Začátek schůze ve 3 hod. 25 min. odpol.
Přítomni:
Předseda: Tomášek.
Místopředsedové: dr. inž. Botto, Buříval, dr. Czech, dr. Hruban.
Zapisovatelé: J. Marek, dr. Spina.
191 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministři inž. Bečka, dr. Dolanský, Habrman, dr. Hodža, dr. Markovič, inž. Novák, Šrámek.
Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr. Říha, jeho zástupci Nebuška, dr. Mikyška.
Předseda (zvoní): Zahajuji 274. schůzi poslanecké sněmovny.
Dodatečně udělil jsem dovolenou na 272. schůzi posl. Jar. Markovi; na 272. a 273. schůzi posl. Hvizdákovi; dovolenou na dnešní schůzi udělil jsem pp. posl. Ulrichovi, Maxianovi, Svobodovi, Čundrlíkovi, J. Bečkovi, dr. Gagatkovi - vesměs pro neodkladné záležitosti; na dnešní a zítřejší schůzi posl. Fr. Navrátilovi z rodinných důvodů; na dnešní, zítřejší, případně i páteční schůzi posl. dr. Lelleyovi pro neodkladné zaměstnání.
Nemocí omluvili se posl. dr. Patejdl na týden a posl. dr. Hajn na dnešní a zítřejší schůzi.
Lékařská vysvědčení předložili pp. posl. Borovszky, Pik, Srba, Bechyně.
Byly provedeny změny ve výborech. Žádám o jich sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Klub poslanců "Bund der Landwirte" vyslal do výboru ústavně-právního posl. dr. Hanreicha za posl. Jos. Fischera; do výboru dopravního posl. Böllmanna za posl. Jos. Fischera.
Předseda: Kancelář senátu oznámila přípisem ze dne 16. června 1924 k tisku 1888, že omylem tiskárny vloudila se tisková chyba do usnesení senátu ze dne 4. června 1924, (tisk 1888), k vládnímu návrhu zákona o zcizení státních nemovitostí v Lánech a ve Východné, takže v §u 1, al. 2 v poslední řádce na místě číslic "1 a 11 m2" má státi "31 a 86 m2", jak svědčí jednací zápis o 210. schůzi senátu, jakož i zpráva výboru rozpočtového.
Došly některé dotazy, odpovědi atd. Žádám o jich sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Dotazy:
posl. dr. Hnídka a spol. ministru financi o nezákonném předpisování daně z příjmu a nezákonném vyřizování rekursů této daně berní správou v Třeboni,
posl. Sladkého ministru školství a nár. osvěty o neudržitelných poměrech na českých měšťanských školách v Jaktaři u Opavy,
posl. Fr. Navrátila a druhů ministru nár. obrany, že se nevyřizují podání stran, učiněná ministerstvu nár. obrany,
posl. Šamalíka a druhů vládě o poskytnutí pomoci krupobitím poškozenému obyvatelstvu v obcích Hobšovice, Lunkov a Žižice, okres Slaný,
posl. Koudelky ministru obchodu, že šablonovitým rušením hostinských živností ničí se spolkové a organisační hnutí.
Odpovědi:
min. školství a nár. osvěty na dotaz posl. dr. Mazance a druhů o nevhodných obrazech a pod nimi umístěných nápisech na chodbě obecné chlapecké školy v Nymburce,
min. pošt a telegrafů na dotaz posl. Patzela o nakládání s německými poštovními úředníky,
min. obchodu na dotaz posl. Windirsche a druhů o vymáhání pokuty za přijetí dělníka bez pracovní knížky.
Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány zprávy.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 4629. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích za vydání k trestnímu stíhání posl. dr. Korlátha pro přečin rušení obec. míru podle § 14, č. 1 a 3 zákona na ochranu republiky.
Tisk 4630. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Olomouci za vydání k trestnímu stíhání posl. Matznera pro přečin podle § 14, č. 1 a 2 zákona na ochranu republiky.
Tisk 4685. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za vydání k trestnímu stíhání posl. Svetlika pro přečin pomluvy tiskem.
Tisk 4686. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Kutné Hoře za vydání k trestnímu stíhání posl. Adamovského pro přečin podle § 11, č. 2 a § 14, č. 5 zákona ze dne 19. března 1923, č. 50 Sb. z. a n.
Tisk 4687. Zpráva výboru imunitního o žádosti zem. trest. soudu v Praze za vydání k trestnímu stíhání posl. Buřívala ve věci bytové.
Tisk 4688. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za vydání k trestnímu stíhání posl. Svetlika pro přečin pomluvy.
Tisk 4691. Zpráva výboru zemědělského o usnesení senátu (tisk 4111) k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 1555 a 1598) o plemenitbě hospodářských zvířat, a to koní, skotu, vepřů, ovcí a koz.
Tisk 4692. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích za vydání k trestnímu stíhání posl. Tausika pro přečin urážky vlády podle § 2, § 4, odst. II zák. čl. XLI z r. 1914.
