Začátek schůze ve 12 hod. v poledne.
Přítomni:
Předseda: Tomášek.
Místopředsedové: dr. Hruban, dr. inž. Botto, Buříval.
Zapisovatelé: J. Marek, dr. Spina.
188 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministři dr. Beneš, Malypetr, Udržal; za ministerstvo vnitra odb. přednosta dr. Bobek; za ministerstvo spravedlnosti odb. přednosta dr. Polák.
Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr. Říha, jeho zástupci Nebuška, dr. Mikyška.
Předseda (zvoní): Zahajuji 269. schůzi poslanecké sněmovny.
Dodatečně na 266., 267. a 268. schůzi udělil jsem dovolenou posl. Šafrankovi; dodatečně na 267. a 268. s chůzi posl. Hakenovi, dr. Gátimu, Mondokovi, Tausikovi; dovolenou na dnešní schůzi udělil jsem posl. Pohlovi a Wenzelovi; na dnešní a zítřejší schůzi posl. Palmemu - vesměs pro neodkladné záležitosti, a posl. J. Černému (soc. dem.) z rodinných důvodů; na tento týden posl. Kaderkovi pro neodkladné záležitosti.
Lékařské vysvědčení předložili posl. Darula a posl. A. Černý.
Byly provedeny některé změny ve výborech. Žádám o jich sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Ve výboru soc.-politickém zvolen byl dne 4. června 1924 místopředsedou posl. Čuřík, zapisovatelem posl. Bezděk.
Klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické vyslal do výboru branného posl. Stivína za posl. Chalupníka; do výboru ústavně-právního posl. Kasíka za posl. Pika; do výboru rozpočtového posl. Remeše za posl. Skotka; do výboru živnostenského posl. Skotka za posl. Čundrlíka; do výboru soc.-politického dne 4. června 1924 posl. Skotka za posl. Tayerle a dne 5. června 1924 posl. Tadlánka za posl. Skotka.
Klub poslanců komunistické strany Československa vyslal do výboru soc.-politického posl. Tesku za posl. Blažka; do výboru ústavně-právního posl. dr. Gátiho za posl. Housera.
Klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" vyslal do výboru soc.-politického posl. dr. Holitschera za posl. Pohla.
Předseda: Došly dotazy. Žádám jejich sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Dotazy:
posl. Schuberta ministrům nár. obrany, zemědělství a financí o polních cvičeních ve střelbě na ostro u střelnice v Dobřanech,
posl. Geršla ministrům vnitra, zemědělství a financí o pomoci postiženým živelní pohromou v politických okresích prostějovském, přerovském, kroměřížském a holešovském,
posl. Simma a druhů ministru spravedlnosti, aby byl vydán zákon, jímž se právníkům dovoluje přechod do jiného oboru a upravuje postavení právníků ve státní službě k svobodným právnickým povoláním,
posl. Patzela:
ministru financí o nesmyslném používání poplatkových předpisů,
ministru spravedlnosti o pensijních požitcích soudního oficiála Josefa Kummera z Falknova,
posl. Sladkého:
ministru vnitra o urychleném zrušení magistrátu v Opavě a ve Frýdku ve Slezsku,
ministru vnitra ve věci výplaty pohraničních kontrolních přídavků zaměstnancům pohraniční kontroly v Bohumíně-nádraží za dobu od 1. ledna 1922 až včetně do 30. června 1923,
ministru obchodu ve věci protokolování firem do obchodního rejstříku v československém státním jazyku,
posl. inž. Kalliny:
ministru nár. obrany o předčasném propuštění poddůstojníka Františka Nadlera z vojenské služby,
ministru soc. péče, že nebyla vyřízena žádost o přiznání vdovského důchodu pí. Plodkové z Rybář.
