůty 1 týden.
Kdo souhlasí s navrženými lhůtami, nechť zdvihne ruku. (Děje se.)
To je většina, lhůty jsou schváleny.
Výbor pro záležitosti obchodu, průmyslu a živností koná schůzi dnes po schůzi plenární.
Ukončím schůzi.
Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby příští schůze se konala zítra, t. j. ve čtvrtek dne 4. prosince 1924 v 1 hod. odpol. s
pořadem:
1. Zpráva výboru soc.-politického k vládnímu návrhu (tisk 4927) zákona o prodloužení účinnosti a doplnění zákona o mimořádných opatřeních bytové péče (tisk 4939).
2. Druhé čtení osnovy zákona, jímž se prodlužuje platnost zákona ze dne 8. června 1923, č. 123 Sb. z. a n., kterým se mění některá ustanovení zákonů o soudní příslušnosti, o soudním řízení v občanských věcech, o exekučním řízení, o pozůstalostním řízení a o poručenských věcech (tisk 4932).
3. Druhé čtení osnovy zákona o hranici příjmu, vylučující z nároku na důchod válečných poškozenců (tisk 4933).
4. Druhé čtení osnovy zákona o zřizování a rozšiřování pivovarských podniků v obcích, sousedících s městem Plzní (tisk 4931).
5. Zpráva výborů živnostenského a ústavněprávního o usnesení senátu (tisk posl. sněm. 4803) k vládnímu návrhu zákona (tisk. sen. 1759 a 1947) o přeměně společností s ručením obmezeným v družstva (tisk 4934).
6. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Č. Budějovicích za vydání k trestnímu stíhání posl. dr. Lodgmana, dr. Brunara a inž. Kalliny pro přečin podle § 14, č. 5 a § 14, č. 1 zákona na ochranu republiky (tisk 4728).
7. Zpráva výboru imunitního o žiadosti hlav. štát. zastupitelstva v Bratislave za vydanie k trestnému stíhaniu posl. dr. Lelleye pre prečin proti § 24, bod 3 zák. čl. XIV z roku 1914 (tisk 4731).
8. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Uh. Hradišti za vydání k trestnímu stíhání posl. Koutného pro zločin úkladu podle § 1, odst. I a II zákona na ochranu republiky (tisk 4762).
9. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu v Ml. Boleslavi za svolení k soudnímu stíhání posl. Dubického pro přestupek proti bezpečnosti cti (tisk 4861).
10. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Jičíně za svolení k trestnímu stíhání posl. Malé pro přečin podle § 15, č. 2 zákona na ochranu republiky (tisk 4874).
Jest snad proti tomuto mému návrhu námitka? (Nebyla.)
Není tomu tak. Návrh můj jest přijat.
Končím schůzi.
(Konec schůze v 6 hod. 45 min. večer.)