Tisk 4693. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za vydání k trestnímu stíhání posl. Tausika, a to pro přečin urážky presidenta republiky podle § 11, č. 1 a 2 zák. ze dne 19. března 1923, č. 50 Sb. z. a n., rušení obecného míru podle § 14 č. 5 téhož zákona, přečin pomluvy podle § 1, § 3, č. 1 a 2, § 8, č. 3 zák. čl. XLI z r. 1914, přečin pomluvy podle § 1, § 3, č. 1 a 2, § 9, č. 4 zák. čl. XLI z r. 1914.
Tisk 4694. Zpráva výboru imunitního o žádosti zem. soudu v Opavě za vydání k trestnímu stíhání posl. inž. Junga pro zločin podle § 15, č. 3 a přečin podle § 15, č. 2 zákona na ochranu republiky.
Tisk 4695. Zpráva výboru imunitného o žiadosti hlav. štát. zastupiteľstva v Košiciach za svolenie k trestnému stíhaniu posl. dr. Korlátha pre prečin dľa § 16, č. 1 zákona zo dňa 19. marca 1923, č. 50 Sb. z. a n.
Tisk 4696. Zpráva výboru imunitného o žiadosti súdnej stolice v Huste za svolenie k trestnému stíhaniu posl. Mondoka pre prečin dľa § 16, č. 1 a § 14, č. 1 zákona na ochranu republiky.
Tisk 4699. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Mostě za vydání k trestnímu stíhání posl. inž. Kalliny pro přečin podle § 14, č. 5 zákona na ochranu republiky.
Tisk 4700. Zpráva výboru imunitného o žiadosti hlav. štát. zastupiteľstva v Bratislave za súhlas k trestnému stíhaniu posl. Hakena pre prečin pomluvy dľa § 1, § 3 odst. II, č. 1 a 2, § 8, č. 2 a urážky na cti dľa § 2 a § 4, odst. II, § 8, č. 2 zák. čl. XLI z r. 1914.
Tisk 4701. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu ve Znojmě za vydání k trestnímu stíhání posl. dr. Brunara pro přečin podle § 14, č. 1 zákona na ochranu republiky.
Tisk 4704. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Hradci Králové za vydání k trestnímu stíhání posl. dr. Brunara pro přečin podle § 14, č. 1 a 5 zákona na ochranu republiky.
Tisk 4705. Zpráva výboru imunitního o žádosti zem. soudu v Opavě za vydání k trestnímu stíhání posl. dr. Brunara pro přečin podle § 14, č. 1 zákona na ochranu republiky.
Tisk 4706. Zpráva výboru imunitního o žádosti zem. soudu v Opavě za vydání k trestnímu stíhání posl. Knirsche pro zločin podle § 15, č. 3 zákona na ochranu republiky.
Tisk 4707. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v České Lípě za vydání k trestnímu stíhání posl. inž. Kalliny pro zločin ev. přečin podle § 26, č. 2, § 14, č. 1, 5, 4, č. 1, 5, zákona na ochranu republiky.
Tisk 4710. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Olomouci za vydání k trestnímu stíhání posl. dr. Schollicha pro zločin podle § 65 a) tr. z. a přečin podle § 305 tr. z.
Tisk 4712. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Litoměřicích za vydání k trestnímu stíhání posl. dr. Keibla pro zločiny podle § 58 c) a § 65 a) tr. zák., dále pro přečin podle § 305 tr. zák. a pro přestupek podle § 308 tr. zák.
Tisk 4714. Zpráva výboru soc.-politického o vládním návrhu zákona (tisk 4610) o hornických soudech rozhodčích.
Tisk 4718. Zpráva výboru pro dopravu a veř. práce k usnesení senátu (tisk 4665) o vládním návrhu zákona (tisk sen. 1878 a 1895) o zrušení části okresních silnic I. třídy Prostějov - Boskovice - Svitávka a Sloup - Valchov.
Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány odpovědi.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 4639. Sbírka odpovědí:
I. min. železnic na interp. posl. Grünznera, Schäfera, Čermaka a druhů o nárocích na náhradu oněch zaměstnanců, kteří byli kdysi dáni k disposici Rakousku a později byli znovu přijati do služeb československých státních drah (tisk 4515/XIII),
II. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. Schustera, Uhla, Dietla a druhů o zrušení expositury německé školy bystřické v Ouborsku a zabrání její budovy pro českou školu menšinovou (tisk 4354/II),
III. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. dr. Spiny, dr. Schollicha, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů, že na Hlučínsku a na Moravě bylo znovu překaženo německé domácí soukromé vyučování (tisk 4274/I) a na interpelaci posl. Jokla, Heegera, dr. Haase a druhů téhož znění (tisk 4274/II),
IV. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. dr. Schollicha a druhů o neslýchaných poměrech na moravských středních školách (tisk 4317/II),
V. min. soc. péče a min. veř. zdravotnictví a tělesné výchovy na interp. posl. dr. Lodgmana a druhů o použití státních peněz povolených na péči o mládež (tisk 4274/XVI),
VI. vlády na interp. posl. Schweichharta, Leibla, Čermaka a druhů o pozemkové reformě (tisk 4317/XVII),
VII. min. vnitra a spravedlnosti na interp. posl. dr. Lodgmana a druhů o zabavení časopisů "Trautenauer Tagblatt", "Hohenelber Zeitung" a "Braunauer Tagblatt" ze dne 24. ledna 1924 (tisk 4462/XIII),
VIII. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. Dietla, Čermaka, Deutschové a druhů (tisk 4405/VIII) a na interp. posl. dr. Spiny, dr. Schollicha, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů (tisk 4405/VII) o zřízení české menšinové školy ve Vyšném (na vitorazském území, okres kaplický),
IX. min. pošt a telegrafů na interp. posl. Tománka a spol. v záležitosti zřízení šekového úřadu v Bratislavě (tisk 4443/II),
X. min. obchodu na interp. posl. Hlinky a soudr. o nesvědomitém konkurenčním hnutí řemeslnických závodů z Čech a Moravy na Slovensku (tisk 4365),
XI. min. nár. obrany na interp. posl. dr. Körmendy-Ékesa a soudr. o případech úmrtí u pěšího pluku č. 19 v podzimních cvičeních r. 1923 (tisk 4515/V),
XII. min. sociální péče a min. veř. zdravotnictví a tělesné výchovy na interp. posl. dr. Lelleyho a soudr. o netrpitelných poměrech v sanatoriu plicních chorob v Matliarech (tisk 4297/III),
XIII. min. vnitra a min. železnic na interp. posl. dr. Lodgmana a druhů o Bohumilu Desenském (tisk 4443/XVI).
Předseda: Počátkem schůze byla tiskem rozdána Těsnopisecká zpráva o 268. schůzi posl. sněmovny.
Počátkem schůze byl tiskem rozdán a současně přikázán výboru iniciativnímu návrh:
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 4713. Návrh posl. dr. Kafky, Kostky a druhů na změnu a doplnění zákona ze dne 19. března 1920, čís. 194 Sb. z. a n., jímž se upravuje přejímání vojenských gážistů bývalé rakousko-uherské, rakouské a uherské branné moci do branné moci republiky Československé a jímž se upravují zaopatřovací nároky bývalých vojenských gážistů, kteří se na československém národě provinili.
Předseda: Výboru imunitnímu přikazuji:
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Žádost kraj. soudu v Olomouci ze dne 12. června 1924, č. Tk VI 1415/24, za souhlas k trestnímu stíhání posl. dr. Brunara pro přečin podle § 14 zákona na ochranu republiky ze dne 19. března 1923, č. 50 Sb. z. a n., jehož se dopustil řečí na shromáždění dne 10. dubna 1924 v Olomouci č. 478 im.
Předseda: Přejdeme k pořadu schůze, k odst. 1, jímž jest:
1. Zpráva výboru ústavně-právního o usnesení senátu (tisk posl. sněm. 4637) k usnesení poslanecké sněmovny (tisk sen. 1857 a 1885) o vládním návrhu zákona (tisk posl. sněm. 4518 a 4567) o inkompatibilitě (tisk 4678).
Zpravodajem za výbor ústavně-právní je p. posl. dr. Nosek, jemuž dávám slovo.
Zpravodaj posl. dr. Nosek: Slavná sněmovno! Tato osnova zákona byla svého času předmětem jednání posl. sněmovny a doznala potom při projednávání v senátě změnu ve dvojím směru. První změna provedena byla v tom smyslu, že místo původně navrhovaného jednotného výboru inkompatibilitního uznal senát za vhodné zavésti dva samostatné výbory v jedné každé z obou sněmoven.
Vzhledem k tomu, že původně vycházela osnova vládní i usnesení posl. sněmovny z předpokladu, že volební soud bude vázán zásadními usneseními výboru inkompatibilitního, že zde tedy bude zvláštní poměr, při kterém bude velmi mnoho záležeti na tom, aby nenastala žádná divergence mezi nazíráním, které se v konkrétním případě projeví se strany volebního soudu na jedné straně a se strany výboru inkompatibilitního na straně druhé, byla tato struktura jistě docela správná a odůvodněná. Vzhledem k tomu však dále, že od tohoto stanoviska bylo upuštěno a že volební soud každý konkrétní případ, který by se naskytl, může posuzovati docela samostatně a nezávisle a úplně bez ohledu na názor výboru o neslučitelnosti, není zde už té vnitřní souvislosti, vnitřní příčiny a potřeby, aby byl výbor jeden jediný, a lze přistoupiti na to, aby po přání senátu každá sněmovna měla svůj zvláštní výbor.
Výbor ústavně-právní ve své většině přistoupil na toto usnesení senátu a podobně učinil ve druhém případě, který už není do té míry pronikavou změnou, aby totiž úplná neslučitelnost byla prohlášena, pokud se týká předsedů obou sněmoven, aby oni nemohli býti nejen ve správě akciových společností a společností komanditních na akcie a společností s ručením obmezeným, nýbrž aby také nemohli býti ve správě společenstev s ručením obmezeným, po případě neobmezeným podle zákona z r. 1873.