Předseda: Dále došly odpovědi.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Odpovědi:
min. veř. zdravotnictví a tělesné výchovy na dotaz posl. H. Bergmanna a spol. o pensích vdov a sirotků po obecních a obvodních lékařích,
min. soc. péče na dotaz posl. dr. Kafky, že zemský úřad pro péči o válečné poškozence prodlužuje řízení ve věci důchodu Viléma Lichtnera z Chrastavy,
min. nár. obrany na dotaz posl. Knirsche, aby vojáci mohli jezditi zdarma a používati rychlíku,
min. školství a nár. osvěty na dotaz posl. inž. Junga:
že německá obecná škola v Kateřinkách u Opavy byla omezena na 4 třídy,
aby česká nižší průmyslová škola byla přeložena z budovy opavského německého státního gymnasia,
vlády na dotaz posl. inž. Junga, Patzela a Simma o přejímacím řízení v Třemešku,
min. vnitra na dotaz posl. inž. Junga a Wenzela o zasahování okresní správy politické do práv obce při příležitosti 4. března,
min. soc. péče a financí na dotaz posl. Patzela o osvobození družstev válečných poškozenců od daně výdělkové,
min. školství a nár. osvěty na dotaz posl. Krause o novém ustavení okresního školního výboru v České Lípě,
min. soc. péče na dotaz posl. inž. Kalliny:
že se Marii Leipoldové z Janessen u Karl. Varů nevyplácí doplatek k důchodu předků,
že se válečné vdově Anně Rudertové v Schankau u Karl. Varů nevyplácí doplatek vdovského důchodu,
o invalidním důchodu Karla Kauera z Nového Sedla,
o doplatku vdovského důchodu Anně Hahnové ze Staré Role,
o doplatku invalidního důchodu Oskara Möckla ze Staré Role,
že se pí. Arnoštce Kliemannové ve Žluticích nevyplácí vdovský důchod,
že se Karlu Köhlerovi z Drahovic nevyplácí invalidní důchod.
Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány zprávy.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 4640. Zpráva výboru ústavně-právního k usnesení senátu (tisk posl. sněm. 4618) o vládním návrhu zákona (tisk sen. 1792 a 1825), jímž se mění zákon ze dne 17. října 1919, č. 562 Sb. z. a n., o podmínečném odsouzení a podmínečném propuštění.
Tisk 4641. Zpráva výborů ústavně-právního a zemědělského o usnesení senátu (tisk. posl. sněm. 4357) o vládním návrhu zákona (tisk sen. 1629 a 1720) o okresních záložnách hospodářských a kontribučenských fondech peněžních v Čechách.
Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány odpovědi.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 4612. Sbírka odpovědí:
I. min. spravedlnosti na interp. posl. dr. Lelleyho a soudr. o protizákonném zabavení novin stát. zastupitelstvím v Bratislavě (tisk 4525/VIII),
II. min. s plnou mocí pro správu Slovenska a min. vnitra na interp. posl. dr. Lelleye a soudr. v záležitosti jmenování notáře Viliama Backera (tisk 4157/XX),
III. vlády na interp. posl. Hlinku a spol. vo veci vyhlásenia Českoslov. Obce legionárskej jednoty v Bratislave učineného dňa 1. júna 1922 (tisk 3670/XX),
IV. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. dr. Schollicha a druhů o zachovávání úředního tajemství okresními výbory školními (tisk 4044/XII),
V. min. soc. péče na interp. posl. Roschera, Hoffmanna a druhů o výluce 3000 textilních dělníků v tanvaldském území (tisk 4505),
VI. min. vnitra a min. s plnou mocí pro správu Slovenska na interpelaci posl. Tausika a druhů o utajování násilných činů četnictva a policie na Slovensku a o nesprávném zodpovědění interpelace (tisk 4076/XV),
VII. vlády na interp. posl. Tausika a soudr. o hrozných poměrech, jimiž trpí obyvatelstvo okresu svidnického na východním Slovensku (tisk 4290),
VIII. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. Tománka a spol. v záležitosti skandální události na bratislavském německém reálném gymnasiu (tisk 4443/III),
IX. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. Housera, Hakena, Warmbrunna a soudr. o příkazu, aby členové okresních výborů školních zachovávali úřední tajemství (tisk 3967/III),
X. vlády na interp. posl. Kreibicha, Hakena a soudr. o odpovědi vlády na interp. posl. Koutného a soudr. o přeložení podúředníka Müllera na nátlak klubu agrárních poslanců (tisk 4125),
XI. vlády na interp. posl. Hakena a soudr. o studentech emigrantech (tisk 4380),
XII. vlády na interp. posl. Tesky a soudr. o zavedení t. zv. gentského systému v podporách nezaměstnaných (tisk 4456),
XIII. vlády na interp. posl. Tesky a soudr. o podpoře nezaměstnaného dělnictva (tisk 4455),
XIV. vlády na interp. posl. J. Kříže, Blažka, Warmbrunna a soudr. o neprodlené novelisaci zákona ze dne 20. prosince 1922, č. 394 Sb. z. a n. (tisk 4496).
Předseda: Počátkem schůze byl tiskem rozdán a současně přikázán výboru iniciativnímu:
Tisk 4638. Návrh posl. Mikulíčka, Tesky a soudr. na poskytnutí náhrady obcím Lunkovu, Hobšovicům, Skurám a jiným v okresích slánském a velvarském za škody utrpěné živelní pohromou.
Výboru imunitnímu přikazuji:
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Přípis kraj. soudu v Chebu ze dne 24. května 1924, č. Pr 258/23-17, kterým zastavuje se trestní řízení proti posl. inž. Kallinovi pro přečin podle § 5 tr. zák. a § 24 zákona o tisku (č. 447 im. - zpráva tisk 4563, presid. sd. 250 sch.).
Předseda: Iniciativní výbor usnesl se ve schůzi dne 3. června 1924 přikázati následující návrhy k řádnému projednávání výborům:
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Výboru ústavně-právnímu:
Tisk 4582. Návrh posl. Grünznera, Tauba, Hoffmanna a druhů na obnovení práva obcí volně nakládati se svými statky zapsanými do zemských desk.
Tisk 4603. Návrh posl. Zierhuta, Budiga, dr. Kafky, Stenzla a druhů na změnu a doplnění některých ustanovení zákona ze dne 11. června 1919, č. 330 Sb. z. a n., o pozemkovém úřadě.
Výboru rozpočtovému:
Tisk 4588. Návrh posl. Kostky, dr. Kafky a druhů o povinnosti platiti úroky z prodlení, je-li povoleno spláceti přímé daně ve splátkách.
Tisk 4602. Návrh posl. Stenzla a druhů na změnu zákona o dani z příjmu ze dne 25. října 1896, č. 220 ř. z., k němu vydané novely ze dne 23. ledna 1914, č. 13 ř. z., dále zákonů ze dne 9. dubna 1920, č. 313 Sb. z. a n., a ze dne 22. srpna 1921, č. 336 Sb. z. a n.
Tisk 4605. Návrh posl. Windirsche, Pittingera a druhů, jímž se mění zákon ze dne 22. prosince 1920, č. 677 Sb. z. a n., o změně zákona ze dne 17. října 1919, č. 572 Sb. z. a n., o zvláštní dávce z vína v lahvích, a zákona ze dne 25. září 1919, č. 533 Sb. z. a n., o všeobecné dani nápojové.
Výboru soc.-politickému:
Tisk 4589. Návrh posl. dr. Keibla a druhů na zákonnou úpravu práva volného stěhování státních a učitelských pensistů.
Tisk 4595. Návrh posl. Simma a druhů na stavbu obytných domků (současně přikázán výboru rozpočtovému).
Tisk 4604. Návrh posl. Patzela a druhů na doplnění zákona ze dne 19. července 1921, čís. 267 Sb. z. a n., o státním příspěvku k podpoře nezaměstnaných (současně přikázán výboru rozpočtovému).
Tisk 4609. Návrh posl. Simma a druhů na změnu zákona ze dne 27. prosince 1875, č. 158 ř. z., jenž se týče vojenského opatření osob c. k. vojska, c. k. válečného loďstva a c. k. obrany zemské (současně přikázán výboru rozpočtovému).
Tisk 4611. Návrh posl. dr. Keibla a druhů na jednání a hlasování o vládním návrhu o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří (tisk 4186) a o všech návrzích zákona souvisících s tímto vládním návrhem.
Výboru zemědělskému:
Tisk 4601. Návrh posl. Schweichharta, Leibla, Uhla a druhů, aby účinnost zákona o obnově drobných zemědělských pachtů byla pro dloužena.