To jsou dvě změny, které senát v osnově vládní usnesené posl. sněmovnou provedl. Výbor ústavně-právní o nich pečlivě uvažoval a uznal, že bez újmy věci možno i posl. sněmovně přistoupiti na ně, a já jménem výboru ústavně-právního doporučuji, aby posl. sněmovna schválila usnesení senátu tak, jak došlo, s příslušnými změnami a jak bylo předloženo v ústavně-právním výboru až na to, že v §u 12 škrtl výbor ústavně-právní druhý odstavec, kde se jednalo o určitých opatřeních, jež mají býti učiněna proti osobám, které by nezachovávaly úplnou tajnost jednání výboru inkompatibilitního, a kde jako trestní sankce bylo stanoveno oprávnění předsednictva, aby dotyčný člen, který proti povinnostem svým se v tomto směru provinil, mohl býti zbaven členství příslušného výboru.
S touto jedinou změnou - která, jak jsem uvedl, záleží v tom, že výbor ústavně-právní škrtl 2. odstavec §u 12 - doporučuji, aby jinak schváleno bylo posl. sněmovnou znění osnovy ve znění senátem usneseném. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Zahajuji debatu. Ke slovu jsou přihlášení "proti" pp. posl. dr. Kafka a Hackenberg.
Než udělím slovo prvnímu řečníku, navrhuji ve smyslu usnesení presidiálního řečnickou lhůta 20 minutovou.
Je proti tomu nějaká námitka? (Nebyla.)
Námitek není. Lhůta je schválena.
Dávám slovo prvnímu řečníku p. posl. dr. Kafkovi.
Posl. dr. Kafka (německy): Velectění pánové! Osnova zákona o tak zvané inkompatibibilitě zaměstnává dnes poslaneckou sněmovnu po druhé. Osnova tato by předmětem zevrubných jednání v ústavně-právních výborech poslanecké sněmovny a senátu, a také v plenárních schůzích obou sněmoven bylo projednávání této osnovy zákona - alespoň pro těsnopisce - vyčerpávající. Výsledek se nerovnal podle mého mínění zcela námaze a času, jež byly na tuto osnovu vynaloženy, neboť dostali jsme konstrukci inkompatibilitního řízení, která se jeví tak z cesty vybočující a k neúčelnou, že tím doznala tendence zákona, kterou jest velmi vítati a jež byla námi plnou měrou schvalována, značné újmy.
Vybavena těmito nedostatky, opustila osnova zákona jako usnesení posl. sněmovny tuto sněmovnu. Senát provedl na tomto usnesení posl. sněmovny mnoho změn, o nichž zde pan zpravodaj referoval, a mezi těmito změnami se nalézá jedna, kterou i pan zpravodaj označil za velmi důležitou. A tuto důležitost chtěl bych zdůrazniti. Jde o to, že mají nyní na základě usnesení senátu existovati dva inkompatibilitní výbory, jeden pro posl. sněmovnu a jeden pro senát, kdežto podle usnesení posl. sněmovny existoval společný inkompatibilitní výbor obou sněmoven.
Pánové, je to vskutku tak významné, existuje-li tu jediný nástroj, aneb jsou-li dvě sesterská zařízení v obou sněmovnách? Dovolíte-li mi zaujmouti stanovisko k této otázce, tedy musím napřed zjednati jasno o kompetenci inkompatibilitního výboru. Kompetence inkompatibilitního výboru jest dvojí. Jedna jest, abych tak řekl, povšechná a latentní a druhá jest aktuelní, přistřižená pro konkrétní případ. Povšechná kompetence tohoto výboru tkví v tom, že podle § 10, odst. 1 osnovy zákona, má zásadně rozhodovati o tom, podléhají-li určitá fakta předpisům o inkompatibilitě. Rozhodnutí, které činí v té příčině výbor, jest zásadným posudkem poslanecké sněmovny nebo senátu o tom, co se považuje za slučitelné s mandátem a co za neslučitelné. K této povšechné kompetenci přidružuje se aktuelní, přistřižená na konkrétní případ, kdy totiž předsednictvo poslanecké sněmovny tehdy, byl-li k vyšetření oznámen specielní případ inkompatibility, má neb může se dotázati výboru o jeho posudku o tomto konkretním případu. A rozumí se samo sebou, že bude předsednictvo poslanecké sněmovny, přihodí-li se takový dotaz, postupovati shodně s názorem, který v konkretním případě projevil inkompatibilitní výbor jako své mínění, aneb obecněji řečeno, předsednictvo posl. sněmovny navrhne imkompatibilitní stíhání poslance u volebního soudu pouze tenkráte, vysloví-li se výbor většinou o neslučitelnosti kladně, a upustí od návrhu u volebního soudu tenkráte, byl-li názor výboru negativní. Co získáme tedy rozdělením výboru? Především získáme to, že je tu možnost, že zcela všeobecně řečeno - zjistí posl. sněmovna svým výborem zásadně neslučitelnost, a že souvztažný výbor senátu prohlásí naopak zásadu opačnou a si odporující.