Tisk 4619. Návrh posl. Mlčocha, Pastyříka a druhů v záležitosti živelné pohromy na Prostějovsku, Přerovsku, Kroměřížsku a Vyškovsku (současně přikázán výboru rozpočtovému).
Předseda: Posl. Beran žádá o udělení dovolené na dobu od 5. do 13. června t. r. za účelem cesty za hranice.
Sněmovna jest způsobilá se usnášeti.
Kdo souhlasí s udělením této dovolené, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Dovolená jest udělena.
Pan posl. Skalák vznesl na mne jako předsedu sněmovny dotaz podle §u 71 jedn. ř., co hodlám učiniti proti tomu, že vláda nezodpovídá interpelace poslanců ve lhůtě stanovené §em 68 jedn. ř., ponechavši zejména nezodpověděných 5 interpelací, které podali páni členové klubu komunistických poslanců, označivše je za naléhavé, jimž však sněmovna rozpravy nepřiznala.
V odpověď na tento dotaz podotýkám všeobecně, že kancelář sněmovny má uloženo, aby dotázanému členu vlády na paměť uvedla interpelace, na které odpověď nedošla ve lhůtě stanovené §em 68 jedn. ř. V případech uvedených v dotazu p. posl. Skaláka odpovědi nedošlé byly urgovány.
K dotazu, co hodlám učiniti specielně v tomto případě, sděluji, že zmíněné nedošlé odpovědi dal jsem nyní znovu urgovati, že dotaz p. posl. Skaláka sdělil jsem předsedovi vlády a že učinil jsem opatření, by naléhavá interpelace, kterou o této věci současně podali pp. posl. Skalák, Burian a soudr. vládě, byla v nejbližší schůzi po jejím podání rozdávána, takže tisk její (4608) byl ve 267. schůzi posl. sněmovny rozdán.
Ostatně sděluji ještě, že odpovědi na zmíněné interpelace zatím od vlády došly a byly již rozdány tiskem 4612. (Výkřiky posl. Skaláka.)
Přejdeme k projednávání pořadu schůze.
Prvým odstavcem jest:
1. Zpráva výboru zemědělského k usnesení senátu (tisk 4111) o vládním návrhu zákona (tisk 1555 sen.) o plemenitbě hospodářských zvířat a to koní, skotu, vepřů, ovcí a koz.
Zpravodajem je pan posl. Vahala.
Jelikož výbor neusnesl se na zprávě meritorní, nýbrž se usnesl požádati sněmovnu, aby si od senátu vyžádala prodloužení lhůty k projednání usnesení senátu o této osnově, navrhuji, aby od senátu vyžádáno bylo prodloužení lhůty stanovené §em 43, ústavní listiny, která by jinak v těchto dnech uplynula o pět měsíců.
Návrh na odklad hlasování podán nebyl.
Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a budeme tedy hlasovat.
Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Kdo tedy souhlasí s mým návrhem, aby k projednání usnesení senátu o vládním návrhu zákona o plemenitbě hospodářských zvířat (tisk 4111) vyžádáno bylo prodloužení lhůty o dalších pět měsíců, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, návrh můj je schválen.
Přejdeme ke 2. odstavci pořadu. Tím je:
2. Druhé čtení osnovy zákona o částečném zákazu námezdného kojení (tisk 4208).
Zpravodajem výboru zdravotního je paní posl. Sychravová.
Zpravodaj posl. Sychravová: Slavná sněmovno! Činím návrh, aby předloha byla vrácena výboru pro veřejné zdravotnictví.
Předseda: Zpravodaj paní posl. Sychravová navrhuje vrácení zprávy této výboru.
Kdo s návrhem tímto souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh tento je přijata tím je vyřízen odst. 2 pořadu dnešní schůze.
Dále přejdeme k odst. 3 pořadu, jímž jest:
3. Druhé čtení osnovy zákona o zcizení státního nemovitého majetku užívaného Zbrojovkou v Brně (tisk 4620).
Zpravodajem výboru branného je pan posl. Hummelhans, zpravodajem výboru rozpočtového pan posl. Svoboda.
Mají pp. zpravodajové nějaké návrhy oprav nebo změn textových?
Zpravodaj posl. Hummelhans: Nemám.
Zpravodaj posl. Svoboda: Rovněž ne.
Předseda: Není tomu tak, budeme tedy hlasovat.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém a vyřízen je odst. 3 pořadu dnešní schůze.
Přejdeme ke 4. odstavci, jímž jest:
4. Zpráva výborů ústavně-právního a zemědělského k usnesení senátu (tisk 4357) o vládním návrhu zákona (tisk 1629 sen.) o okresních záložnách hospodářských a kontribučenských fondech peněžních v Čechách (tisk 4641).
Zpravodajem výboru ústavně-právního je pan posl. dr. Patejdl, zpravodajem výboru zemědělského pan posl. Mašata.
Uděluji slovo prvému p. zpravodaji posl. dr. Patejdlovi.
Zpravodaj posl. dr. Patejdl: Slavná sněmovno! Senát Národního shromáždění přijal ve 179. schůzi dne 4. prosince 1923 osnovu zákona o okresních záložnách hospodářských a kontribučenských fondech peněžních v Čechách.
Základem pro usnesení senátu sloužil vládní návrh, vypracovaný podle osnovy vyšlé ze Svazu okresních hospodářských záložen za souhlasu Svazu německých hospodářských záložen po slyšení zemského správního výboru i Svazu okresů.
Účelem osnovy zákona jest, nahraditi dosavadní již zastaralé zákony o okresních záložnách hospodářských zákonem moderním, který by umožňoval zdravý rozvoj těchto ústavů ku prospěchu celého našeho národního hospodářství, a postaviti je na roveň jiným ústavům stejného druhu, zejména spořitelnám a občanským záložnám.
Okresní záložny hospodářské jsou původu velmi starého. Počátky jejich spadají až do první polovice 18. století. Vznikly z veřejných obilních fondů kontribučenských, které dle různých robotních patentů měly zajišťovati rolnictvu v čas nouze obilí pro osivo. Zdokonalením dopravnictví a změnou hospodářských poměrů zmenšovala se potřeba kontribučenských sýpek, až zákonem zemským z 9. června 1863, č. 45, byly zrušeny a zřízeny z nich fondy peněžní. Zákonem zemským ze 6. srpna 1864, č. 28 z. z., byly z nich utvořeny záložny a zákonem z 22. března 1882, č. 26 z. z., bylo stanoveno, že hospodářské záložny v obvodu samosprávného okresu mají býti sloučeny v jedinou okresní záložnu hospodářskou.
Další úpravy dostalo se jim novelou zákona z 30. června 1896, č. 56 z. z., ve smyslu větší volnosti co do výše přípustných vkladů, kterážto volnost byla zákonem z 26. dubna 1900, č. 32 a 33 z. z., a z 13. března 1903, č. 61 z. z., rozšířena na 15násobnou výši závodního jmění.
Než vývoj záložen těch předstihl platné zákony a okresní záložny hospodářské, aby se vyrovnaly spořitelnám a občanským záložnám, musily neustále korigovati své jednací řády, a po případě provozovaly činnost svoji i proti anebo aspoň vedle ustanovení zákonných, jsouce k tomu nuceny svým rozvojem.
To vedlo k tomu, že zemský výbor království Českého vypracoval v r. 1908 osnovu nového zákona, k jejímuž uzákonění pro zastavení činnosti zemského sněmu nedošlo.
Osnova zákona, přijatá senátem Národního shromáždění, provádí reformu zejména v těchto směrech:
1. dává možnost vydatnějšího rozmnožování kmenového jmění a tím uvádí zdravý poměr vlastního jmění ke jmění svěřenému. Kdežto totiž vklady v těchto záložnách vzrostly koncem roku 1922 oproti roku 1894 třicetkráte, vzrůst kmenového jmění při dosavadních zákonných obmezeních byl pouze dvojnásobný.