Velectěné dámy a pánové! Myslím, že mohu říci, že jest k tomu zapotřebí již velice zběhlého politického rozumu, kterého nikomu nezávidím, aby se pochopilo, jak by mohlo býti něco pro poslance neslučitelným a pro senátora slučitelným. A myslím, že bych vás měl upozorniti na to, že nebude moci nikdo ubohému, naivnímu mozku obyčejného státního občana, pokud nepřináleží koalici, totiž poslancům neb senátorům koalice - neboť naivní státní občan z vašich vlastních řad to ovšem také nepochopí - učiniti zřejmým, že někdo jako senátor může sice býti členem té či oné správní rady, nikoliv však jako poslanec nebo naopak. To je - promiňte, tvrdé slovo - takový nesmysl, že opravdu je těžko slučitelné s důstojností parlamentarismu, snižuje-li se takovým způsobem parlament sám v očích obyvatelstva. To vede však k různým zásadám, neboť tu můžete počítati s tím, že se nečte všecko právě s velkým zájmem v obyvatelstvu. co se v parlamentě usnese jako zákon, aneb jinak jako zásada. Leč zůstaňme u konkretního případu. Poslanec a senátor zasedají společně v správní radě nějakého podniku. U obou se oznámí inkompatibilita. Předsednictvo poslanecké sněmovny se obrátí na svůj výbor, předsednictvo senátu na svůj. Výbor posl. sněmovny řekne, že tu jde o neslučitelnost, předsednictvo posl. sněmovny oznámí to volebnímu soudu a tento rozhodne ve smyslu zásady poslanecké sněmovny. na inkompatibilitu. Poslanec opustí správní radu se stanoviska, že mu sněmovna odepřela souhlas, aby sloučil tyto obě funkce. (Posl. dr. Hanreich [německy]: Anebo se vzdá mandátu!) To závisí na různých okolnostech, jichž se nechci dotýkati. Tentýž případ jest v senátě. Ohlásí se inkompatibilita, výbor senátu jest výjimečně mírněji naladěn a řekne, že tu inkompatibility není; předsednictvo nepodá ovšem žaloby u volebního soudu a pan senátor, který byl dosud kolegou poslancovým v této správní radě, zůstane nadále v této funkci. Musím prohlásiti, že považuji takovou inkompatibilitu za grotesku a že nikomu z obyvatelstva nezazlívám, řekne-li na základě takového usnesení: Celá tato inkompatibilita není na žádný způsob podle toho, aby mi dodala vědomí, jakého jsem vlastně od tohoto zákona očekával, aby se tu jasně řeklo, co jest zástupci lidu dovoleno a co mu není dovoleno.
Pan zpravodaj obešel velmi jemným dialektickým způsobem toto jemu osobně zajisté velmi nepříjemné úskalí. Řekl totiž, že celá věc není žádným neštěstím, poněvadž volební soud není již více vázán usnesením výboru. Velectěné dámy a pánové, to by bylo tehdy správné, kdyby byla možnost, aby se nějaká věc dostala před volební soud bez usnesení předsednictva posl. sněmovny a senátu. Poněvadž však volební soud jest povolán rozsuzovati jen tehdy, podá-li oznámení nebo žalobu některé z obou předsednictev, tedy má se to vskutku tak, že je možnost tohoto případu, který jsem vám vylíčil jako příklad pochybeného inkompatibilitního zákonodárství, v praxi dána a může se každého dne přihoditi. Mám za to, že, podal-li jsem v ústavně-právním výboru návrh, aby tento dvojí výbor zmizel, a byl místo něho zřízen výbor jednotný, jest tento návrh věcně zcela odůvodněn, že není tento návrh také nijak státu nepřátelský, neboť mohu se odvolati na to, že prof. Hoetzel, zástupce vlády, se při prvé poradě ještě s daleko větší rozhodností nežli já zasazoval o stanovisko mnou hájené. A tak tento návrh stihl přece známý osud všech věcných pozměňovacích návrhů oposice. Neopakuji - to chci hned říci - již více tohoto návrhu v poslanecké sněmovně. Neboť předvídám osud tohoto návrhu v této sněmovně předem a zželelo se mi během času úsilí zaznamenati trvale takové návrhy a spojené s tím plýtvání papíru. Musil jsem však učiniti při tom tyto věcné poznámky, abych alespoň zachránil vlastní duši a nespolupůsobil mlčením při takovém nemožném a groteskním inkompatibilitním zákonodárství.