K opatřením pro toto rozmnožení jmění, navrženým vládou, připojil senát N. S. další, dle kterého k okresní hospodářské záložně mohou přistupovati s novými podíly i ostatní zemědělci z obvodu záložny, aby tak vyhověno bylo modernímu, demokratickému požadavku, by nejen vlastníci kmenových nemovitostí, ale i všichni ostatní zemědělci z obvodu záložny mohli se státi členy a účastníky výhod levnějšího zemědělského úvěru (§ 4, č. 3 a 4).
2. rozšiřuje působnost okresních záložen.
Osnova připouští rozšíření okruhu obchodů aktivních tím způsobem, že se jim povolují nové způsoby úvěru, na příklad eskont směnek a úvěr v účtu běžném a rozšiřuje okruh dlužníků na všechny vrstvy obyvatelstva.
Aby se nestaly záložny imobilními přílišným poskytováním hypotekárního úvěru, stanoví osnova, že zápůjčky hypotekární nesmí převyšovati úhrn vlastního jmění a 2/3 vkladů (§ 9, lit. f).
3. poskytuje okresním hospodářským záložnám možnost individuelního rozvoje.
Tomu vyhovuje osnova tím, že ponechává bližší podmínky pro jednotlivá odvětví úvěru jednacímu řádu záložny, a že také ředitelstvu se ponechává možnost usnášeti se případně i o jiných způsobech úvěru, než které jsou v zákoně uvedeny s podmínkou schválení zemského správního výboru.
4. odstraňuje ustanovení rozvoji záložen překážející a podporuje vhodnými ustanoveními jich rozvoj.
Proto odstraněno obmezení, že vklady nemají přesahovati 15násobnou sumu kmenového jmění.
Nehledě k tomu, že jiné peněžní ústavy, jako občanské záložny a spořitelní a záložní spolky, nejsou v tom směru nijak obmezeny, obmezuje osnova volnost přijímání vkladů přece tak, že vklady musí býti zajištěny vlastním jměním aspoň do 10%, a pro případ, že by tomu tak nebylo, zavádí se do této výše povinné ručení okresu, které ostatně v Čechách jest již obvyklé (§ 8).
5. dává možnost zřizovati okresní hospodářské záložny v okresech, ve kterých dosud nejsou zřízeny.
Okresní hospodářské záložny stávají dosud pouze v Čechách. Osnovou poskytuje se možnost zřizování záložen těch ve všech okresech, kde jich dosud není, a určuje se způsob jejich tvoření (§§ 45 a 46).
6. osnova upravuje také otázku úřednictva resp. zřízenectva okres. hosp. záložen. Žádá úřednictvo odborně vzdělané a stanoví povinnost úřednictva i pro menší záložny, jakmile dostoupí výše jejich vkladů určité hranice (§ 36).
Po způsobu Svazu spořitelen zřizuje osnova na ochranu zájmů okresních záložen hospodářských pro české i německé záložny společný Svaz okresních záložen hospodářských, který jest pro záložny obligatorní (§ 37).
O kontrolu postaráno jest vedle revidujícího výboru záložny (§§ 34 a 35) zákonným zřízením dohlédacích úřadů, jimiž jsou okresní výbor a okresní zastupitelstvo (okresní úřad, okresní výbor) a zemský správní výbor (po provedení župního zřízení úřad, určený nařízením vlády).
Ustanovení o úřadech dohlédacích (§§ 38 až 46) jsou podrobná a vyhovují plně všem požadavkům.
Výbor ústavně-právní, jednaje o osnově zákona, přijaté senátem, vzal v úvahu to, že osnova vyhovuje všeobecně z kruhů okresních hospodářských záložen pociťované potřebě, že rozšíření působnosti záložen a utvoření nových, kde jich dosud není, bude vyvíjeti blahodárný účinek na prospěch zemědělství, že v úpravě poměru jmění kmenového ku jmění svěřenému, v ustanoveních o ukládání jmění a v dozorčím právu zákonných dohlédacích orgánů dána jest záruka jejich hospodářské stability a umožněním členství všem zemědělcům obvodu záložny staví se záložny na širokou demokratickou základnu.
Po stránce právní řeší osnova problém okresních hospodářských záložen podrobně, účelně a jasně. Možno vysloviti naději, že zákonnou reformou okresních hospodářských záložen bude jich činnost podepřena tak, že tyto ústavy, působící již přes 40 let, budou moci splniti zcela úkoly, kterým mají sloužiti a působiti pro povznesení nejen našeho zemědělství, ale celého národního hospodářství.