Celý tento návrh má však ještě vedlejší historii, formální, a tuto formální historii si dovolím uvésti ve známost slavné sněmovně, aby byla aspoň v Těsnopisecké zprávě zaznamenána pro věčné časy jako doklad pro způsob, jakým v r. 1924 bylo nakládáno s věcnými návrhy oposice. Velectěné dámy a pánové! Podal jsem tento návrh v ústavně-právním výboru a musil jsem pravděpodobně míti tenkráte poměrně dobrý den. Neboť mé důvody účinkovaly patrně tolik, že dva členové jedné z nejsilnějších koaličních stran - nechci snad jejich jmen kompromitovati, nýbrž uvésti je zde výslovně k jejich chvále jako jména těch, kteří alespoň v prvém návalu rádi by byli dali průchod svému přesvědčení - poslanci dr. Dérer a Ulrich se připojili nejen mimochodem k mému stanovisku, nýbrž hájili toto stanovisko se zápalem, za nímž zůstávám dnes daleko pozadu. Ostatně nechtěl bych se dopustiti žádného porušení autorského práva a chci hned říci, že krásný příklad o správní radě, v níž zasedají vedle sebe poslanec a senátor a v níž pak jednoho krásného dne již nemohou více vedle sebe seděti, že tento příklad nepochází ode mne, nýbrž od kolegy Ulricha. On to byl, který tento příklad v debatě uvedl, Tedy čeští sociální demokraté byli pro můj návrh. Kolega dr. Hnídek prohlásil, že si musí věc ještě jednou rozmysliti a vrátiti klubu. Když jsem mu řekl: "Aha, věc se má státi opětně předmětem politické porady koalice", použil přesvědčivého prsního hlasu, který má vždycky k disposici, a pravil, že jde pouze o věcnou poradu a nikoliv o politicky obchod. Hlasování bylo odročeno a v příští schůzi se přihodilo, že nejen posl. dr. Hnídek, který ponechal své stanovisko poněkud temným, nýbrž i poslanci dr. Dérer a Ulrich, ovšem z naprosto věcných důvodů, hlasovali proti mému návrhu.
Nuže, neobíral bych se dále tímto obratem, kdyby mu opět nebylo cosi předcházelo. Původ toho všeho dlužno hledati v koaličním čachru, a to nikoliv v koaličním čachru mezi pěti koaličními stranami, jako obyčejně, nýbrž v koaličním trhování mezi koalicí poslanecké sněmovny a koalicí senátu. Senát se necítí ve své nynější posici docela svůj, obzvláště koaliční strany senátu cítí se poněkud zatlačeny svými kolegy v posl. sněmovně. O zásadě systému dvou komor možno dlouho debatovati. Lze mluviti také o tom, má-li se, zavede-li se již systém dvou komor, provésti to tak nešikovně, jak to činí naše ústava, že jsou obě sněmovny vlastně vzájemnými fotografiemi, pouze s tím rozdílem, že při senátu zavedeno jest vyšší aktivní a pasivní volební právo. Lze i o tom hovořiti, mají-li obě komory býti co do hodnoty paritní pro parlamentární projednávání. Možno také říci, že jest bezprávím koaličních stran poslanecké sněmovny, že nenakládají se svými sesterskými stranami senátu poněkud lépe, věcněji a že je snad nedotují více ministerskými místy. O tom všem by se dalo mluviti. Ale domnívám se, že by všecky tyto úvahy nesměly za žádných okolností hráti nějakou úlohu při věcné osnově zákona a při jejím věcném vyřízení. Senát byl nesmírně pyšným na to, že se mu podařilo zachrániti zisk prestiže z obtížných jednání, která se v té věci v senátě konala. Nedostane i dále žádné ministry, bude tu a tam i dále odstrkován, dostal však svůj vlastní inkompatibilitní výbor a tím i možnost, aby si vytvořil svůj vlastní pojem neslučitelnosti. K tomuto úspěchu senátu neblahopřeji a pravím, že by jiná cesta byla bývala lepší a případnější nežli tato, chtěl-li senát svoji prestiž, již považovanou za odstrčenou, nějakým způsobem pozvednouti. Chtěl jsem však pouze demonstrovati ad oculos, jak málo se u nás, jak se zdá, klade váhy na naši věcnou spolupráci, i když přijdeme s naprosto věcnými návrhy, které nejsou nijak politicky choulostivé, nýbrž které jsou diktovány pouze a jedině zájmem na důležitém zákoně. Předstoupíme-li s takovými návrhy před sněmovnu, přijde nějaký zákaz koaliční kázně a nejen naše návrhy zmaří, nýbrž zvrátí i přesvědčení koaličních poslanců.