Proto ústavně-právní výbor neshledal nutným přičiniti nějaké změny nebo doplňky k usnesení senátu, usnesl se na resoluci stejného znění s resolucí senátní a navrhuje slavné poslanecké sněmovně, aby návrh zákona byl poslaneckou sněmovnou přijat ve znění usneseném senátem beze změny. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji - za výbor zemědělský - p. posl. Mašatovi.
Zpravodaj posl. Mašata: Slavná sněmovno! Zemědělský výbor poslanecké sněmovny projednal podrobně ve schůzi dne 4. června 1924 konané návrh zákona o okresních záložnách hospodářských a kontribučenských fondech peněžních v Čechách, o němž usnesl se senát Národního shromáždění v 179. schůzi dne 4. prosince 1923 (tisk 4357) a o němž vyjádřil se ústavně-právní výbor ve schůzi dne 27. května 1924.
Zemědělský výbor uznal, že není možno ponechati okresní záložny hospodářské nadále ve stavu dosavadním a že nutno jest nevyhovující a zastaralé robotní patenty i pozdější zákony nahraditi zákonem, který by okresním záložnám hospodářským zajistil zdravý rozvoj a uschopnil je plně k velikým hospodářským úkolům v zemědělském podnikání i komunálním hospodářství.
Okresní záložny hospodářské jsou původu velmi starého. Ač v nynější formě byly zřízeny teprve na sklonku 19. století, přece začátky jejich spadají do doby daleko dřívější, do první polovice století 18. Počátky jejich tvoří vlastně různé robotní patenty, které ve stol. 18. přinášely určitou ochranu obyvatelstvu venkovskému. Ochrana ta ovšem byla rázu veřejnoprávního a děla se spíše s ohledem na zájmy státní, za účelem zajištění výživy obyvatelstva, placení daní a pod.
Tak robotní patent z r. 1738 přináší jisté úlevy obyvatelstvu zemědělskému a do jisté míry jeho ochranu po stránce finanční. Patent tento výslovně stanovil, že není sice vrchnost oprávněna rozvrhovati na obyvatelstvo větší daně, než jsou státem předepsány, nezakázal však větší kontribuce, jestliže přebytků použije se ve prospěch poddaných. Získané přebytky měly tvořiti poklad, z něhož poddaní ve špatnějších letech a v případě neštěstí při placení daní měli býti podporováni. Vrchnosti řídily se povolením v patentu právě uvedeném a rozvrhovaly na poddané daně takové, aby mohly nejen dostáti své povinnosti daňové, ale aby docílily ještě dalších přebytků, které by byly zárukou pro léta neúrodnější, kdy nedalo by se pravděpodobně dosáhnouti od poddaných placení daní ve stejné výši, v různých případech neštěstí a neúrody. Z přebytků těchto tvořeny byly tak zv. fondy peněžní, do nichž plynuly:
a) daň více rozvržená, než připadalo dle státních předpisů,
b) poplatky kontribuentů za užívání polí, zahrad, lesů, pastvisk,
c) výtěžek za odebrané sedlákům zbraně a prodané dle guberniálního rozkazu ze dne 13. února 1777,
d) pokuty za opožděné složení účtu výběr čími dle dvorského dekretu ze dne 17. září 1775,
e) obnosy stržené za prodané obilí, jehož bylo v sýpkách nadbytek podle patentu z 9. června 1778,
f) dary, odkazy a pod.
Rovněž další robotní patenty a zákony při té příležitosti vydávané spravovaly poměr poddaných a jich ochranu. Tak systemální patent z r. 1748 obsahuje vyzvání k vrchnostem, aby systematickým rozvrhem daní a jiných dávek hleděly utvořiti jakýsi "fondum pro contributionali", z něhož by se mělo pomáhati hospodářsky slabším poddaným. Tyto fondy peněžní byly vedeny ve zvláštní evidenci a udržely se až do r. 1863, kdy splynuly s dosavadními fondy obilními.