Při těchto jednáních se však přihodila ještě také jiná nehoda: Druhý odstavec § 12 byl zamítnut 8 proti 8 hlasům. Dámy a pánové! Mám za to, že nechybím, řeknu-li, že toto prohřešení na československém parlamentarismu bude během dnešní schůze pro uspokojení nás všech opět napraveno. Pan tajemník posl. sněmovny má již, nemýlím-li se, v rukou návrh, obsahující obnovení § 12, odst. 2 škrtnutého ve výboru. Jsem přesvědčen, že se pan zpravodaj u vědomí své povinnosti vysloví proti tomuto návrhu, poněvadž není zde soukromou osobou, nýbrž mandatářem ústavněprávního výboru, který mu dal striktní pokyn a vytkl směrnici. Přes to nepochybuji o tom, že většina bude hlasovati proti návrhu pana zpravodaje, aniž by tento chtěl z toho vyvoditi důsledky, pro pozměňovací návrh koaličních stran. Nevyvozuji také z této nahodilé většiny žádných zvláštních důsledků. Nepokládám ji za porážku koalice, především proto ne, poněvadž doufám, že budeme moci v dohledné době zaznamenati daleko potěšitelnější porážky této koalice. Nepokládám ji také za vítězství oposice, tím více, poněvadž doufám, že budeme moci v daleko důležitějších záležitostech zaznamenati větší a významnější vítězství oposice. Chtěl bych vám, pánové z většiny, pouze říci, že většina má také jisté povinnosti a nejen práva, a že je snad při nejmenším její povinností, aby vykazovala přiměřenou presenci, neboť nestačí, velectění pánové z koalice, seděti pouze ve většině, nutno ji také míti. Tu jste však v poslední schůzi ústavně-právního výboru neměli. Buď tomu jakkoliv, chci - a tím považuji svůj úkol k této osnově zákona za vyřízený - právě proto, poněvadž budu a musím v druhém čtení hlasovati pro tuto osnovu, přes její nedostatky, konstatovati: Za prvé jsem. abych si uchoval své přesvědčení, nevinen na této slátanině rozdvojeného inkompatibilitního výboru a za druhé neocenili jste patřičně vy, pánové z koalice, o tom není pochyby, při této příležitosti oposiční spolupráci, které jste si tak často přáli. (Potlesk na levici.)
Předseda (zvoní): Slovo dále má p. posl. Hackenberg.
Posl. Hackenberg (německy): Pánové! Zabýváme-li se touto předlohou, musíme především zjistiti, v jaké formě se o této osnově po prvé jednalo v posl. sněmovně a v ústavním výboru. Tehdy jsme se pokusili přivoditi v předloze základní změny a proniknouti s řadou pozměňovacích návrhů. Z vývodů předešlého řečníka jste mohli slyšeti, že i nyní, na počátku porad, byly většinové strany nakloněny připustiti změny. Tehdy, když se po prvé jednalo o předloze v ústavně-právním výboru, byli jste si vědomi, že vládní návrh vykazuje hojné nedostatky a byli jste ochotni přistoupiti na změny. Řeklo se však, že tato předloha musí býti za všech okolností před velikonoci hotová a předložena presidentu republiky před jeho odjezdem do Taorminy. Řeklo se také, že předloha musí býti za všech okolností hotova, než bude ve sněmovně odhlasován zákon o tisku. Naléhalo se na vyřízení ve výboru ústavně-právním a nechtělo se připustiti, aby byla k jednání poskytnuta třeba jen krátká lhůta, aby se mohla tato politická předloha projednati po velikonocích v klidu, jak by toho bylo třeba. Nyní najednou vidíme, že jedna předloha, a to nejdůležitější z těchto tří předloh politických, byla sněmovně vrácena. My ovšem také nesouhlasíme se senátem provedenou změnou u této předlohy, ačkoli senát změnu oněch paragrafů provedl, jak se zdá, tak, jak jsme ji v posl. sněmovně navrhovali. Tehdy podali jsme v plenu a v ústavně-právním výboru návrh, aby byly ustaveny dva výbory: jeden ve sněmovně poslanecké a druhý v senátě. Avšak při našem návrhu šlo o to, že stanovení těchto výborů má zásadně předcházeti dalekosáhlá změna předlohy, která však senátem převzata nebyla.
Co jsme chtěli při prvním jednání o předloze v ústavně-právním výboru a v plenu posl. sněmovny? Chtěli jsme, aby byl vytvořen jasný zákon, který má, co možno, všecky případy neslučitelnosti konstatovati, je obsahovati, aby nemusely výbory rozhodovati ve věcech zásadních, nýbrž aby nečinily nic jiného, než na př. výbor imunitní. Nechtěli jsme, aby výbory rozhodovaly v zásadních věcech vedle věcí běžných, naše pozměňovací návrhy k dřívější předloze směřovaly spíše k tomu, aby výbory v každém jednotlivém případě předběžně se radily a sněmovně podaly návrh. Žádali jsme dále změnu zákona v tom smyslu, aby o každém případu neslučitelnosti rozhodovala sněmovna, a to ve schůzi veřejné, ovšem jen o návrhu, který má býti podán volebnímu soudu. Ovšem měl býti volební soud instancí poslední, avšak sněmovna se měla ve veřejné schůzi usnésti, má-li býti případ volebnímu soudu předložen čili nic. Pakli vezmeme věc tak, že zákon má býti jasný, že výbor nemá rozhodovati o věcech zásadních, nýbrž že má v každém jednotlivém případě uvažovati o tom, zda tu je skutečně neslučitelnost, tedy má sněmovně učiniti návrh, pak výbor nemá onoho významu, o němž mluvil řečník dřívější, prof. dr. Kafka. Pakli však je zákon nejasný a výbor má rozhodovati o zásadách, pak již není zcela lhostejno, zda každá sněmovna má svůj výbor nebo zda rozhoduje o zásadách, které mají býti pro presidium sněmovny směrodatnými, společný výbor obou sněmoven, a zdali v senátě a v poslanecké sněmovně uplatněny budou různé zásady.