Fondy obilní mají svůj původ rovněž v různých nařízeních státních o ochraně poddaných. Z těchto nařízení jest nejznámější patent ze dne 9. června r. 1778, jímž zavedeny byly kontribuční sýpky. Nařízeno bylo totiž, aby každý poddaný, jenž má ornou půdu, odváděl po 3 léta na obecní sýpku třetí díl ze čtyř druhů obilí a to pšenice, žita, ječmene, ovsa, které při jarním a zimním setí spotřebuje. Tím se stalo, že v době 3 let nashromážděna byla v sýpkách zásoba obilí, která stačila k úplnému provedení jarního i podzimního setí. Zařízení to mělo v dobách tehdejších neobyčejný význam.
Kontribučenské fondy obilní měly především zajišťovati rolnictvu včas nastalé všeobecné nouze obilí potřebné na osivo, neposlední však pohnutkou k podobnému zařízení byla i ochrana zájmů vojenských, pro které musely býti pohotově stále dostatečné zásoby. Snaha po stálých zásobách na sýpkách dá se vy světliti rázem doby, ve které byly zřizovány a kdy nebyly dopravní prostředky tak vyvinuty, aby se daly rychle a pohodlně dopraviti i na ohromné vzdálenosti jakékoliv zásoby. Stát ovšem byl nucen chrániti se i pro případ neúrody a jiných kalamit hospodářských a míti dostatečné zásoby pohotově, aby jimi případná nouze mohla býti včas zažehnána.
Obilní přebytky však časem převyšovaly roční potřebu osevu a byly tudíž zcizovány event. též zapůjčovány poddaným na mírný úrok.
Zařízení obilních sýpek se osvědčovalo tak dlouho, dokud se jevila potřeba jich udržování a zejména dokud nenastal větší rozmach a zdokonalení v dopravnictví. Ale i jiné okolnosti svědčily proti dalšímu udržování špýcharů. Obilí totiž, které poddaní dodávali do sýpek, nebylo časem dobré jakosti, zvláště když k dodávkám těmto byli poddaní nuceni. Kromě toho na sýpkách nalézalo se obilí za několik let, takže ztrácelo na své vydatnosti. Následkem toho klesl zájem o podporování sýpek, zvláště když rolnictvu neposkytovaly takových výhod, jaké při řádném vedení jich by zajisté mohly zajišťovati. Sýpkám začali se vyhýbati nejen ti, kdo nebyli na nich závislí a kteří nebyli nuceni z nich si vypůjčovati obilí, ale i ti, kteří si ze sýpek vypůjčovali, poněvadž půjčky byly poskytovány při úroku příliš vysokém, asi 12%ním.
Tak potřeba kontribučenských sýpek se stále zmenšovala, až zákonem zemským ze dne 9. června 1863, č. 45, byly zrušeny a bylo uvedeno, že z nich mají býti zřízeny fondy peněžní a že mají býti sloučeny s nimi peněžní obnosy, které byly strženy za přebytečné obilí. Budovy byly buď prodány nebo ponechány též na některé veřejné účely, mnohé však zachovaly se až do dnešního dne.
Citovaným zákonem vznikly tedy obilní fondy peněžní, které byly sloučeny s fondy peněžními ze starších dob se vlekoucími a zákonem ze dne 6. srpna 1864, č. 28 ř. z., byly z nich utvořeny záložny. Provedení tohoto zákona však naráželo na dosti značné obtíže. Slučování záložen dělo se nestejnoměrně, poněvadž nebylo pro ně všude dosti porozumění. Někde vznikaly záložny v každé druhé obci, takže nebylo jim dáno možnosti dále se úspěšně vyvíjeti, jinde opět na značném prostoru nebyla zřízena záložna vůbec žádná. Tím samozřejmě nebylo dosaženo nejen nutné organisace záložen, nýbrž ani nedocíleno vlastního účelu, t. j. podpory zemědělského obyvatelstva, poněvadž záložny byly jednak nepatrné, jmění jejich namnoze obnášelo pouze 2.000 zl., jednak byly nestejnoměrně rozloženy (někde až 20 záložen v jediném okrese, jinde opět záložna žádná).