Při prvním projednávání zákona vyslovili jsme nejen své zásadní stanovisko k předloze, nýbrž snažili jsme se ovšem přivoditi zostření zákonných předpisů. Podali jsme pozměňovací návrhy, které jsme také ještě předložili při druhém projednávání v ústavním výboru v tom směru, aby s místopředsedy sněmovny a také senátu bylo jednáno právě tak, jako s předsedy jejich. Podali jsme dále návrhy v tom směru, aby přednostní právo, které bylo přiznáno advokátům, bylo škrtnuto, aby se s advokáty nejednalo jinak, než s jinými poslanci. A poněvadž máme přece zájem na tom, aby byl zjednán pořádek a aby nositelé mandátů nevykonávali úřadů, které jsou s jejich mandátem neslučitelny, chtěli jsme samozřejmě, aby se celé řízení o neslučitelnosti provádělo úplně veřejně. Proto jsme především žádali, aby se o všech případech rozhodovalo v plenu sněmovny. Avšak žádali jsme také dále, aby bylo škrtnuto ustanovení §u 12, podle něhož poslanci, kteří jsou členy výboru a nyní výborů, byli povinni zachovávati o poradách mlčenlivost. § 12 totiž obsahuje ustanovení, že členové výboru tehdy, prohlásí-li výbor věc za důvěrnou, jsou povinni zachovávati mlčenlivost, že nejsou oprávněni podati o jednání výboru zprávu. Je samozřejmo, že jsme tento návrh museli podati také nyní při druhém projednávání předlohy v ústavně-právním výboru, a je to právě návrh, který dosáhl náhodné většiny, takže druhý odstavec §u 12 byl skutečně škrtnut. Právě jako prof. dr. Kafka, bojím se nebo se domnívám, že většinové strany vystoupí s návrhem, podle něhož má býti předloha zase obnovena ve znění od senátu usneseném, že totiž tam má býti zase pojat druhý odstavec §u 12.
Tentokráte přestali jsme na tom, že jsme podali jen čtyři pozměňovací návrhy, z nichž tři vyjadřují naše zásadní stanovisko k předloze. V návrhu k §u 10, odst. 1 žádáme, aby bylo škrtnuto ustanovení, podle něhož výbory činí usnesení zásadní, rozhodují o věcech zásadních. Tím chceme vyjádřiti, že výbory nejsou povolány usnášeti se o zásadách, které jsou pro předsednictvo sněmovny směrodatné, nýbrž chceme, aby výbory projednávaly a rozhodovaly jen každý jednotlivý případ; v souvislosti s tím je ovšem také ustanovení §u 14, jehož změnu žádáme, že výbory neusnášejí se o zásadách, nýbrž podávají návrhy, které projednává plná schůze sněmovny; teprve jejich usnesení, totiž usnesení obou sněmoven na podání návrhu volebnímu soudu, má býti pro presidium závazným. Změnou tohoto §u 14 chceme dosíci, aby obě sněmovny, jak jsme to navrhovali původně, projednávaly a rozhodovaly každý jednotlivý případ ve veřejné schůzi a aby podle usnesení sněmovny bylo řízení proti jednotlivým poslancům zavedeno. Konečně ustanovení §u 12, poslední odstavec, o mlčenlivosti bylo již ve výboru přijato; je samozřejmo, že bude-li podán většinou návrh na obnovu senátního usnesení, museli bychom se postaviti proti němu.
Jak jsme již opětovně ve výboru a také zde ve sněmovně při první poradě o osnově měli příležitost konstatovati, jsme v zásadě pro zákon, avšak samozřejmě jen tehdy, když naše pozměňovací návrhy najdou většinu. Bohužel, musíme o tom pochybovati, poněvadž víme, že většinové strany nechtějí míti zákon, který dosahuje těch účinků, které zamýšlíme. (Souhlas a potlesk na levici.)
Předseda (zvoní): Byly podány některé návrhy. Žádám o jich přečtení.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
1. Pozměňovací návrhy posl. dr. Haase a druhů k § 10:
Odstavec 1 budiž škrtnut.
Ve 2. odstavci druhá věta nechť zní:
"Onomu členu sněmovny budiž napřed poskytnuta možnost, aby se o věci vyslovil,"
Ve 3. odstavci škrtnuta buďtež slova "podle odst. 1".
2. Doplňovací návrh posl. J. Marka, Staňka, Slavíčka, dr. Noska, dr. Lukavského a druhů k § 12:
Jako druhý odstavec budiž vložen tento doplněk:
"Členové výboru jsou vázáni k úplné mlčelivosti o jednáních, jež prohlášena byla za důvěrná (§ 27, odst. 3 jedn. řádů). Pro porušení této povinnosti může předsednictvo sněmovny k návrhu výboru zbaviti člena členství ve výboru."
3. Pozměňovací návrh posl. Hackenberga a druhů:
§ 14 nechť zní:
"Volební soud rozhoduje k návrhu podanému předsedou příslušné sněmovny na základě usnesení plné schůze příslušné sněmovny."